Živica
Ane Riel
Severskou krimi roku 2016 sa stal román, ktorý s detektívkami nemá veľa spoločného. Temný príbeh dánskej autorky je o nezvyčajnej rodine žijúcej na izolovanom ostrove. Ďaleko od ľudí sa tam dejú veci, ktoré pripadajú normálne iba samotným zúčastneným. Čo sa stane, ak je jedinou usadlosťou na malom ostrove statok stolára, ktorý tam žije s rodinou obklopený nádhernou, no drsnou prírodou a nevyspytateľným morom? A ak otec rodiny, citlivý a vnímavý muž, opakovane prichádza o to, čo považuje vo svojom živote za najdôležitejšie? Niekto by na jeho mieste možno utiekol. Iný by začal zhromažďovať veci, ktoré ľudia vyhodili ako nepotrebné a nedokázal by sa ničoho vzdať, hoci by hrozilo, že ho odpad zavalí a pochová pod sebou. A možno by sa taký muž odhodlal ku hrozným veciam, len aby mu nezobrali to, čo mu ešte ostalo. Kam až je žena ochotná zájsť kvôli láske k mužovi a rodine? Ak matka dobrovoľne odstrihne od sveta seba i svoje potomstvo a napokon sa stane väzňom vlastného tela, je to lojalita, oddanosť, zločin alebo šialenstvo? Živica je románom o láske, rodine a strachu. O paranoji a krutosti. Úmyselnej aj neúmyselnej.... celý text
Přidat komentář
Tohle je úplně jiné téma než obvykle čtu a jsem ráda, že se ke mně kniha dostala. Občas jsem si říkala, že tohle může klidně být i reálný příběh, protože lidé jsou různí. Výborně napsané, příběh mě pohltil od začátku a jen jsem čekala jak to dopadne.
Psychologické drama strhující jistou reálností. Dobře vykreslené postavy, profil psychicky nemocného Jense i prostředí izolovaného ostrova. Od druhé poloviny už se nedá přestat číst, je to děsivý, bizarní příběh.
Úryvek z první stránky:
"Když táta v bílém pokoji zabil babičku, byla tam tma jako v pytli. Stála jsem u postele. Carl taky, ale toho si nikdy nevšímali. Přihodilo se to na Štědrý den brzy ráno...
Tenkrát ještě bylo všechno jinak. Stalo se to předtím, než se tátovy věci nahromadily tak, že už se nadalo chodit do obýváku. A předtím, než máma natolik ztloustla, že už ani nevycházela z ložnice. Ale stalo se to až potom, co nahlásili, že jsem umřela, abych nemusela chodit do školy"...
Na začátku jsem si říkala, že to bude pěkná slátanina. Jsem moc ráda, že se ke mi kniha dostala do rukou. Příběh by klidně mohl být pravdivý. Přemýšlím, kdo za to může. Babička, matka, úřady, lhostejnost lidí.... K přemýšlení je toho hodně.
Zajímavý, neotřelý příběh, který vás doslova pohltí. Celou druhou půli jsem musela přečíst na jeden zátah. Asi nejlépe byla vykreslena postava Jense. Je neuvěřitelné, kam až může sběratelská mánie vést a jak hluboko člověk dokáže klesnout. I když Jens sám vlastně věřil, že nic špatného nedělá... Myslím, že některé pasáže z hlavy jen tak nevypustím.
K této knize jsem se dostala úplně náhodou a jsem ráda. Přečetla jsem ji na jeden zátah, tak moc jsem chtěla vědět, jak všechno dopadne. Kdo má rád psychothrillery, tomu vřele doporučuji.
Tak tohle jsem nečekala. Opravdu úplně jiná kniha, než na co jsem zvyklá. Otřesné, dechberoucí, smutné drama jedné rodiny, která se izolovala od civilizace. Příběh Vás chytne a nepustí. Doporučuji.
