Živica
Ane Riel
Severskou krimi roku 2016 sa stal román, ktorý s detektívkami nemá veľa spoločného. Temný príbeh dánskej autorky je o nezvyčajnej rodine žijúcej na izolovanom ostrove. Ďaleko od ľudí sa tam dejú veci, ktoré pripadajú normálne iba samotným zúčastneným. Čo sa stane, ak je jedinou usadlosťou na malom ostrove statok stolára, ktorý tam žije s rodinou obklopený nádhernou, no drsnou prírodou a nevyspytateľným morom? A ak otec rodiny, citlivý a vnímavý muž, opakovane prichádza o to, čo považuje vo svojom živote za najdôležitejšie? Niekto by na jeho mieste možno utiekol. Iný by začal zhromažďovať veci, ktoré ľudia vyhodili ako nepotrebné a nedokázal by sa ničoho vzdať, hoci by hrozilo, že ho odpad zavalí a pochová pod sebou. A možno by sa taký muž odhodlal ku hrozným veciam, len aby mu nezobrali to, čo mu ešte ostalo. Kam až je žena ochotná zájsť kvôli láske k mužovi a rodine? Ak matka dobrovoľne odstrihne od sveta seba i svoje potomstvo a napokon sa stane väzňom vlastného tela, je to lojalita, oddanosť, zločin alebo šialenstvo? Živica je románom o láske, rodine a strachu. O paranoji a krutosti. Úmyselnej aj neúmyselnej.... celý text
Přidat komentář
Desivý príbeh, živo som si pri čítaní predstavovala všetky predostreté udalosti. Skvele napísané.
Nikdy jsem nic podobného nečetla. Zajímalo by mne, jak autorka přišela k námětu.
Dobře se to čte, ale je to síla.
První věta - šok. Poslední věta - šok. Celá knížka se moc dobře četla. Nešlo pomalu odtrhnout oči. Zvláštní osud rodiny, který tak nevinně začal a nenápadně se přetvořil v něco pokřiveného.
Velmi zvláštní kniha (v dobrém slova smyslu) s velmi děsivým příběhem. Od první věty jsem si říkala - Sakra, co to čtu? Místy šokující, děsivé, hrůzné a kruté. Ale vyprávění očima malé Livie působilo tak nevinně, očima dítěte, které nic jiného nezažilo, nic jiného nezná a vše, co se tam dělo, vnímá jako “normální”. O to děsivé to čtení bylo. Chudák holka. No a ten konec, především poslední věty - no mazec! Rozhodně svým zpracováním a námětem kniha patří mezi nevšední a stojí za přečtení.
Drsné, od první věty šokující, přesto jedna z nejlépe napsaných knih, které jsem v poslední době četla. Román ve své podstatě tak čistý o tak moc špinavých věcech... Fascinovaly mě nevinné popisy očima malé Livie, jíž vše přišlo tak samozřejmé. Úžasné zpracování.
Znepokojujúce.
232 strán od ktorých som sa nemohla odtrhnúť. Napriek hrôzam, ktoré sa odohrávali v knihe som nemohla prestať čítať. Bol to príbeh o láske. O šialenej láske ženy k mužovi, tak šialenej až to ničí život celej rodiny. Neviem na koho sa mám hnevať viac, na Mariu, že neodišla od muža aj s dcérou? Na Jensa, ktorý odmietal pomoc? Alebo za to môže bolesť zo straty milovanej osoby?
“A vtedy som si začala uvedomovať, že tma už viac neoberá ľudí o bolesť…”
“Veci potrebujú svoj čas, potrebujú čas, vraví ta pani. Niekedy si myslím, že by to mala hovoriť inak. Čas potrebuje veci, berie nám ich. Mám more času, ale už nemám veľa vecí."
Tak tohle bylo šílené, odporné, ujeté nechápu,příběh ponurý deprimující, mazec. Na knížku podle hodnocení jsem se těšila pak při čtení mě to tak nějak přešlo dočetla jsem to proto, že jsem byla zvědavá jak to s Livií dopadne. Nebudu patřit asi mezi nadšence, kteří dávají 5*původně jsem chtěla dát 3***,ale za ten konec dám 4*
Nejprve jsem se nemohla nějak začíst a přemýšlela jsem, proč jsem vlastně tuto knihu chtěla. Ale pak se to rozjelo, bylo to mazec. Doufám, že žádné dítě na světě nemusí něco podobného prožít. Hlavně, že to dobře dopadlo, ne pro všechny, hlavně pro to dítě.
