Poslední přání

25.03.2023

Popravde prvé poviedkové knihy zo sveta zaklínača mám radšej ako neskorší príbeh Geralta, Ciri a ostatných postáv.

23.03.2023

Já si vlastně úplně nejsem jistá jak tuhle knihu hodnotit. I nějakou dobu po přečtení z ní mám poměrně smíšené pocity.
Musím uznat, že se autor stvořil vážně velmi dopře propracovaný svět se zajímavými postavami i mytologií. Jednotlivé postavy jsou dobře popsány a mají zajímavý charakter. Mě úplně nesedl styl psaní a možná taky trochu slovník postav. Povídky jako takové jsou některé zajímavé jiné už o něco méně, za mě trochu rušivý element že nešli úplně chronologicky za sebou, ale to je celkem drobnost. Líbilo se mi zapracování odkazu na různé pohádky nebo legendy a zároveň aktuálních témat.
Přestože jsem z povídek trochu navážkách tak do dalších knih se pustím, protože příběh zaklínače Geralta z Rivie je zajímavý a jsem zvědavá kam ho jeho cesta dál zavede.

19.03.2023

Geralt z Rivie musel absolvovat nejen tvrdý výcvik ve starobylé pevnosti Kaer Morhen pod vedením svého učitele Vesemira, ale následně také prodělat mutaci organismu. Díky tomu se stal zaklínačem. Lidé zaklínači opovrhují, někteří se jich bojí, ale když se potřebují zbavit děsivých monster a škodících netvorů, rádi zaklínači zaplatí slušnou sumu za to, že je jejich nebezpečí zbaví. Geralt - Bílý vlk - proto putuje krajem a tímto nebezpečným způsobem si zajištuje obživu.
Knížka Poslední přání je složená z povídek a střípků z této Geraltovy pouti světem. Částí jej provází bodrý trubadúr Marigold toužící zažít dobrodružství, o kterých by pak mohl složit oslavné básně a písně. V závěru knížky také přichází na scénu mocná čarodějka Yennefer z Vengerbergu, jež se Geraltovi stane osudnou.
Poslední přání jsem už kdysi četla, teď jsem si ho pro zopakování poslechla jako audioknihu. Nejraději mám asi povídku Zrnko pravdy - o Nivellenovi, Vereeně a modrých růžích. ;o) Zaklínač pro mě bude nejspíš vždycky srdeční záležitost, proto jej nekriticky hodnotím 5/5 *. =D

"V každé pohádce se skrývá zrnko pravdy," řekl tiše zaklínač. "Láska a krev obě mají velkou moc. Mágové i učenci si nad tím lámou hlavy dlouhá léta, ale neobjevili zhola nic, kromě toho že..."
"Kromě čeho Geralte?"
"Že láska musí být opravdová."

25.02.2023

Žeby posledné rande so Sapkowskim?
Po mnohých odkladoch, spôsobených jednak nie príliš pozitívnym vzťahom k prvej časti Husitskej trilógie, druhak čakaním na dotlač úvodného dielu a dvojky Zaklínača, som si dal konečne rande s touto toľko ospevovanou sériou. Budem úprimný - moje sklamanie z Posledného želania sa nedá ani opísať. Dva mesiace mi trvalo, kým som nabral odvahu opäť skúsiť Sapkowskeho, tentokrát to bude trvať zrejme dlhšie, ak vôbec ešte niekedy...

24.02.2023

Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Zaklínač kromě celého fantasy světa disponuje syrovým realismem, dobře popsanými postavami se svými motivacemi. Často jsou popisovány různé pohledy na jednu věc a někdy člověk neví, jak by se sám ve stejné situaci rozhodl. Jako opravdový život je i svět zaklínače složitý, nejednodnačný a hlavní postava kromě problémů zvenku bojuje i s vnitřními "démony" (vyrůstání bez rodičů, nejistota vlastní role ve světě, milostný život...). Přes to všechno se snaží žít v souladu s vlastním kodexem a konat dobro (ne vždy to vyjde a ne vždy je jasné, co je vlastne dobro...nebo zlo...nebo menší zlo?)

Osobně mám nejradši povídky o Strize, o Nivellenovi a o Renfri. Ve všech se na plno projevuje všechno, co jsem popsal výše. Zrnko pravdy je moje nejoblíbenější povídka vůbec, nedokážu říct proč. Má tak dobře popsanou atmosféru, děj je tak zvláštní a přitom smutný. Menší zlo je pak skoro psychologické drama o tom, když se človék bez vlastního přičinení dostane do situace, kdy každá věc co udělá povede ke zlu a smrti...a on se musí v pár okamžicích rozhodnout, které zlo zvolí. Skvěle budovaný příběh bez toho, abychom se na konci dověděli, jestli vůbec zvolil správně.

