Zrkadlový muž
Lars Kepler
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452480/bmid_zrkadlovy-muz-SiH-452480.jpg
4
2195
2195
Detektiv Joona Linna / Joona Linna série
< 8. díl >
Majster trilerov Lars Kepler prichádza s ôsmou knihou o Joonovi Linnovi! Cestou domov zo školy zmizne mladé dievča. Napriek úsiliu polície aj rodiny sa ju nepodarí vypátrať. O päť rokov ju nájdu brutálne zavraždenú na detskom ihrisku uprostred Štokholmu. Pomocou sledovacích kamier inšpektor Joona Linna vystopuje očitého svedka. Ukáže sa, že Martin je duševne chorý človek, ktorý si neuchoval nijaké spomienky na to, čo videl. Je poznačený vlastnou traumou, viní sa z dcérinej smrti. Joona sa rozhodne kontaktovať psychiatra Erika Mariu Barka a zistiť pravdu pomocou hypnózy. Martinova manželka dostane výstrahu: ak svedok prehovorí, odnesie si to ich blízky nevinný človek. Čoskoro svoju hrozbu naplnia. Čo vedie k únosom mladých žien a aký plán majú s nimi únoscovia? Ako veľmi bolí rodičov smrť dcéry a kam až siaha túžba po moci a naplnení vlastných predstáv o „božom“ poslaní? Joona Linna čelí ďalšiemu prípadu.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
Spegelmannen, 2020
více info...
Přidat komentář
Nejlepší a nejnapínavější kniha od dvojice Lars Kepler. Napínavá od samého začátku až do konce, pachatele bych rozhodně v oné osobě nečekala.
Výborná kniha, podobně jako předchozí díly.
A podle posledních vět jsem vyrozuměl, že by to nemusel být poslední díl. Takže se těším na pokračování.
Nedodržela jsem své rozhodnutí a rozhodla se dát autorům ještě jednu šanci, což byla velká chyba. Chtěla jsem si udělat srovnání, kam se autorský styl od Hypnotizéra vyvinul, a mohu říct, že k lepšímu rozhodně ne. Kniha by mohla být poloviční, kdyby se autorská dvojice oprostila od zbytečně zdlouhavých popisů, což by ji sice nezbavilo překombinované a absurdní zápletky, ale aspoň by dostala trochu spád. Velký špatný, 2 hvězdy dávám za přednes Pavla Rímského a za to, že jsem neodhadla závěr.
Opět napínavé a čtivé. Za mě možná až někdy hodně násilí a detailního popisu, ale jinak se čtou keplerovky jedním dechem. Bylo fajn se odpoutat od předchozích dílů s Jurkem, o to víc mne překvapil závěr. Tak snad to je jen zdání. Myslím, že by už stačilo.
Co k tomu říct. Prostě paráda. Moje reakce při odhalení vraha "no to si děláš srandu" asi mluví za vše.
Výborná a hlavně napínavá detektivka, která si zaslouží plný počet hvězd za zajímavou zápletku s unesenou dívkou. Doporučuji a těším se na další knihy s detektivem Joonou.
Aaaaach, za mě to bylo zase pěkné pochrochtáníčko (nerada bych tímto slovem urazila slabší povahy, ale nemůžu/nechci jinak).
Knihu jsem slupla za týden a opět musím podotknout, že Lars Kepler rozhodně neztratili šťávu a šmrnc.
Hlavní zápletka kolem psychicky narušeného člověka je až mrazivě vykreslená, člověk z toho až trne hrůzou i lítostí...
Závěr knihy mě jen opět usvědčil v tom, že celá série s Joonou Linnou je skvělá severská práce a rozhodně stojí za plnou pozornost všech milovníků thrillerů s pořádným grády.
Počúvala som ako audio knihu. Nahovoril Pavel Rímský (Super hlboký mužský hlas na sprostredkovanie mrazivého thrilleru, ale len do chvíle, kedy musí napodobňovať hlas hysterickej šestnástky. ) Inak výborný výber. V poslednej tretine sa p. Rímský naučil slovo Babička vyslovovať tak, že ma pri tom zle šteklilo v žalúdku a ak raz budem mať vnúčatá, radšej nech ma volajú starká.