Už při první větě jsem váhala zda mám pokračovat ve čtení. Nakonec jsem knihu přečetla, ale přátelé toto je fakt ujeté až odporné co člověk může udělat. Kdo je slabé povahy tak nečíst. Já si jdu přečíst něco veselého.
Asi nikdy jsem nečetla něco takového. Je to odpudivé, neuvěřitelně kruté a nesmírně působivě napsané. Místy mi bylo až fyzicky špatně a přesto jsem nemohla přestat číst.
Co bylo příčinou těch hrůz? Dalo se vůbec něco takového vydržet? Šlo něčemu předejít?
Hlavou se mi honí spousta dalších otázek a na celý příběh asi dlouho nezapomenu.
Naprosto desivá kniha, celý čas som si hovorila, že tá rodina je pekne na hlavu....velmi zaujímave čítanie
Jak jsem si našla, jedná se o Diogenův syndrom jinak také chorobné hromadění věcí a je v podstatě neléčitelný. No tedy slyšela jsem už o tom, ale když jsem si začala vše představovat, tak jsem si řekla "zaplať Pán Bůh", že manžel je jen obyčejný "bordelář", to bych asi nedala :) Doporučuji přečíst.
Velice zajímavá kniha - krásná, smutná i brutální. Určitě nejde o thriller. Nemyslím, že jsem někdy četla něco podobného...Výborně napsána kniha, brutální začátek vystřídaly i milé, krásné a dojemné scény.
Kniha je o osobní tragédii člověka, co se nevyrovná se ztrátou a "zblázní se" a jak toto trauma poznamená i jeho nejbližší o mnoho let později...Zajímavý příběh.
Perfektně napsané, po půlce už se kniha nedala odložit, prostě jsem musela vědět jak to s Livií dopadne. Není to vysloveně detektivka, ale příběh je plný ponuré atmosféry, kterou umocňuje to, ze hlavní hrdinkou je malá holčička.
Hodně zajímavé čtení. Ikdyž jsem stále čekala nějáký zvrat, který přišel až téměř za půlkou knihy.
Je to kniha, na kterou po přečtení nemůžete přestat myslet. A tak to má být.
Je mi zle. Normálně je mi fakt fyzicky špatně. Přečetla jsem dost knih o holocaustu, o válce jako takové, o nucené prostituci, o brutálních vraždách...ano, všechno to ve mně zanechalo nějaký smutek, splín, lítost. Ale tohle...tohle bylo prostě moc. Dělal se mi knedlík v krku, stahovalo se mi srdce. Já ani nevím jak to popsat. Je mi z toho zkrátka hodně hodně smutno. Dávám pět hvězd, protože mě to fakt zasáhlo jako doposud žádná jiná kniha. Ale už si ji nikdy v životě nepřečtu a doufám, že na ten příběh rychle zapomenu.
Přečteno jedním dechem. Příběh je úžasně napsaný, zajímavý. Nutí Vás přemýšlet, že jsou tu lidé, kteří jsou prostě jiní.......
Ke knize jsem se dostala na základě hodnocení oblíbených čtenářek, zde na databázi. A opět jste mě milé čtenářky nezklamaly. Kniha sečetla velmi dobře, měla jsem ji během chvilky přečtenou.
Příběh byl pro mne dech beroucí a chvílemi mi to hlava ani nebrala, že může někdo mít takové pochody myšlenek, názory, styl života a výchovu dítěte (hlavně ke konci knihy). Každopádně nad knihou jsem dlouho po přečtení ještě přemýšlela a za mne ji určitě doporučuji. Je super.
Dočteno s velkým vypětím. Čekala jsem thriller (viz obálka), ale celé to je o jedné velmi divné rodině. Dobře napsané to je, ale čekala jsem úplně něco jiného, takže jsem zklamaná. Těm, kteří chtějí číst thriller se vším všudy tedy určitě nemohu doporučit.
Moc pěkné, uvěřitelný děsivý příběh