Geralt je hrdina bez toho, aby měl hrdinské kecy a dělal hrdinské věci. Je plný vnitřních konflitů, někdy se chová hloupě, někdy naivně, někdy je surový a někdy odtažitý. Ale snaží se. Proto je to pro mě hrdina od kterého se člově může nechat inspirovat i ve skutečném životě

17.02.2023

S touto knihou jsem velmi spokojen.
Tak krásný příběh se mi do ruky asi vícekrát nedostane.
Nejvíce se mi líbilo, že Geralt z Rivie, jako jeden z lidmi opovrhovaných Zaklínačů bere
svůj život tak, jak by měl - svůj život žije v temnotě a zároveň svou temnotou chrání lidi okolo, jenž to ze strachu neumí, či nechtějí pochopit.
Velmi se mi líbila povídka ,,Menší zlo", kde najde ženu, jež je ve stejné situaci, jako on.
Naváže s ní vztah - bojím se to nazvat úplným přátelstvím- a to díky pochopení svých životů, které se od sebe moc neliší.
A jak napsala uživatelka ,,tabaluga", taktéž jsem nepochopil začáteční povídku o Korinovi a Visenně.

13.02.2023

Příběh Zaklínače, Geralta z Rivie, který se nachází na okraji společnosti. Lidmi je opovrhován a využíván, za což si nechá náležitě zaplatit. Měla jsem radost, když se v příbězích objevil i jeho přítel, řekla bych na život a na smrt, Marigold. Líbilo se mi připodobnění povídek k některým z pohádek. Co jsem však nepochopila byla návaznost s prologem, kde vystupuje Korin a Visenna. Doufám, že to byl záměr, který bude pochopen po přečtení dalších knih že série Zaklínače. Jen škoda, že se ke mně toto skvostné dílo nedostalo dříve:-)

10.02.2023

Hlásím návrat k zaklínači Geraltovi! Pokud jste fanoušci, určitě máte své vlastní důvody proč se taky vracíte. Zaklínač nám jich dává zavděk mnoho, ať už mluvíme o hrách, knihách či seriálové adaptaci, jejíž první sérii jsem si docela užila, hlavně díky Henrymu. Nikdy jsem si totiž nemyslela, že Geralt může být takhle strašně sexy...


Svět Sapkowského nabízí ale mnohem více, než samotného Šedého vlka, dosti si toho bere z Tolkienovského lóru, nejsou mu cizí rasy jako elfové, půlčíci, trpaslíci. A taky jejich "řeči". Jen mi v tom přijde více realistický co se týče charakterů. Je vidět, že Tolkien byl vědec, který vše musel ověřit, podpořit určitými zákonitostmi, vyzkoumat A až k Z a vše podepřít dalšími sloupy své nejen jazykové obrazotvornosti, občas ale zapomínal na čtivost a hravost. Kdežto Sapkowski, panejo, uplně jsem zapomněla, jak on si to psaní náramně užívá. Jak dokáže peprnými hláškami, nespisovnou mluvnicí, narážkami na skutečné historické události (ten boží alá středoevropskej středověk) a sobě vlastní ironií dodat ději líbivosti a autentičnosti. A ta jeho inspirace u klasických pohádek Grimmů či Drdy? On se tím vším baví! Krásně se těží z mezirasové nesnášenlivosti a nepochopení z, jak to říct - dejme tomu nejlépe po Prattchettovsku - z druhismu jako takového. Baví mě moc, že ze všeho vychází nejhůř lidé. Ach my svině! Vlastně sám Geralt je vnímán jako cosi těžce přijatelného, odporný mutant, který ani mezi svými zrovna není moc doma. Hold se úplně nepovedl podle představ. První kniha povídek mne jen utvrzuje v tom, že ve fantasy je možné opravdu všechno, ale každý svět má svůj řád, svá pravidla. Když to všechno funguje jak má, nevybočuje to ze zavedených zákonitostí, přichází ten opojný pocit druhého domova. Těším se až se vrhnu na druhou povídkovou knížku. Protože miluju, jak Sapkowski dělá to, co dělá nejlíp. Jak vypráví.

29.01.2023

Klasické pohádky napsané trochu jinak. Docela jsem se bavila a současně přemýšlela o tom, jak by se asi dětičky tvářily na zlou Sněhurku... Žánru fantasy se zrovna moc nevěnuji, ale občas se mi něco dostane do ruky a docela se mi to líbí (jako Zaklínač). Možná budu pokračovat v sérii.

25.01.2023

Skvěle napsané fantasy povídky ;) nejvíce mě bavily ty odkazy na pohádky (Sněhurka, Čert a Káča.....) to byly takové milé momentky ;) ale i celkově se kniha moc povedla. Nikde se to nezadrhává, děj moc hezky plyne a rozhodně se člověk u toho nenudí. Těším se na další příběhy o Geraldovi z Rivie ;)

25.01.2023

Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych Zaklínače jako výpravný, plnohodnotný román. Povídky nejsou styl, který by mi osobně seděl. Na druhou stranu dávám 5 z 5ti. Důkaz, že je to geniální.

