Vypravěčka
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/218323/bmid_vypravecka-Yk9-218323.jpg
5
4323
4323
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech. Po dlouhém zvažování Sage kontaktuje úřad pro vyšetřování nacistických zločinů a podaří se jí přesvědčit babičku, aby jí i ona vyprávěla o svém mládí. Zděšeně naslouchá, co všechno zažila v polském ghettu, v Osvětimi i později na útěku. Je možné, že se s Josefem Weberem setkala a může ho usvědčit? A kdyby Sage vyhověla přání starého muže – byla by to vražda, nebo vykonání spravedlnosti na tyranovi? Kontroverzní brilantní román o vině a trestu americké bestselleristky Jodi Picoultové.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Storyteller, 2013
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha, výborně se četla jako všechny knihy od Jodi Picoult. Výborně sestavený příběh, všechno na sebe dobře navazovalo a děj odsýpal. Po tolikati přečtených knihách o 2. sv. v. mám ale stále problém uvěřit, že se děli tak strašné věci, toho snad nikdo nemůže být schopen.
Nádherná knížka. Moc jsem neočekávala, že mne knížka chytne, ale opravdu přečteno jedním dechem a místy i bez dechu.
Moc pěkně napsaný příběh, knihu jsem přečetla za dva dny.. Akorát mě mrzí, že tam nebylo jak dopadne ze Sage a Leem.
- Pokud by kniha měla o 150 stran méně, označil bych ji za vynikající. Při jejím rozsahu jsem se však několikrát přistihl, že čtu tak nějak automaticky.
+ Téma holocaustu je zpracováno zajímavým způsobem. Vyprávění je rozděleno mezi více osob. Netradiční vedlejší děj. Pro mne nečekaný závěr.
Toto téma je třeba si neustále připomínat, protože podobné věci se bohužel ve světě stále dějí. Jen se mi prostě některé jiné knihy dostaly víc pod kůži. Knihu doporučuji, jsem rád, že jsem si ji přečetl, ale další díla autorky asi vyhledávat nebudu.
Uspokojivé.
Moje první Jodi Picoult a rozhodně ne poslední. Čekala jsem, že Vypravěčka bude silný příběh, ale že až tak?
Prvních několik stran bylo takových hodně seznamovacích, místy malinko nezáživných, ale když se to rozjelo, tak nešlo přestat číst.
Velmi propracované postavy a jejich osudy. Zpočátku jsem měla v některých "příbězích" trochu zmatek, ale brzy se vysvětlilo, který je čí. Autorka píše neskutečně čtivě a poutavě. Ta nejdelší (a nejdrsnější) část mě hodně vzala, nejednou jsem si během čtení vzpomněla na Mengeleho děvče a rozháněla slzy.
Takže za mě skvělé, nelze dát jinak než pět hvězd a netěšit se na další její knihu.
Tak z této knížky jsem trochu rozpačitá, na jednu stranu hodně vysoké hodnocení, kniha se opravdu četla dobře, ale na druhou stranu mi to připadalo takové poslepované - ode všeho něco, přesto, že je kniha zařazena do knih o válce (holokaustu). Hodně se mi líbil příběh babičky Minky, příběh její vnučky Sage je trochu taková lovestory okořeněná o řadu mouder (zkrátka americký styl). Příběh o upírech mi nijak nevadil, i když jsem ze začátku nevěděla proč tu je a asi bych se bez něj obešla. V poslední době jsem četla několik knih s válečnou tématikou a byly určitě lepší, takže dávám 4 a to jen díky opravdu zajímavému příběhu z války.
Ufff... Prvních pár stránek nic moc, ale pak.... Nedokázal jsem se od knihy odtrhnout! O holokaustu se obecně málo mluví a píše, obecně se málo připomíná, jaká zvěrstva se děly. V Auschwitz a Birkenau by měly být povinné exkurze pro každou ZŠ, aby už děti viděly, co kdysi lidé dokázali. Jak se z původně slušných lidí stala zvířata, která vraždila, neměla slitování.
