Zlodějka knih
Markus Zusak
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26831/bmid_zlodejka-knih-43M-26831.jpg
5
8401
8401
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující. Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2009 , ArgoOriginální název:
The Book Thief, 2005
více info...
Přidat komentář
Neuveritelne. Knihu jsem cetla podruhe a nemohla jsem uverit, ze odstup od prvniho precteni je 7 let. Prijde mi to jako loni, kdy jsem knihu precetla jednim dechem a posledni stranky jsem valila krokodyli slzy. Pro me kniha, ktera navzdy zustane v mem srdci a patri mezi top 3.
Dle komentářů nejsem jediná, komu trvalo se začíst do knihy, jelikož styl psaní je zvláštní, ale po pár stránkách mě příběh dostal a nemohla jsem se odtrhnout. Vadilo mi, že autor vyzrazoval děj knihy dopředu a to hlavně, kdy dopředu řekl, zda postava zemře a kdy zemře, také mi přišel lehce "odfláknutý" konec, kdy mohl autor vše trochu více rozvést a okomentovat. Celkově mám z knihy velice dobrý pocit a určitě stojí za přečtení.
Když jsem si knihy poprvé všimla na první pohled mě zaujala. Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst. Ale nakonec mě kniha uchvátila. Kniha je opravdu krásně napsaná. Příběh je tak dokonalý, postavy jsou úplně živé. Na konci ani oči nezůstaly suché.
Musím uznat, že zprvu sem se do knížky nemohla začíst. Přišla mi hodně matoucí, nekonkrétní až neosobní. A pak se objevila Liesel a příběh mě naprosto strhl. Četla sem ji jedním dechem, ale některé pasáže byly natolik silné, opravdové, že sem musela knížku několikrát odložit. Obsahuje hrozně krásné úryvky.
Sice je to opravdu hodně tlustá kniha, ale čte se rychle. Moc doporučuji :-)
Trochu jsem se tématu druhé světové války bála, ale bylo to zbytečné - úhel pohledu, jakým je příběh vyprávěn je zcela ojedinělý a zajímavý. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl, kterým je psaná - vypravěčem je smrt - ale jakmile jsem strávila začátek, už jsem to ani nevnímala, ba naopak mi styl vyhovoval. Mohu jedině doporučit!
Čekala jsem klasický příběh z druhé světové, ale kniha překvapila. Je to úplně něco jiného, zajímavé, zvláštní, citlivé, pohled z úplně jiné strany. Moc se mi kniha líbila a jsem ráda, že jsem ji dostala jako dárek a mohu ji zařadit do svojí knihovny protože za to stojí.
Tuto knihu si buď zamilujete, nebo Vás nechá chladným... Musím přiznat, že mi dlouho trvalo než jsem si zvykla na styl psaní a děj mě moc nebavil. Ale jak se ukázala Max tak už jsem knihu nemohla odložit.. na konci mi ukápla slza... pokud zvládnete 526 stran napětí,lidské dobroty a pravdy z války tak knihu doporučuji.
Za mě je to velmi přeceňovaná kniha. Kdyby nebyla tak známá a já si ji přečetla, možná by se mi líbila víc. Bohužel jsem měla vysoká očekávání, která zůstala nenaplněna. Tak jako jiní oceňuji postavu Smrti - vypravěčky, i když ani ta není dokonalá, spíš se mi líbí ten nápad. Co jsem moc nepochopila, bylo její pozorvání oblohy při něčí smrti...nevím, co to ve mě mělo vlastně vyvolávat. Jednoznačně nejmilejší postavou je pro mě Rudy Steiner aka Jesse Owens, naopak Liesel jsem si moc neoblíbila a nedokázala jsem pochopit ty nesčetné pasáže o rozdávání slov a v čem jsou ta její tak výjimečná, že si ji oblíbila i Smrt. Dále mi moc nevyhovovalo členění textu - různé poznámky o nějaké osobě, které podle mě nikdy nepřinesly nic závratného a to zejména poznámky z Dudenova slovníku, kde nám bylo objasněno slovo, které každý zná.
Tuhle knížku jsem si vybrala úplně náhodně. Protože se mi líbil název. Vůbec jsem netušila o čem je. Ani tohle není špatný způsob, jak vybírat knihy ke čtení.
