Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539341/bmid_uzkosti-a-jejich-lide.jpg
4
2188
2188
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest, 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
V první půlce knihy jsem myslela, že dám hodnocení nižší, jelikož postav bylo opravdu hodně a nevěřila jsem, že bych si s nimi tedy dokázala vytvořit takový vztah jako např. s Ovem, ale ne, Backman mě už v půlce měl přilepenou na každém slově a s každou postavou jsem cítila vše, co dnešní "normální" život dovede přinést. Navíc autor dokáže psát s takovou geniální lehkostí, že i když se lidem semele co může, čtení doprovází vlna optimismu a vtipu. Dokonce i nesympatické postavy jsem musela mít nakonec ráda!
Backmanův styl psaní se mi neskutečně líbí. Jeho knihy jsou velice lidské a dojemné a zároveň napsané s takovou lehkostí a vtipem, že si jeho postavy vždy oblíbím a držím jim palce. Nevydařená bankovní loupež a neplánované "uvěznění" rukojmích je příběh plný absurdních, komických situací a současně ním prosakuje jistý smutek a bolest. Krásné čtení s krásnými myšlenkami.
Trochu šílený příběh plný humoru, ale také plný citu a životního moudra.
Bavila jsem se, ale i hodně přemýšlela.
Chtěla jsem dát autorovi ještě šanci, na tuhle knihu byly dobré recenze, ale podle mě neodpovídají realitě.
Tuto knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Vůbec jsem nevěděla co od ní mám očekávat a musím říct, že mě příjemně překvapila. Zpočátku možná trochu zmatené, ale postupně všechno do sebe zapadalo a bylo to velmi milé a příjemné čtení.
Zprvu jsem se do knihy nemohla úplně začíst, něco mi v tom vadilo, jakýsi chaos a zmatek a skoro jsem si myslela, že ji odložím, ale pak jsem se musela začít smát a ke konci už jsem se jen usmívala a dojímala. Jako zatím všechno, co jsem od Backmana četla i tohle se moc povedlo a zůstane mi dlouho v hlavě pro přemýšlení. Doporučuji.
Ze začátku je to takový normální příběh, moc od toho nečekáte. Humor je příjemný a vy se unášíte stránku za stránkou. Kniha ale dokázala vtáhnout do příběhů jednotlivých postav a určitě dokázala několikrát opravdu překvapit a stejně tak vyzvednout některé myšlenky, které vám zůstanou v hlavě i po přečtení a říkáte si, že přeci na tom něco je...
První kniha autora, ke které jsem se dostala. Na první pohled (i podle obálky) se tváří jako taková ta lehká blbinka, kterou si člověk vezme na dovolenou, aby nějak zabil čas. O to víc mě překvapilo, že tomu tak vůbec není. Jojo, příběh je při zběžném pohledu zvenčí fakt ujetý. A střelený. A plný blbců. Kteří nakonec blbci vlastně nejsou. Ale uvnitř je tohle dílko krásně lidské a dojemné. A je příjemné si občas přečíst knihu, která si nehraje na nějaké zásadní dílo tisíciletí a jednoduše jen vypráví o obyčejných lidských starostech a radostech obyčejným jazykem. A navíc je to fakt sranda :-)
„Kdo vás umí rozesmát, ten vám vydrží celý život.“
Tohle byla jedna z nejzvláštnější knih, kterou jsem četla. Na jedné straně bláznivý příběh, bláznivě podaný, s bláznivými postavami (a jedním „králíkem“), ale z té druhé příběh vlastně strašně chytrý a emotivní, který chtě-nechtě nutí k přemýšlení.
Moje dosavadní „nepolíbenost“ Backmanem zaručila, že jsem vůbec nevěděla, co od této knihy můžu očekávat.
A dostala jsem nečekané. Na začátku to působilo jako klasická komedie plná specifického humoru, bizarností, absurdit a výborných slovních hříček, naprosto jsem nechápala, co se z toho vyklube, ale postupně mi docházelo, že ona to zas až taková komedie není, že je to vlastně skvěle vymyšleno a celý, na první pohled naprosto bláznivý příběh, má vlastně velkou hloubku. Hlavně závěr knihy byl dost silný a emotivní - úplně kontrastoval s charakterem celého průběhu knihy.
Umím si představit, že by toto bylo zdramatizováno pro jeviště. Myslím, že by z toho mohla být ideální situační a konverzační divadelní hra.
Je to kniha, kde nevylučuju, že se k ní možná ještě někdy vrátím. Věřím, že příště tam určitě najdu další zajímavé maličkosti, které jsem třeba napoprvé přehlédla.
Tato kniha mě tak překvapila, že určitě vyzkouším i nějaké další od tohoto autora.
Citace z knihy: „Život tě může zavést kamkoliv, ale ze všeho nejspíš do prdele…“
Knihomolka už přišla Backmanovi na chuť, já jsem v to taky doufala, ale mně se to asi nepodaří. Nedočetla jsem. Zvládla jsem jen Britt-Marii. Ani Ove mě nebavil.