Podle názvu knihy ani anotace jsem rozhodně nečekala tak skvělou knihu. Od začátku přemýšlíte o co se v ději jedná a nakonec do sebe vstřebáte tolik informací, že máte pocit, že vy jste ti co jsou v té knize. Do poslední strany napínavá, místy neskutečný tlak na psychiku ale fantastická kombinace všech hlavních myšlenek knihy (smrt, hromadění, láska,...). Rozhodně mohu doporučit.
Příběh z malého dánského ostrůvku, kde v izolaci žije velmi zvláštní rodina.
Nečekaně divný námět, s divnými postavami a zvláštně zvrácenou atmosférou. Tohle prostě nevymyslíš. Základní myšlenka mě natolik zaujala, že jsem četla s napětím, kam až autorka bude schopná zajít. Hodně vyšinuté, s výrazným vývojem v psychopatii postav. Upřímně jsem vděčná, že četba neumí zprostředkovat čichové vjemy. I tak se mi místy zvedal žaludek.
Doporučuji.
Tak toto byl celkem hukot. Co vše dokáže s člověkem udělat smutek? Jak se dokážeme změnit během pár let? Na co vše máme přímo i nepřímo vliv? Možná bych se ani nedivil, kdyby to mělo reálný základ... Ne, skutečně je to neuvěřitelně skvěle napsané (a přeložené), každá postava mě oslovila a věděl jsem, co a proč dělá... Krásný exkurz do hlav obyčejných lidí, kteří už nikdy nebudou obyčejní...
Pryskyřice...
Pryskyřice, tedy kniha Pryskyřice, se mi do rukou dostala jenom díky mým oblíbeným uživatelkám a jejich komentářům ke knize... Máte za to, milé dámy, můj veliký dík... Až do této doby jsem měl s pryskyřicí jenom samé problémy, zejména při práci se dřevem v lese...
Nicméně kniha Pryskyřice, tak to byl neskutečný čtenářský zážitek... Prosím Vás, nenechte se odradit prvním řádkem knihy... Začíná totiž hodně netradičně... "Když táta v bílém pokoji zabil babičku..." V ten moment jsem si říkal co jsem si to koupil?!
Kniha je označena nápisem thriller, nicméně slušela by mu spíše nálepka psychologické drama... Příběh se odehrává na malém dánském ostrůvku - Hlava, který je nedaleko od městečka Korsted... Hlavními postavami knihy jsou - otec Jens Haarder a jeho dcera Livie... Jens Haarder v domě a kolem něj hromadí tuny harampádí... Svoji rodinu zcela odřízne od okolního světa...
Nijak více prozrazovat nebudu, kniha určitě stojí za přečtení...
S Jensem jsem docela soucítil... Mně se doma zase hromadí knihy... :-D Nicméně je to závislost, o kterou se nenechám připravit... ;-)
Po dlouhé době skvěle povedené krimi, thriller, nevím, jak to popsat. Postavy úžasné, prostředí, napětí, atmosféra... a konec. Pecka.
Šílené, zvrácené, ale výborně napsané a udělené ocenění si kniha bezesporu zaslouží. Je to jeden z těch příběhů, který ukazuje, že život mimo civilizaci a psychické onemocnění není dobrá kombinace a když postiženým je ten, kdo má v rodině hlavní slovo, je to hotová tragédie.
Jako vypravěči se tu střídají jednotliví členové rodiny, takže vidíme, jak se každý z nich cítí, jak vnímají život své rodiny. Sledujeme, jak se otec rodiny mění, vidíme, které události ho postupně dovedly až k abnormálnímu nemocnému chování.
Velmi silné jsou pasáže s malou Livií, která vyrůstá jako divoška a její vnímání je ovlivněno chorobným chováním otce.
Na tuto knihu jsem byla zvědavá ještě než vyšla, protože mi námětem trochu připomíná knihy Davida Vanna, které považuji za vynikající. Po přečtení musím říct, že Pryskyřice je mnohem lepší než jsem čekala, já jsem velmi spokojená.
Komu takové psycho nevadí nebo je přímo vyhledává, tady si určitě přijde na své. Právě těmto čtenářům rozhodně doporučuji.
