Zrkadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452480/bmid_zrkadlovy-muz-SiH-452480.jpg
4
2195
2195
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Majster trilerov Lars Kepler prichádza s ôsmou knihou o Joonovi Linnovi! Cestou domov zo školy zmizne mladé dievča. Napriek úsiliu polície aj rodiny sa ju nepodarí vypátrať. O päť rokov ju nájdu brutálne zavraždenú na detskom ihrisku uprostred Štokholmu. Pomocou sledovacích kamier inšpektor Joona Linna vystopuje očitého svedka. Ukáže sa, že Martin je duševne chorý človek, ktorý si neuchoval nijaké spomienky na to, čo videl. Je poznačený vlastnou traumou, viní sa z dcérinej smrti. Joona sa rozhodne kontaktovať psychiatra Erika Mariu Barka a zistiť pravdu pomocou hypnózy. Martinova manželka dostane výstrahu: ak svedok prehovorí, odnesie si to ich blízky nevinný človek. Čoskoro svoju hrozbu naplnia. Čo vedie k únosom mladých žien a aký plán majú s nimi únoscovia? Ako veľmi bolí rodičov smrť dcéry a kam až siaha túžba po moci a naplnení vlastných predstáv o „božom“ poslaní? Joona Linna čelí ďalšiemu prípadu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Nemam přečtené předchozí dily, jen asi jeden, tak nemam moc srovnání. Ale četlo se to dobře. Chtela jsem napsat, že se mi to líbilo, ale nebyla bych tim pádem taky nějaká divná? Takže se mi to vůbec nelíbilo. Hlavně ty pasáže s babičkou. To jsem se někdy při čtení zasekla a jen zírala. Kdyz ji Mia a Kim chtěly napadnout, tak jsem měla srdce až v krku.
Bylo to brutální, napínavé, nepochopitelné. Na pokraji smrti hladem, ale stálo to za to.
Napínavý a čtivý příběh. Trochu nadsazený a možná více brutální, než je potřeba. Je tam více nelogičtostí/náhod a věcí, co mě štvaly, ale bylo tak napínavé, že jsem prostě četla a četla, až byl najednou konec :-) Po dočtení přišlo trochu vystřízlivění...
Hmm, co napsat. Především asi prostě nemám ráda knižní thrillery. Ale protože jsem dostala skvělá doporučení, tak jsem se rozhodla dát tomu šanci.
S odstupem toho času nelituju, ze začátku se to slušně rozjede a čte se to celkem samo. Po opilé sexuální scéně mi to začalo připadat trapné a v půlce i dost nudné. Přeskočila jsem několik popisných odstavců a znovu se začetla až ke konci, kde se blíží rozuzlení jen abych přišla na to, co jsem už předtím věděla. Bod mají autoři za to, že se hodně snažili, aby to nebylo tak zjevné a asi dvakrát mě zmátli.
Opět nezklamal. Děj pěkně plynul, hadala jsem viníka a nařkla spustu nevinnych. Joona jde do všeho po hlavě, policejní práce a psychicky narušeny vrah (oběť), mě se to líbí. Už se těším co přijde příště.
Tohle byl starý dobrý Kepler. Užila jsem si každou stránku. Napětí až do konce. A závěr? Vypadá to na další případ, kterého už se nemohu dočkat.
"Co myslis, zfilmuji to uz konecne?"
"Bylo by to potreba. Piseme jak divi, ctenaru dost, dokonce i zaporaka jsme vymysleli dokonale, lepsiho nez v Avengers... Takze tahle nova knizka by si to uz zaslouzila."
"Presne, mozna bychom ji rovnou mohli psat jako scenar...?"
"Dobry napad. A kdyby podle toho chtel Netflix natocit serial (boze dej, at se ozvou!), tak tam uz rovnou dame takove to zopakovani na zacatku kazde kapitoly, co se stalo v predchozi kapitole."
"Jo, to urcite nesmime zapomenout. Vynechame Jurka?"
"Tentokrat jo, ale dame ho zase nejak az ///spoiler/// do pristi knizky."
"Tak fajn. Mam si nejak delat hlavu z logikou deje?"
"Nezdrzuj se s tim, hlavne at to odsypa. A pritvrd, chce to hodne krve a detailu na to, jak tece, to vzdycky zabira."
