Vesnice
Kristýna Trpková
Laura Linhartová a Adam Beneš série
< 2. díl >
V polích nedaleko obce Lipová jsou objeveny lidské ostatky. S největší pravděpodobností patří jednomu z pohřešovaných dětí, které zde během uplynulých let beze stopy zmizely. Nejenže vše nasvědčuje tomu, že chlapec byl dlouhé roky vězněn někde bez přístupu na denní světlo, dokonce se zdá, že navzdory rozsáhlému pátrání a nejrůznějším hypotézám policistů vesnici nikdy neopustil. Kriminální komisařka Laura Linhartová a její kolega Adam Beneš znovu otevírají dávno odložený případ a pouštějí se do dalšího napínavého vyšetřování. Je možné, že se pachatel ukrývá mezi zdejšími obyvateli? A existuje naděje, že jsou zbylé dvě děti ještě naživu? Tři zmizelí chlapci a tajemství, které po letech vyplouvá na povrch. Další případ komisařky Linhartové. Ohlasy čtenářů na knihy Kristýny Trpkové: „Hlavní hrdinka Laura mi neskutečně sedla. Její uvažování a pracovní nasazení mě bavilo a já se od knihy nedokázala odtrhnout. Četla jsem až do pozdních hodin, abych odhalila, kdo je vrah.“ „Skvěle vykreslená práce policie, sympatická vyšetřovatelka, napětí, falešné stopy. Prostě všechno, co od detektivky očekáváte.“ „Prvotina Stvůra se autorce povedla. Myslím, že se vyrovná i světové literatuře.“ Kristýna Trpková (* 1996) žije s rodinou v Holicích. Pracovala jako disponentka zákaznického servisu, nyní se věnuje péči o tři malé děti. Od sedmi let hraje na klavír, kromě toho ve volném čase ráda zpívá, jezdí na kolečkových bruslích nebo peče. Psaní detektivních románů se začala věnovat před narozením třetího dítěte. Zuzana Kajnarová (* 1982) už během studia na ostravském gymnáziu navštěvovala herecké studio a spolupracovala s činohrou Národního divadla moravskoslezského. Absolvovala DAMU – ve třetím ročníku začala hostovat v Divadle ABC a do Městských divadel pražských později nastoupila i do stálého angažmá. Do povědomí filmových diváků se zapsala rolí služebné Dorotky v pohádce Anděl Páně (2005). Drsnější polohu si vyzkoušela v krimisérii Specialisté. Pravidelně se objevuje v dalších televizních seriálech, např. Redakce, Místo v životě, Comeback, Proč bychom se netopili, Přešlapy, Vyprávěj či Labyrint. AUDIOKNIHA: Kristýna Trpková: Vesnice | Čte Zuzana Kajnarová | Režie Jitka Škápíková | Zvuk, střih a mastering Karolína Škápíková | Hudba Bohumil Kalina | Natočeno ve studiu S Pro Alfa CZ | Grafiku podle knižní předlohy adaptovala Yvone Baalbaki | Produkce S Pro Alfa CZ | Supervize Alena Brožová | Vydala Euromedia Group, a. s. – Témbr, v červnu 2023 Nahrávka vznikla podle knihy Vesnice © Kristýna Trpková, 2022 | Vydala Euromedia Group a. s. – v edici Kalibr v roce 2022... celý text
Přidat komentář
Krásně psaná napínavá detektivka. Tři zmizelí chlapci a tajemství, které po letech vyplouvá na povrch. Dlouho jsem nemohla přijít na to, kdo je bestiální vrah. Zlo se dá tušit všude. Autorka píše jak Robert Bryndza (v sukni).
Přečteno jedním dechem, od knížky se nedalo odtrhnout, prostě bomba. Do poslední chvíle by mě nenapadlo, kdo může být únoscem a vrahem, opravdu mistrně napsané. Jen je škoda, že příoad není dořešen.
Přečteno jedním dechem. Až mě překvapuje, že tak mladá autorka umí tak poutavě vyprávět detektivní příběh i soukromé peripetie hlavních postav. Z konce mi bylo smutno...
Musím uznat, že tento příběh se mi líbil o chlup víc než ten předchozí. Více se tu řeší vztahové věci, které mi ale nijak nevadí. Vyšetřovací linka měla spád a pachatele jsem neuhodla ani náhodou.
