Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539341/bmid_uzkosti-a-jejich-lide.jpg
4
2266
2266
Buď lže jeden, nebo všichni. Někdo ví, kde se ten pachatel skrývá… Takhle by mohl znít závěr vyplývající z výpovědí osmi svědků prapodivného přepadení, které provedlo „to pako s pistolí“, přestože vlastně nic drsného neplánovalo... K politováníhodnému incidentu došlo den před silvestrem při prohlídce bytu, kam však zdaleka ne všichni zájemci dorazili s úmyslem najít si nový domov. Jakmile místní policisté podivuhodného zločince v objektu zamknou a osvobozená rukojmí odvedou k podání svědectví na služebnu, ukáže se, že pachatel mezitím zmizel. Odhalí strážci zákona Jim a Jack, kam se padouch vypařil a proč jsou všichni tak střelení a rozčilení? Detektivní groteskou se vyhledávaný švédský autor vrací ke kořenům svého psaní, především k fenomenálnímu Muži jménem Ove.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Folk med ångest, 2019
Interpreti: Otakar Brousek ml.
více info...
Přidat komentář
„Kdo vás umí rozesmát, ten vám vydrží celý život.“
Tohle byla jedna z nejzvláštnější knih, kterou jsem četla. Na jedné straně bláznivý příběh, bláznivě podaný, s bláznivými postavami (a jedním „králíkem“), ale z té druhé příběh vlastně strašně chytrý a emotivní, který chtě-nechtě nutí k přemýšlení.
Moje dosavadní „nepolíbenost“ Backmanem zaručila, že jsem vůbec nevěděla, co od této knihy můžu očekávat.
A dostala jsem nečekané. Na začátku to působilo jako klasická komedie plná specifického humoru, bizarností, absurdit a výborných slovních hříček, naprosto jsem nechápala, co se z toho vyklube, ale postupně mi docházelo, že ona to zas až taková komedie není, že je to vlastně skvěle vymyšleno a celý, na první pohled naprosto bláznivý příběh, má vlastně velkou hloubku. Hlavně závěr knihy byl dost silný a emotivní - úplně kontrastoval s charakterem celého průběhu knihy.
Umím si představit, že by toto bylo zdramatizováno pro jeviště. Myslím, že by z toho mohla být ideální situační a konverzační divadelní hra.
Je to kniha, kde nevylučuju, že se k ní možná ještě někdy vrátím. Věřím, že příště tam určitě najdu další zajímavé maličkosti, které jsem třeba napoprvé přehlédla.
Tato kniha mě tak překvapila, že určitě vyzkouším i nějaké další od tohoto autora.
Citace z knihy: „Život tě může zavést kamkoliv, ale ze všeho nejspíš do prdele…“
Knihomolka už přišla Backmanovi na chuť, já jsem v to taky doufala, ale mně se to asi nepodaří. Nedočetla jsem. Zvládla jsem jen Britt-Marii. Ani Ove mě nebavil.
Na začátku knížky jsem se cítila trochu rozpačitě a nevěděla jsem jestli mě to vlastně baví nebo ne. S každou další stránkou jsem se ale začetla čím dál víc a nakonec do sebe vsechno tak hezky zapadlo a já si tuto bláznivou knížku nakonec fakt užila :))
Při mém druhém setkání s Backmanem jsem už zřejmě začala jeho příběhům přicházet na chuť. Knížka úzkosti a jejich lidé byla taková bláznivá komedie s detektivními prvky a pasážemi zaměřenými na zamyšlení se nad životem, který vedeme. Občas mě trochu mátlo to, jak se střídalo dění v bytě s rukojmími s částmi, kde je policisté vyslýchali, kapitolami, které byly zaměřené na Zařino chození k psycholožce a příběhy s mostem. Ale celkově se mi tato knížka líbila více než Muž jménem Ove, který mě moc neoslovil.