Vyprávění Minky člověka vtáhne a je tam s ní....
Za mě moc pěkná kniha a kvalitně zpracovaný, mnohovrstevnatý příběh. Ačkoliv se jedná teprve o mou třetí knihu s tématem druhé světové války a holokaustu a nemám tedy moc věcí ke srovnání, hodně mě kniha zasáhla, podobně jako Hana od A. Mornštajnové.
Kniha je vyprávěna více jak čtyřmi vypravěči a člověku chvíli trvá, než se v postavách zorientuje. Linie příběhu odehrávající se v současnosti mě ale přece jen bavila o něco méně než historické pasáže. Co se týče upírského příběhu, ze začátku mě vyděsilo, co tam proboha toto "Stmívání" dělá, ale postupně jsem začala chápat, že se jedná o mocný příběh, který pro někoho znamenal rozdíl mezi životem a smrtí, a proto - i kdyby by byl důležitý jen pro jednoho jediného člověka - získává tak příběh na důležitosti. Nakonec musím říct, že je toto upíří love story zapasované do příběhu opravdu dobře a jeho vyvrcholení v závěru mě potěšilo.
Co se týče historických pasáží vyprávěných Josefem a Minkou, byla jsem naprosto fascinovaná a doslova a do písmene jsem měla pocit, že tu knihu zavřít prostě nemůžu. Skvěle napsané, smutné a strhující. A zároveň, co se Minky týče, i hodno obdivu. Je fascinující, co člověk všechno dokáže přežít a zároveň si zachovat i nějaké to duševní zdraví. Ale co mě vzalo nejvíc? Asi moment, kdy se dozvídáme o tom, že přesto, že někdo najde odvahu svůj příběh říct, najde se blbec, který klidně vstane a prohlásí, že holokaust nebyl a je to výmysl Židů. Z těchto popíračů holokaustu je mi zle a nechápu, jak můžou popřít a vlastně opět a zase vymazat z historie miliony mrtvých lidí jenom proto, že... vlastně co?
Musím ovšem přiznat, že konec pro mě šokující nebyl. Tato varianta mě napadla velmi brzy, myslím, že už před polovinou knihy, a jak příběh plynul, byla jsem si stále více jistá. Za chybu to ale nepovažuji. Není to kriminálka, ve které by pro mě šokující závěr byl důležitý.
Jediné, co mě úplně neoslovilo, bylo love story v příběhu ze současnosti, trošku to na mě působilo jako vytrženo z Rosamunde Pilcher. Na druhou stranu ale, já nejsem přívrženec romanťáren, a tak zavděčit se mi v této oblasti skoro nejde :-).
Suma sumárum, výborná a čtivě napsaná kniha, která má čtenáři opravdu hodně co nabídnout. Téma holokaustu skvěle zpracované, ale i morální dilemata a otázky viny a trestu řešené v závěru mě oslovily. Vypravěčka určitě není moje poslední knížka, kterou jsem od této autorky četla.
Tato kniha je bravurně napsaná. Vypravěčský styl Jodi je fenomenální. Líbí se mi celkové uspořádání příběhů a propletení dějových linií. Nevím co k tomu dále napsat. Myslím, že každý kdo tu knihu četl má své vlastní pocity, které se nedají popsat. Zkrátka, stojí za to si knihu přečíst a to nejen díky téma holocaustu. Akorát konec je jak vystřižený z nějakého milostného románu, i když vlastně o lásku v pravém slova smyslu tentokrát nejde, ale prostě nesedělo mi to tam.
O holokaustu toho bylo napsáno mnoho. Sám jsem toho o něm dost přečetl. Přesto když čtu každou další knihu, je pro mě neuvěřitelné, že se něco takového mohlo dít před pouhými 75ti lety.
