Vyhnanie Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/381897/bmid_vyhnanie-gerty-schnirch-eHO-381897.jpg
4
4328
4328
Druhá kniha dnes už známej a úspešnej českej autorky Kateřiny Tučkovej sa vracia v čase do dní na konci druhej svetovej vojny a rozpráva príbeh nemeckých obyvateľov Brna. Povojnová obnovená Československá republika uplatnila princíp kolektívnej viny a nemecká časť obyvateľstva sa musela z hodiny na hodinu zbaliť a pešo vydať na pochod k rakúskym hraniciam. Mužov schopných pracovať uväznili v meste, ženy, deti a starí ľudia v transporte umierali na choroby a od vyčerpania. Pôsobivý román kladie dodnes bolestné a nevysvetlené otázky viny, odplaty a odpustenia medzi Čechmi a Nemcami a opisuje vzťah matky Gerty a jej dcéry Barbory, ovplyvnený prostredím, v ktorom sa ako české Nemky odsunuté na okraj spoločnosti smeli pohybovať. Noc z 30. na 31. mája 1945. Gerta Schnirch tlačí kočík s niekoľkomesačnou dcérkou a spolu s ostatnými brnianskymi Nemcami kráča v pochode smrti v ústrety neistej budúcnosti. Transport smeruje k rakúskym hraniciam, no tam ich tiež nečakajú s otvoreným náručím. Stovky vyhnancov podľahnú epidémii týfusu a úplavice. Gerta a niekoľko ďalších nemeckých žien s deťmi napokon skončia na nútených prácach na južnej Morave. Ich osudy sú rôzne, niektoré odídu do Rakúska, iné zostanú v juhomoravskej dedinke alebo sa vrátia do Brna. Gerta znovu získa československé občianstvo a po návrate do rodného mesta tam prežije búrlivé udalosti druhej polovice dvadsiateho storočia. Dej nezvyčajne plastického románu pokračuje cez päťdesiate roky a udalosti roku 1968 až po zmenu režimu v roku 1989. Čitateľ je svedkom zložitého vzťahu matky a dcéry, deformovaného nielen obmedzenými možnosťami, ktoré im ako českým Nemkám ponechal komunistický štát, ale aj vzájomným nepochopením dvoch generácií, komplikovanou komunikáciou a márnym úsilím matky sprostredkovať osobnú skúsenosť ďalším generáciám.... celý text
Přidat komentář
Autorka si zase vybrala zajímavé téma, ale bohužel v příběhu jsou slabší části, které knize ubírají dost na kvalitě i když Vyhnání Gerty Schnirch mi dalo mnoho nových poznatků , musím hodnotit jen průměrem / 3 hvězdy
Popularita i vysoká hodnocení této knihy jsou pro mne vzhledem k jejímu tématu překvapením. Kateřina Tučková sepsala uvěřitelný příběh života brněnské Němky, který mohla prožít řada žen a který se v řadě svých konkrétních situací určitě i stal. Čtivě popsaný vývoj osobnosti a názorů Gerty na pozadí jejích soukromých i těch velkých událostí 20. století udivuje svou přesvědčivostí a s ohledem na téma i příjemnou čtivostí. Občas jsem měl sice nutkání bojovat s pocitem určité nevyváženosti, ale pak jsem si uvědomil, že o ni v této knize nejde. Nakonec totiž v mysli zůstane především nesmyslnost a nespravedlnost válek, která vždy potrestá zejména ty nejméně vinné – ale o to bezbrannější – lidi na obou stranách fronty.
Líbila se mi tato kniha? To je otázka. Ano, téma bylo bezesporu zajímavé.
Dojmy z četby jsou rozporuplné - kniha je velmi pesimistická, hlavní hrdinka je ztělesněním pesimismu. Řada událostí je líčena tak, že se člověk, znající historii, musí zamyslet, zda je pravdou to, co píší odborné publikace, anebo velmi zaujatý pohled autorky, která nám ukazuje, že Němky byly chudinky. Nikdo nepopírá, že se neměly nejlépe, ale co je moc, je moc.
První část knihy měla spád a já se od ní nemohla odtrhnout, ale pak přišel zlom, já knihu dočetla s jistým sebezapřením.
V částečně mi svou manipulativností připomíná Habermannův mlýn. Ale to je jen můj názor.
V závěru knihy se objevuje věta, že Gerta strávila zbytečný a nenaplněný život, v některých pasážích knihy jsem přemýšlela o tom, že čtení některých pasáží je také zbytečné
Mam rada knihy, ktere ve mne vyvolaji nejaky pocit, emoci.. Tato kniha je toho bezpochyby schopna, muze za to predevsim spisovatelka, ktera bravurne zasadila kazde pismenko tak moc spravne az z toho vzniklo toto mistrovske dilo. Kniha ve mne zanechala nesmazatelnou stopu.
Vice takovych knih!
Nádherně napsaná děsuplná kniha, která není ničím jiným, než svědectvím o tom, jací také jsme my, lidé. Obrovský respekt před autorkou a poděkování. I když možná, že ten, kdo by si právě měl přečíst tuto knihu, to nikdy neudělá.
Jen málo knih nám ukazuje situaci i z druhé strany. Hrozné osudy. Lidé jsou většinou lidmi, měli by tak být bráni, za každé situace. Skvělá kniha.
Pěkně napsaná kniha z českého přestředí z poválečného období, o utrpení a křivdách, o tom jací někteří jsme a můžeme být v mezních situacích, o změně morálky, o zapomnění, odpuštění a dalším. Podobnou knihu jsem zatím nečetl, dávám 90%.