"Jo a jeste - nejsem si uplne jisty tou zapletkou, nebude to prilis pritazene za vlasy?"
"Je to sice trochu krkolomne a mozna ani my to zcela nechapeme, ale kdyz dame na konec vysvetlujici kapitolu, jak to vlastne cele bylo, tak se snad z toho nejak vykecame."
Tak nejak mozna probihal tvurci proces k nove "keplerovce". Neni to uplne spatna knizka, jen pruhledna jak sklo (kdo je pachatel a kam to cele smeruje jsem si tipnul po prvnich 50 stranach a nakonec se trefil), policie je zde hloupejsi, nez byva bezne (mozna aby vic vynikl Joona), postavy spise nesympaticke (coz drive u Kepleru nebyly), a cele se to navzdory akcnosti hrozne tahne, nejspis tim, ze posun v deji je jen pozvolny a ty akce to jen nadstavuji. Dost me mrzi, ze ze serie, ktera zacala jako solidni detektivni thrillery, jsme se dostali k necemu jako exploatacni horor s prvky krimi a mozna i fantasy (to posledni se vztahuje k vire autoru, ze jim to ctenar zbasti). Je ale fajn, ze s Jurkem Walterem opet za volantem se priste muzeme tesit i na trochu sci-fi. Kam se podely stare dobre detektivky?
První díly série s Jonnou Linnou za mě zatím zůstávají ty TOP. Ale tohle bylo blízko. “Keplerovi” se vrací v plné síle. Jonna už se mi nezdál tak nesmrtelný, jako tomu bylo například v Lovci králíků. Teď to byl daleko větší sympaťák. Samozřejmě i tady bylo pár věcí trošku nelogických. Říkala jsem si, jako vážně? I po těch letech uděláš takovýhle boty? Zároveň tohle byla asi nejbrutálnější kniha ze série. Ti dva si snad libují v uřezávání nohou nebo znásilňování. Ale na tom, jak rychle jsem to přečetla a jak moc jsem se nemohla odtrhnout, to zkrátka nemění charakter kvalitní detektivky. Poslední odstavec mě mírně vyděsil a já se těším, co bude dál. A jak jsem si myslela, že tuším vraha, tak jsem byla totálně mimo. Takže jo, tohle se povedlo. Hodnotím 4,5/5.
@knihodura
Z počátku knihy jsem až po stranu 100 jsem se vůbec nemohla do děje začíst.. Začátek byl zmatený. Pletly se mi postavy. Číst jsem vydržela a fakt super kniha! Děj a myšlenka úctyhodné, napínavé a čtivé.
Než jsem knihu vzala do ruky, přečetla jsem si pár pochvalných recenzí. Říkala jsem si, že přehánějí. Předposlední díl Lazar se mi totiž moc nelíbil a já tak nečekala zázraky ani od Zrcadlového muže. Upřímně jsem se docela těšila, jak napíšu recenzi, že chválu pějí jen zapřísáhlí fanoušci, ale starý Lars Kepler už je pryč. Oh, jak šeredně jsem se splatla! Starý Lars Kepler je zpět!
Začátek knihy byl trošku zmatený, protože vypráví v podstatě dva příběhy najednou. Navíc se pak posuneme o 5 let dopředu. Pochytit všechny jména bylo chvílemi náročné, ale nakonec se vše spojilo a nastaly pasáže, kde jsem ani nedýchala. Očima jsem doslova hltala každou stránku, byla jsem napnutá jako struna a nevycházela z údivu, jak mě to zase dokázalo absolutně pohltit. Musím se přiznat, že jsem se u tohoto dílu i bála. A docela dost. Rozhodně nedoporučiji slabším povahám večer před spaním.
Jediné co bych knize vytkla je závěr. Autoři mají v oblibě psát závěr ve velkém filmovém stylu a to je na mne bohužel už trochu moc. Je to na mě moc americké, neumím si to představit (resp. umím, ale jen jako film) a místo abych byla napjatá, tak u toho spíš protáčím oči.
Nicméně kniha rozhodně stojí za to a já si několikrát během čtení řekla "tohle si chci jednou přečíst znovu".
Tak to bylo brutální, napínavé. Ale četlo se a četlo a šup byl konec.
Joona má si 10 životů na každý případ. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Drsné, zvrácené, místy dosti nechutné, překombinované. Ale velmi čtivé. Nakonec tak, jak to Keplerovci umí. Docela by mě zajímal jejich rodinný život a způsob jejich práce.
