Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512015/bmid_varhanik-z-mrtve-vesnice-63fe218f37c24.jpg
4
349
349
Emotivní román z Karvinska 50. a 60. let. Od autorky bestselleru Jizva. Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace. Když během tragické nehody zaviní smrt svého souseda, odsoudí ho ve zpolitizovaném procesu na dvacet let do vězení. Život Teodora i jeho rodiny a přátel se tak stává jednou velkou zkouškou. Jak jejich osudy ovlivní setkání s autistickým chlapcem, který má výjimečný hudební talent?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , VyšehradOriginální název:
Organista z martwej wsi, 2020
více info...
Přidat komentář
Jak je psáno u více komentářů.
Téma zajímavé, pro našince neotřelé,
Ale zpracování povrchní, ploché, bez vývoje postav.
Působí to jako reportáž a ne román.
Dalo by se z toho vytěžit mnohem víc, bohužel se tak nestalo.
Jsem ráda, že jsem si knihu nekoupila, byla bych moc zklamaná. Našt. naše skvělá knihovna měla ihned k zapůjčení, tak ji mám kam odnést zpět. V Knize by asi reklamaci nebrali…
V příběhu je obsaženo hned několik témat k zamyšlení. Najdeme tu násilí na ženách, poruchy autistického spektra, důlní neštěstí, a to vše na pozadí 50. let minulého století. kdy komunistický režim, který byl neštěstím samo o sobě.
... moje první setkání s autorkou. Příběh z těžké doby, kdy komunismus zmařil tolik životů. Do vězení se člověk dostal lehce. O to těžší byl pak život po návratu. Teodor byl navíc duchovní a o to hůř se mu pak žilo.
Velmi zajímavá a ctiva kniha na pozadí historických událostí 50. a 60. let minulého století. Měli by si ji přečíst všichni, co tvrdí jak to bylo ta komunistů fajn. Pravda ve srovnání s podobným Sikmym kostelem je to kniha méně propracovaná, ale linka s Mirkem a tehdejší pohled na autismus zase dava dílu jiný rozměr.
Zajímavý příběh odvíjející se na pozadí několika tragédií. Během čtení jsem byla vděčná za to, že jsem se nenarodila do této zmanipulovatelné doby, ve které se děj odehrává.
Těším se na další autorčinu knihu.
Teodor je nadšený učitel v jedné menší hornické vesnici, kde těžba a doly jsou ústředním tématem. Ale jak tomu tak na vesnici bývá, důležité jsou i mezilidské vztahy. Dlouhá léta se Teodor dívá na to, co se děje v sousedské rodině. Alkohol, hádky a násilí. Jeho zájem o druhé se mu však stane osudným. Možná vlivem nešťastné náhody se dostává do vězení. Sledujeme jak jeho život ve vězení, stigmatizaci rodiny, ale také život potom, co se z vězení vrací. Návrat po tolika letech není nikdy jednoduchý. Obvykle nebývá kámen na kameni. A v tomto případě to možná platí více, než kdy jindy..
Díky společným čtením jsem objevila další skvělou autorku. Ta nám stejně jako ve své předchozí knize přibližuje život z česko-polského pohraničí. V tomto případě se hodně věnuje hornickému prostředí, včetně důlního neštěstí, které se opravdu stalo. Ale zabrousíme zde také do dobové politiky 50.-60. let, života ve valdické věznici, mezilidských vztahů, které se neustále někde prolínají. Autorka nám taky ukáže, jaký umí být život s předsudky. Skoro až moc témat, do jedné útlé knihy, co? Ale tohle autorka umí, obsáhnout co nejvíce, v sice trochu skromnější, ale naprosto dostačující formě. Někdo by mohl mít pocit, že příběh nejde dostatečně do hloubky, ale mě právě tou svojí jednoduchostí a dynamičností takto vyhovoval. Přeci jen mám radši knihy 200 stránkové, než ty 500 stránkové. Další názorové rozdílnosti jsme měli u hlavní postavy - Teodora. Nelze upřít jeho zjevnou zálibu v ženách. Ženy řeší neustále. A to tak, že mnohem více ty cizí, než svoji vlastní. Já jsem ale celou dobu měla pocit, že on to nemyslí zle. Snaží se každému zavděčit a pomoci a to že myslí na ženský? No co, my našim chlapům taky do hlavy nevidíme. Naštěstí. Důležitější jsou činy a těmi si to u mě Teodor určitě nerozházel.
Tohle je tedy další kniha, kterou budu velmi ráda doporučovat dále. Za odpočinkovou bych ji sice nenazvala, ale třeba se v ní dozvíte něco nového.
Podobných příběhů jsem už pár přečetla. Velmi čtivá knížka, ikdyž shrnutá nějak povrchově. Bavila mě více první půlka knihy.
(SPOILER)
Podle komentářů jsem asi jediný člověk, kterému se víc líbila první část knížky.
Knížka popisuje životní osudy několika rodin v období komunismu. Takovým hlavním zlomem je tragická událost, která Teodorovy změní celý život. A nejen jeho, ale i jeho sousedů. Zničí vztah s jeho synem, kterého 20 let nevídá, manželku, přátelé, sousedy. Po odpykání tresu se vrací zpět a snaží se žít svůj dosavadní život, ikdyž se hodně změnilo. Druhá část knížky je hodně věnovaná jemu a autistickému chlapci Mirkovi, který to v té době neměl vůbec jednoduché. Navíc kvůli těžbě uhlí se vesnice pomalu srovnává se zemí a lidé musejí odejít a změnit svůj dosavadní život.
