Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7301
7301
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Upoutala. Mozna i tim, ze je to uplne neco jineho nez jsem cetla posledni tydny. Precetla jsem ji za noc. Mozna nechava otazniky a to se mi zrovna u ni libilo. Zpravy z vyslechu se cetly hur,ale zvysilo to autenticnost knihy.
Upřímně jsem od knížky čekala víc. Příběh byl myšlen dobře, jen se mi nelíbil styl zpracování. Jinak je ale příběh zajímavý a je mi blízké i lokální umístění.Knížku bych si ale znovu nepřečetla.
Příjemné zajímavé počtení, za mě uspěchaný, zbytečně rychle utnutý konec. Určitě se díky této knize vydám po stopách žítkovských bohyní na místa jejich působení.
Knížka se mi líbila moc, stejně jak Vyhnání..Velice zajímavé téma. Kníka, která má hezký příběh a ještě se dozvíte spoustu nových informací.
Druhá kniha téhle skvělé autorky a zase výborný zážitek. Stejně jako Gertu, i bohyně jsem poslouchal jako audioknihu. Velice propracované profesionální podání, které ještě pozdvihlo dílo na vyšší úroveň.
Žítkovské bohyně patří k mému životu od chlapeckých let, kdy jsem slýchával od babičky z Lubinských kopanic o nějaké věštící bábě ze Starého Hrozenkova. To bylo tak blízko co by kamenem dohodil. Vyrůstal jsem taky na svazích Bílých Karpat, jen z opačné strany Velké Javořiny a jsem rád že i tato kniha mě tak trochu vrátila do dětství ale zároveň mi připomněla že můj názor na dobro a zlo a hlavně boj dobra a zla je v mnohém poznačený konáním lidí, kteří se v peripetiích svých životů přiklonili k jedné či druhé straně. Ano, ty pohádkové Kopanice plné písní, folklóru a tradic mají pod vrstvou romantiky i svá temná tajemství, kterých ne a ne se zbavit.
Trošku nechápu ten hype, který se kolem této knihy šíří. První tři části super, zajímavé a velmi čtivé ale další v kvalitách těch prvních docela zaostávají. A konec dle mého docela rychle uspěchaný a popravdě čekala jsem od něj víc .. Od Tučkové tedy více oceňuji Vyhnání Gerty Schnirch.
Jako studie, nebo diplomová práce o zajímavém tématu je to ještě čtivé, ale rozhodně ne jako beletrie.
Upřímně nerozumím úspěchu této knihy...
Krásná kniha. Je tam všechno! Napětí, láska, lidská blbost, smutek, naděje, nadpřirozené schopnosti, i když ony tak nadpřirozené vlastně nejsou. A je tam taky to, že zlý člověk si najde cestu za nacistů, komunistů i v demokracii.
Líbí se mi, jak bohyně se pořád odvolávají na Krista, že né svojí ale jeho sílou léčí, a vlastně je to on kdo léčí, né ony. Přijde mi krásné, jak říkají, že na některé nemoci se hodí víc doktoři a některé je lepší léčit zaříkáním, protože jsou nemoci, kde uzdraví jen víra.
Ale nebojte, to je tak všechno, co tam je z křesťanství. Rozhodně si to přečtěte!
Pro me je toto druha kniha od teto autorky a opet musim rict, ze skvela prace. Prvni jsem cetla Vyhnani Gerty Schnirch a mrazilo me z te knihy.... A ted Zitkovske bohyne. Zacatek knihy je az skoro pohadkovy, clovek by se na Kopanicich chtel prochazet po kopcich mezi roztrousenymi chaloupkami.... Pak prichazeji zvraty a necekane udalosti, odkryvaji se zvlastni tajemstvi.... Silna kniha, i kdyz pro me jako krestana je trochu nemozne spojeni bohovani se silne vericimi lidmi, ale nerikam, ze to neni mozne, jen si to neumim predstavit, ale kazdy kraj ma sve zvlastnosti, tak treba i toto mezi ne patri. Opet krasna a silna kniha, u ktere si clovek rika, co vse se drive delo, jak to ovlivnovalo mysleni a chovani lidi a jak by se asi ti lide chovali nebyt treba daneho rezimu, valky..... Skvela prace
Kateřina Tučková je pro mě geniální spisovatelka. I Gerta Schnirch i Bohyně jsou pro mě tématem nesmírně zajímavé, obohacující, přistupné, přesto ne laciné. Myslím, že si paní spisovatelka nasadila laťku hodně vysoko.
Slovo román pouze literárně definuje, zdaleka však nevystihuje všechny společenské roviny, které Kateřina Tučková dokázala svým dílem na 450-ti stranách postihnout. Pět hvězdiček nemůže tedy být dostatečné hodnocení.
