Žiarenie
Stephen King
„Vravela, že niečo videla v izbe, kde... sa stalo niečo zlé. V izbe číslo 217. Musíš mi sľúbiť, že do nej nikdy nevojdeš, Danny... vyhýbaj sa jej...“ Hotel Pekná vyhliadka určite patrí medzi najkrajšie horské letoviská na svete, ale nielen preto tu Jack Torrance, dramatik a bývalý alkoholik, prijal miesto správcu v mimosezónnom období. Považuje to najmä za príležitosť na nový začiatok a dúfa, že tu počas zimy napíše svoj nový román. Zúfalo totiž potrebuje uniknúť životnej smole a beznádeji, ktoré ho vytrvalo prenasledujú. Spolu s ním sem prichádza jeho manželka Wendy, aby v majestátnej samote starého hotela so zvláštnou atmosférou, postavenom na starom indiánskom pohrebisku, hľadala možnosť záchrany narušeného manželstva a rodiny. A napokon je tu Danny, päťročný syn s neobyčajným darom – je mimoriadne vnímavý, „žiari“, a má schopnosť predvídať udalosti, ktorým však vo svojom veku nerozumie. V stodesiatich prázdnych hotelových izbách sa totiž niečo deje, niečo, z čoho prechádza mráz po chrbte, skryté zlo, ktoré v hoteli odrezanom od sveta striehne a hrozí...... celý text
Přidat komentář
Asi jsem narazila na první opravdový horor v mém životě. Protože jsem poslouchala audioknihu , tak jsem se opravdu na některých místech bála a to se mi takovýmto způsobem ještě nestalo. Strašidelný hotel byl opravdu strašidelný a ta zima je velmi dobře popsaná. Celkově King opravdu umí psát velmi sugestivně. Ale toto není čtení úplně pro mě až moc mě to zasáhlo na duši. Velmi těžko se mi kniha hodnotí. Ale asi kdybych ji četla jako papírovou , tak bych ji odložila.
Nejsem přílišný fanoušek hororů a už vůbec ne jejich filmového zpracování, ale dokonce i já vím, že není mnoho kultovnějších filmů než Shining! Proto tedy Osvícení.
Začátek knihy byl klasicky kingovsky popisný, příběh se postupně rozvíjel, napětí gradovalo a mystika cloumala nejen tělem malého chlapce.
Všichni hlavní protagonisté byli na počátku sympatičtí, ale po odjezdu do hotelu stvořila temná, skličující atmosféra Overlooku z Jacka děsivého magora, který deptal nejen svou rodinu, ale držel pod krkem i mne.
Skutečně kultovní dílo s ponurou atmosférou, kdy autor uměl dát svým postavám neuvěřitelnou psychologickou hloubku. Dílo, kterému není co vytknout, děsivé i obdivuhodné současně a asi nejlepší, co jsem od Kinga zatím četla. I když filmové horory opravdu nesnáším, tento chci vidět.
UPDATE:
Film jsem shlédla a třebaže Jack Nicholson byl vynikající, kniha je o třídu lepší!
I když u mě zážitek z Osvícení nedosáhl síly a dojemnosti Míle, naléhavosti a lidskosti Vykoupení ani autentičnosti Kingových memoárů O psaní, šlo o jedinečné čtení. Zpětně mi ani nevadí, že jsem se chvílemi trochu nudila. Ty chvíle, kdy jsem se správně bála (většinou) nebo dobře bavila (jako Jackovu komentáři k prezidentům historicky ubytovaným v Overlooku), mi to vynahradily. Mimochodem, King evidentně stále zastává stejný politický názor a jasně ho prezentuje i na svém twitterovém profilu. A, přestože stejnojmenný film jsem viděla jen jednou a pamatuji si ho spíš mlhavě, dokonale šíleného Jacka Nicholsona jsem v Jackovi Torrancovi viděla po celou dobu čtení a ráda si ho v nejbližších dnech znovu připomenu.
