Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Neni to zadny vykvet literatury, nicmene Veseli hodnotim jako skvelou oddechovku, u ktere jsem se dost zasmala - i pres smutne udalosti ve druhe polovine deje. Mozna tomu napomohlo pouzivane nareci nebo zobrazeni zivota mnoha jedincu, kteri at jsou jaci jsou, zaslouzi si byt v zivote stastni.
Kniha mi hodně sedla a hodně jsem se u ní od srdce zasmál, možná proto, že je mi stejně jako Elišce, a při návratech z Prahy do mého rodného maloměsta na severní Moravě, občas zažívám dost podobné pocity a situace :-) Zároveň je kniha tak nějak o běžném životě a zvlášť ke konci je i celkem smutná a depresivní. Ale četla se mi lehce a na léto k vodě ideální.
Pro mě od Třeštíkové nejlepší kniha. Hlavní hrdinka je správně ironická, nešťastná, přitom se nevzdává. Skoro mi po předchozích knihách této autorky připadalo, jako by to ani nepsala ona.
K této knize jsem se dostala spíše omylem a po Bábovkách jsem od autorky nečekala žádné veledílo. Což sice není, ale čtení to bylo pěkné, trochu smutné, ale občas jsem se i zasmála. Styl komunikace v rodině hlavní hrdinky je podobný jako u nás, o to to bylo smutnější... Eliška mi nebyla moc sympatická a na můj vkus měla až moc chlapů.
Že všech knih této autorky mám po přečtení stejný pocit prázdnoty a trochu depky... Nevím, jestli je to záměr, nebo tak autorčina tvorba působí jen na mě konkrétně... Každopádně kniha byla fajn, rychle se četla
Příjemná oddechovka. Veselí je někdy smutné někdy svým moravským nářečím veselé, ale je to hlavně takové reálné vyprávění ze života :).
Slabý průměr. Více než příběh, jde o popis části života mladé ženy. Žádná zápletka, žádný závěr. Místy vtipné, ale jako celek žádný zázrak.
Od Třeštíkové jsem nečekala žádnou intelektuálštinu, takže mě kniha mile překvapila. Byla čtivá, byla vtipná a ze života, to hlavně. Tak dlouho jsem se u knížky nezasmála.
Kniha není úplně špatná, ale některé pasáže jsou utahané a o ničem. Od Třeštíkové jsem čekala víc...
Mé první setkání s knihou od Třeštíkové a jsem zklamaná. Dlouho jsem nečetla knihu, která by byla tak utahaná, nezáživná, kniha úplně o ničem. Jen ztráta času, nemůžu to označit ani jako nenáročnou oddychovku. Jediné co lze pochválit je, jak si autorka umí hrát s češtinou, proto 1*.
No nevím, čekala jsem asi víc. Na to jak je Třeštíková hodnocená. Holt každý den šampaňské nebouchá.
Knížka byla zajímavá vtipna ale i bohuzel smutná (ohledně otce - zazila jsem neco podobného) . Moje první od této autorky
O otci smutné, ale jinak by to bylo jen Eliščino "hledání" a žádný "základ". Půl hvězdičky bych přidala za jižní Moravu a autobiografické prvky. Jako oddechové čtení.
Za mě tak 3 a půl hvězdičky. Kniha mi byla blízká tím, že bydlím v tomto kraji. Popisované prostředí je mi známé, problémy obyvatel malého města také. Všechno to na mě ale působilo nějak moc neutěšěně. Život sice není vžy fér a spravedlivý, ale tady mi to přišlo. že prostě nikdo není a nebude šťastný, nic neskončí dobře. Vůbec mi nevadí neoptimistické knihy, ale kdyby tu byla alespoň nějaká ta jiskřička, světýlko na konci...Kniha se četla dobře, ale nechala ve mě takový stísněný pocit bezvýchodna. Spíš na podzimní dušičkový čas než na letní dovolenou...
Z knížky mám docela rozporuplné pocity. První polovina se mi moc nelíbila a musela jsem se do čtení nutit, ale ta druhá už se mi líbila strašně moc a byla jsem ráda, že jsem ji neodložila. I tak si ale myslím, že autorka napsala lepší knížky.
Příjemné, pobaví, rozpláče...velmi osobitý humor hlavní postavy...chvílemi jsem se u čtení smála nahlas. Jsem ráda, že jsem nedala jen na hodnocení tady na databázi. Mě to bavilo!
Jsem moc ráda, že jsem se nenechala odradit ne příliš lákavým celkovým hodnocením a spoustou negativních ohlasů tady i jinde. Mně tato knížka velmi sedla. Ani chvíli mě nenudila, naopak jsem se místy velmi dobře pobavila, přitom to zdaleka nebylo povrchní, spíše naopak. A že to bylo chvílemi trochu přitažené za vlasy, mi vůbec nevadilo. Specifické obraty, ne zcela obvyklá větná stavba a celkově "tak trochu jiný jazyk" spisovatelky - to vše mi vyhovuje. Četla jsem od autorky krom jedné vše a tuto hodnotím jednoznačně jako nejlepší!
Včera dočteno… Popravdě, vůbec se mi do ní nechtělo… Knížky od Radky Třeštíkové mám ráda, hlavně z Bábovky a To prší nebe se mi líbily hodně. Jenže na tady tu byly recenze rozporuplné. Musím se přiznat, že jsem věřila hlavně těm negativním. Musím ale přiznat, že jsem nadšená. Nenudila jsem se ani trochu. Občas jsem brečela, občas jsem se smála…. Už od dob, kdy byly ve čtrnáctideníku Žena a Život publikovány Dopisy od Radky Třeštíkové mi připadá, že dokáže úžasně vyjádřit to, co já si myslím. Na rozdíl od ní, to ovšem já tak barvitě podat neumím. Za mě palec nahoru a rozhodně doporučuji…..
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české rományAutorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Ze zacatku me kniha hodne bavila. Nareci je skvele zakomponvane, hlavni hrdinka je spravne ironicka, az jsem si rikala, ze to bude konecne nedepresivni kniha. Tak to se uplne nestalo, zmena deje v druhe pulce mi trochu sebrala vitr z plachet a naklonnost k hrdince nabrala sestupnou tendenci. Mozna kdyby nevlezla na vsechny co meli odpovidajici pohlavni organ a nadseni, tak by to bylo o neco snesitelnejsi. Celkove mam z knihy dobry pocit, cetla se rychle, ma dost vtipnych momentu a taky konec, narozdil od Babovek. Treba se jednou dockam i skrze pozitivni knihy od Trestikove, styl jejiho psani me proste bavi.