Citát nájdený v knihe, síce od iného autora, ale dobrý – „ Pravda nepatří do mocenského řádu, je totiž spjatá se svobodou.“ Michel Foucault
Veľakrát sama hľadám v komentoch niečo viac z postáv, prostredia, či deja, ako je v krátkom popise titulu, aby som sa vyhla opakovanému čítaniu rovnakej témy v krátkom časovom úseku. Veľakrát márne. Napriek tomu sa aj ja snažím sa prispôsobiť väčšine a vyhnúť divnému slovu SPOILER a píšem o obsahu knihy tak, aby som trebárs nevyzradila, že vrahom bol záhradník. Ale je to ťažké a pre mňa aj kontraproduktívne, pretože potom na zopár riadkov popíšem nejaké to bla bla bla bez váhy a merita... a najradšej by som len naklikla iba počet hviezdičiek. V poslednom čase sa uchyľujem k opísaniu nejakých citátov z knihy, ktoré pre mňa majú tú správnu váhu a dúfam, že aj pre niekoho iného budú pomoc a „ ťahák“ k čítaniu.
Ale k autorom - Koľko ľudí, toľko chutí. Keplerovci mi ako tvorcovia severského krimi vyhovujú, minimálne rovnako ako Nesbo, Larsson, Adler-Olsen. Už keď som siahala po Zrkadlovom mužovi, vedela som, že ma nesklame. Mohol byť v daný moment pre mňa slabší, alebo ja presýtená temných krimi, ale on nebol, ja som nebola. Osobne za najslabšiu keplerovku považujem Lazara.
K príbehu – super temný, poväčšine idúci do najmenších aj najkrutejších podrobností úplne vo všetkom, hodil by sa ako horor, keby... keby nebolo to keby a tu si dovolím odporovať iným komentárom, kde sa uvádza, že zápletka je pritiahnutá za vlasy. (Nuž, Rakúsko je od nás „co by ševcovic Honzík kamenem dohodil“ , v rozpätí nejakého desaťročia podobné prípady hneď dva. A to sú len tie odhalené. ) Čiže až príliš možné a tým pádom hrozivejšie.
Zrkadlový muž má u mňa ďalšiu hviezdičku za prvky psychológie a psychiatrie, ktoré utvárajú pri odhadovaní páchateľa veľké množstvo kľučiek v obrovskom a zložitom labyrinte povahových čŕt a správaní postáv. V takom jemnučkom záblesku som postrehla páchateľa už po prvej tretine knihy, ale Keplerovci sú majstri, nestačí, že vydedukujete kto to mohol ... , oni vám do konca príbehu nedajú vydýchnuť a podsúvajú toľko možností, že dvakrát sa poopravíte a takmer do poslednej strany ste si nie istí, či ste vydedukovali správne. Ba čo viac, začnete kontrolovať, kto z mužských postáv by mohol byť Babička. :)
(Lenka.Vílka – kľúčenku si neprosím, tiež ich niekoľko vlastním :)) )
Sprvu som u seba pobadala isté masochistické sklony, pretože som audioknihu počúvala po niekoľkých kapitolách denne pri pohybových aktivitách. Pri 43-tej kapitole som usúdila, že sa fyzicky uštvem a radšej som zo seba pred rodinnými príslušníkmi a susedmi spravila úplnú debilku, keďže som neodpovedala na pozdravy a nerozvíjala som ani základné rozhovory a pohľad upierala niekam do seba, aby nebolo také okaté, že ma otravujú a keďže slúchadlá mi v ušiach nebolo veľmi vidno.
Táto keplerovka má u mňa ďalšiu hviezdičku aj za dobrý záver, ktorý nekončí „veľkým bojovým finále so stratami na jednej, či oboch stranách“, ale ešte chvíľku jemne pokračuje v dozvukoch a myslím, že ponúka aj indície k ďalšiemu prípadu Joona Linny. Za štatistiku na úplnom konci udeľujem poslednú hviezdičku, pretože vtedy už musia aj tí najväčší odporcovia relevantnosti zápletky dostať facku nepopierateľnosti.
Ale dosť tlachania – Zrkadlový muž - u mňa severské krimi dobré, silné, temné, hororové, hneď vťahujúce do deja, po určitom momente neodložiteľné, zanechávajúce pocit, že kým je vaše dieťa malé, je relevantne v bezpečí a nikdy nie je dosť veľké ani dospelé aby bolo dostatočne „za vodou“. S podtrhnutím, že stádovitosť ľudí zabíja.
Celkove - samozrejme dobre, knihu jsem prelouskala za vanocni svatky, coz znamena, ze byla opet velmi napinava. Ale, sama nevim, jestli mi rozlusteni zapletky a vysvetleni tentokrat neprislo az moc nerealne, az moc pritazene za vlasy (presto, ze se moje myslenky timto smerem ubiraly tak samozrejme pribeh okolo jsem netusila az do rozlusteni). Dale - palec nahoru za to, ze hlavnim tematem nebyla Joonova minulost ani jeho rodinne vztahy, prednost se dala nastesti opravdu detektivni zapletce.
