Vypravěčka
Jodi Picoult
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem si chtěla přečíst už dávno a pořád ji odkládala a byla to obrovská chyba! Vypravěčka je jedním slovem BRILANTNÍ dílo po všech stránkách. Zanechala ve mě opravdu hodně a určitě bude mít čestné místo v mé knihovně.
Nemám slov. Vypravěčka má tolik rovin, že se rychle zařadila blízko vrcholu mých oblíbených knih o holocaustu. A přitom je to spíš kniha o vině a odpouštění, o vyrovnání se s minulostí, o rozhodování.. Doporučuji přečíst. Zanechalo to ve mně hlubokou stopu.
Pokud si chce knihu teprve přečíst, zatím se mému komentáři vyhněte, vraťte se k němu až po přečtení. Nerada bych Vám toho prozradila příliš a zkazila požitek ze čtení ???? Autorčiny knížky mám opravdu ráda, jsou promyšlené, postavy dokonale vykreslené a ani zde to není jinak. Obdivuji, jak autorka dokáže propojit příběhy jednotlivých postav, kdy na sebe navazují a vytváří tak mozaiku příběhu mnohem hlubšího. Knížku jsem dočetla včera v noci, protože bych neusla bez odpovědí, ale po přečtení posledního slova jsem měla otázek mnohem mnohem víc.
Zjistí někdy Leo, co Sage udělala? Dojde mu to, nebo mu to řekne? Pokud to nezjistí, jak Sage dokáže žít celý život ve lži? Zasloužil si Reiner odpuštění? A co Frank? Přežila by bez něj Minka v Osvětimi? Je možné na něj pohlížet shovívavě, protože Minku několikrát zachránil? Lze mu odpustit?
Přiznám se, že s otázkami bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Věřím, že tohle byl autorčin záměr a jak sama píše, díky otevřenému konci může kniha neustále žít a pokračovat dál v našich fantaziích. Každý z nás by na otázky, které jsem výše napsala, odpověděl jinak, a diskuze by byla určitě velmi zajímavá. Já osobně budu knihu ještě dlouho zpracovávat a snažit se najít odpovědi. A jak to máte vy? Jak to dopadne?
Ze začátku mi moc nešlo se začíst, první část mě moc nebavila (až na tu paní, která volala na ministerstvo ohledně své kočky a zlaté rybičky, to jsem se vážně nasmála) a Sage mi nebyla moc sympatická. To se ale změnilo v části druhé, která mě pohltila. Vyprávění Minky bylo prostě nejlepší. Třetí část jsem už jenom zhltla, protože jsem chtěla vědět, jak to skončí. Přiznám se, že ten konec mě napadl už asi v polovině knihy a nakonec to tak vážně skončilo. Nakonec jsem začala mít ráda i tu Sage.
Knihu bych určitě doporučila.
Vypravěčka mě donutila přemýšlet nebo spíše přemýšlet jinak. Na otázku viny a odpuštění neexistuje konkrétní odpověď a je to ve výsledku dobře. I přes občasné pasáže, které jsem nehltala tolik jako jiné části, to byl velmi zajímavý příběh plný zajímavých myšlenek. Konec překvapil a přinesl mi několik otázek, na které bohužel odpověď nedostanu. Holokaust by neměl být zapomenut.
Posledních pár stránek jsem musela dočíst stůj co stůj.... už jsem to chtěla mít za sebou, nebo snad jsem byla dychtivá, jak to dopadne? V obou případech je to znamením kvalitního čtení.
Kniha, která ve mně nechala navždy otisk. Kniha se kterou se ještě potkám. Netřeba slov jen poklony nad tímto klenotem. Kdo četl chápe.
Nový pohled tedy alespoň pro mne do té doby. Lodžské ghetto očima mladé vzdělané dívky s vypravěčský talentem. Příběh dívky a netvora. Krásné a strhující od první stránky. Tušila jsem, k čemu dojde na konci. Ani nevím, jak mě to napadlo. Přečtěte si, chytne Vás to za srdce.
Kniha mě moc neuchvatila. Nešlo mi se zacist a tak celkově jsem i text přeskakovala. Pouze část, kterou vypráví Minka, byla dechberouci- ostatně jako každé vyprávění někoho, kdo přežil hrůzu koncentračního tábora.
Zas jedna s knih po kterých sahnu, když bude někdo chtít něco na čtení. Na začátku jsem měla trochu problém se začist a zorientovat se, ale díky správnému načasování autorky jsem už knihu nedokázala odložit , ale číst , číst a číst.
Krásná.
Tady není co komentovat.To je jeden z nejkrásnějších příběhů co jsem kdy četla.Nečekala jsem,že se mi bude líbit až tak moc.❤️
Příběh je skvělý. I přes to, co popisuje, není v něm snad jediné slovo navíc.
Audio knihu načetla paní Bohdana Majerová. Bohužel ale nemůžu říct, že dobře. Její projev pro mě byl nestravitelný, u poslechu mě držel pouze příběh.
Pokud jde o paní, kterou jsem našla, a která je rozhlasovou moderátorkou, pokud je to ona, podivuji se velmi nad způsobem, jakým knihu četla - chaoticky a bez důrazu. Ne, že by se nesnažila, ale vyjadřovala se tak, jako by jen četla text, který před ni někdo položil.
Moderátoři v rozhlase možná něco takového přesně potřebují. Pokud ale někomu nahlas čtete knihu, která navíc obsahuje velmi silný příběh, je potřeba vnímat víc, než jen písmenka, slova, věty, odstavce, stránky.
Dočetla jsem se, že knihy předčítá jako službu nevidomým. Nic proti snaze, jakákoli dobrovolná pomoc se cení, ale všechno má své meze, a pokud čtu příběh o utrpení, nechci trpět i u jeho poslechu.
Při čtení této knihy mě nesčetněkrát mrazilo v zádech. Příběh Minky mě pohltil a hrál na moji strunu citů, až mi několikrát bylo do pláče. Prostě to nejde neprožít ten příběh společně s Minkou. A co se mi líbilo nejvíce? Příběh z Osvětimi nebylo žádné otřepané klišé, ba právě naopak, byl velmi originální!
Číst tuto knihu bylo jako stát na tenkém ledu, nikdy jste nevěděli jak bude zápletka pokračovat, nebo co se naopak nečekaně vyjasní.
A ten závěr? Kdo by si to jen pomyslel...
Musím říct, že toto je nejlepší kniha odehrávající se částečně v koncentračním táboře, jakou jsem kdy četla! A proto říkám, neváhejte nad přečtením, stojí to za to.
Silná kniha, není co komentovat.. Úžasně napsaný, škoda že není dle skutečnosti ale ne to nevadí tyhle věci se děli během války takže nic vymyšleného.. Moje oblíbená kniha jakou jsem kdy četla...doropučuji.!!
Paní Picoult je vážně brilantní autorka. Tohle je nejlepší kus, co jsem od ní zatím četla. Příběh Minky vás pohltí, jako byste ty hrůzy prožívali s ní.
Krásně a jemně napsané, zajímavý pohled na válku jak ze strany "oběti", tak ze strany poručíka SS..jak se dva světy a dva životy propojí..jak je svět malý..překvapivý konec..
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Bezmoc. Přesně to jsem cítila při vyprávění... Strhující kniha.