(SPOILER)
Knihám Stephena Kinga jsem se donedávna vyhýbala, až na mě jednoho dne na Youtube vyskočil klip z show Davida Lettermana ze 70 let, kde se King vyhýbá odpovědi na dotaz, jak se mu líbil film podle jeho knihy Shining. Sofistikované mlžení mě zaujalo, přečetla jsem si víc o tom, co Kingovi vadilo na Kubrickově zpracování a začala jsem být na knihu zvědavá.
I jako nečtenář bestesellerů musím říct, že tato kniha je opravdu dobře napsaná. Především je zde důkladně propracovaná psychologie tří hlavních postav - každá z nich má své motivy a svoji backstory, která se nám postupně odkrývá v detailech. Postavy také prochází po celou dobu vyprávění určitým vývojem. Nejvíc otec Jack, který se z celkem sympatického obyčejného chlapa, ačkoli léčícího se alkoholika, propadá do temnoty. King prý namítal, že v knize Jack začíná jako normální člověk, ze kterého se postupně stane šílenec, ale ve filmu od prvních záběrů na Jacka Nicholsona vidíme šílence. Kingovi také vadilo, že postava Wendy Torrancové je ve filmu vyobrazena jako hloupé stvoření, které jen nelogicky běhá dokola a křičí.
V jednom z pozdějších interview King uvádí, že Kubrickův film je změť krásných obrazů, které jsou chladné a nekomunikují s divákem. To můžu potvrdit. Kniha je napsaná tak, že si její čtenáři můžou v situaci rodiny Torrancových představit sami sebe, nehodě na to, jaké paranormální incidenty se odehrávají. Linka každé hlavní postavy (i vedlejší důležité postavy Dicka Halloranna) je podpořena rodinnou historií. Mnoho z nás čtenářů pochází z disfunkčních rodin a dobře ví, že tak jako hrůzy v Overlooku mají kořeny ve zlých událostech z minula, i lidé čerpají své strachy a slabosti z černých děr do minulosti.
V Overlooku má každý nadpřirozený element svoji historii a důvod, proč je v příběhu zasazen na konkrétní místo. Kubrick se touto posloupností a logikou vůbec neobtěžoval. Rozebral příběh na částice, které potom přeskládal tak, jak se mu to hodilo. Z dcer správce Gradyho udělal dvojčata a dal jim repliku, kterou v knize říkalo jiné mrtvé dítě na jiném místě. Z Dannyho imaginárního přítele Tonyho udělal takřka démona a vynechal důležitý fakt, že Tony je sám Danny - o několik let starší, který se snaží své mladší já ve snech a vizích varovat. Dicka Halloranna nechal v hotelu zemřít a tím příběh připravil o silný moment, kdy se hořící hotel při odjezdu Wendy a Dannyho snaží ještě na poslední chvíli zmocnit Dicka a skoro se mu to podaří. A takhle bych mohla pokračovat dál.
Takže co dodat na závěr? Asi že ze mě velký čtenář Stehphena Kinga nebude (mám ráda temnotu jiného druhu), ale asi už chápu, proč je nejprodávanějším spisovatelem současnosti.
PS: Ačkoli mi normálně leze na nervy, když někdo v knižních recenzích píše o filmu, tady jsem udělala já to samé, za což se omlouvám. Nenašla jsem ale v mém okolí nikoho, kdo by četl knihu i viděl film a musela jsem se z těch dojmů aspoň vypsat.
Pěkná kniha. Půlka knihy je psána Kingovým pomalejším stylem, který ale na druhou stranu navozuje skvělou atmosféru a umožňuje čtenáři poznat postavy v knize.
Dovedu ocenit kvality jeho psaní. Úroveň je mnohem vyšší než z novějších knih, bych řekl.
Zajímavý nápad knihy. Postupně stupňování napětí a nakonec velké finále.
Rozhodně doporučuji a už se těším na filmové zpracování, které jsem ještě neviděl.
Opět to dokázal, další mistrovské dílo z pera tohoto autora. Ačkoliv upřímně začátek mi přišel nudný a až moc popisný, nicméně na konci knihy jsem pochopila že to vše dávalo smysl. Celý příběh do sebe zapadl jako puzzle.
