Veselí
Radka Třeštíková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386002/bmid_veseli-0qh-386002.jpg
3
2500
2500
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi velmi líbila! Zpočátku jsem se smála, a to i na veřejnosti nahlas, později přišla vážnější témata a tolik jsem hlavní hrdince rozuměla! Celou dobu jsem vyloženě hltala jedno životní moudro za druhým, užívala si moravský dialekt a krásná vykreslení postav. Celkově se jedná o odpočinkovou četbu, kterou asi každý z nás někdy potřebuje.
Řekla bych skoro ztráta času. Člověk aspoň čeká na nějaký závěr, ale i ten byl nijaký. Prostě jen u toho nemusíte přemýšlet.
Hořkosladké vyprávění o Elišce, jejich rodičích a milencích (Adam, Hynek, Standa, Richard) je plné absurdních situací i vážných témat (rakovina, závislost na alkoholu, nemanželské dítě, odcizení se..). Nejvíc jsem se pobavila při líčení, jak hlavní hrdinka navštívila cvičení s dětmi v roli dítěte se svou matkou. Milé oddechové čtivo s ponaučením o rodinných hodnotách.
Čtení knihy z mého kraje, z mé oblíbené Jižní Moravy, psané nářečím bylo balzám pro duši.
Mám moc ráda jižní Moravu a její obyvatele. Nakonec jsem ji použila na jiný bod Výzvy, ale nelituji toho. Je to příběh o hledání místa v životě, té správné práce, toho správného životního partnera (hrdinka byla na můj vkus dost promiskuitní, ale to je věc názoru). Dost jsem se při ní nasmála a ještě víc zaslzela. Stojí určitě za přečtení.
Dočetla jsem, ale jen ze zvědavosti, jestli se Eliška konečně vzpamatuje. Její styl povrchní děvky mně byl docela protivný. Stylizování její matky do růžového diblíka taktéž. I když ta se aspoň v krizi změnila. Pasáže s nemocným otcem byly napsané citlivě a uvěřitelně. Znovu bych to nečetla.
Knížka se četla dobře, je to takové odpočinkové čtení, i když ke konci jsem se už trochu nudila. Těch 400 stran na tento typ knížky bylo až dost. Hlavní hrdinka mi ne vždy byla sympatická. Komičnost situací je založena hlavně na používání moravského nářečí... Situace byly občas úsměvné, ale stále s takovou pachutí hořkosti. A někdy to bylo naopak i smutné.
Čekala jsem od knihy více. Spíš než napínavý děj, hledejte popis oblastního koloritu a života na Moravě.
Čekala jsem kdy se kniha rozjede, bohužel se tak nestalo... Přesto to pro mě bylo odpočinkové čtení u kterého jsem se občas zasmála, dobře popsané pasáže jsou kupodivu v knize ty nejsmutnější...nářečí mě trhalo uši (bohužel to se "znorovským" a veselským nářečím nemá nic společného)
Po pravdě nevím kde začít. Od této autorky považuji tuto knihu zatím za jednu z těch slabších. Osobně nemůžu říci, že v knize nejsou pasáže u kterých se člověk opravdu zasměje a ano, čte se i rychle. Bohužel mě nesedla matka hlavní hrdinky. Některé scény jsou pro mě moc přitažené za vlasy. Člověk místo toho, aby se u těchto pasáží zasmál, spíše přemýšlí nad jejich absurditou. Po pravdě bych po této knize podruhé nesáhla. Za mě jednou a dost. :( Očekávala jsem od knihy více.
Když čtu hodnocení, tak zase taková hrůza to nebyla. Bylo to fajn čtení na víkend. Některé pasáže naivní, ale jiné dojemné. Líbilo se mi to.
Hlavní hrdinka mi nepřirostla k srdci, spíš bych řekla, že mi vadila. Místy jsem jí chtěla dát facku. A když mi není sympatická (aspoň v něčem) hlavní postava, těžko se pak samotná knížka čte. Spoiler: velmi dojemná je část o umírání tatínka, ale to je tak vše. Škoda.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Bábovky |
| 2017 | Osm |
| 2018 | Veselí |
| 2020 |  Foukneš do pěny |
| 2023 | Kde jsi, když nejsi |
dost hrozné