Jedním slovem ZVLÁŠTNÍ! Málokdy se mi stane, že se mi po přečtení knihy myšlenky tříští a že si nedovedu vytvořit nějaký ucelený názor. Líbila se mi? Nelíbila? Tak jednoduché to rozhodně není...
Vyhnání Gerty Schnirch pohltí čtenáře na první stránce a pak naléhavě vypráví svůj příběh - nezúčastněně, naturalisticky, bez příkras. Šokuje takřka na každé stránce, neustále přichází s nečekanými zvraty a dílčími bizarními rozuzleními. Autorka ukazuje, že vše souvisí se vším, že veškeré konání má své dalekosáhlé neuvědomované důsledky, které ovlivňují budoucnost a časem se vrací jako bumerang.
Jsou to právě drobnosti, niterné dějové linie a charakterové příběhy, které čtenáře na knize nejvíce konsternují. A právě takové okamžiky jsou vylíčeny jen jako nepatrné epizody dějin, jako události v kronice, neživé, vzdálené, jako by se ani netýkaly živých lidí a skutečných životů. Vyprávění tak působí jako strohý popis, jako by hlavní hrdinka svůj život ani nežila, jako by se jí nic netýkalo, jako by neměla emoce. Možná proto jsem se nedokázala vžít ani do jedné z postav, třebaže jejich osudy jsou tak děsivé, tragické, nenaplněné.
Ptám se, co je vlastně poselstvím knihy? .... Je to fakt, že nic není černé nebo bílé, není dobro a zlo, není dobré bez zlého a krutého, není zlé bez dobrého a nezištného. Není vítězů, není poražených, není viníků, není nevinných. Není oběť bez viny....
Tučková dokáže strhujícím způsobem načrtnout atmosféru, vyvolat ve čtenáři nejistotu (Gertin německý původ) a strhnout ho až k naprostému znechucení, což dokazuje jak v Gertě tak v Žítkovských bohyních. Na rozdíl od ženských postav jsou v obou knihách mužské charaktery buď naprosto upozaděné, nebo zoufale černobílé (slabošské, neschopné, zlé), což je velká škoda.
Tak pesimistickou knihu od začátku do konce jsem ještě nečetla. Připadalo mi, že se autorka v popisu pocitů zúčastněných lidí několikrát opakovala, přišlo mi to stále stejné. Narozdíl od Bohyní mě tato kniha nechytla, ačkoliv jsem ráda že jsem si ji přečtla a dozvěděla jsem se zase něco nového z naší historie.
kniha se četla úžasně, je šílené, čeho jsou lidé schopni, ale vadilo mi , že tam nebyl jediný záblesk naděje, jak říká v závěru Barbora, Gerta opravdu žila zbytečný život
Silný príbeh , skutočne špecifický spôsob písania. Mne osobne to pomohlo získať nadhľad pri riešení vlastných starostí, aj keď tým začiatkom som sa musel skutočne prekúsať, ale stálo to za to,
Myslim, ze Katerina Tuckova je vyborna spisovatelka. I pres jeji mladi a tezke tema ji verim. Pise skvelym jazykem a jeji knihy maji spad. Jedine, co me osobne nesedi, je detailni popis nasilnosti. Je jasne, ze se to vse delo a bylo to mozna jeste horsi, ale me to v takovem typu literatury pripada az moc. Uplne stejny pocit jsem mela po precteni Bohyn, to mi v tomto smeru prislo opravdu prehnane.
Vynikající kniha, které ale skutečně uškodil poněkud rozvláčný závěr. Velmi oceňuji sondy do mysli lidí z druhé strany "barikády", členů rodiny a přátel z německé komunity. Jestliže se autorka pokoušela předložit čtenářům propracovaný, ucelený pohled nejen na tzv. divoký odsun, jistě se jí to podařilo. Tato problematika je dodnes velice citlivá a především mnohovrstevnatá. Je zapotřebí se tímto zabývat a konečně dojít smíření, omluva by skutečně byla na místě.... Jednu hvězdičku ubírám za ten nevyvedený konec, knihu doporučuji, neb v každém by měla zanechat hlubokou stopu a věřím, že bude sloužit jako téma k zamyšlení.
Tučková je výborná spisovatelka, stejně jaku u Bohyní napsala knihu, která je pro mě tematicky nezajímavá, ale díky jejímu stylu psaní jsem jí rychle přečetl a určitě na ní nezapomenu. Kolem strany 100 jsem knihu chtěl odložit a už se k ní nevracet, protože se mi to zdálo nechutné a že tohle tedy nemám zapotřebí číst. Ale po pár stránkách se to zase dalo, už to nebylo tak šíleně depresivní a pesimistické.
Mně osobně se více líbila druhá část knihy a úplně jsem miloval, když byla v hlavní roli Barbora.
Hodně, hodně silný příběh.
Už se těším, co napíše Tučková příště. Potěšilo by mě, kdyby svůj dar psát namířila na nějaké optimističtější téma, aspoň trochu.
... mně se knížka líbila, jak ta první polovina, která byla dějově výraznější, tak i ta druhá. Ta doba byla zlá, ale je dobře o ní vědět. Byla jsem zvědavá, jestli se se svou rodinou ještě setká.
Výborný příběh, mrazivý i vřelý zároveň. Příběh ztracených životů, kterým nakonec nezbylo nic jiného, než samo žití.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostí
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Velmi čtivě sepsaný kus naší historie - místy však bohužel "zbytečně" natahovaný.
Přesto doporučuji všem, kteří si chtějí přečíst životní příběh "jedné české Němky" v podstatě od konce druhé světové války až do osmdesátých let minulého století.