Hodina hromu
Lenka Poláčková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/536408/bmid_hodina-hromu-661bc3a71af8e.jpg
5
51
51
Věk přízraků série
< 2. díl >
Je osud nevyhnutelný? Píše se rok 1899, technický pokrok vrcholí a na české dívčí internátní škole v Olomouci žije mladá učitelka Dany. Ta pod svým zdánlivě racionálním přístupem k životu a láskou k vědě a technice skrývá temné, nadpřirozené tajemství – rodinnou kletbu. Aby se prokletí vyhnula, rozhodla se nikdy nezamilovat. Dokáže však za svým rozhodnutím stát, i když jí do života vstoupí tajemný muž, který je ochotný riskovat všechno, aby pomohl druhým? Příběh z historické Olomouce o lásce, síle prastarých pověr a postavení žen na konci 19. století od Lenky Poláčkové, autorky populárního historického fantasy Věk přízraků.... celý text
Přidat komentář
Hodina hromu je opravdu nádherná kniha, ať už obálkou a ořízkou, které jsou skvostné a upoutají pozornost čtenářů, tak i příběhem a hlavně stylem psaní. Lenka Poláčková má skutečný dar, opravdový talent, ale z knihy je také znát velká píle a erudice. Ať už Lenka Poláčková píše o životě na vesnici nebo v Olomouci na konci 19. století, o adventních přistkách, ženské otázce nebo motorismu, tak je očividné, že má všechno pečlivě nastudované a dokáže to naprosto věrohodně popsat. Stejně uvěřitelně působí i hlavní hrdinové a ostatní postavy. Jsou nenápadně neobyčejní, hrdinové, kteří o tom, že jsou hrdiny vlastně netuší.
Lenka Poláčková píše nádherným, poetickým stylem, který nechá naplno vyznít hlavně při podpisech přírody, kdy se obyčejná procházka podél řeky mění v něco kouzelného. Její styl dokonale ladí s historickým obdobím konce 19. století. Kdybych nevěděla, že je kniha od současné autorky, asi bych zaváhala, kdy byla napsána. Hodina hromu vás na pár dní (záleží na tom, jak dlouho ji budete číst) přenese do historické Olomouce a budete si moct užít dobrodružství s hlavními hrdiny. Já jsem ji přečetla za dva dny, a i když jsem s touhle knihou chtěla pobýt déle a užívat si každé vybroušené slovo, každý poetický obrat a každou drobnou krásu, kterou Lenka Poláčková dokáže zachytit a úžasně popsat, tak ji nešlo odložit a zvítězila zvědavost, co bude dále a jak to dopadne.
Hodinu hromu vřele doporučuju všem čtenářům, které chtějí historický román napsaný úžasným poetickým stylem, s trochou romantiky, ženské otázky, motorismu, silného poselství i lehkého nadpřirozena. Co se týče oné „fantasy linky“, tak ta má podobu klasických venkovských pověstí a na konci se každý čtenář může rozhodnout, zda za tou kletbou skutečně stálo cosi nadpřirozeného nebo se jednalo o pouhou vesnickou pověrčivost.
Já si jdu objednat třetí díl z této volně navazující série Olomoucké století s názvem Okamžik oběti, který vypráví o juristovi Leopoldu Pfeifferovi. A rovnou do košíku přihodím i první díl s názvem Věk přízraků, který jako jediný z celé série nese označení young adult. Potřebuju si tohle historické olomoucké dobrodružství užít celé od začátku až do konce, přestože na sebe jednotlivé díly navazují pouze volně a dají se bez problémů číst samostatně.
Lenka Poláčková to o se slovama prostě umí. Popis dobové Olomouce (já vím, jsou tam i nějaké historické odchylky) je neskutečný. Cením si i poznámky autorky, která objasňovala, co jsou fakta a co fikce, nedokážu si ani představit, kolik hodin rešerší to chtělo.
Nejvíce si ale vážím zapojení ženské otázky do příběhu a prolínání logického smýšlení Dany se starými pověrami. Já sama mám rada statisticky podložené fakta, ale zároveň se nemůžu nabažit víláků a přesně tento rozpor mezi tím, čemu má člověk věřit, byl v příběhu Dany dobře zachycen.
Bylo osvěžující vidět, jak si spolu Dany a Ambrož staví vztah pomalu, postupně, na základě opravdových citů. Nikam nespěchají a poznávají jeden druhého, jejich dopisy byly opravdu srdcem psané. Mám pocit, že něco takového jsem v knize už dlouho nečetla.