Typicky Backman - mily, dojemny, lidsky, hrejivy. Vsechny jeho postavy jsou v jadru dobraci, byt maji tvrdou slupku. Nenapada me jiny autor, ktery by mel takto vystavene pribehy a charaktery - vzdy jsem z toho namekko :)
Celkove je pribeh hezky vymysleny a ma prekvapivy zvrat, nicmene celkovy dojem je dost pochopitelne neuveritelny. Ale to nevadi... Backmanovi prominu opravdu hodne :)
Nevím úplně jak knihu hodnotit. Chtěla jsem něco lehčího - to jsem dostala. Místy toho ale na mě bylo hodně nepravděpodobné - i když nakonec všechno zapadlo. Druhá kniha od Fredericka - první byl Ove a toho toto dílko určitě nepředčilo. Nebylo to špatné, ale....
Těšila jsem se na další knihu od Fredrika Backmana, na první pohled mě sice trochu znepokojilo v anotaci, že se jedná o bláznivou komedii. A po té jsem si kladla otázku, co má znamenat ta obálka? Vykukující růžová králičí hlava u mužské postavy sedící na záchodě, limetky, pistole. A ano, po přečtení se mi potvrdilo, že všechno toto do sebe zapadá. Knížka je protkaná osobitým humorem, ale plíživě vyplouvají na povrch úzkosti všech zúčastněných.
Touto audioknihou jsem si udělala radost, protože k vyvážení soudobého stavu, je nutné se třeba i znásilnit humorem.
Úzkost je stav, který dnes eskaluje po světě.
Z úzkosti zahnané do krajnosti je člověk nucen řešit potíže i proti svému morálnímu přesvědčení. A zdeť toho nesmírné množství.
Každý, a je jich hodně, má ty své úzkosti zapeklitě vyglančené do specifika.
Moudra a humoru vrchovatě.
Citát: (vtip jako léčivo) " Dva Irové na loďce sami uprostřed moře. Po dlouhé plavbě jim o loď ťukne zavřená láhev. Po otevření se zjeví džin a slíbí splnit jedno jediné přání. První Ir se nadechne a honem poví :" Chci místo moře rum. "
"Staniš se" řekne džin a zmizí.
"Ty ses snad zbláznil" , na to druhý "To abysme teď čurali do lodě."
Opravdu superbomba, doporučuji .
Chvilku jsem byla dojatá,chvilku jsem si říkala,že to už je fakt až moc velká blbost. Někdy jsem naprosto souzněla za to někdy jsem té švédské politické korektnosti nemohla přijít na jméno. Takhle už to já s Backmanovýma knížkama mám. Ale mám ho ráda. A tak to je.
Opět perfektní počteníčko, můj oblíbený autor. Kniha vás nabádá k zamyšlení,v některých pasážích jsem se našla. Určitě si ji přečtěte, hlavně v této době pohladí na duši. Za mě 100%.
Kniha s nádhernou obálkou. Když jsem ji začala číst, říkala jsem si, co je to za bláznovinu. Ale s přibývajícími kapitolami mi kousek po kousku odkrývala její hloubku a podstatu. Již byla úsměvná, citlivá, vtipná, ale zároveň vyjadřovala hloubku, myšlenky a podstatu úzkostí, trápení , ale i lidskosti, pomoci a pochopení druhého člověka. Ne každý se dovede vyrovnat s minulostí tak, aby to neustále nezasahovalo do jeho života. I psycholožka Nadia, která do případu zapadá má svou 13tou komnatu a ne všichni klienti se jí se svými problémy otevřou.
V této knize je to tzv. "Budíček" - Nepodařená bankovní loupež, kdy bankovní lupič a jeho "Nejhorší rukojmí v dějinách světa" - makléřka, zájemci o koupi bytu, "Králík", 2 vyšetřující policisté, otec a syn, dostávají impuls k zhodnocení a uzavření minulosti a naději na lepší život.
Jednoduchý styl psaní, který se čtenářům dostává pod kůži k zamyšlení.
"Přijmi to, co je,
nech plavat to, co bylo
a měj víru v to, co přijde."