Miluju film od Kubricka, tudíž jsem tím asi lehce ovlivněný, protože si myslím, že jeho filmová verze je o trochu lepší. Předloha v sobě nese trošku zbytečné scény, které mi tam překážely - třeba přílišné nadpřirozeno, jako jsou oživlá a útočící zvířata z keřů, zrovna takové scény mi tam nezapadaly a působily příliš absurdně. Kubrick to utvořil tak, že to má děsivý efekt a opravdu to funguje lépe. Kniha s filmem se však pěkně doplňují a předloha jde více do hloubky a vysvětlí charaktery postav. I přes některé výhrady knize dávám plný počet hvězd, jelikož King umí naprosto fantasticky stupňovat napětí a zároveň postavám dát psychologickou hloubku, díky tomu všemu se to čte opravdu jedním dechem, v tomto je mistr.
Mám nějaké záblesky, že jsem kdysi viděla film. Nicméně knihu jsem přečetla za pár večeru. Neskutečně napínavé čtení, kdy jsem se večer sama doma fakt bála. Těším se na volné pokračování.
Od Kinga jsem toho moc nepřečetl, ale myslím, že už jsem narazil na jeho lepší díla. Ne, že by Osvícení nebylo dobré, ale dlouho se to rozjíždí a děj se v první polovině dost vleče. Bohužel jsem to i několikrát odložil, protože mě to jednoduše nebavilo. Trošku zklamání.
(SPOILER) Další topovka od Kinga s prvky hororu a nadpřirozena. Po (pomalejší) 1.čtvrtině děje, kde dochází k představování protagonistů a jejich minulosti či současnosti, dojíždíme do Overlooku. Ještě v půlce knihy si říkáte, co tam budou celou zimu dělat. Jo, každý den se musí kontrolovat kotel, ale tváří se to jako idylická a pohodová práce údržbáře. Jenže to se začne rapidně měnit nástupem prvního sněhu. Uvnitř i kolem hotelu to "ožívá"; charakter Jacka se rapidně mění... Celý děj, respektive celá 2.polovina knihy jede ve velkém tempu (jako Hallorann do hor) a graduje ve velkém stylu.
Krásně strašidelná knížka, musím přiznat, že v noci jsem jí číst nemohla, fakt jsem se bála a tak to má u hororu být, takže hezké čtyři hvězdy.
Ke Kingovi jsem se vrátila kvůli čtenářské výzvě :-) . Bohužel není můj šálek kávy. Některé zdlouhavé pasáže si dovedu představit jako několikavteřinové scény filmu ( ne, skutečného-neviděla jsem) některé mi připomenou večery na táboře při vyprávění " hrůzostrašných smyšlených historek" u kterých se ale nakonec všichni smějí. Přesto se mi ale prostředí, téma i postavy vlastně líbily.
U Kinga už jsem si zvykl na to, že umí napsat skutečně děsivé scény, ale jiné, které takové být mají, na mě zkrátka nefungují jak by měly. Bude to nejspíš otázka osobního vkusu, jestli to tak lze o strachu říct. U Osvícení pro mě bohužel platí to druhé.
Přesto byl děj zajímavý a působivý, zvlášť z hlediska postav. Osobnosti příběhových aktérů, to King vážně umí a psychologie postavy Jacka Torrance, byla až nepříjemně uvěřitelná. Často se zdálo, že jde více o bravurní psychologické drama, kterému nadpřirozené prvky spíše ubližují.
(SPOILER) Film patří k mým nejoblíbenějším hororům, tak jsem se bál, že už si knihu moc neužiju, když děj znám, ale musím říct, že kniha je ještě o chlup lepší. V mnoha detailech se liší a ony scény se zvířaty byly za mě úplně nejlepší (a tyto ve filmu trochu i pochopitelně nejsou). Potěšilo mě, že oproti filmu se kniha mnohem více zaměřuje na samotného Dannyho, i když největší drive měly Jackovy pohnutky a postupné pohlcování hotelem.
Skvělé prostředí. Je tam mnohem více nadpřirozena a mnohem míň psycho než jsem čekal.
Velmi zajímavá hlavní mužská postava (u Kinga to většinou podle mě táhnou ženy a muži jsou takoví panáci). Naproti tomu manželka je typická horrová pipka co nikdy nic neudělá a jediného náznaku rozvoje se dočká až v epilogu.
