Zvedá se vítr
Kateřina Surmanová
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515362/bmid_zveda-se-vitr-Gdh-515362.jpg
4
499
499
Píše se rok 1997 a jižní Moravu sužují katastrofické povodně. Ve stínu všepožírajícího živlu navíc dojde v Hodoníně k vraždě. Mrtvolu krásné dívky najde v lese parta dětí a rozhodne se vypátrat viníka. Jeden z kamarádů, Filip, má totiž zvláštní dar: dokáže komunikovat s duchy. Když zanedlouho policie zatkne pachatele, každý si myslí, že je po všem, ale smrt je nenasytná šelma. Uplyne víc jak dvacet let a ničivá síla se na Hodonín žene znovu. Přichází tornádo a s ním se vrací všechny staré příběhy, traumata a bolesti, které trápí obyvatele i město. Osud se snaží opsat kruh a dokonat tragédii – a Filip se mu chce postavit. Ale pokud má neštěstí odvrátit, musí se bývalá parta dát zase dohromady a čelit tajemné síle společně. Zvedá se vítr, na krajinu padá temnota a kamarádi stojí tváří v tvář vlastním pochybám, přírodě i času...... celý text
Přidat komentář
Pro mě byla kniha zklamáním. Jako první jsem četla Šepot z lesa, který mě chytil hned od začátku, seděl mi mysteriózní nádech, lokalizace v našich horách i způsob vyprávění. Na Zvedá se vítr jsem se tak vysloveně těšila. A něco mi prostě nesedlo, knihu jsem dočetla až na 4 pokus a začetla jsem se až na dvousté stránce. Vůbec na mne nedopadla atmosféra, ani povodně, ani tornáda, lehce mne iritovala i práce s nářečím.
(SPOILER) Mysteriózní příběh se nese na podobné vlně jako autorčina prvotina. Tentokrát nás příběh přivádí na Hodonínsko v době povodní v roce 1997, kde parta dětí objeví mrtvolu krásné mladé ženy, která však není obětí živlu. Začínají se dít podivné věci, všude kolem jsou jasná temná znamení. Po dvaceti letech Hodonín postihne další katastrofa v podobě tornáda a znamení se začínají objevovat znovu. Opět se setkáváme s bývalou partou v čele s Filipem, ambiciózní novinářkou a starým policistou. Začnou se odkrývat dávná tajemství a vycházet najevo skutečnosti, díky nimž snad dojde duch mrtvé dívky pokoje. Autorka dokáže čtenáře vtáhnout do napínavého děje a udržet ho v napětí až do samotného konce. Příběh zároveň velice reálně popisuje obě živelné katastrofy, které se opravdu udály a ze skutků lidí, kteří odporným způsobem využívali této strašné situace k vlastnímu prospěchu, mi bylo na blití - omlouvám se, ale jemněji to napsat nedokážu.
Velmi zvláštní a velmi zajímavá kniha. Řekla bych, že je tu od všeho kousek, napětí, strach, trochu mysteriosní a protkaný skvělými popisy reálných katastrof povodní a tornáda.
Autorka má neotřelý styl a velký dar udržet čtenáře a nedovolit se od knihy odpoutat. Těším se na další příběhy.
Po knize Šepot z lesa jsem sáhl po další knize autorky – Zvedá se vítr, a musím říct, že příběh je zpracován naprosto bravurně. Kniha nabízí přesně to, co od skvělého hororu očekávám – tajemství, strach, přízraky a nádech tajemna, které se prolínají celou atmosférou. Stránky doslova nasákly hororovým napětím, které autorka mistrně vrství až do konce. Co víc si přát? Opravdu úžasně napsaná kniha!
Použiju-li autorčin příměr z poděkování, podařilo se jí utkat hodně plastický a pestrý vzor příběhu na základě reálných událostí. Ty jsou vylíčeny tak přirozeně, až z nich mrazí, obzvlášť v kapitole o obětech tornáda. Na těchto událostech je vystavěn děj na pomezí každodennosti a nadpřirozena, kterým provází hlavní hrdina a který se odvíjí v průběhu dvou desetiletí. Mrazivá atmosféra, přízrak mrtvé dívky, Filipovy vidiny a tušení na jedné straně doplňují kamarádství čtyř přátel, jejich zážitky a běžný život na straně druhé. Oceňuji bohatou slovní zásobu autorky a její barvité popisy přírodních jevů a událostí a až poetické líčení krajiny.
