Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Emotivní román z Karvinska 50. a 60. let. Od autorky bestselleru Jizva. Teodor je zapálený vesnický učitel, který hrává v kostele na varhany. Padesátá léta v Československu ovšem nejsou dobou varhan a kostelů, a Teodor se tak dostává do stále ošemetnější situace. Když během tragické nehody zaviní smrt svého souseda, odsoudí ho ve zpolitizovaném procesu na dvacet let do vězení. Život Teodora i jeho rodiny a přátel se tak stává jednou velkou zkouškou. Jak jejich osudy ovlivní setkání s autistickým chlapcem, který má výjimečný hudební talent?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , VyšehradOriginální název:
Organista z martwej wsi, 2020
více info...
Přidat komentář
Bohužel, navzdory tématu toto není Lednická a nedosahuje to kvalit Šikmého kostela. Příběh i postavy jsou vesměs poměrně povrchní a úsporná, až téměř minimalistická forma sice přispívá k čtivosti, ale vůbec nepomáhá rozvinout potenciál námětu. Největším zklamáním je hlavní postava, která bohužel nezažije žádný osobní vývoj.
Byl to silný příběh, který vycházel ze skutečných událostí na Karvinsku. Musí to být hrozný pocit, když vidíte jak váš domov postupně mizí. K tomu ten režim ve kterém jsme žili, no radši si tom jenom číst a vzpomínat, ale ne zapomínat. Teodorův život nebyl lehký, ale myslím si, že jeho blízcí to s ním také neměli jednoduché. Snad jeho syn žil později život, který si vysnil.
Danuta mě fakt baví. Další její skvělá kniha. Smutný příběh o lidském neštěstí a strastech, přesto tak plný lidské síly. Je zajímavé, že někdy mám problém vytvořit si k postavám vztah, cítit k nim cokoliv. Ač paní Chlupová nepoužívá květnaté popisy postav ani situací, text se nekoupe v litrech omáčky, vše živě "vidím". Mám pocit, že jsem součástí příběhu, rodinná známá, přítelkyně.
Moc hezký příběh. Klobouk dolů před Lidkou. Stát celý život po boku muži který má chorobnou potřebu zachraňovat ženy v nouzi a ještě prožije tolik let ve vězení, to by asi ustála málokterá z nás. Přesto je Teodor dobrý muž. Knihu doporučuji všemi deseti, knihu jsem vdechla za dva dny.
Vyzrálá kniha napsaná velmi citlivě přinášející neobvyklé téma nebo minimálně téma, jemuž se hodně lidí v literatuře vyhýbá – autismus. Moc se mi líbily autorčiny popisy toho, jak ho lidé vnímají, jak se učí popasovat s jinakostí.
Strašně mi vadil Teodor a jeho vlezlost. Když jsem na konci četla větu: Mohl by sis konečně dát pokoj?, musela jsem se smát. Jsem zklamaná, že kniha se točila především kolem Teodora a jeho pocitů a zmatků v hlavně kvůli ženám a kolem historických událostí jen proletěla. Autorka se sice pouští do mnoha námětů jako jsou česko polské vztahy, vězení v 50. letech, důlní neštěstí, autismus...ale vše je jen povrchové, žádné téma nepůsobí dotaženě. Některé dějové linky, jako třeba Lidie a Jaroslav, byly zbytečné. Kniha ve mně nevzbudila žádné pocity.
Kniha dobra, ctiva, Teo mi uplne lezl na nervy tim, jak neustale musel zachranovat cizi zeny, misto toho, aby se venoval sve vlastni rodine, tak jak by mel
Čtivý příběh obyčejných lidi o nelehké době.Teodor mi nebyla.moc sympatický, bylo mi líto jeho ženy.