(SPOILER) Kniha, co jsem měla dlouho v hledáčku a nezklamala! Až na ten otevřený konec... to rozhodnutí vedení neprověřit tu možnost nalezení posledního těla a nechat tak vlastně proklouznout dalšího vraha... to mi nepřijde reálné. Těšila jsem se jak ho skřípnou.
Už nebude platit, že si české kriminálky budu dávat jako oddechovky od severských - autorka umí v popisování jít taky pěkně do hloubky. Brrr!
Udělala jsem však chybu, že jsem četla po sobě dvě knihy s dvojicí vyšetřovatelů, kteří k sobě měli v minulosti blízko, takže se mi jejich životní propletence trochu pletly. Ale nakonec se rozpletly. :-)
Adam se již zklidnil, už nezatýká bez rozmýšlení každého na potkání, Laura je pořád racionální, leč pomalu začíná být trošku citová. :-)
Akorát bych možná knihu o pár stran zkrátila, protože chvílemi jsem se už nudila. Za to ubírám hvězdičku.
Ovšem posledních cca 40 stran byl fičák! Stvůra se mi ale líbila o chlup víc, proto zůstávám u původního záměru a dávám čtyři hvězdičky.
Uf. Od autorky jsem nedávno četl poslední knihu "Někdo z nás" a musím říct, že se mně líbila o dost víc. Což je snad příslib do budoucnosti. Bohužel "Vesnice" byla utahaná, téma nijak originální. Pro mě velice ubíjející jsou pasáže soukromých rozhovorů mezi vyšetřovateli, kde se řeší jejich intimní vztah. Nebo kolik vět autorka napíše, než čtenáři prostě sdělí, že Adam natočil vodu do sklenice.
Nevím také, proč autorka mnohokrát sděluje, že vyšetřovatelka jede autem "maximální povolenou rychlostí". Má to být ubezpečení toho, že kriminalisté jsou vzorní řidiči? Ale pozor, když stíhá svého kolegu na nádraží, tentokrát nehledí na "maximální povolenou rychlost". Další výraz, který mě pobavil, je několikrát zopakované, že někdo "ustájil" auto před domem nebo na parkovišti. To jsem opravdu ještě neslyšel, protože my auto běžně parkujeme.
Forenzní technici na sobě měli "ochranný hábit" :-). To se mně hned zase vybavil Harry Potter.
Ne, tohle se mně opravdu příliš nelíbilo. Za snahu a dávku talentu, který autorka má, tentokrát dvě hvězdy.
I tento díl série byl velmi čtivý, ale přišel mi o něco mělo slabši než Stvůra, za což jednu hvezdicku ubiram. I když je pravda, že tentokráte jsme pachatele neuhodla.
Chvílemi mi přišel děj trochu rozvláčný. Také konec mě zarazil - opravdu by se podezření Laury zametlo pod stůl? Vždyť vše nasvědčovalo tomu, že má pravdu. I když kdoví, možná se takto občas věcí zametají pod stůl i v reálu. :-(
Kniha se četla opravdu dobře.
Děj byl zajímavý,napínavý, a ackoliv se jednalo o děti nemohla jsem se odtrhnout od čtení, problém jsem měla snad jen s hlavní hrdinkou, která mi moc nesedla a pasáže z jejího života (a že jich bylo) mě zase tolik nezajímaly.
Jinak tedy příběh hodnotím kladně a těším se na další knihu.
Protože poslední dobou ujíždím na detektivkách od českých autorů, vyloženě jsem se těšila na knížku od pro mě zatím neznámé autorky se skvělými recenzemi. Byla jsem ale dosti zklamaná. Celý děj a příběh byl na můj vkus velmi natahován, pro mě přemíra pasáží o osobních životech vyšetřovatelů (tohle u detektivek fakt nemám ráda), řekla bych až na úkor hlavního děje a místy jsem se opravdu nudila. Ale zápletka se mi zdála dobrá, zajímalo mě vyústění, tak jsem vydržela až na závěr, kde teda přišlo další zklamání v podobě otevřeného nedořešeného konce, což obecně u knížek nemám ráda, natož u detektivky, kde mě to teda vyloženě naštvalo.
Velmi dobře napsaná detektivka. Je tak sugestivní, že jsem měla pocit, že pátrám s hlavními vyšetřovateli Laurou a Adamem. Nutilo mě to přemýšlet, co se mohlo stát, jak to mohlo být, kdo by mohl něco ještě vědět. Neskutečně dobře se to četlo a bavilo mě to natolik, že jsem se hned vrhla na další díl. Protože tento končí, když se dějí zásadní věci v Lauřině osobním životě a já prostě potřebuju vědět, co bude dál. Ta osobní linka je tam taky skvělá.
