Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539341/bmid_uzkosti-a-jejich-lide.jpg
4
2188
2188
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest, 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
Za mě je kniha úžasná. Vtipná, zábavná, s mnoha zajímavými příběhy obalená v tuně lidskosti. Nemohla jsem se od ní odtrhnout, dokud nebyl úplný konec, který byl lehce předvídatelný ale krásný. Nesnáším ale špatné anotace a tahle je špatná dost. Takže to zkusím sama.
Je to příběh o neúspěšné bankovní loupeži. Nebo možná o rukojmích. Nebo o mostě. Nebo o blbcích.
Individuum s pistolí se uvnitř zamkne s přehnaně nadšenou realitní makléřkou, starým párem v krizi se závislostí na nákupech v IKEA, nesnesitelnou ředitelkou banky, až příliš milou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství a její nekonvenční manželkou, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to individuum vzdá a všechny propustí na svobodu, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. A na podlaze je spousta krve. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč nikdo nespolupracuje? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?
Tato recenze plave proti proudu, přidám se k málu, ale u mne velké zklamání tak nelze jinak. Nejsem pro bláznivé komedie, zvláště pokud mi nepřijdou vtipné. Ani ty, které mají pod povrchem lidskost (humanitu). Opakování opakování opakování jako když vyprávíte pohádku o veliké řepě (tahal dědek, babka...) na 360 stranách!
Můj dojem z autora je, že se s léty vyčerpává. Zklamání mi přinesla už jeho Životní terno, oproti tomu dříve napsaná A každé ráno je cesta domů delší byla skvělá. Mám tipy na jeho starší knihy, tak uvidíme co tohle „pozorování“ přinese:o)
Nejdříve mě od četby této knihy odrazovala obálka, a to by byla obrovská chyba! Příběh se četl úplně sám. Ne že by byl napínavý, ale měl v sobě tolik krásného a lidského!Kniha je plná myšlenek (nejraději bych si je vypisovala, ale to bych rovnou mohla opsat půlku knížky), životních zkušeností a zrání, pochopení a lidskosti a také hodně humoru a potrhlosti. Prostě Backman...
Kniha je velmi dobře napsaná. Zpočátku vtipná a plná směšných událostí, ale postupně se dostává k zamyšlení. Ukazuje se, že jsou si i cizí lidé navzájem ochotni pomáhat. Po přečtení poslední stránky jsem byla dojatá.
Fredrik Backman má skvělý vypravěčský talent, zatím jsem s žádnou jeho knihou nešlápla vedle. Líbí se mi, jak je tato kniha psána. Čtenář se musí trošku soustředit, na začátku neví vůbec nic a postupně se mu odhalují další a další indicie. Musela jsem být stále ve střehu, což mě bavilo. Hodně kvituji taky krátké kapitoly, na čtení při cestování vlakem do práce naprosto ideální.
Jednu hvězdičku v hodnocení ubírám za příliš naivní závěr.
Tato kniha byla pro mne dost nečekaným čtenářským zážitkem. Na první pohled se kniha může zdát jako dost bizarní příběh, ale pod slupkou všech možných bizarností a všudypřítomného absurdária se ve skutečnosti ukrývá citlivý příběh skupinky lidí, kteří si nesou svá břemena. Čtenář se s nimi může o to víc ztotožnit, jelikož postavy zde prožívají to, co prožívá řada z nás - strach, nejistotu, úzkosti - řeší se zde reálné problémy reálných lidí. V řadě momentů tak jsou postavy čtenářům více či méně blízké a věřím, že spousta lidí se zde v některých momentech najde.
Úzkosti a jejich lidé bývají označovány za humornou literaturu. Ta humorná stránka se tu skutečně objevuje, ale jde o humor dost specifický, takže je pravděpodobné, že to nebude sedět úplně každému. Na straně druhé si myslím, že by naopak leckoho mohla zaujmout ta vážnější nota ukrytá mezi řádky. Z tohoto důvodu se domnívám, že je těžké někomu tuto knihu doporučit. Autorův styl psaní je natolik zvláštní, že se podle mého těžko určuje, komu by se to mohlo líbit a komu ne.
Přiznám se, že jsem se Backmanovým knihám dlouho vyhýbala, jelikož v řadě současných humorných románů, které jsou mezi čtenáři velmi populární, jsem se nenašla, protože mám na humor osobně dost specifické nároky a spousta humorných knih mi nesedí. A tak jsem se bála, že by to mohl být i případ tohoto autora. Nicméně Úzkosti a jejich lidé mi ukázaly, že jsem se u Backmana mýlila. A už teď vím, že budu chtít vyzkoušet i jeho další knihy.