Byla jen otázka času, kdy sáhnu po knize z mého regionu od Danuty Chlupové. Na pozadí politické situace padesátých až sedmdesátých let minulého století nám přibližuje těžký život lidí z prostředí Karvinska a okolí. Název perfektně vystihuje situaci, kdy některé vesnice musely ustoupit těžbě uhlí. Sledujeme osudy lidí jako je vesnický učitel a varhaník v jedné osobě, rodinu autistického chlapce Mirka a zásah důlního neštěstí do jejich života. Do života lidí bezesporu zasahovala doba tvrdého komunismu, politické procesy, postavení lidí s jiným názorem, kteří nešli s hlavním proudem.
Velice čtivý příběh o obyčejných lidech zasazený do nelehké doby, moc mě oslovil a líbil se mi, proto dávám plný počet...
Příběh byl velmi smutný. Vyvolával i pocity beznaděje. Byl emotivní a velmi čtivý. Líbí se mi, že je detailně popsaný a tím si dokážete vše představit.
Teodor mi byl sympatický.
Oceňuji, že v knize nebyl popsán jen jeho příběh, ale i jeho rodiny a známých.
Kniha mě velmi bavila a vtáhla mě do děje.
I když příběh byl smyšlený, úplně si dovedu představit, že by mohl být reálný. Že vše co se odehrálo v knize, by mohl někdo prožít. Prostě život na vesnici s jejími úskalím. Pěkně se četlo.
Byla to velmi smutná a složitá doba a ještě smutnější byly osudy některých lidí... doufám,že se našli i šťastné příběhy, o těch ale tato kniha nevypovídá.
Čtivé...
Čtení to bylo velmi těžké a smutné, ale silné. Ke Karvinsku mám vřelý vztah, pocházím odtamtud a možná proto mi ten příběh byl tolik blízký. Smutný pohled na život v dobách hlubokého komunismu. Příběh varhaníka Teodora, který kvůli nešťastné osudové chybě přišel o vše. A jeho rodina, které mi bylo velmi líto. Minulost člověka ovlivňuje víc než si umíme představit.
Druhá kniha z pera rodáčky z Českého Těšína nám prináša príbeh organistu Teodora Szyndera, ktorý popri svojej práci učiteľa hudby hráva v kostole na organe počas bohoslužieb. Príbeh je zasadený do neľahkých časov 50-tych a 60-tych rokov, do doby, ktorú ako vieme ovládli komunisti a odohráva sa v obci Dvory a v okolitých obciach v karvinskej oblasti, kde hrdinovia tohto románu žijú.
Sympatickému Teodorovi sa život obráti naruby, keď nešťastne zapríčiní smrť svojho suseda. V spolitizovanom procese sa na dlhé roky dostáva do väzenia. Ako sa s týmto vysporiada jeho rodina, syn Adam, ktorý je podobne ako jeho otec hudobne nadaný, či jeho žena ? A čo rodina po nebohom ? Ako tento skutok ovplyvní život v dedine Dvory v tieni rozširujúcej sa ťažby ? A čo samotný Teodor, ktorého minulosť aj kvôli názorom na súčasnú garnitúru mu len priťaží ? Pomôže mu stretnutie so svojským chlapcom Mirkom ?
„.. varhany mu poskytovaly mnohem větší požitek z hraní. Cítil se šťastný, když se díky práci jeho prstů a chodidel z píšťal linula hudba a zaplňovala kostelní loď. Měl dojem, že se stává její součastí. Pociťoval zvláštní lehkost, jako by se spolu s tóny vznášel ke klenbě.“
Danuta Chlupová dáva do popredia nielen komunistickú minulosť Československa, ale aj osud obce, ktorá je zasiahnutá ťažbou uhlia, či chorobu, ktorá v tomto období ešte v našej oblasti nebola definovaná a zrejme aj pomerne ignorovaná a nepochopená. Ponúka nám správanie, postoje jednotlivých postáv v danej dobe a náhľad na život v česko-poľskom pohraničí, ako aj život vo väzení. Takisto aj to ako sa niektoré veci dajú elegantným spôsobom využiť v prospech režimu.