Další příběh osvědčené dvojice vyšetřovatelů Linhartová - Beneš. Příběh je dobře a logicky vystavěn, kniha se mi četla dobře, byla v ní i přiměřená dávka napětí. Průběh vyšetřování působil realisticky, včetně neúspěchů a různých slepých uliček. Stručně řečeno - dobrá současná česká detektivka.
4,7
Před lety se v jedné vesnici postupně během let ztratily tři chlapci, které se nikdy nepodařilo najít. Teď, o pár let později, se případ znovu otvírá, když se kousek od vesnice najdou ostatky malého lidského těla….
Mně osobně se druhý díl líbil víc než Stvůra. Velkou zásluhou na tom mají kriminalisté, kteří se chovají jinak než předtím a je to posun k lepšímu, nehledě na to, že jsou už sehraní a pracují jako tým. Děj se časově odehrává tak rok a něco po prvním dílu, takže už společně něco zažili a vyřešili, ale teď dostanou případ, který dostal na kolena i starší kriminalisty. Případ pohřešovaných dětí, který před lety uvízl na mrtvém bodě, ale teď se znovu otvírá, protože jednoho pohřešovaného chlapce našli a je tedy možnost zjistit, co se tenkrát stalo, ale i tak jim případ dá z vícero důvodů zabrat. Tady nebylo tak snadné určit vraha jako předtím, já jsem ho neodhadla. Rozuzlení případu bylo pro mě překvapením, skoro až šokem. Trochu jsem si říkala, že mě mrzí, že se to v jisté věci nedotáhlo do konce celé a Lauřin šéf nedal na její instinkt, aby zkusili zjistit ještě něco.
Navíc Laura řeší i nějaké osobní věci, které jak se ukáže souvisí s tím, co jsme o ní zjistili v prvním díle, a nakonec se ukáže, že má tajemství, které souvisí i s Davidem. Bohužel jakmile se to provalí, tak je jasné, že nic nebude jako dřív. Sama jsem zvědavá, zda to nějak vyřeší. Doufám, že ano. Bylo mi Davida líto, furt jsem si říkala, že Laura měla ještě nějaký důvod, který mu řekne a trochu ji to obhájí, ale pokud ano, tak tady k tomu nedošlo.
Autorka napsala velmi čtivý příběh knihu jsem přečetla na jeden zátah. Líbila se mi myšlenka příběhu a jak to do sebe na konci vše zapadlo jako dílky puzzle. Doporučuji
Druhý díl o poznání lepší než první. Lépe propracovaná zápletka a sympatické obě hlavní postavy. Trochu mě překvapil konec, ale to tak asi ve skutečnosti při vyšetřování těchto případů někdy bývá. Autorka pro mně hodně nadějná.
První díl jsem četla zhruba před rokem a "kritizovala" jsem, že už v půlce víte, kdo je pachatel. V tomto díle tomu tak není. Ale přece jen se mi první díl líbil trošku víc.
Za mě 3 a 1/2*. První díl jsem zhltla, ale tento mě bavil až ke konci a po dvou týdnech si už pořádně nevybavuju, o čem byl. Od čtení rozhodně neodrazuji, jen pro mě nebyl tak atraktivní jako Stvůra nebo jiné knihy, které hodnotím vyšším počtem hvězd.
Tak já nevím. Knížka je zde hodnocena velmi vysoko, ale můj dojem takový není. Chybí mi v ní určitá lehkost psaní, která věřím, že časem přijde. Na rozdíl od jiných mě citové výlevy Laury dost rušily a myslím, že jich mohlo být méně. Také dialogy mě neohromily (Jsi v cajku?).
A ještě maličkost. Chlapci se ztratili 6. září, chodili do první třídy. Opravdu na vesnici chodí prvňáčci sami domů první týden po zahájení školy?
Také netuším, jak to chodí na kriminálce, ale můj dojem je, že to úplně neví ani autorka. (Připadá mi to jako kdybych já popisovala práci ve slévárně). Skutečně tam panuje takové bezvládí, každý si chodí jak chce, kam chce, žádné porady, domluvy, společný postup... a co teprve ty dvě zoufalé vedlejší postavy Veronika a Matyáš.
Takže čtivé ano, ale ještě tomu do dokonalosti kousek chybí.