Mám Keplera rád, ale WTF? Co tohle sakra bylo?
Co se týče beletrie, tak až na několik výjimek nečtu/neposlouchám prakticky nic jiného, než severské krimi. To znamená, že se považuji za člověka zvyklého na brutálnosti vražd i ponuré životní příběhy hlavních záporáků. Nadto jsem jako běžný čtenář-konzument zvyklý žít s hrdiny během všech jejich knih a pokud nejde o nového autora, donutím se knihy dočíst do konce, abych věděl, kde bude série v budoucnu pokračovat. Ale toto???
Popisy brutálních situací nejsou jen kepleristicky sadistické a hrubé. Jsou chvílemi fakt nechutné. Tak moc, že když v knize popisují znásilňování menstruujících dívek, přemýšlíte, jestli má tuto část na svědomí Alexander nebo jeho žena Coelho. A ať ten či ten, říkáte si, proč s ním ten druhým vůbec zůstává v partnerském vztahu, protože to víc než beletrii připomíná zvrácenou esej psychicky narušeného člověka.
Já si příště budu hodně rozmýšlet, jestli se do dalšího příběhu Joony pustím.
Pozn: "Přečteno" jako audiokniha v podání Pavla Rímského. Audio je skvěle zpracované s hlasem pana Rímského přesně padnoucím severským krimoškám. Bohužel, kvalita audia kvalitu knihy nezlepší.
(SPOILER)
Výborný detektivní příběh o moderním otroctví s poselstvím, že se to bohužel děje, i když se o tom ve společnosti nemluví (nebo raději nechce mluvit).
Kniha v hlavní dějové linii nenavazuje na předchozího Lazara, jde o samostatný případ, ale jak už bylo jinými komentujícími netaktně naznačeno, v epilogu se opět objevuje náznak "Nemesis" Joony Linny. A spisovatelská dvojice Lars Kepler nás opět láká na další pokračování.
Hodnotím 5/5, protože se mi tam líbí jeden logický detail, který spousta jiných autorů ve snaze gradovat napětí úmyslně přehlíží - že si Joona před poslední akcí zavolá z auta na pomoc zásahovku a pomoc. V reálu by to vypadalo stejně a to oceňuji.
Dále se mi líbila pasáž z ilegálního klubu "Orlí hnízdo", kde každý z detektivů prožil vlastní příběh, na který jen tak nezapomene.
PS: Čtěte sérii popořadě, od prvního dílu až sem, jinak vám unikne spousta detailů a souvislostí.
Velice napínavý příběh, od kterého se nejde odtrhnout. Měla jsem představu o tom, kdo se za vším skrývá, ale autor mě překvapil.
Knihu mohu jen doporučit.
Pro mě super počteníčko, napětí jako blázen... trošku mi chyběla Saga Bauerová a vůbec mi nechyběl Jurek Walter. Ale co se to najednou objevilo na poslední straně? Saga Bauerová s anagramem Jurka Waltera! To jsem zvědavá, o čem to příště bude, myslela jsem, že dost už bylo Jurka Waltera...
(SPOILER)
To byla jízda, od začátku do konce velmi napínavé a čtivé, jako téměř všechny knihy od této autorské dvojice. Závěr mě znepokojil a přišel mi, upřímně, přitažený za vlasy, jako vážně? Jurek? Není mrtvý? Ale celkově knihu hodnotím výborně. Já jsem vděčný čtenář detektivek, většinou netuším kdo je vrah (nebo chybně), dokud to v knize přímo neřeknou. :D
Čtenářská výzva 2021: Kniha z prostředí, ve kterém bych se nechtěl(a) ocitnout.
Teda to zas byl pekelný vhled do polámané lidské psychiky. Nechápete mě špatně, ta knížka je skvělá, zhurta napínavá a jakmile s ní jednou začnete, budete mít problém přestat číst. Jen mě z toho napadlo, že něco tak znepokojivého, s tolika poměrně drastickými detaily (přiznávám, že u části popisující psí zápasy jsem musela přeskakovat řádky) může asi napsat jen někdo, kdo v sobě má poměrně slušný kousek temna. Nu nic, asi se bych si měla pro zklidnění přečíst Pipi dlouhou punčochu :)