Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Já se tedy na závěr nedostal, vzdal jsem to někdy ze začátku. Přišlo mi to jako ztráta času.
Hodně velká oddychovka. A asi i díky tomu, jsem si celkem oblíbil autora. Nevěděl jsem, do čeho jdu, ale postupem se do toho člověk začte a s úsměvem se dostane až na závěr.
Backmanova skupinka blbců, která nás učí, že blbcem je tak trochu každý. Nebo alespoň, že každý může mít své problémy, do kterých nevidíme. To si pak jeden může přijít, že se potkává jen se samými blbci.
Příběh je občas předvídatelný s trochou klišé a absurdity, ale je to příběh s ušlechtilou a pěknou myšlenkou o boji se strachem a úzkostí a také o empatii a pochopení, který umí zahřát u srdce.
K Beckmanovi si cestu teprve hledám, některé jeho knihy se mi četly obtížně, ale tahle kniha mě oslovila hned. Má to spád, je tam humor i napětí.
Příběh je od začátku úplně divný a komplikovaný. Je to příběh o jedné nepovedené bankovní loupeži, prohlídce bytu a zajetí rukojmích a o mostu. Ale hlavně o lidech a jejich úzkostech a smutcích, ale i o lásce a naději i jak si pomoci navzájem.
Postupně do sebe všechno zapadá až po autorova slova poděkování. Ty mě teda úplně dostaly. Takže nakonec SUPER a doporučuji.
I kdybych věděl, že zítra bude konec světa, ještě dnes bych šel a zasadil jabloň.
Martin Luther
Jedinečný Backmanův humor mě opět dostal. Prvních 100 stran jsem si říkal WTF?! Co to jako má kruci bejt? Ale nakonec to všechno pěkně zapadlo. Protože zpočátku to vypadalo na partu blbců, která se někde náhodně sešla, ale vlastně ona to parta blbců byla, podobnost se mnou a mým okolím je čistě náhodná. Hodněkrát jsem se nahlas od srdce zasmál, což se mi nestává tak často. Přibližně od poloviny jsem tušil, jak to asi dopadne a měl jsem víceméně pravdu. Rozhodně je to kniha, ke které se rád vrátím :)
Spis než o úzkosti to je detektivka.
Ale jinak typicky Backman:
výborně propracované postavy, neokoukaná přirovnaní, příběh tak akorát střelený, dej až téměř puntickarsky zamotaný, od povrchního humoru ladně sklouzavá k závažným životním myšlenkám.
Prostě - když ho milujete, tak není co řešit!!
Já si dávám Kofolu výjimečně.
Na mě je moc sladká.
Stejně jako tato kniha byla na mě trošku moc ;)
Hodně zajímavá kniha. První kniha, kterou jsem četla od autora. Líbilo se mi jak se střídal děj
Popravdě nevím, co napsat. Knížka mi vlezla nadlouho pod kůži, vyloudila úsměv i slza ukápla.
Jak tu někdo napsal, 100% je málo.
Knížka podle mě osloví každého čtenáře, každý v ní najde to, co potřebujete, co mu chybí, nebo co prožívá.
Audiokniha. Perfektně načteno, všechny postavy jako živé! Klobouk dolů! Jenže díky tomu mi některé byly echt protivné. Hned první výslech realitní makléřky mi připadal absurdní a pokračovalo to jako parodie na detektivku. Vydržela jsem jen díky zdejším komentářům, ovšem líbit se mi to začalo až po pizze. Nevím, komu doporučit. Studentům psychologie?
Veľmi pozitívne zážitkovo prekvapivé. Ťažko odhadnúť čo sa udeje na ďalšej strane. Na to, aké sú tam spomenuté ťažké životné situácie, je to napísané s osviežujúcim nadhľadom, empatiou a humorom. Poukazujúc na niektoré absurdity, ktoré sa nám javia ako ne/normálne, až kým nespoznáme kontext (čo tomu predchádzalo) ma znovu raz príbeh doviedol k záveru, že ľudia sú mnohokrát oveľa empatickejší, láskavejší a vnímavejší ako sa na prvý pohľad zdajú.. nech už sa javia v prvom dojme akokoľvek :)
Za tu originalitu, spoustu nečekaných zvratů a hlubší podtext nemůžu dát jinak než pět hvězdiček :)
Striedavo severský chladný humor ktorého nikoho neurazí (iba ak intelektuálneho "Štokholmčana") s dramatickosťou života, pohodové čítanie, zapletená zápletka a nečakané rozuzlenie.
Hrozne zvlastni knizka, jakoze na povrchu "haha", ale pod povrchem skupinka zvlastnich lidi, kteri jenom hledaji svoje misto na slunci.
Jednu hvezdicku ubiram za obcasnou chaoticnost.
Tato kniha je o úzkostech, lidech, a jejich pomoci si navzájem, děj jako takový je vedlejší.
Vážné téma podané s notnou dávkou vtipu, krom toho spousta věcí k zamyšlení.
Čtivé, zábavné, dojemné, inspirující.
Tak ze začátku se mi kniha zdála dost chaotická a já si říkala šmankote co to je za slátaninu?
Alepak se to zlomilo a příběh dostal smysl.
A nejen smysl,ale i úžasný humor,nadhled a spoustu životních mouder.
Po přečtení ve vás zůstane takový krásný hřejivý pocit.
Vynikající!!! Jediná chyba, kterou jsem udělala, byla, že jsem si dychtivě pustila minisérii. Vzápětí po dočtení knihy. Když jsem byla v totálním čtenářském nadšení. Místo abych si vychutnávala ten skvělý pocit. Filmové zpracování bídné, ztratilo se kouzlo knihy.
Nečekané.
První půlka mi přišla jako slátanina hloupých postav a za vlasy protažených příběhů. Druhá půlka to otočila. Co krásného je na manželství? Dětech? A pomoci druhým? Autor se to naučil těžkou cestou a sdílí to se čtenáři.
Nejde tolik o zápletku s lupičem, jako o životy jednotlivých postav.
Doporučuju přečíst poděkování, autor dává nahlédnout do své vlastní duše a příběh dostane o střípek větší hloubku.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Tahle knížka má být asi vtipná, ale mně přijde sakra nabitá životními moudry. Jakoby se autor na chvíli ztratil v příběhu a zatoulal se ve svojí mysli. Jakoby tam bylo všechno co si každý myslí, ale třeba o tom neví nebo spíš neví jak by to řekl. Jakoby mezi dvěma řádky byl ještě ten jeden, který vidí jen autor a pár lidí, kteří ho vidět chtějí.
"Vedla jste někdy tříleté dítě za ruku ze školky domů?"
"Ne"
"Nikdy jindy není člověk důležitější"