Tuto knihu hodnotím na 4,5 hvězdy. Ten styl psaní je přeci jen trochu zvláštní, takže mi chvíli trvalo, než jsem se pořádně začetla. Ale nakonec to stálo za to. :-)
Nějak se nemůžu zbavit pocitu, že Backman toho má na srdci hrozně moc, ale už se opakuje. Jeho myšlenky o životě, smrti, rodině, úzkostech, pocitech atd. jsou krásné, ale v posledních knihách se děj vlastně smrskl na úvahy o tom, co se jednotlivým postavám odehrává v hlavě, co cítí, co by měly udělat, ale bojí se...
Chybí mi Ove, Britt-Marie nebo Babička a jejich laskavý humor. Tahle kniha už nebyla ani vtipná, i když se o to autor chvílemi evidentně snažil.
Čtivá knížka. Krátké kapitoly, u kterých se dobře pobavíte. Zároveň je ale svým způsobem smutná a určitě k zamyšlení...
Co říct? Typický Backman. Střípky příběhu do sebe pomaloučku zapadají s lehkostí a vtipem, jak to jen Backman umí. V jeho knihách všechno souvisí se vším.
Par ctenaru tu napsalo, ze se jedna o "typicky backmanovsky pribeh". Pokud to tak je, chci si rozhodne precist dalsi jeho pribehy, kterym jsem se dlouho (diky tomu povyku kolem) vyhybala. Obal knihy laka na "blaznivou komedii". Vtipu a komickych situaci je tam prehrsle, ale take spousta smutku a neprijemnych zivotnich pravd. Takze spise tragikomedie. Celou dobu jsem si rikala, ze autor musel vlozil hodne ze sebe, protoze neco se vymyslet da, ale ty popisovane nejistoty vyznely az moc realne. Zaverecne podekovani mi poskytlo odpoved ohledne toho, jak na tom sam psychicky je. A muj odhad byl spravny. Nemuzu dat nez plny pocet bodu ... a je mi uplne jedno, ze by sla kniha nazvat prvoplanovym zdimacem citu a ze to na nas autor pekne zahral. Povedlo se mu to. Ja se smala, dojimala, prikyvovala jsem, desila se a fandila uplne vsem postavam. Parkrat mi vyhrkly slzy (ne ty od smichu) ... opravdu...jsem posledni dobou nejak precitlivela, ale kdyz ono to bylo tak lidske a pres absurdnost pribehu tak opravdove.
Z počátku hezky rozehraná motanice, kde nic nedává smysl, aby se později ukázalo, že všechno souvisí se vším. Zajímavé charaktery, naděje na zábavu a vtip. Postupně ale zase upadá do obvyklého Backmanského melodramatického sentimentu a bylo po naději. Pomohlo by, kdyby byla výrazně kratší.
K čemukoli, co uděláte, vedou desítky cest. Ty se větví z dalších x desítek jiných.
Musíte jít po všech najednou, aby to dávalo smysl.
Zoufalé individum v této knize přijde vyloupit bezhotovostní bankovní ústav.
Má k tomu naprosto racionální důvod, to jen kolem se dějí samé šílenosti :).
Co jiného dát, než 5 hvězdiček. Je to tak jasné jako, že sere medvěd v lese, přece. ;-)
Neskutečné, famózní, dokonalé. Nevím jak to ten Backman dělá, ale každou další knihou mě překvapí. Je to pro mě takový knižní Kazma. Každá jeho kniha obsahuje úžasné zvraty, a i když se nese na vlně pro mě dokonalého humoru, na pozadí plynou často smutné a opravdové lidské příběhy a osudy. To za mě dělá Backmanovy příběhy tak reálnými. Každý jeho příběh je neskutečně osobní a Backman dokáže dostat na papír přesně ty pocity a myšlenky, které se každému z nás občas honí hlavou. Je to rozhodně můj autor číslo jedna a doporučuji každému kdo ještě nezkusil. Tuto konkrétní knihu doporučuji hlavně všem, kdo již doma mají nějaké to dítko.
„Vedla jste někdy tříleté dítě za ruku ze školky domů?“
„Ne.“
„Nikdy jindy není člověk důležitější.“
Právě tohle umí Backam bravurně. Na krátkých dialozích předat čtenářovi poselství. Nemusí nic vysvětlovat, nic popisovat, vše je tam, tam mezi řádky.
Ano, na začátku máte dojem, že se bude jednat o takovou ztřeštěnou komedii, až se divíte, zda to skutečně napsal pan Backman. Pak ale vše do sebe začne pěkně zapadat a těšit nás, že poznáváme to backmanovské vzájemné ovlivňování životů jeho postav.
Čtení, u kterého se usmíváte a chvílemi dojímáte. Knížka, která vám vykouzlí teplo na duši.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Je to jedna z mála knih, kterou jsem vydržela poslouchat a soustředila jsem se. Byla vtipná, všechno je do sebe propletené a vše krásně zapadá.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Čtivá, místy zábavná kniha plná překvapujících a nečekaných okamžiků, nepředvídatelný příběh a snad i trochu inspirující a poučný. Po přečtení se budete na každého cizího člověka koukat jinýma očima.