Sociologicko-psychologická analytická příručka jak člověk žije, respektive měl by žít, aby žil spokojeně, zdravě a ve šťastném partnerském či rodičovském vztahu. To je první, co člověk napadne, když se do knihy začte nebo zaposlouchá. A i po dalších desítkách stránek uzná, že název je pregnantní. Ale tak neatraktivní, až to bolí. A tak kniha na můj zájem kvůli svému titulu čekala desítky měsíců. Jenže on je to zase "jen" ten typický Backmanovský styl a nebyl ani důvod se domnívat něco jiného. Ale psychika, a pan Backman o ní něco ví, si jde svou vlastní cestou. Naštěstí mě zajímá i psychologie, nejenom literární Backman. Kniha je tak dle mého očekávání plná humoru, satiry a úžasného, zdravého rozumu. No krása číst. Román o životě ve všech jeho paradoxech. Protože on je to skrz na skrz optimistický, laskavý a snad ten vůbec nejchápavější román, jaký si lze představit. Člověk nepláče, nechechtá se, ale je pořád v nejapně úsměvném rozpoložení. Backman mě zase dostal na lopatky.
"Jenom s krásnými se dlouho žít nedá, Julčo, ale s vtipnými? Jéminánku, s těmi člověk vydrží celý život."
“Snažit se, jak nejlépe umíme. Zasadit dnes jabloň, i kdybychom věděli, že zítra bude konec světa.”
Kniha s jednoduchou zápletkou se zpočátku tváří jako vtipný trochu potrhlý příběh, ale s postupujícími stránkami v něm objevíte množství hlubších myšlenek. Každý si životem nese více či méně svoje úzkosti, objevuje se tu laskavost a spousta dalších lidských vlastností. Hezky se četlo, ale přeci jen u mne nedosáhne na plný počet.
Knížka, kterou jsem asi vždy hledala. Příběh, který není jen obyčejným příběhem. Nese s sebou ponaučení a moudra do života čtenáře. Není to jen tak nějaká knížka. Autor se snaží čtenáři něco předat a rozradostnit čas, kdy čte, ale také každý den. Je to kniha, ke které se člověk vrátí, a ze které si každý vytáhne to své. Pokud máte trápení, jste zrovna ve fázi, kdy nevíte, co si počít nebo jen nemáte svůj den nebo naopak máte a jste šťastní… tak právě pro vás je tahle knížka. Je totiž pro každého. Není to kniha. Je to radost a štěstí od autora pro čtenáře. ️
Ze začátku jsem se nemohla začíst, ale potom mě to vtáhlo do děje a knížce jsem přišla na chuť. Místy to bylo úsměvné. Těším se na další knihy tohoto autora.
knihu jsem původně považoval za humornou, ale... nutí člověka k zamyšlení. A když se prokoušete tím humorem, najdete dost hlubokých a lidských myšlenek. Tak čtenář osciluje mezi smíchem a pláčem...
Obvykle čtu detektivky, ale... i když tohle vlastně taky byla tak trochu detektivka. :) Humorné, lehké podání příběhu, který je snadné sledovat i při práci a poslechu jako audio. Připomínalo mi to činohru nebo film Blbec k večeři. Doporučuji knihu jako odpočinkové čtení. :)
Fredrik Backman opět nezklamal! Tato kniha je zatím druhá, kterou jsem od něj četla, ale určitě budou následovat další. Humor a zároveň hloubka, šíleně zkonstruovaná dějová linka a zároveň je to vlastně úplně ze života, smích, pláč, dojetí, zamyšlení... Co dodat, doporučuji! :-)
Není to můj nejoblíbenější žánr ale potřebovala jsem si trošku odpočinout a na to, je tahle kniha jak dělaná. Každý v ní najde minimálně pár vět s kterými se opravdu ztotožní. A ikdyž nejsem žádná moc velká citlivka, pár myšlenek mne velmi dojalo...
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
První kniha autora, ke které jsem se dostala. Na první pohled (i podle obálky) se tváří jako taková ta lehká blbinka, kterou si člověk vezme na dovolenou, aby nějak zabil čas. O to víc mě překvapilo, že tomu tak vůbec není. Jojo, příběh je při zběžném pohledu zvenčí fakt ujetý. A střelený. A plný blbců. Kteří nakonec blbci vlastně nejsou. Ale uvnitř je tohle dílko krásně lidské a dojemné. A je příjemné si občas přečíst knihu, která si nehraje na nějaké zásadní dílo tisíciletí a jednoduše jen vypráví o obyčejných lidských starostech a radostech obyčejným jazykem. A navíc je to fakt sranda :-)