Jack je už před novou prací nevyrovnaný a dalo by se říct, že Hotel se nemusí ani moc snažit, aby ho vychýlil. Ta část osobnosti která chce trestat, cítí se ublíženě, pochybuje, nenávidí, má zvrhlou radost je podle me v každém a tady je velmi dobře popsaná.
Atmosféra celé knihy je díky prostředí skvělá. A závěrečný kuchařův monolog o tom, že svět nás nemiluje je výborný.
Horory obecně moc nevyhledávám, a v mé knihovně najdete možná dva, tři, ale tento jsem četla v rámci semináře do školy.
Myslím, že dej nemusím nijak zdlouhavě představovat, jedná se o profláklou klasiku.
Co se mi hodně líbilo, byla atmosféra a prostředí, ve kterém se děj odehrával. Být zavřeny v hotelu uprostřed zasněžených hor je samo o sobě strašidelné, obzvlášť když se jediným způsobem komunikace s okolním světem stane vysílačka. Byla tu opravdu dobře vykreslená psychika postav a ačkoli jsem se ani do jedné nedokázala vžít, prožívala jsem s nimi některé scény celkem intenzivně.
Nejvíce mi k srdci přirostl malý Danny, který byl na svůj věk opravdu hodně statečný a vyspělý. Jeho rodiče, zvlášť otce jsem v oblibě vůbec neměla s byla jsem ráda, že dopadl tak, jak dopadl. Dalo by se říct, že si ti nezasloužil, ale já byla spokojená.
Co mi občas přišlo zbytečně, byly dlouhé popisy něčeho, co šlo napsat v pár větách, a občas ty odbočky do minulosti taky nebyly nic moc.
Doteď mám v hlavě pár crazy scén, u kterých jsem se fakt bála. Obzvlášť tu, jak se ke konci Danny procházel po hotelu a uviděl svého otce na chodbě v úplně psycho podobě. Jako to bylo něco.
TOP! Jsem tak rád , že jsem se k tomu konečně dostal a hlavně, že jsem doposud neviděl film! Hlavními klady zde je psychologie postav, jejich vývoj a neuvěřitelně napínavé finále, ale i všechny ostatní aspekty fungují. Hlavně postava otce je skvělá - ten by se jednou zbláznil i bez pomoci hotelu, tam byl ten rozpor v osobnosti dokonalý.
Štítky knihy
vraždy zfilmováno telepatie horory duchové a přízraky jasnovidectví izolace alkoholismus zima hotely
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Knihu jsem četla, abych ji mohla zařadit do čtenářské výzvy na databázi knih. Dočetla jsem ji jen proto, že se zároveň jednalo o štafetu, které vždy dočítám. Moje první a zároveň poslední setkání s Kingem. Již nyní vím, že jeho fanynka opravdu nebudu.
"Začátek" příběhu, který v tomto případě znamenal asi 3/4 knihy se strašně táhl a v mých očích měl do hororu daleko. V myšlenkách hlavních hrdinů jsme se neustále vraceli do minulosti a několikrát dokonce k tomu samému znovu a znovu... Chápu, že nám chtěl autor přiblížit myšlení postava jejich charaktery, ale dalo by se to vpohodě začlenit do příběhu a nechodit do takového detailu. Nevnímala jsem některé body ani jako podstatné pro další děj nebo vývoj postav.
První hororové scény se o objevují cca 100 stran před koncem a ten skutečně opravdový horor je zhruba na posledních 40 stranách. V tu chvíli jsem nevěděla na co se soustředit dříve. Děje se toho tolik a oproti předchozím stranám měl příběh neuvěřitelně rychlý spád. V tu chvíli jsem se poprvé do příběhu skutečně začetla.
Škoda, že autor ztratil tolik času v minulosti a tak málo v současnosti, v děsivém hotelu na konci světa. Námět skvělý, ale autorův styl psaní mi opravdu nesedí. Jsem ráda, že jsem tomu dala šanci a poznala dalšího autora, ale další knihy již přenechám jiným čtenářům. Bylo to pro mě spíše trápení, než zážitek.
Hodnocení: 2/5