(SPOILER)
Po dočtení Věku přízraků jsem se bála sáhnout hned po pokračování, abych nebyla zklamaná. Co když se mi příběh nebude líbit? Vyrovnám se s tím, že zde bude jiná ústřední postava a dvojice? Bude se opakovat wow efekt prvního dílu nebo je laťka nasazená vysoko? Četbu jsem si proto proložila jinými knížkami, až přišel den, kdy čas dozrál a já pocítila silnou touhu a chuť vrátit se do Olomouce na konci 19. století. S tenčícími se stránkami do konce jsem co nejvíce snažila oddálit moment dočtení, abych s knihou byla co nejdéle, ale stejně jsem se pouštěla do četby dalších kapitol. Protože Hodina hromu je stejně dobrá, ne-li lepší než Věk přízraků (a chystaný třetí díl je prý úplně nejlepší), a moje předchozí obavy byly zcela liché.
Nerada v komentářích shrnuji děj knihy, a tak se zaměřím jen na svoje dojmy. Příběh mě bavil a město a postavy v něm žijící před mýma očima ožilo, k čemuž přispěly i reálie a plastické opisy. Opět musím vyzdvihnout autorčin jazyk – i když napsala dílo prozaické, poetické popisy byly samy o sobě básní vyvolávající ve mně nejen duševní obrazy, ale i hluboké pocity. Naprosto nádherný byl ušlechtilý, nadpozemský moment Ambrože s vlasy prosvětlenými zapadajícím sluncem a asociace s Prométheem, které vzápětí – spolu i s hrdinčinými sympatiemi – zmizely, když slunce zapadlo a do místnosti se stíny náhle vstoupil soumrak.
Nevím, zda to bylo tím, že jsem knihu četla rozjitřená, ale když „Dany“ utekla z tancovačky, bylo mi z toho do pláče. Zejména pak poslední třetina knihy mě silně zasáhla a vliv na to měly i texty vyměňovaných dopisů. Dopisů psaných lidmi, kteří – ač neměli mnoho prostoru se skutečně poznat – přijali osudovost svojí lásky a oddanost jeden druhému. Při soudním přelíčení jsem se uvnitř zalykala nespravedlností, nemohla se vyrovnat s ignorancí mužské justice a pocítila velmi silnou pokoru vůči ženskému hnutí. Sociální otázky 19. století mám těsně spjaté s osobou VŠ přednášející docentky Jany Englové, takže když do soudní síně vstoupila hraběnka Pötting-Persingová, viděla jsem v ní i rysy noblesní a lidské paní docentky. (Na tu jsem si při čtení vzpomněla nejednou a jsem si jistá, že Olomoucké století by se jí jako čtenářce líbilo.) Nechyběla ani chmurná úvaha nad tím, že některé věci se s dobou nemění.
Nevím, koho autorka přiřkne jako osudovou ženu juristovi Leopoldovi (který mi ve Věku přízraků byl zprvu spíše nepříjemný), ale moc bych si přála přečíst romantický příběh s dobrým koncem věrné přítelkyně Berty Kaňové.
Neaspiruji hrát si na booktubera, ale nadšení z těchto knížek musím sdílet dál. S obdivem se kořím Lence Poláčkové a její práci se slovy. Myslela jsem si, že psát umím, ale chtěla bych psát jako ona. Mohl to být obyčejný příběh dvou lidí, ale Lenka Poláčková jej zaplnila tolika precizními detaily, že z něj udělala komplexní svědectví o konci 19. století. Ať šlo o technický pokrok, ženské hnutí a jeho odraz ve vzdělávání žen a dívek (znala jsem manžele Náprstkovy a Minervu, ale o Pöttingeu jsem neměla tušení), postavení žen, pohled na manželské soužití nebo i dělnické hnutí (akcentované více v prvním díle). I s ohledem na použitý jazyk toto vše z knihy dělá klenot pro kumštýře a fajnšmejkry. Šest hvězdiček z pěti.
„Teď líbám Tě do dlaní, pro zázračnou jejich schopnost dávat věcem tvar. Líbám Tě na čelo, pod nímž Tvůj hrdinný duch dřímá. Líbám Tě na víčka, bys znal jen klidný spánek, prostý všech výčitek a nočních můr. Líbám Tě na tváře, které jak dětská líčka růžoví, když slunce sen a Tebe ze svých výšin usmívá. Líbám Tě na ústa, tak kouzelná a dosud nepoznaná. A líbám Tě na prsa, kde čestné Tvé srdce údery odečítá chvíle, než se my dva znovu šťastně shledáme.“
Hodina hromu, volné pokračování historické young adult fantasy Věk přízraků od Lenky Poláčkové a kniha s přenádhernou obálkou, ořízkou, ale i příběhem!