Jinstě, má to i své neduhy. Sapkowski se až moc fixuje na části ženského těla (jasně, kdo ne, ale číst o špičatých prsech, když jde Geraltovi o život, asi úplně nemusím) a taky v jeho světě není mo dobrých ženských postav. (Yennefer je super, ale i tak si myslim, že se na ní Sapkowski vyřádil).

Zpět ke kladům - ty povídky mají takový morální přesah a dodávají Geraltovi tolik osobnosti. Tohle je něco, co funguje skvěle! Nejde jen napsat - Geral má silný morální kodex. Lepší je ho postavit před situaci, kdy si musí vybrat menší zlo a ukázat, jak na tom s tou morálkou je.

Zbožňuji povídky Otázka ceny, Menší zlo, Konec světa a zejména Poslední přání.

PS: díky CDPR za vtáhnutí mě do světa.

24.01.2023

Zaklínač není klasické fantasy, na které jsou mnozí fanoušci zvyklí například z pera J.R.R. Tolkiena.

Svět zaklínače sice působí středověkým dojmem, ale do popředí staví mnoho moderních témat jako je rasová nesnášenlivost, integrace menšin, zneužívání náboženských symbolů, politické manipulace nebo ekologie.

Důležitou roli hrají i realistické postavy a frakce. Stejně jako ve skutečném životě je lze jen stěží rozdělit na černé a bílé (záporné a kladné). Každá má svůj příběh, své pohnutky a způsob, jakým se prodírá drsným světem, ve kterém největší nebezpečí nepředstavují draci, upíři nebo ghúlové, ale lidé.

22.01.2023

Andrzej Sapkowski patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům už od střední školy, takže dávno před Polskými hrami a tou Americkou hrůzou. První Zaklínačská povídková sbírka obsahuje (v novějších vydáních) osm povídek, ve kterých A. S. buduje svět a představuje hlavní postavy budoucí pětidílné ságy. Povídky jsou velice čtivé, a mají výborně napsané postavy a dialogy. Nejlepší povídky sbírky jsou podle mě Menší zlo, Poslední přání a Zrnko pravdy.

15.01.2023

Za mě super. Povídky jsou zábavné, a ačkoli na sebe nijak zvlášť nenavazují, tak dávají nahlédnout do celého světa a stačí k představení hlavních hrdinů. Není to žádná vysoká literatura, ani pecka v žánru fantasy, ale na odreagování dobré.

11.01.2023

V Zaklínačském herním světě jsem strávil desítky hodin, na seriál se díval jako malý (řeč je o tom původním z roku 2002. Moderní Netflixovský mne jaksi minul) a proto jsem o knihy dlouho předlouho nejevil většího zájmu. Jako obvykle to byla chyba lávky. Povídky s bělovlasým lovcem nestvůr v hlavní roli jsou poutavě napsané, objevují se známé, ale i několik, pro mě nových, postav. Fantasy jako takové v loňském roce téměř zmizelo z mé knihovny, a díky Geraltovi se k tomuto žánru v letošním roce mile rád vracím.

06.01.2023

Tak tohle fakt ne. Povídky dost nezajímavé mnohdy jsem se do čtení nutil a posledním hřebíčkem byla povídka s Kokodákem. Zkoušel jsem ještě seriál a hru "Zaklínač 3" ale tento svět asi fakt není pro mne :)

28.12.2022

Původně jsem si myslela, že ony příběhy na sebe nějak navazují a skrývá se za nimi nějaký větší příběh.
Marně jsem ho tam hledala a bylo mi později potvrzeno, že jde o několik příběhů ze života Geralta z Rivie a příběh se začne odehrávat, až ve třetí knize.
Ale mě se to líbilo. Styl psaní mi sedl a kniha mi nepřišla tak složitá, jak říkala kamarádka, ale hádám, že to přijde až s dalšími díly.
Svět Zaklínače se mi líbil. Mám ráda podobné potvory a příšery. Kniha přímo pro mě.

25.12.2022

Stačí už jen Geraltova poznámka o počasí ''Wind's howling.'' k úplné dokonalosti.

25.12.2022

Poprvé čteno už kdysi před cca milionem let, kdy to u nás popré vyšlo a teď si pana Geralta dávám takhle přes Vánoce znovu.
A furt je skvělej a furt to bude můj nejoblíbenější knižní svět a hrdina :)
(dobře, jeden z nejoblíbenějších) :D
A zase jsem si potvrdil, že radši Triss, než Yennefer :D