Kniha se mi moc líbila! Uznávám, že mohla být delší a jít více do hloubky, ale v tomto provedení se zase hodně rychle četla (a času je málo). Druhá polovina mě bavila mnohem více. Popis Mirkova života a nepochopení okolí a celkově přístup v době komunismu mě neskutečně zasáhl. Kdybych nečetla ve vlaku, tak bych si asi pobrečela.
Příběh se odehrává v padesátých až šedesátých letech v Československu. Takže komunismus. A politika. V poslední době jsem toho četla více a už mě to jaksi spíš leze nervy, protože člověk s tím nic nenadělá a má z toho akorát špatnou náladu. Docela mi to připomnělo Šikmý kostel. Nicméně tento příběh se mi pod kůži tak úplně nedostal, přestože se kniha četla velmi dobře, bylo mi jedno, co se hrdinům děje. A Teodor mě pak spíš už štval a byla jsem ráda, že je konec.
Ale abych jen nekritizovala, líbil se mi příběh Mirka. Uvědomila jsem si, jak to museli mít tito lidé dříve těžké.
Skvělé téma, jenž přesně zapadlo do období, ve kterém se odehrává. Velice čtivý román k jehož dokonalosti stačilo málo. I tak děkuji za příjemně strávený čas u této knihy.
Kniha by mohla být výborná, ale něco mi chybělo. Četla se výborně, příběh mě vtáhl, ale po dvou týdnech ve mně nezůstala žádná hlubší stopa. Příběh se mi pod kůži nedostal, mohl být rozpracován lépe, vlastně ani hlavní postavy mě nijak nezasáhly... Ale za mě o kategorii lepší než předchozí Jizva, ta svůj potenciál nevyužila ani z poloviny. Věřím, že příští autorčina kniha bude zase lepší a určitě si ji ráda přečtu.
Příběh odehrávající se v období 50-60. let na podkladě skutečných historických událostí ve smyšlené vesničce Dvory na Karvinsku. Návštěva kostela nebyla v té době žádoucí, proto umocňuje trest Theodora, varhaníka a hlavní postavy příběhu, po šarvátce se sousedem, jejíž vyústění byla smrt. Kromě toho, že se dostáváme do Valdic, dotýká se autorka v knize množství dalších témat: existence polských škol v pohraničí, autismu, který jako nemoc v té době nebyl ještě známý, důlního neštěstí, zásahu rozvíjející se těžby uhlí do života obyčejných lidí. Kromě toho, že mě Theodor neskutečně štval, tak mi přišlo, že jsem knihou prolétla, aniž by ve mně zanechala nějaký hlubší pocit. Příběhu přiznávám neskutečnou čtivost a opravdu mně zajímalo, jak postavy dopadnou, ale čekala jsem, že se mně kniha víc dotkne.
Čtivá kniha z Karvinska 50. a 60. let 20. st., která se zabývá vcelku velkým množstvím témat (česko-polské vztahy, osudy rodin v poddolovaných obcích, zinscenované procesy 50. let, komunistické vězení, důlní neštěstí, život autistů v době, která toho o autismu ještě moc nevěděla...). To vše propojuje postava varhaníka Teodora, který je prostě nepoučitelný.
Nevím, jestli je to tím malým počtem stran, ale cítím se ochuzená. Ochuzená o příběh, o zážitek. Zdá se mi, že kniha jde tak nějak po povrchu...
I když - vzhledem k době, ve které se odehrává, je to možná dobře...
Od knížky jsem čekala víc, možná kdybych ji četla dříve než Jizvu, tak bych z ní byla více nadšená, nebyla špatná, ale nemůžu dát víc než 4 hvězdy.
Emotivní román to je, ale asi jinak než bylo zamýšleno. Nejvíc emocí ve vás vzbudí Theodor. To snad ani není možné, co to je za člověka. Nebo možná je. Přeci jen je to umělec a citlivý člověk a tak když je nějaká žena v nesnázích, tak jí chce pomáhat za každou cenu. I za cenu vlastního zničení. To bych mu i odpustila. Ale že přitom pošramotil i vlastní rodinu? Tím u mě skončil. Za to popis postupného ničení lidství i území Karvinska je velmi vydařený. Kapitoly nejsou přehnaně dlouhé, název odkazuje okamžitě na místo a rok děje, takže se výborně orientujeme. Také se mi líbilo to, že autorka zpracovala období necelých 20 let. Čímž nám dala možnost prožít opravdu dlouhý úsek našich neradostných dějin i vývoj vztahů mezi zúčastněnými. Možná se zdá, že se tolik děje nemůže vejít na těch pár stránek, že se jen klouže po povrchu. Já si ale myslím, že o to šlo. Naznačit a nechat příběh zaplout mezi ostatní naše vědomosti. Jenom tak drnknout, připomenout a nikdy nezapomenout.
Štítky knihy
polská literatura Československo 50. léta 20. století osudy lidí oběti komunismu polské romány KarvinskoAutorovy další knížky
| 2021 |  Jizva |
| 2023 | Varhaník z mrtvé vesnice |
| 2024 |  Třetí terapie |
Kniha čtivá, příběh pěkný, smutný, vypovídá o době, kterou popisuje. Několik zajímavých témat, ovšem, stejně jako někteří čtenáři přede mnou, mám pocit, že mohla být více propracovaná.