Děsivé, šokující, neskutečné, neuvěřitelné - a ještě mnohem víc! Všechny tyto přívlastky si příběh, který nám autorka vypráví, zaslouží plným právem. Opět jsem knihu poslouchala jako audio v němčině a byla načtena třemi různými hlasy, jedním mužským a potom dvěma ženskými, které ztvárnily matku s dcerou. Načtení bylo vynikající a ještě mnohem víc zesílilo můj celkový zážitek z vyprávěného, takže jsem zhruba poslední třetinu už nedokázala přerušit ani na okamžik a poslouchala na jeden zátah. A málem mi v závěru doslova spadla čelist ;-). Loajalita Liv k otci mne nepřekvapila, podle mého názoru to není u dětí nic neobvyklého. Navíc ona ani jiný způsob života nepoznala, proto pro ni všechno kolem bylo víceméně normální. Po čase se už konec dal očekávat, nemohlo to (snad) ani jinak dopadnout. I když úplně poslední část knihy mi až zastavila dech... Víc prozrazovat nebudu, kniha je perfektně napsaná, ale jak zde již bylo zmíněno, určitě nebude pro každého.
PS: A na závěr děkuji Šánce, že mne na knihu svým příspěvkem upozornila, protože bych jinak kolem ní prošla bez povšimnutí a to by byla vzhledem k originalitě tématu opravdu velká škoda ;-).
Tak tohle se čte samo, ale rozhodně to není čtení ke kafíčku a rozmačkaným sušenkám.
Atmosféra tmavá tak že se dá osahat a jednomu je z toho až úzko ... možná i díky pocitu že ... může to být někde snad i reálný příběh? Svět je totiž dost zvláštní místo a jestliže jsou lidi co takové příběhy píšou a pak i lidé co je dobrovolně čtou ... možná jsou i lidé co tyhle příběhy žijí, z čehož mrazí.
To bylo něco tak šíleného, bizarního a naprosto strhujícího od prvních stránek. Nenechejte se odradit začátkem, thrillerem bych to ale asi nenazvala, spíš psychologické drama.
Anotace celkem výstižně nastiňuje, o co tady půjde, ale ta skutečnost je až morbidní a celá hrůza vám začne docházet, jakmile začnete číst a vcítíte se do myšlení a života malé Livie.
Perfektně napsané.....A opravdu šílené, ale asi ne čtení pro každého.
Kniha byla opravdu velice uvěřitelně napsána. Loajalita dcery k otci, naivní myšlení malého děvčátka. Kniha není pro každého, je to celkem síla!
(SPOILER) Nepřišlo mi to děsivé. Spíš velice pravděpodobné - myšleno k tomu hromadění věcí. Neříkám, že v takovém měřítku, ale všichni máme tendence (až na minimalisty) skladovat v bytě či domě spoustu zbytečných věcí a là "jednou možná/co kdyby.. ", popřípadě z nostalgie, které skutečně nepotřebujeme. V knize to je extrém, ale ne zas nereálné. Izolování se od zbytku světa - tak nějak by to rádo asi hodně z nás, ne ovšem doslovně ve vztahu ke knize. Medvídek vonící po pryskyřici: to už je silné kafe, trochu zvrhlé, koresponduje to však s jejím vnímáním světa ve kterém byla díky otci izolována.
Knihu som dostala ako darček od mojej sestry. Na obálke stálo severské krimi roku 2016, takže som očakávala tradičný severský krimi príbeh. Avšak čo ma čakalo vnútri som naozaj nečakala. Veľmi rýchlo som pochopila, že tento príbeh má ďaleko od typickej detektívky. Kniha ponúka dramatický príbeh rodiny žijúcej na samote obklopenej lesmi. Rodina sa riadi svojimi zásadami, ktoré určite nezodpovedajú dnešnej civilizovanej spoločnosti. Každý člen domácnosti má svojich démonov, svoje problémy, ktoré ovplyvňujú ich správanie a konanie. Niekedy si ani neuvedomíme kam až naše šialenstvo môže zájsť.