Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Už po přečtení anotace tak nějak víte, co vás čeká. Přesto se ale kniha četla až neuvěřitelně sama, nebylo jediné místo kde bych se nudila. Bude to nejspíš i tím, že mi sedl styl autorčina psaní. Úplně obyčejná rodina a ještě obyčejnější příběh, který se ale bohužel, i když nechceme, může stát každému z nás.
Neuvěřitelně uvěřitelně napsaná kniha, ostatně jako většina knih od autorky. Myšlení a chování všech postav je mi velmi blízké, takže se kniha četla rychle (někdy zběsile) a lehce. Občas bylo něco možná méně reálné (Kája a škola), ale to se dá překousnout.
Říkala jsem si, že si asi na styl psaní paní Soukupové nezvyknu, pak nastal okamžik, kdy jsem knihu nechtěla odložit z ruky. A ten styl jsem si zamilovala!
Neobyčejně obyčejný příběh jedné rodiny - a může to být třeba i té vaší. Soukupová to veškeré dění dokázala dokonale popsat a vy ani nevíte, kdy se to stalo, ale najednou ten příběh žijete s nimi.
Jednu hvězdičku ubírám za neuzavřený konec (čistě z osobního hlediska mám ráda věci jednoduše uzavřené). Každopádně k Soukupové i k životu tyhle otevřené konce prostě patří.
Dokonalost.
Kniha psaná bez přímé řeči se četla celkem dobře. Sledování rodinného života z pohledu aktérů je zajímavé a čtivé. Alice a Richard jsou partněři, kteří si myslí, že konají vše správně. V životě si každý myslí nebo se snaží dělat vše nejlépe. Ovšem tito manželé jsou od začátku nesourodá dvojka. Snažila jsem se nepřiklánět na žádnou stranu, děsně mi bylo líto, jak se k sobě chovají. Vždyť život by se neměl protrpět, mělo by se jím proplouvat v klidu a bez stresu. Jsem ráda, že žiji šťastný život :-)
Neskutečně čtivá sonda do života víceméně běžné rodiny. Při čtení se setkáváme s lidmi, kteří by mohli být klidně námi nebo našimi sousedy. Velmi uvěřitelné, psané moderním jazykem.
Perfektně převyprávěno 17 let společného života Alice, Richarda a jejich dětí. Jejich příběh je tak podobný jiným a zřejmě proto působí důvěrně. PS je vynikající pozorovatelka.
Petra Soukupová přišla i ke mně co obýváku. Ne osobně, ale formou knihy, s velmi příznačným a lákavým názvem.
Jenže. Asi jsem čekala nějak inspirující příběh, nějak jsem čekala, co dalšího život ještě nabídne. No a on toho nějak moc vlastně nenabízí.
Jestli to bylo postavami? Alice a Richard. Je to vlastně příběh o komkoliv v mém nebo vašem okolí. Ještě se do toho namotají děti, i žena by pak chtěla svoji kariéru. Svoje pracovní prostředí.
A tak čteme příběh, kde vysloveně stříká nespokojenost a zároveň obavy říct tuto nespokojenost nahlas. Richard mi tu přijde jako pěkná bačkora a Alice zase, než aby si stála za tím, co chce, i když jsou třeba v Ikei, pak je to zkrátka cihla po cihle a najednou je mezi vámi zeď a vy nevíte, jak se přes ni dostat zase k sobě.
Zajímavé. Zajímavě napsané. Překvapivý konec. Určitě tam každý najde nějakou situaci, kterou v manželství zažil. Chce to přečíst a zjistit.
O autorce jsem slyšel samou chválu a když jsem se podíval do seznamu přečtených knih, zjistil jsem, že jsem od autorky nečetl žádnou knihu. Vybral jsem si knihu VĚCI, NA KTERÉ NASTAL ČAS. Je to první moje přečtená kniha od Petry Soukupové.
Hlavními postavami jsou ALICE a RICHARD, kteří jsou už v manželství 17 let. Mají 2 děti KÁJU (13 let) a LOLU (11 let).
V románu se řeší rodinné vztahy. Sledujeme seznámení Alice a Richarda až po narození dětí, jejich výchovu a celkově jejich rodinný život.
