Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431200/bmid_vrany-mJw-431200.jpeg
4
3992
3992
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma, jistě patří k tomu nejlepšímu od spisovatelky úspěšných románů Dědina a Chirurg. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Po poslechu audioknihy Chirurg, kterou osobně považuji za to nejlepší, co se mi v loňském roce z bezmála 130 děl dostalo do uší, bych si nikdy ani ve snu neuměla představit, že hned z kraje roku, navíc od stejné autorky tuto metu posunu zase o kousek dál. Přemýšlím čím to je, protože stejně tak mám moc ráda knihy paní Mornštajnové, ale ty od paní Dvořákové jsou přeci jenom o chloupek lepší. A myslím si, že to je zvoleným způsobem vyprávění. Knihy paní Dvořákové jsou plné dialogů a pocitů a to pokaždé z pohledu všech zúčastněných stran. Z tohoto důvodu si můžeme udělat zcela jasný obrázek o tom, kdo je dobrý a kdo špatný. A většinou dojdeme k závěru, že nikdo není jenom dobrý a nikdo jenom špatný. Jsou to zkrátka příběhy ze života a proto je to tak dobré. V noci jsem po poslechu této audioknihy dlouho nemohla usnout a celý příběh jsem si v hlavě znova přehrávala. Kdo byl hlavním viníkem? Nakonec volím otce, ale každý nesl svůj díl vinny. Dokonce i ten hodný učitel výtvarného umění. Audiokniha je mistrovským dílem. Jak role uječené matky Andrea Černá, tak její dcery Báry Veronika Khek Kubařová, jsou spíše než pouhou četbou, divadelním představením.
Tak toto bolelo, setsakra bolelo. Opět musím paní Petře Dvořákové vyseknout hlubokou poklonu za další z jejích knih. Zase dokázala svým úsporným jazykem vyjádřit podstatu věci naprosto perfektně.
Bez příkras a zbytečného patosu nám zde představuje obyčejnou současnou rodinu, která navenek musí působit naprosto spořádaně. Ovšem vevnitř, když za nimi zapadnou dveře, je vše špatně. Zatímco jedna z dcer je na piedestalu, druhá je úplně vespod žebříčku rodičovské lásky. Jak se může matka chovat tak rozdílně ke svým dětem? To nikdy nepochopím. Když jsem četla pasáže z pohledu matky, chtěla jsem s ní zatřást, ať se proboha vzpamatuje. Když jsem četla pasáže z pohledu Barušky, draly se mi slzy do očí a chtěla jsem ji obejmout. O otci se ani vyjadřovat nebudu....
VRÁNY jsou další z knih, které jsou sice malé svým počtem stran, o to větší a silnější příběh v sobě skrývají. Děkuji za ně.
Teda to bylo něco. Je mi hrozně smutno. Zajímavě napsané, ale hrozně bolavé. Miluji svoji dceru!
No teda uff. Vrány jsou první knihou, kterou jsem od autorky četla. Sáhla jsem po ní hlavně kvůli velkým ohlasům a krásné obálce. To jsem teda nevěděla co mě čeká. Kniha je velmi reálná, depresivní. Každá stránka mi lámala srdce. Myslím, že tuhle knihu by si měl přečíst každý rodič, proto aby věděl, jak málo stačí k tomu, aby se stala tragédie. Kniha je opravdu krátká, přelouskala jsem jí na jeden nádech a rozdýchávám ji už pár dnů. Můžu s čistým svědomím říct, že jsem nic lepšího, upřímnějšího a bolestivějšího ještě nečetla a dlouho se tomu nic nevyrovná. Vřele knihu doporučuji a k ní taky pořádnou zásobu kapesníků.
Nemám slov. Masakr. Nejlepší kniha, co jsem od autorky četla (Sítě, Dědina, Chirurg). Pokud hledáte oddechovku, vyhněte se Vránám obloukem. Dvořáková šla tentokrát na dřeň a do teď mi z této knižní jednohubky mrazí. Nicméně vřele doporučuji.
Není to má první kniha od Petry Dvořákové. Již jsem četla Dědinu a Chirurga, ale je to první její kniha, které jsem dala 5 hvězdiček. Opravdu silný a velmi čtivý příběh.
Během tří hodin přečteno, velice silný příběh.. Teď už snad jen doufám, že pro svého syna budu dobrou matkou..
Velmi silný příběh...to si tak čtete a pořád čekáte co bude dál a tak čtete dál a je to tam s každou další větou, každým dalším slovem, o konci nemluvě...uff.
No uffff.... Spadla mi brada..... Skvělá knížka.... Báry mi bylo líto, úzko, to nepochopení a nezájem ze strany matky (nesnáším ji, megera) ....tohle by se dít nemělo... Jen jsem si říkala, bože, tohle moje děti nesmí nikdy cítit a takováhle matka se ze mě nikdy nesmí stát, ani v těch nejvypjatějších chvílích, ať už vlivem vlastního stresu nebo i toho, co děti občas umí... Slabý otec, který si svůj vztek a frustraci z manželky ( pěkně manipulátorské) vybíjí na dítěti, ačkoliv si uvědomuje, že je to špatně.... No, masakr... Zatím nejlepší kniha od této autorky....