I dnes si pamatuju, když jsem dočetla Věk přízraků a říkala si, jak moc fajn čtení to bylo. Nyní, po dočtení Hodiny hromu, si říkám, o jak moc lepší tohle volné pokračování bylo!
Děj nás opět zavede do historické Olomouce, ano, pokaždé za tohle dám autorce jakési plusové body, protože Olomouc je mé rodné město a to, že se v něm odehrává děj nějaké knihy... To je prostě vždycky ten nejlepší benefit!
Příběh se odehrává na internátní škole, kde sledujeme tamní učitelku, která skrývá tajemství - rodinnou kletbu...
Hodina hromu mě bavila nejen svým prostředím, ale také postavami, celkově na mě působila vyspěleji a tak nějak více "dospěle", pokud to tak lze říct.
Pokud jste náhodou ještě young adult tvorbu Lenky Poláčkové nezkusili, napravte to. Nakladatelství navíc již připravuje Lenčinu další novinku!
4,5*
Historická Olomouc spolu se zajímavým prostředím české dívčí internátní školy, do toho náhledy do minulosti, co se vlastně v dětství Dany událo, pověry a báchorky, no a v neposlední řadě i hrdinové z předchozího dílu, to všechno utvořilo skvělý koktejl, který vás zaujme na první dobrou, alespoň já to tak měla. Lenka zapracovala do příběhu i jedno velice závažné téma, které je i více než po 100 letech bohužel stále aktuální.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižních střípků.
I volné pokračování Věku přízraků je vzhledově propracované do posledního detailu. Nechybí překvapení pod oboustranným přebalem, barevná ořízka, mapy, ilustrace, dobové novinové články nebo ručně psané dopisy.
Hodinu hromu ale samozřejmě nechcete mít doma jen kvůli vzhledu. Příběh je o rodinné kletbě, kvůli které se učitelka Dany rozhodne nikdy se nezamilovat. To by ale jednou v noci nemohla narazit na tajemného Ambrože.
Tuhle romantickou linku jsem si vážně užívala. Od jejich setkání až po zamilované dopisy to byla prostě nádhera. Ambrož si mě získal už v předchozí knize, Dany jsem si neskutečně oblíbila a spolu jim to moc sluší.
Lenka Poláčková toho v knize ale popisuje mnohem víc, věnuje se závažným tématům a já se i něco nového dozvěděla. Děkuji za to!
A jednoho dne si budu muset udělat výlet do Olomouce.
Děkuji nakladatelství @ya.ctu za knihu. #spoluprace
Stejně jako u Věku přízraků má i tato kniha naprosto dokonalí vzhled. Obálka i ořízka vypadají krásně.
Hodina hromu je historický příběh se špetkou nadpřirozena.
I přesto, že mě kniha bavila, tak Věk přízraků se mi líbil o trochu víc.
tak toto sa mi páčilo viac ako ten prvý diel
je to voľné pokračovanie, o jednej z postáv prvej knihy a, myslím, že veľmi vydarené
rodinná kliatba ..... vznikla naozaj ? alebo to bol len sen babičky hlavnej hrdinky ?
takto je to podané aj v knihe, nie je to úplne #fantasy príbeh, skôr sa zameriava na povery starých ľudí, no zároveň je inšpirovaný rozprávkou Martinko Klingáč, čo mi prišlo veľmi milé a dobre zakomponované
no príbeh zároveň opisuje jeden zo závažných problémov tej doby, a vlastne stále aj dnešnej doby, nečakala som, že práve o tomto to bude, smutné a veľmi pravdivé, aké malé práva mali ženy na prelome storočí
Kniha má krásnou obálku a ořízku, stejně jako první díl Věk přízraků. Zase mám knížku v boxu, a na jeho obsah se můžete mrknout u mě na Instagramu (odkaz mám tady na profilu).
Hlavní hrdinku Dany a Ambrože jsem si zamilovala, stejně jako hlavní postavy ve Věku přízraků. Líbila se mi jejich romantická linka, kdy Dany provází kletba od dětství v podobě pověry Přistkového skřítka, a tak se nechce zamilovat. Ale srdce to vidí jinak...