Kniha jako taková se mi četla dobře, ale asi to chce číst v klidu a naprosto soustředěné, na konci jsem totiž zůstala mírně ztracená. Asi mi unikly nějaké souvislosti v příběhu.
Celkove ale hodnotím pozitivně.
Z knihy jsem měla zvláštní pocity. Od knihy jsem očekávala nějaký romantický příběh, ale po pár stránkách jsem vyvrátila svůj omyl. Kniha popisuje žítkovské bohyně, jejich způsob žití, jak pomáhaly místním i cizím lidem různými bylinkami, mastičkami apod. Bohužel se zde objevují nejen hodné bohyně, ale i zlé, které dokážou někoho zabít apod. Tato kniha je velmi obsáhlá a objevujeme v ní i dokumenty z archivu - z vyšetřování, korespondenci mezi vyšetřovateli atd. Nejvíce se popisuje život bohyně Surmeny, která dokázala léčit a pomáhala lidem. Moc mi bylo líto jejího života, který tak tragicky skončil. Poslední bohyní byla Dora, ale ta neuměla či nechtěla ovládat život jiných jakožto bohyně. A tak žítkovské bohyně vymřely a již nepokračují ve svém umění.
Chystala jsem se na tuto knihu dlouho, nakonec jsem se na ni dostala při delším pobytu v nemocnici a musím říci, že jsem četla s chutí, pomalu a podrobně. Mnohé mi to připomínalo, kniha mě zcela pohltila, četla jsem podrobně i druhou část a obdivuji autorku za skutečně mravenčí práci při hledání ve staré dokumentaci. Kniha začíná jako vzpomínková, ale čtenáře stoprocentně zaujme. Krásné čtení. Mohu jen děkovat a doporučit.
Autorka mě překvapila neuvěřitelným způsobem. Potenciál knihy je obrovský, nedovedu si ani představit, jakou práci si autorka s tímhle dílem dala.
Pro mě jedna z nejlepších knih, které jsem letos přečetla.
Neskutečné dílo plné dobových reálií, bezmocností nad daným osudem, bylinek, zaříkávání, STB, nacistů a nehostinné přírody.
Opravdu jsem nadšená. Nevím, co napsat víc. Jen je mi líto, že moje babička již není živa, jelikož ta by knihu jako stará spiritistka velmi ocenila.
Knihu jsem dlouho odkládal, protože se mi nelíbil autorčin účes. Mějte si mě třeba za povrchního, ale nevěřil jsem zkrátka, že člověk se zkosenou ofinou by byl schopen byť jen minimálního estetického cítění. Žítkovské bohyně mě nicméně poučily, že mezi úpravou kadeří a schopností skládat slůvka v krásné větné obrazce patrně nebude žádných silných vazeb – protože ten román se mi líbil.
Řekne-li se, že dílo pojednává o ženách „bohyních“, které v zapadlé končině Bílých Karpat uzdravovaly, radily a předpovídaly, může člověk rovněž nabýt dojmu, že půjde o cosi podezřele esoterického. Nic však není dále od pravdy, a to i přesto, že magická moc bohyní vlastně nikdy v románu vysloveně popřena není (a kdybych měl posuzovat jen na základě této fikce, téměř bych byl nakloněn jí věřit). Text v každém případě velmi artisticky balancuje na příjemném ostří mezi syrovou realističností a náznakem něčeho tajuplnějšího, a tak to má být.
Jako heslo do erbu by si ovšem Žítkovské bohyně mohly vepsat zejména uvěřitelnost. To může u příběhu o „čarodějnicích“ znít trochu zvláštně, ale je tomu skutečně tak: přestože jsem si plně uvědomoval, že hrdinka je smyšlená, celou dobu jsem si říkal, že taková nešťastná osoba existovat nejen mohla, ale v různých obměnách vlastně i doopravdy existovala. Za nadmíru cenné považuji zachycení obhroublého šikanátorství totalitních režimů, nacistického i komunistického, a to nejen v podobě vyloženě násilné a brachiální, ale také postupným rozkladem lidských životů a jejich důstojnosti... a současně schopnost mnohých bezpáteřníků těmito režimy zdárně proplouvat k svému vlastnímu prospěchu. A proto: nejste-li schopni snášet nespravedlnost, raději po téhle knize vůbec nesahejte – ježto demiurgická bohyně Tučková jí svým postavám nadělila v míře vrchovaté.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Kniha mě od začátku uchvátila natolik, že jsem ji musela během několika dní dočíst. Je super, že je v ní příběh založený na pravdivém jádru. Strašně mě to láká jet se podívat, jak to tam ve skutečnosti vypadá!