Jen mám pocit, že kniha obsahuje jeden velký rozpor. Je zde zmíněno, že každý jednotlivec je zodpovědný za to co se děje, jelikož pokud by jen jeden jedinec odmítl svěřený úkol vykonat, systém by se zastavil. Jenže sama hlavní postava došla k závěru, že každý je nahraditelný. Pokud by tak někdo odmítl vykonat něco, co se mu příčí, bude prostě nahrazen někým, kdo má menší problémy se svědomím. Jedinec, který odmítl, tak bude potrestán režimem, který genocidu způsobil, nebo pokud neodmítne režimem, který genocidu potlačil. Trestu tedy neunikne tak jako tak a soukolí nezastaví. Z pudu sebezáchovy se snaží vyhnout trestu, který je reálný a bezprostřední, kdežto případný trest za napomáhání přijde někdy později, pokud vůbec.
Celou dobu co jsem četl, jsem myslel, že dám 5*. Konec mě přesvědčil o opaku. Celou dobu bylo vyprávění bravurně napsané, napínavé. Konec mi naopak přišel laciný a předvídatelný. Nikdy jsem načetl červenou knihovnu, ale nějak takto si ji představuji. Od Josefovi hospitalizace, bylo jasné jak to dopadne a o koho se jedná. Sage ty informace měla k dispozici také, ale to že si je nedokázala spojit se mi zdá jen těžko uvěřitelné.
Nemůžu říct, že by se mi Vypravěčka nelíbila. Autorka píše velmi čtivě, příběh byl velmi dobře vystavěný, pěkně šlapal, netlačila příliš na pilu. I slza mi ukápla, to ano...ale jinak asi nechápu ten neuvěřitelný boom okolo.
Dobře zpracované silné téma - všichni víme, že holocaust prodává. A když autorka umí alespoň trochu psát a má alespoň špetku vkusu, bývá to velmi často sázka na jistotu.
Upřímně...nepovažuji v žánru a tématickém zakotvení knihu za zvlášť výjimečnou.
Je velmi dobrá, ale jsou i lepší.
Ve čtvrtině knihy mám pocit, že ji musím co nejrychleji přečíst. A zároveň doufám, že nikdy neskončí. Občas mi některé vztahy připadaly předvídatelné. Velmi mě zasáhly pasáže z vyprávění Josefa o jeho dětství a mladí v Hitlerovské mládeži a později v SS. Bylo to důvěryhodné a lze vidět, že autorka si dala opravdu velkou práci s vyhledáváním a studováním, jak i sama píše v úvodu. Při části, kdy je přesně popisován průběh od odsunu Židů do ghett až po každodennost v Osvětimi, se mi tajil dech. Konečné shrnutí je to, že kniha na mě opravdu zapůsobila. Donutila se znovu zamyslet nad zlem a dobrem a nad povahou lidí obecně. Oceňuji propojení současnosti s minulostí.
Krásná kniha, krutý příběh babičky Minky ve vyhlazovacím táboře. Už to by stálo za samostatnou knihu. Příběh její vnučky Sage na začátku a na konci knihy zřejmě do celého příběhu zapadá, ale není nijak strhující.
Styl jakým byl příběh napsaný byl úžasný. Když Josefa převezli do nemocnice, bylo hned zřejmé jaký spád kniha bude mít. Ale vůbec nevadilo. Vřele doporučuji
Uff, teď jsem dočetla...budu o tom asi dlouho přemýšlet. Styl psaní paní Jodi je přesně moje krevní skupina, má to spád, překvapení, zápletku, sílu, rozuzlení, které není klíšé. Prostě skvělé!! Budu doporučovat, kudy budu chodit :)
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) nacismus americká literatura holokaust, holocaust pekaři, pekařky
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Bohužel se musím přidat k menšině a říci, že kniha je taková poslepovaná směska všeho co právě letí. Téma holokaustu ,láska jak z Hollywoodu a samozřejmě vsuvky příběhu o upírech,kteří jsou dnes u mladých IN. Některé části příběhu mi přišly až nereálné. Co nemohu knize upříst je opravdu dobrá čtivost.