V knížce se řeší i domácí násilí, a to si myslím, že je důležité psát i o těchto tématech. Nevěděla jsem, že v roce 1899, pokud byly ženy učitelky, tak pro ně platil celibát a nemohly se vdát (zrušen byl v roce 1919, jak píše autorka v poznámkách).
Knihu doplňuje slovníček, poznámka autorky, úryvky z dobového tisku a literatury, obrázky a fotky.
Knížka se mi líbila, asi o malinko víc než Věk přízraků, a stoprocentně doporučuju!
Předchozí díl se mi líbil mnohem víc ale autorka si udržela svuj smysl pro skvělý styl psaní a zároveň do knihy je přidáno mnoho zajímavostí z Olomouce. Velmi obdivuji jak je kniha stejně bohatá obsahem jako překrásnou obálkou. Velmi hezké počtení oproti předešlému dílu oddechovější
Kniha Hodina hromu je napsána naší talentovanou Českou autorkou, která vyhrála dokonce první místo na Humbookawards 2023 za obálku roku.
Lenka Poláčková napsala Věk přízraků, který je prvním dílem z této série.
Tento díl je ale volné pokračování. Nemusíte číst první díl, ale vřele vám ho doporučuji, jelikož autorka má ještě vydávat i třetí díl.
Co se týká vizuální stránky, tak musím pochválit všechny co se na této tvorbě podíleli. Obálka se opět může pyšnit krásnou ilustrací. Nesmí chybět ani dokonalá ořízka, kterou ve své knihovně chce každý čtenář.
Knihu si můžete zakoupit jak samostatně, tak i v podobě miniboxu, který obsahuje plno zajímavých věcí k příběhu. Určité Vám to zlepší požitek ze čtení, když si u toho můžete otevírat obálky například.
V příběhu se vracíme do Olomouce, kde máme tentokrát jako hlavní hrdinku Dany, která je mladou učitelkou. Tato zcela nová postava v příběhu mi přirostla k srdíčku. Není možné si ji neoblíbit. Jako dalším našim hrdinou tohoto příběhu je Ambrož, kterého už známe z prvního dílu. Pokud jste si ho neoblíbili už tam, tak teď rozhodně ano. Je to skvělý hlavní hrdina a je příjemné sledovat jeho vývoj. Nechci moc prozrazovat z děje, abych někomu neničila požitek. Dany má temné tajemství. Jedná se o rodinou kletbu. Ona je rozhodnuta, že se nikdy nezamiluje. V průběhu příběhu se nám odkrývají tato tajemství. Já strašně miluji dobré romantické linky a tady jednu takovou máme.
Abych to shrnula, tak se mi druhý díl líbil více jako první. Byl skvěle napsaný.
Klobouk dolů k autorce, jde vidět, že se dobře v historii Olomouce vyzná. Mnoho zajímavých informací se tady čtenář dočte a cítí z toho perfektní atmosféru. Na podzim nás čeká třetí volné pokračování.
Spolupráce s @ya.ctu děkuji
Myslí, že kdybych napsala, že jsem nadšená tak by to mělo být všem jasné. Já se teda, ale rozepíšu.
Úchvatná obálka a ořízka a všechno. To je prostě nádhera a v každé knihovně se to úžasně vyjímá. Navíc musím pochválit i tajné obálky co byly v boxu. Nemám slov.
Co se týče děje tak se opět vracíme do mého rodného města. Už v prvním díle jsem chválila styl psaní autorky a tady to snad bylo ještě lepší. Krásně popsané s úžasnou atmosérou ze které jde cítit, že se blíží přelom.
Co se týče děje tak jsem byla nadšená. Sice to nebylo tak mysteriózní jak první díl, ale i tak to mělo své kouzlo. Knížka byla rozhodně víc romantická než předchozí díl, ale byla krásně napsaná a naprosto úchvatná. Takže smekám. K ději nemám žádné výtky a byla jsem nadšená.
Postavy byly úžasné. Dany jsem si oblíbila hned. Za mě to byla skvlěá hrdnika. Líbilo se mi jak pokrokově myslela. Ambrože jsem taky ráda viděla a oblíbila jsem si ho víc než v první knize. Líbilo se mi, že se zde objevují (i když okrajově) postavy z předchozího dílu. Zejména teda Leopold.
Autorka v této knize otebřela i důležité téma. A to téma domácího násilí. Líbí se mi jak ho do příběhu zakomponovala.
V knížke bylo všechno, romantika, záhada, napětí, šok i šťastný konec. Ač se to bude zdát neuvěřitelné tak autorka se překonala. Tento díl byl pro mě omaličko lepší než příběh Žofi. Ale opravdu jenom nepatrně.