Na začátku knížky jsem se cítila trochu rozpačitě a nevěděla jsem jestli mě to vlastně baví nebo ne. S každou další stránkou jsem se ale začetla čím dál víc a nakonec do sebe vsechno tak hezky zapadlo a já si tuto bláznivou knížku nakonec fakt užila :))
Při mém druhém setkání s Backmanem jsem už zřejmě začala jeho příběhům přicházet na chuť. Knížka úzkosti a jejich lidé byla taková bláznivá komedie s detektivními prvky a pasážemi zaměřenými na zamyšlení se nad životem, který vedeme. Občas mě trochu mátlo to, jak se střídalo dění v bytě s rukojmími s částmi, kde je policisté vyslýchali, kapitolami, které byly zaměřené na Zařino chození k psycholožce a příběhy s mostem. Ale celkově se mi tato knížka líbila více než Muž jménem Ove, který mě moc neoslovil.
Typicky Backman - mily, dojemny, lidsky, hrejivy. Vsechny jeho postavy jsou v jadru dobraci, byt maji tvrdou slupku. Nenapada me jiny autor, ktery by mel takto vystavene pribehy a charaktery - vzdy jsem z toho namekko :)
Celkove je pribeh hezky vymysleny a ma prekvapivy zvrat, nicmene celkovy dojem je dost pochopitelne neuveritelny. Ale to nevadi... Backmanovi prominu opravdu hodne :)
Nevím úplně jak knihu hodnotit. Chtěla jsem něco lehčího - to jsem dostala. Místy toho ale na mě bylo hodně nepravděpodobné - i když nakonec všechno zapadlo. Druhá kniha od Fredericka - první byl Ove a toho toto dílko určitě nepředčilo. Nebylo to špatné, ale....
Těšila jsem se na další knihu od Fredrika Backmana, na první pohled mě sice trochu znepokojilo v anotaci, že se jedná o bláznivou komedii. A po té jsem si kladla otázku, co má znamenat ta obálka? Vykukující růžová králičí hlava u mužské postavy sedící na záchodě, limetky, pistole. A ano, po přečtení se mi potvrdilo, že všechno toto do sebe zapadá. Knížka je protkaná osobitým humorem, ale plíživě vyplouvají na povrch úzkosti všech zúčastněných.
Touto audioknihou jsem si udělala radost, protože k vyvážení soudobého stavu, je nutné se třeba i znásilnit humorem.
Úzkost je stav, který dnes eskaluje po světě.
Z úzkosti zahnané do krajnosti je člověk nucen řešit potíže i proti svému morálnímu přesvědčení. A zdeť toho nesmírné množství.
Každý, a je jich hodně, má ty své úzkosti zapeklitě vyglančené do specifika.
Moudra a humoru vrchovatě.
Citát: (vtip jako léčivo) " Dva Irové na loďce sami uprostřed moře. Po dlouhé plavbě jim o loď ťukne zavřená láhev. Po otevření se zjeví džin a slíbí splnit jedno jediné přání. První Ir se nadechne a honem poví :" Chci místo moře rum. "
"Staniš se" řekne džin a zmizí.
"Ty ses snad zbláznil" , na to druhý "To abysme teď čurali do lodě."
Opravdu superbomba, doporučuji .
Chvilku jsem byla dojatá,chvilku jsem si říkala,že to už je fakt až moc velká blbost. Někdy jsem naprosto souzněla za to někdy jsem té švédské politické korektnosti nemohla přijít na jméno. Takhle už to já s Backmanovýma knížkama mám. Ale mám ho ráda. A tak to je.
Opět perfektní počteníčko, můj oblíbený autor. Kniha vás nabádá k zamyšlení,v některých pasážích jsem se našla. Určitě si ji přečtěte, hlavně v této době pohladí na duši. Za mě 100%.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřování
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nečekala jsem to, ale tato kniha mě dostala. Zábavná a rychle ubíhající od první stránky, plná absurdních momentů a vtipných vět, které mě rozesmály. Jenže! Do tohoto absurdního příběhu byla sem tam nahozena pasáž plná moudrosti, například perfektní popis toho, jaké je to být dospělý. Jednotlivá hodnocení a zamyšlení navíc byla často velmi pravdivá a překvapivě bolavá. A potom přišel příběh jednoho individua. Každý z nás má příběh, který z něj dělá jedinečného. A tak to, co mi nejdřív přišlo jako úplně stupidní přepadení, získalo najednou jiný nádech. Čím víc jsem totiž individuum poznávala, tím víc jsem soucítila a chápala ho. Nic není černobílé. Na konci knihy jsem si i trošku poplakala, což jsem nečekala už vůbec.
Mimochodem, velmi silná věta z knihy, která v pár slovech přináší obrovskou pravdu (ti, kteří četli, vědí): "Na smrti je nejtěžší gramatika."