Dnes v noci jsem dočetla knihu Zlodějka knih. Je to jedna z nejkrásnějších - ne-li nejkrásnější - knih, co jsem kdy četla. Velmi smutná, emotivní a nesmírně silná, a zároveň taková laskavá a hřejivá. Stále ve mě zůstává něco, co nedokážu popsat.Bylo o ní řečeno mnoho. Liesel, Hans, Max, i Rosa... všichni mi přirostli k srdci a nikdy na tento příběh plný lidskosti a odvahy nezapomenu. Velice mě oslovilo, že příběh vyprávěla sama Smrt. Ráda bych ještě dodala, že kniha je nádherně přeložena. Panu Zusakovi i panu překladateli děkuji za toto dílo. Určitě doporučuji.
Na to, jak se o knize všude mluvilo, mě zase tolik nenadchla. Liesel si samozřejmě nejde nezamilovat, i některé další postavy mi přirostly k srdci, ale zase ne natolik, abych na ně myslela ještě pár dní po přečtení.
Je tam vše a to je na škodu uvěřitelnosti příběhu. Bohužel jsem se trošku nudila, neseděl mi vypravěčský styl. Dojemný závěr, slza ukápla, to zas ne že ne.
Neviem presne, ako túto knihu zhodnotiť. Ani s týždňovým odstupom po prečítaní (ktorý som si schválne dala, aby som získala aspoň nejaký nadhľad) stále nemám ujasnený názor. Celá kniha je písaná dosť zvláštne a určite si ju budem pamätať, ale nezdieľam to všeobecné nadšenie z tohoto diela.
Páčila sa mi postava smrti, jej časti príbehu sa ma bavili o hodne viac ako tie zlodejky kníh. Ale vždy som sa od nej dozvedela, čo sa bude v kapitole diať a to ma znechucovalo. Neviem, či je možné ešte v téme 2.sv.vojny (vlastne akejkoľvek vojny) vymyslieť niečo nové, vždy sú tie príbehy o tom samom - snahe človeka prežiť, o odvahe či zbabelosti jednotlivcov, fungovaní stáda… preto ma zaujala vlastne iba postava smrti.
Hezké, dobře se četlo, některá slovní spojení se mi líbila ("slova kapala z úst"), ale když se opakovala po třetí, už to tak hezké nebylo. Zbytečně moc polopatické, některé charakteristiky byly úplně zbytečné a rušily (např. téměř na konci knihy není potřeba popisovat jaká byla Rosa Hubermannová, to jsme přeci poznali na přečtených stránkách).
Zlodějka knih mne pohltila od samého začátku, od první stránky. Nikdy jsem nečetla nic podobného této knize. Už jen to, že celý příběh vypráví smrt, je ohromně originální.
U žádné knihy jsem nebrečela tak, jako u téhle. Když se blížil konec, pouze jsem ležela a ptala se proč?! Proč?
Zlodějka knih vás chytne a nepustí do samého konce a ani pak.
"Opakuj něco dostatečně dlouho, a už nikdy to nezapomeneš" ...
Vypravěčkou celého příběhu je smrt. Smrt, která má srdce.
Velice originální a nápadité. Dává to příběhu jiný rozměr. Zlodějka knih - Liesel - mi přirostla k srdci. Určitě doporučuji :-)
Ze začátku mě to úplně neoslovilo, ale pak jsem se chytla a musím uznat, že hodně myšlenek pronesených samotnou smrtí bylo opravdu zajímavých.
Krásné, moudré, čtivé, místy vtipné, citlivě napsané.
Autor je nesmírně talentovaný, něco takového vytvořit ani ne ve 30 letech, a ještě navíc svou prvotinu, hluboce smekám!
Štítky knihy
Židé druhá světová válka (1939–1945) Adolf Hitler smrt zfilmováno Německo australská literatura Němci o knihách holokaust, holocaust
Autorovy další knížky
| 2009 |  Zlodějka knih |
| 2012 | Posel |
| 2019 | Clayův most |
| 2014 |  Roky pod psa |
| 2015 | Smečka rváčů |
Nikdy bych nevěřila, že budu číst knihu o II. světové válce a že z ní budu naprosto nadšená. Toto byl ale především příběh o nesmírné laskavosti a lidskosti v době, která těmto vlastnostem vůbec nepřála.