Moc se těším na další díl. Už teď mě mrzí že bude poslední.
Hodina hromu je velmi dobře napsaná kniha, která zároveň řeší závažná témata jako postavení žen v 19. století a domácí násilí.
Nejedná se o typickou fantasy, protože nestojí na magii a spoustě mytických stvoření, pouze předkládá prvek z lidových pověr (a této lince můžeme, ale vlastně nemusíme věřit). Milostná linka je hodně v popředí, nicméně je podaná přirozeně a bez typických YA klišé motivů.
Autorčin styl psaní je poutavý a nutí pokračovat ve čtení (ačkoli místy má tendenci zpomalovat napětí).
Toto je romanťárna s velkým R, z které nebolí zuby, ale mile pohladí po duši. A ten jazyk, jakým je knížka psaná - zbožňuju! Lenka Poláčková nastavuje laťku hodně vysoko pro české spisovatele ;)
Měla-li bych Hodinu hromu shrnout jedním slovem, bude to "miluju". A měla-li bych ji shrnout dvěma, bude to "miluju Ambrože". Bože, takového mužského hrdinu jsem v knihách už dlouho neviděla.
Hodina hromu mě vtáhla na první stránce a nepustila až do té poslední. Dokonalost. Jakmile příběh dojde do fáze, kdy ani nedutám a zběsile čtu, abych hned zjistila, co bude dál, není co řešit - Věk přízraků mě bavil, ale tohle to naprosto předčilo. Všechny ty zvraty. Témata, která se v knize řeší. Špetka nadpřirozena, která ale vlastně nadpřirozená vůbec být nemusí. Naprosto boží romantická linka. A nečekala jsem, jak moc u toho budu brečet. :D
Když jsem zjistila, že Věk přízraků bude mít volné pokračování, byla jsem nadšená a věřila, že si ho zamiluji stejně jako knihu první.
A co se nestalo... Já to zbožňuji, možná, ještě trochu víc než první díl..
Nevím jak to popsat, protože si nejsem vědoma toho, že by se tyto knihy něčemu, ať jen zdánlivě, podobaly...jsou pro mě strašně specifické.. je to spojení historie, českého prostředí, romantiky, mystiky, ale zároveň tato kniha zpracovává dost silné a důležité téma domácího násilí a také ženských práv v tehdejší společnosti...
Děj se nám odehrává v ústavu hraběte Pöttinga pro výchovu dívek, což byla první olomoucká škola pro ženská povolání s českým vyučovacím jazykem o níž jsem neměla ani potuchy a dohledavala jsem si další informace..
Setkáváme se zde s námi již známou postavou Ambrože a novou postavou Dany, již sužuje dávné prokletí skřítka, které se nám postupně odkrývá..
Zda jej zlomí nebo ne se dočtete v knize a já doufám, že si tuto knihu přečte a zamiluje spoooustu čtenářů, protože je opravdu skvělá...
A úplně nejvíc miluji ty dopisy Dany a Ambrože.. to je prostě neskutečné krásné a vy prostě strašně moc doufáte ve šťastný konec..
Je to perfektní a já se nemůžu dočkat podzimního třetího volného pokračování, protože to prostředí a ty postavy mi neskutečně chybí už teď..
A samozřejmě musím vyzdvihnout i opět překrásnou obálku a ořízku..
Štítky knihy
19. století soudní procesy romantika Olomouc ženská práva
Autorovy další knížky
| 2023 |  Věk přízraků |
| 2022 |  Moje cesta do fantazie |
| 2023 | Co zpívá Sojka |
| 2024 | Hodina hromu |
| 2023 | 4 povídky |
Velmi povedené pokračování skvělé historické série z Olomouce s prvky magie. Knihy Lenky Poláčkové jsou neskutečně čtivé a cením si dobového kontextu i celkové propracovanosti příběhů. Ihned jsem se začetla, oblíbila si hlavní hrdinku a prostředí internátní dívčí školy. Nejvíc ale oceňuji emoce, které mě při čtení provázely, v jednu chvíli jsem se dojímala nad tím, jak se Dany s Ambrožem zamilovávají a následně jsem spolu s nimi prožívala strach. Půl hvězdičky ubírám jenom proto, že jsem příběh porovnávala s prvním dílem, který mi sedl ještě o malinko víc. Neskutečně se těším na další díl už jenom proto, že v knihovničce bude skvěle vypadat.