Chcem ale dodať, že som čakal trošku iný záver a napriek tomu, že sa kniha čítala dobre, text a jednotlivé kapitoly na mňa pôsobili trošku nekonzistentne a niektoré myšlienky, resp. udalosti neboli dotiahnuté do konca. To je ale autorkin štýl. Na druhú stranu sa mi, ale postava Teodora, a to ako si stál nebojácne za svojimi názormi napriek okolnostiam a možným dôsledkom, veľmi páčila.
Ak ale máte radi historické príbehy a spoločenské romány z tohto prostredia, určite si v knihe prídete na svoje. A možno ako ja, lepšie spoznáte túto oblasť, ako aj spolunažívanie čechov a poľskej národnej menšiny v tomto neľahkom období.
Příběh bývalého učitele hudby se odehrává 50. - 70 léta na Karvinsku. jedna nešťastná náhoda mu změní život i celé jeho rodině. Všichni zažívají těžké časy.
Kniha je velice čtivá, vtáhne vás a nepustí. Doporučuji.
Dobře se mi četlo, děj mě táhl, zajímavé pro mne bylo popsané prostředí věznice a věřících lidí...Bylo mi líto manželky i syna hlavní postavy. Spíše jsem sympatizovala s nimi než s Teodorem.
Četlo se to docela dobře, ale přišlo mi to nakonec takové nijaké a ploché. K hlavním hrdinům jsem si neudělala žádný vztah. A ještě ten konec, úplně do vytracena. Linka s autistickým chlapcem mi připadala vlastně zbytečná, protože nic nikam neposunula. A působila na mě hodně uměle naroubovaná. Téma zaniklých obcí na Karvinsku by mohlo být velmi silné, ale bohužel v tomto podání se mě to vůbec nedotklo. Nevím, knížka je průměr, který do pozítří zapomenu. Škoda.
Určitě čtivý román z 50.let 20.století, ale na Jizvu to nemá..za mě tomu chybělo tomu napětí.
Varhaník z mrtvé vesnice je druhým počinem česko-polské autorky. Je to příběh jedné malé vesnice poblíž města Karviná, v níž žil a hrál, a také učil varhaník Teodor Szynder. Tato vesnice byla koncem 70.let srovnána se zemí. Časově je příběh umístěn do počátku 60.let minulého století. Autorka popisuje část historie z oblasti karvinska a přilehlých vesnic, které bohužel postihl podobný osud. Zaměřuje se také na otázku víry v Boha a viny. Příběh i vesnice jsou smyšlené, ale mají podklad ve skutečných událostech.
Kniha byla čtivá. Myslím ale, že by mohla mít klidně o nějaké ty stránky navíc. Možná bychom se pak dozvěděli více o příhraničním životě obyvatel.
Během čtení jsem si často říkala, jak může, bohužel lehce, minulost ovlivnit přítomnost, nebo jak je lehké žít v nepochopení nebo zášti přenášené z generace na generaci.
Štítky knihy
polská literatura Československo 50. léta 20. století osudy lidí oběti komunismu polské romány KarvinskoAutorovy další knížky
2021 | Jizva |
2023 | Varhaník z mrtvé vesnice |
2024 | Třetí terapie |
Kniha líčí nelehké období v 50. a60. letech v Československu na pomezí Moravy a Polska. Teodor je vesnický učitel a v kostele hraje na varhany při bohoslužbách. Při nešťastné nehodě přijde o život Teodorův soused. Teodor je odsouzen na 20 let do vězení. Přežije odloučení jeho manželství a jak se s tím vyrovná jeho malý syn Adam? Jak se po propuštění začlenění zpět do společnosti a dění ve vesnici? Pomůže mu setkání s autistickým Mirkem? Navíc když musí opustit svůj dům i vesnici , která mizí, aby se dál mohlo těžit uhlí.