Kazdopadne presto, ze se podle me jedna az o moc nerealnou zapletku, knihu urcite nehanim, kdo ma rad detektivky podobneho typu tak urcite stoji za precteni, hlavne je prectena za par dni. Tesim se na dalsi dil.
Na me uz prilis brutalni, ale tak to mam s celym Keplerem a to ctu detektivky strasne rada. I tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout, napinave, ctive, super. Ale rozreseni a nalezeni vinika me dostalo a to ne v dobrem. Jak mnozi pisou, ano, vubec jsem to necekala. Ale necekala jsem to tak moc, az mi to prislo absurdni. Secteno a podtrzeno, dalsiho Keplera uz ne.
Těsně předtím, než jsem začal číst Zrcadlového muže, jsem se koukl do této koment sekce a převládl u mne pocit, že tato kniha bude další klenot v mé detektivní sbírce. Po přečtení knihy jsem však zůstal v rozpacích. Dalo by se říct ... Na prvotinu je to celkem dobrý, ale vzhledem k tomu, že to je už osmá kniha v sérii, tak moc nevím co si mám myslet. Ve všech ostatních dílech této série dávám 5* a možná u Hypnotizéra bych dal 4*. Nemůžu se však zbavit dojmu, že tento díl je o parník nejslabší v celé sérii. Děj prakticky nenabízí zajímavé části a pocit neodtrhnutelnosti, který mi nedovolil odložit Lazarana celých 17 hodin se tady nedostavuje .. no neda se říct ani vzdáleně a musí se říct, že prakticky vůbec. Doufám, že další díl, o kterém předpokládám, že bude, zůstane u kvalit, které Kepler naservíroval svým čtenárům ve všech předchozích knihách.
Já tady mám spoiler? Tak fajn, ale napíšu to ručně, že je tady SPOILER podle někoho zde na databázi, ale podle mě jako toho, kdo knihu četl, tam spoiler není. Ale jsem trochu uražená, že ten, kdo do komentáře napsal všechno, včetně toho, co je na poslední stránce, spoiler nedostane :D no, není to vtipný paradox?
"Inside Your Head - Tantric"
Na další díl jsem se moc těšila. Ale po přečtení anotace jsem byla stejným dílem skeptická i natěšená. Proč?
Vrátí se "váš hodný soused Spider...teda hypnotizér". Vážně jsem se bála, aby byl opakovaný vtip stále vtipný. Nevím, tohle je zvláštní pomocná berlička. Ale! Kdyby by měl součástí příběhu už napořád, proti tomu bych nic neměla. Takovej Sebastian Bergman taky víc "sebastinuje" než dělá svojí práci a funguje to skvěle. Jenom je otázkou, zda z toho jde něco ještě vytáhnout, jasně má za sebou taky svoje, ale Erik není ani přes to tak jeblej.
Na druhou stranu mě potěšilo, že jsou oběti starší děti. Představa, že odpadnou komentáře typu "já jako matka..." mi udělala už dopředu radost.
(Tak to nečti, když máš v anotaci napsáno, že vrah zabíjí malý děti!).
Ale je pravda, že je tady pár komentářů typu: "Jste vadný, když to čtěte, a líbí se vám to, protože tohle se děje kolem vás a vy to zbožňujete." Možná proto je v knize doslov, jaký tam je. Ode mě rada: "Tak čtěte romantiku, tam máte jistotu, že se nic z toho kolem nemůže dít, a nectěte detektivky."
Takže mi potom už jenom bylo záhadou, čím to autorské duo tak nafouklou, když tam vůbec není rozebírání Joony, to jako spoiler nepovažuji, takže mi nevadilo si to přečíst v komentáři oblíbeného uživatele. Mám ráda, když jsou zapojení ti, kteří znají oběť nebo jsou zapojení jinak, ale nejsou to zároveň vyšetřovatelé, ve svém příběhu. A tady toho bylo hodně. (Tohle dopisuju po dočtení knihy: Mohlo toho přeci jen být víc.)
Přesto mi kniha ležela dva měsíce na poličce a já se k ní neměla. A hele, stačilo pohrozit otevíráním knihoven a jak jsem se do toho rychle pustila! :D
No, a teď ke knize, ne?
Po obsahové stránce jsem byla připravená na skvělého Joonu, necitlivé a nepozorné vyšetřovatele, kteří mu nebudou důvěřovat. A hlavně skvělý příběh. A všechno to jsem dostala.