Knihu jsem precetla jednim dechem. Uplne me z toho mrazi. Asi jsem cekala cokoliv, ale takovyhle konec ani nahodou. Az mi slza ukapla a je mi z toho uzko. Proste wau. Rozhodne ve mne kniha zanechala stopu.
Knihu jsem přečetl na jedno posezení. Jedná se o první knihu, kterou jsem od autorky přečetl. Knihu hodnotím na 4*. Časem možná zvažuji, že vyzkouším knihu DĚDINA.
Spíše je tato kniha určená pro dívky a ženy, mimo jiné i proto, že se v této knize řeší ženské záležitosti, které asi muže nebudou zajímat. Autorka používá úsporný styl psaní včetně běžného hovorového jazyka. V knize se střídá vyprávění z pohledu Báry a její mamky, což je fajn, protože tak můžeme nahlédnout do myšlenek obou postav. V této knize sledujeme vztahy mezi Bárou a jejími rodiči. Bára je dospívající dívka, která si příliš nerozumí se svoji mamkou, a pak dochází k různým nesvárům.. Ve škole je vzorná studentka, má dobré známky a nikdo z učitelů nemůže na ní říci ani jedno špatné slovo, jenže její mamka to vidí jinak. Bára ráda maluje a v malování ji také podporuje mladý učitel Frodo..
Jedná se o novelu, takže jsem předpokládal, že bude překvapivý závěr, ale určitě jsem neočekával takový závěr, který autorka vymyslela, protože pro mě byl skutečně překvapivý a vyrazil mi dech..
Kniha se celkově četla dobře, akorát jsem si musel zvyknout na úspornější autorčin styl. V knize se také vyskytuje na samostatných stranách příběh vrány, který je popsán pár větami. Kniha má pěkný přebal a rovněž se na počátku knihy vyskytují ilustrace. Myslím si, že knih s námětem, které autorka zpracovala, bude v knižním světě hodně a že autorka nepřinesla nic nového, co by tu ještě nebylo. Na druhé straně je určitě dobře, že tento námět – vztahy mezi dospívajícími dětmi a rodiči - je v knihách připomínán a díky tomu si někteří rodiče můžou uvědomit chyby ve své výchově a přehodnotit je, zamyslet se nad výchovou svých dětí a zlepšit s nimi vztahy..
WoW! Po prvních pár stránkách jsem si říkala, ze Barča je v pubertě, zlobí, prudí... Ale ty tresty děs! Únik žádný... Neskutečně silný, dojemný příběh. A konec mně vyrazil dech! Je to moje 3. kniha od autorky s naprosto jiným námětem než píše a úžasně čtivá. Doporučuji!
Výborné! Smutné, uvěřitelné, (ne)všedně lidské. Kdybych mohla dát 6 hvězd, dala bych je. Moje první knížka od Dvořákové, úplně mimo můj běžný žánr, ale zanechala extra dojem! Konec wow/uf.... Zvláštní ocenění u mě za grafiku knihy na začátku a paralelu s epizodou života vrány.
Masakr největší. Přečteno za jeden den. Tolik bolesti a touhy po lasce a pochopení. Jaký důsledek může mít zbytečné očekávání a komandovani na vlastní dítě. Měli by si přečíst všechny rodiče bez rozdílu. Všechny musí donutit k zamyšlení. Autorce tleskam.
Opravdu silná a čtivá kniha, kterou jsem přečetla během odpoledne. Příběh Báry, která nemá dětství, které by si každý přál. Soužití s despotickou matkou, které se nejde zavděčit, opora v otci nic moc... Kde se vůbec bere taková odměřenost matky Báry? Co může být spouštěčem? Otázky, samé otázky, které vystavají na mysli. Velmi se mi líbil styl psaní-sonda do myšlenkových pochodů a pocitů hlavních hrdinek.
Dobře napsaný příběh, jak je u této autorky již zvykem. Téma těžké a smutné, bohužel, za zavřenými dveřmi bytů se takových případů najde jistě nemálo. Přečteno jedním dechem a smutná pachuť zůstane ještě dlouho........
Všechno tu snad už bylo řečeno. Vyprávění, které vás úplně drtí bezmocí a touhou obejmout a pomoct Báře, zároveň taky touhou jít nakopat zadek její matce (hlavně!). Na druhou stranu mě donutila i k zamyšlení, kde se v takových matkách bere tohle šílené nastavení? A nepotřebují náhodou nakopat taky jejich matky?
Úžasná kniha, kterou skoro považuju za povinnou četbu pro rodiče, moc se mi líbil styl, kterým je napsaná, protože to střídání vyprávění dvou hlavních postav je opravdu uvěřitelné a cítíte se při tom, jako byste byli v jejich hlavě.
Nikdy na tuhle knihu nechci zapomenout!
Ach, Barunko, také já bych si někdy ráda nasadila křídla ….. ! Jak já ti rozumím !
Krátká a silná jednohubka, smutná, dojemná, čtivá, bez příkras a na dřeň.