Zásady muštárne
John Irving
Príbeh o Homerovi Wellsovi začína uprostred jabloňových sadov v štáte Maine v Novom Anglicku. V sirotinci v mestečku St. Cloud je Homer najstarší zverenec, nikto si ho neadoptoval, a tak tam zostal a priúča sa u zakladateľa sirotinca Wilbura Larcha, neobyčajne láskavého muža, závislého na éteri, remeslu, pomocou ktorého pomáha ženám v meste. Vedomosti, skúsenosti a životné pravdy, čo ako mladý chlapec získal od doktora Larcha, zúročí ako dospelý, keď sa stane šéfom muštárne a milencom ženy svojho najlepšieho priateľa...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Slovart (SK)Originální název:
The Cider House Rules, 1985
více info...
Přidat komentář
Kniha versus film. Kniha film převyšuje mnohonásobně i když i film je hezký, tak knížka je kouzelná.
Není pravda, že vše co napíše Irving, je 1)pro dívky 2)dobré. 1)líbí se mi to 2)četl jsem třetí knihu (první Garp, druhá tato a třetí Pokus, který jsem však nedočetl).
Pravidla jsou zvláštní. Odehrávají se v divné době, kdy je skoro vše temné a kruté. Nebo to tak autor chtěl ? Jeho styl se tím vskutku vyznačuje, kontrast mezi požitkem a smutkem ve zvláštní formě minimalismu. Žádný New York, Žádné LA, ale totální, nej-venkovštější venkov je to, co dostaneme. A ono to funguje, příběhu to dokonce pomáhá, což je zvláštní, ale tak asi je to takhle dobře.
Po přečtení knihy jsem se asi po půl roce rozhodla podívat se na film.Ovšem asi po čtvrt hodině jsem ho musela vypnout, protože začal narušovat můj fantastický svět, ve kterém sem se nacházela při čtení knížky. Doteď si pamatuju tu atmosféru, pokaždé když si na knihu vzpomenu, cítím vůni sadu a moštu, chlad při nočních posezeních na střeše... Krásná kniha, ovšem možná až moc dlouhá. Proto ty 4 hvězdičky .
Ze sedmi knih, které jsem dosud od Irvinga četla, je tato jednoznačně moje nejoblíbenější.
Jsem už skoro na konci, ale myslím, že už mohu hodnotit. Na rozdíl od Světa podle Garpa mě tato kniha uchvátila ihned. Čte se mi velice dobře. Příběh je velice zajímavý a jeho téma stále aktuální. Navíc je mi postava Homera Wellse velice sympatická. Knížku mohu vřele doporučit. Já si jí zamilovala.
Přiznám se, že film se mi líbil více. Knihu jsem rozečetla předtím, ale byla pro mě nestravitelná. Možná později
Nejpřitažlivější pro mě je, jak Irving dokáže spojit jednotlivé časové linie. Například střecha na moštárně dostane význam až ke konci knihy, kdo by to byl řekl.
Kdo viděl film, měl by si přečíst knihu, která se od něj velmi liší. Nebo spíš film se liší od knihy.
Opět je to velice strhující příběh, kde se Homer Wells snaží si najít cestu za štěstím.
Líbí se mi pohled, kdy pro svůj život, ti sympatičtí obyvatelé Hearts´Heaven nebo Saint Clouds´, vybírají z okolí jenom to co potřebují. Není totiž nutné sníst všechno, co je na cestě za božím úkolem, ale sesbírat jen ty chutné kousky, které nás dovedou za naším štěstím a za tím být užitečný.
"(Před usnutím se ještě stačil podivit, jak dokonale pan Rose ovládá ten svůj svět - dokonce rozhoduje i o tom, jakým tempem se vymyslí jméno pro jeho vnučku (nemluvě o tom, že určitě rozhodne i o jménu samotném)."
Irvingova lidskost je dojímající.
"Buďme štastni za Johna Irvinga. Dobrou noc Johne Irvingu!"
Jedna z Irvingových nejpovedenějších. Přečtená několikrát, ohmataná:o). Irving umí krásně spojit legraci a dojetí. Jeho knížky jsou koktejlem, po kterém vám bude dobře. Možná i skvěle. Mají velkou lidskou hodnotu.
Pěkná kniha, zvláště dr. Larch mi přirost k srdci. Sice by se asi obešla bez těch detailních návodů jak provádět potraty, při kterých mi nebylo zrovna nejlíp, ale i tak je to výborné čtení.
Štítky knihy
zfilmováno 20. století americká literatura USA (Spojené státy americké) hledání smyslu života potraty rozhlasové zpracování sirotci sirotčince rodinná tajemství
Autorovy další knížky
2003 | Svět podle Garpa |
2005 | Pravidla moštárny |
2016 | Ulice Záhadných tajemství |
1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
2013 | V jedné osobě |
"Dobrou noc princové z Maine, králové Nové Anglie."