Co ale anotace neprozradila, je způsob, kterým na začátku knihy "vypátrala" policie svědka z parku, i kdyby nebyl jenom svědek. Protože musím napsat, že mi to přišlo docela drsný, když věděli o jeho indispozici. Zaslepený tohou po krvi a touhou vyřešit vraždu za den, se ty debilové ze zásahovky chovali jako zvířata. O to smutnější mi potom přišla ta pasáž z výslechu. ("Řekl, že jsem to udělal. Tak jsem se přiznal a požaduji trest." ... mě hned jako první napadlo, že požaduje trest jako součást pokání za to, co považuje za chybu ohledně své vlastní dcery...). Ale než přijde řada na Erika, stane se hodně, přihodí spousta komplikací a je jasný, že tohle bude ještě hodně zajímavý. A potom se to zamotá ještě víc. Prostě keplerovka na 200%. Jenom bacha, ten Erik tam zase tolik nebude. Což může z anotace trochu dělat dojem, že jeho účast bude velká. Ne, on na tom mejdanu jenom nosí pití.
Literatura má být zábava. Kort tahle série. Že Keplerovci během sedmi předchozích dílů nejen porušili, ale rovnou i upgradovali desatero pátera Knoxe, ví každý, kdo už od nich něco přečetl. Tak proč to řešit u každého dílu znovu jako nějaké mínus nebo stagnaci? Říká se tomu klasika a standard. Já osobně mám ráda, že poznám svého oblíbeného autora podle pár stran čtení. Mají to tak už od začátku a stejně jim to žereme. A já se ptám, zda má smysl cokoliv měnit. Podle mě ne....
Protože já svoje dostala. Jasně, možná ta akce v polovině knihy byla natažená a jak se rádo píše "taková americká" a ta hra na tajný agenty taky, ale co? Pokud se v tom neztratim, což se tady nestalo, je mi to šumák.
Nakonec přečteno za tři dny, ale mít čas, asi přečtu mnohem rychleji. Nešlo přestat!
Docela mě pobavilo, že na to jde Joona v Harry Hole style! Na spojující vodítko si vzpomene, když se sjede! :D
PS: posílám klíčenku s nápisem "Rád plácám kraviny" každýmu, kdo vraha znal už od 50 strany a potom se tím tady chlubil. To je pořádnej bullshit :(
Protože mě to nenapadlo, dokud mi to autoři neřekli. Postav je málo, takže by vám to mělo (?) dojít. Ale to je rozdíl mezi dobrou a špatnou detektivkou. Že na pachatele přijdete až v moment, kdy to chce autor. A ne protože to čtenář prokoukne dřív, než to autor chtěl, protože není dobrej. A poslední strany tedy byly dost drsné...
(SPOILER) Těch pět hvězdiček prostě dát musím. Je obdivuhodné, jak se dvojici autorů daří udržet čtenářovu pozornost od začátku až do konce. Střídají se tu prostředí, postavy a všecko je popisováno naprosto realisticky, jakoby se člověk díval na filmové plátno. Brutální, nepochopitelné scény v táboře, kde Caesar vězní uloupená děvčata, nahánějí husí kůži. A žena, které tam všechna říkají babička, je všechno jiné než ta, kterou si pod tímto jménem obvykle představujeme. Je hrozné sledovat hasnoucí naděje děvčat na útěku, Joona Lina se snaží pachatele vystopovat a sám nasazuje vlastní život. Závěr byl pro mě šokující, tak tohoto pachatele jsem rozhodně netipovala! Výborná detektivka.
Dobrá severská detektivka. Můj oblíbený Joona Linna--- zápletka dobrá, dokonce hodně dobrá. Napsané tak, že vás to nutí číst . Ale! Na mě moc drastické, moc krve, moc dopodrobna líčené dechberoucí mordy. Brrr, slabším povahám nedoporučuji..
Napínavé, kniha se dobře četla. Spisovatelská dvojice Lars Kepler mne zatím ještě nezklamala.
Tak to shrneme, na začátku mě překvapila zbytečně doslovná scéna sexu a spermatu, explicitní brutalita navíc na dětech se spíše hodí k Chrisi Carterovi, ale i ten je zdrženlivější. Navíc jsem měl pocit místy chybného překladu. Nevybavuji si příliš předchozí knihu, ale mám pocit, že odvolání šéfa z předchozího příběhu, je hooodně jednoduchá autorská berlička.
Jinak celkově příběh je nadprůměrný a místy jsem měl slzy v očích - strana 416 : 'Alice, mám tě moc ráda ... vlastně jen čekám, až umřu, abych se s tebou mohla znovu sejít,' zašeptá Pamela s vstane. "
Ale autoři mají navíc, zřejmě nejslabší "Joona" ...
Lars - moje srdcovka a opět neklamali. Svižné, čtivé, napínavé, zkrátka parádní od první do poslední stránky. Co se vraha týče, za mě totální šok, jak už to u Larse bývá :))