Myslím si, že autorka věrohodně popsala, jak může vypadat manželství jedné obyčejné rodiny po tolika letech manželství. Vzájemná nedorozumění, nepochopení, nejednotný názor na výchovu dětí, neúcta k rodičům, netěšení se ze vzájemné společnosti, nekomunikace apod. Samozřejmě v takovém neharmonickém prostředí může dojít k tomu, že si muž nebo žena mohou najít milence a rodina se pomalu začne rozpadat.
Můžeme se zamyslet nad tím, jakých chyb se manželé dopustili, jestli by bylo možné tyto chyby napravit, jak oživit manželství apod. Manželé si můžou položit otázky, jestli má smysl udržovat manželství za každou cenu, i když mají děti.
Autorka nepoužívá v textu uvozovky v přímé řeči.
Časem si přečtu další autorčiny knihy.
Kniha byla čtivá, to ano, ale mám pocit, že mi nic nedala. A vlastně nevím, proč bych se měla tak nesympatickými lidmi zabývat.
Obvykle knihy s rodinnou tématikou/vztahy nečtu, ale knihu jsem měla už delší dobu doma (síla marketingu), a tak jsem si řekla, že už je na čase, abych si ji přečetla.
Sledujeme zde příběh dvou hlavních hrdinů - Alice a Richarda. Musím hned na začátku říct, že Alice mi hrozně vadila. V reálném životě lidi s takovou povahou obcházím obloukem :D
Příběh se četl svižně. Krátké kapitoly, poměrně velké písmo a příběh, který vás vtáhne do děje a vy prostě (ač tušíte, jak to dopadne), se chcete co nejdřív pročíst až na samotný konec.
Je pravda, že na začátku knihy jsem příteli říkala, že je to kniha, která je psaná o nás (hádáme se převážně vždycky jen k blbostech. Jako Richard a Alice, když řešili, zda půjdou na kolo nebo do Ikei kupovat světla - p.s. nakonec šli kupovat světla a ještě se znovu pohádali) :D
Absence uvozovek mi zprvu vadila, po pár stránkách jsem si zvykla (četla jsem důkladněji).
Řekla bych, že je to ideální kniha někam na dovolenou k moři. Oddechový příběh, kde si každý najde to své a vezme si z toho i ponaučení.
Asi poprvé, co je mé hodnocení knihy tolik vzdáleno převažujícímu názoru. Sledování vývoje vztahu, kde je spousta energie vynaložena na souboj kdo s koho namísto snahy o pochopení, mi nebylo vůbec příjemné. Dvě hvězdy dávám za to, že kniha ve mně vzbudila emoce, i když negativní a taky za to, že pro někoho může být inspirací, kudy cesta nevede.
Přečetla jsem rychle, občas jsem se vracela, abych si utřídila dialogy vzhledem k absenci uvozovek.
Vzácně vyvážený pohled na rodinné soužití očima všech zúčastněných.
Citát: "...ať se zlobí na tátu, na toho se stejně zlobí furt." ;-)
Tak toto by měla být povinná literatura všech ´´tatínků´´.
Naprosto skvěle napsaná kniha z reálného rodinného života, že nemám slov! Paní Soukupová, děkuji.
´´No jo, Richard má pohodičku, může si plavat, jak dlouho chce, Alice se přece o děti postará, jako doma .´´
Moje první kniha od autorky. Obyčejný příběh obyčejné rodiny, o tom ,jak by to ve vztahu nemělo být... psáno velmi čtivě, zpočátku jsem se nemohla srovnat s absencí přímé řeči, velmi příjemný počin, zkusím i další autorčiny knihy.
Mé první seznámení s autorkou a jejím specifickým stylem vyprávění bez použití přímé řeči. Zpočátku se mi zdálo, že postavy sledujeme příliš s odstupem, bez emocí, ale ukázalo se, že opak byl pravdou - mám dočteno už několik dní a pořád o příběhu přemýšlím. Moc se mi líbilo vykreslení sourozeneckého vztahu, kde cítíte, že i přes běžné hádky a nadávky mají mezi sebou ti dva silné pouto. Můžu jen doufat, že v osudech partnerů a později manželů se jednou nepoznám...
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
2020 | Věci, na které nastal čas |
2009 | Zmizet |
2017 | Nejlepší pro všechny |
2015 | Pod sněhem |
2022 | Nikdo není sám |
Výborná kniha, hned mě vtáhla do děje a musela jsem ji přečíst na jeden zátah. Příběh je velmi reálný, místy mi bylo až úzko z toho, jak spolu Alice a Richard byli schopni komunikovat. 5/5*