Zásady muštárne
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/346602/bmid_zasady-mustarne-GqV-346602.jpg
5
2808
2808
Príbeh o Homerovi Wellsovi začína uprostred jabloňových sadov v štáte Maine v Novom Anglicku. V sirotinci v mestečku St. Cloud je Homer najstarší zverenec, nikto si ho neadoptoval, a tak tam zostal a priúča sa u zakladateľa sirotinca Wilbura Larcha, neobyčajne láskavého muža, závislého na éteri, remeslu, pomocou ktorého pomáha ženám v meste. Vedomosti, skúsenosti a životné pravdy, čo ako mladý chlapec získal od doktora Larcha, zúročí ako dospelý, keď sa stane šéfom muštárne a milencom ženy svojho najlepšieho priateľa...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Slovart (SK)Originální název:
The Cider House Rules, 1985
více info...
Přidat komentář
Srdeční a neuvěřitelně moudrá záležitost. Doporučuji každému, kdo prahne po vyjímečné duševní stravě. Skutečně gurmánský zážitek!!!
Klasika od Johna Irvinga. Krásný příběh s typickými odbočkami Irvinga popisuje život jednoho sirotka, který se rozhodne vydat do světa a poprat se se světem.
Můžu se pouze přidat k oslavným ódám. Moje první setkání s Irvingem je natolik silné, že mám skoro strach si od něj přečíst něco jiného. Neuvěřitelně poctivé vykreslení prakticky všech postav a jejich historie, což v dalším ději lépe osvětluje jejich pohnutky. Už dlouho se mi nestalo, že bych na nějakou knihu musel po její dočtení tak dlouho myslet a přitom jsem při jejím čtení neustále zažíval schizofrenní pocity: užuž jsem chtěl vědět, jak to všechno dopadne (i když leccos člověk tuší) a přitom jsem nechtěl, aby skončila. Filmové zpracování se - i přes svou nespornou kvalitu - knize ani zdaleka nepřibližuje.
Ke knížce jsem se dostala díky filmu, nelituju a nedivím se, že je to 24. nejlepší kniha...John Irving opět nezklamal, doporučuju všem !
Hodně emotivní a krásná knížka....ze začátku jsem napjatě ale zároveň i s obavou očekávala, do jakého vyvrcholení děj dospěje. A závěrečných pár stran, při kterých jsem měla slzy v očích, mě jen přesvědčily v tom, že na tuhle knihu dlouho nezapomenu.
Jsem tak plná dojmů, že nevím, kde dříve začít. Oceňuji, že každá postava má svůj příběh hluboce prokreslen a její jednání není jen tak pro nic za nic, vždy známe příčiny. To také činí knihu trochu rozvleklou, ale Irving to zvládnul rozvést mistrovsky, a tak mě kniha nenudila. Měla jsem obzvlášť ráda pasáže ze St. Clouds. A také se mi moc líbilo, že je vidět, že ne všechno dědíme po rodičích, ale hodně na svém chování a náhledu na svět přejímáme od autorit. A díky tomu mohl být Homer opravdu synem St. Clouds.
John Irving mě nezklamal. Jeho postavy vždy ožijí v mé fantazii díky jeho dokonalému popisu podrobností, a to nejenom postav, ale i míst, dějů, věcí, pocitů... A poutavé pro mě je, že se věnuje kromě hlavní postavy i těm "vedlejším", příběh má dlouhodobou linku a je vícegenerační. Člověk s jeho postavami prožívá kus jejich života, až je mu na konci líto, že se s nimi musí rozloučit. Tedy ne každému se to úplně povede, frekvence odpovědí "jasně" se u mě nápadně zvýšila a asi mě jen tak neopustí.
Dnes rano jsem ji docetla a porad na ni musim myslet. Zvlastni knizka, ktera me zvlastnim zpusobem dostala.
Určitě zajímavá,dojemná knížka.Spousta až tragickych osudú!Tak opravdově to umí podat jen Irving!
Neměla jsem ji přečtenou hned,nebyl to pro mě příběh,kdy začnu číst večer a skončím ráno.Homer, Larch, Candy,Wally a další ve mně ale dlouho zůstanou!!
Krásná a dojemná knížka...jedna z těch, na které se nezapomíná. A co se týká zfilmování - určitě by každý kdo zhlédne film, měl přečíst i knížku, jinak přijde o spoustu zajímavého děje.
Dnes se chystám na posledních asi 50 stránek a těším se,jak vše nakonec dopadne.Začátek byl pro mě moc zdlouhavý.proto jsem ji četla asi 14 dní.Nějak se mi v tom začátku nechtělo pokračovat.Ale pak,v moštárně ,už to bylo jiné a jsem ráda,že jsem vytrvala.
Pravidla mošťárny je živé dílko plné srdečních šelestíků, na které nemůžete jen tak zapomenout.
Krásná, čtivá kniha. Špetka humoru, postavy, které nejsou ploché, ale opravdu živé - jsem ráda, že jsem po několika letech sáhla po knize znovu a tentokrát ji dočetla. :) A už se těším, až se vrhnu na Svět podle Garpa!
P.S. Jen mě zarazilo, kolik hrubek jsem v knize našla, jako by dané vydání neprošlo korekturami...
Všechny postavy jsem si tak zamiloval, že jejich skrytý, ale přesto přítomný konflikt mě dost ubíjel. Jak to říct, no vždy když jsem otáčel stránku knihy jsem se skoro modlil, ať se postavám, a hlavně samozřejmě Houmerovi, nestane nic špatného. Vážně skvělá kniha.
Ačkoli Svět podle Garpa mě dostával do kolen a je pro mě jakousi Biblí, ačkoli u Hotelu New Hampshire jsem se dojímala k slzám a chtěla se odstěhovat do Maine, tak na Pravidla moštárny nemá nic. Knihu dickensovsky dlouhou a obsáhlou jsem přečetla za pár dní a byla u vytržení u každé epizody, každé věty, každého slova. Je na ní cosi neobyčejného, cosi netuctového (nejspíš to bude jedinečností a praštěností postav) a tak tak irvingovského! Myslím, že je to jeho nejlepší dílo, ale to posoudím, až přečtu celou jeho bibliografii. Protože mu už navždy budu věrnou čtenářkou.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) hledání smyslu života potraty rozhlasové zpracování sirotci sirotčince rodinná tajemství
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Nechápu, jak může být známější Svět podle Garpa. To je proti Pravidlům moštárny hooodně velká slabota.
"Stanu-li se hrdinou vlastního života, či zaujme-li někdo jiný toto místo, ukážou až příští stránky."