Mé první seznámení s autorkou. Na začátek musím napsat, že mě moc baví jakým způsobem si paní Surmanová dokáže pohrát s naším mateřským jazykem. Měla by to být přednost všech českých autorů, ale po hříchu se to stává spíš výjimkou. To je důvod, proč s chutí sáhnu také po dalších knihách od této autorky, přestože dějově to zase taková paráda nebyla. Začátek je slibný, parta dospívajících dětí a číhající neznámé nebezpečí. Jenomže návrat v dospělosti již tak vydařený není. Nemohu se zbavit dojmu, že pro mysteriózní příběh, byla obyčejná vražda trochu málo. Audioknihu načetl velmi dobře pan Jiří Vyorálek.
Obdivuji schopnost zasadit děj do reálných situací. Krásný i když hororový příběh plný neuvěřitelných zvratů moc mě to bavilo a přiznám se že teď mě docela vyděsí i ten nejmenší hluk. Díky
Perfektní zpracování nelehkého tématu lidských tragédii, reality a mystična.
Dej měl spád a bavila linka Snehurky, která vede napříč celým příběhem.
Kniha vybízí i k zamyšlení...moc jsem si ji užila!
V roce 1997 jižní Moravu sužují katastrofické povodně. V tomto kritickém okamžiku najdou čtyři děti v Hodoníně zavražděnou dívku, které začnou říkat Sněhurka. A Filip, jeden z dětí, v sobě najde schopnost mluvit s duchy. Rozhodnou se tedy Sněhurčina vraha vypátrat. Myslí si, že tím dopřejí její duši klidu. Jenže Sněhurka s Filipem zůstává i nadále. Když se na Hodonín žene další katastrofa, tentokrát tornádo, Filip se mu chce znovu se svou partou postavit.
Smrt je ale nenasytná šelma.
Autorka má neskutečný dar. Její slovní zásoba a používání lidového nářečí je skvost. Úplně vás vtáhne do oblasti Moravy. Což strašně oceňuji. Takhle pracovat s jazykem umí snad jen ona.
Nicméně. Po přečtení Šepotu z lesa jsem měla mnohem větší očekávání. Ten mně totiž dostal na 100%. Tady to zase až taková sláva nebyla.
Možná je to tím, že kniha mně připadala spíše jako dvě povídky, které byly uměle spojeny hlavním hrdinou. Možná tím, že zkrátka ten rozsah knihy byl mnohem menší než u Šepotu a postavy tudíž neměli tolik prostoru ukázat svůj potenciál. Nebo zkrátka tím, že se příběh odehrával ve městě, které na mne nedýchlo tu správnou mysteriózní atmosféru.
Ani žádné lekavé efekty kniha neměla. Vůbec jsem se nebála. A já se těšila, že mně bude po zádech opět běhat mráz.
Nápad vzít reálné události a vložit do nich trochu mysteriózna byl nicméně super. Je jen málo knih, které by tak perfektně spojili fikci a reálné události. Snažila jsem se vygooglit některé postavy nebo právě vraždu Sněhurky. Koukala jsem na fotky z roku 1997. Dozvěděla jsem se díky knize spousta nových historických faktů. Takže jsem zase aspoň malinko chytřejší.
Více se mi líbila první polovina knihy. Ta mně moc bavila. Druhá už mně přišla příliš naaranžována, aby se pomyslný kruh uzavřel. Někdy to bylo až moc.
Čtivost se knize ale nedá upřít. Originální je i střídání deníkových zápisů s příběhem. Tohle mne moc bavilo.
Hodnotím ,5/5 (tedy 70%).
Už se těším až přečtu i autorčinu knihu Tři Sekery, na kterou se moc těším.
Za mě vynikající práce v žánru,strhující, napínavá s nekompromisním závěrem,perfektními popisy řádění živlů na Moravě;čtivostí a kvalitou daleko přesahující Kingovo To,jímž byla inspirovaná. K tomu přesné sondy do myšlení, chování a jednání postav.Stručnější než Šepot z lesa,méně stran v tomto případě bylo lépe.
Vypadá to, že se nám tady objevila hvězda horroru a mysteriózního thrilleru.
:)
Těším se až se někdy dostanu k Třem sekerám a držím autorce palce ať si při psaní udrží vysokou úroveň textů a vyprávění.
Je to už téměř třicet let, co jih Moravy zasáhly ničivé povodně. Partička, dnes již dospělých lidí, jejichž cesty se už dávno rozešli, na toto léto ale nikdy nezapomene. Jako děti totiž společně stáli u nepříjemného objevu - mrtvoly. A teď se na jejich město žene další katastrofa - tornádo. A nejen to, osud chce dokonat to, co začal. Zabránit tomu může snad jen původní parta kamarádů. Dají se znovu dohromady? Pomůže to?
Už druhá autorčina kniha, kterou jsme ve skupině #sccestiautori společně četli. Ta první (Šepot z lesa) mě bavila moc a tak jsem se na další knihu těšila! O to víc, když jsem zjistila, že je v knize i poměrně “nové ničivé české tornádo, tedy skutečná událost. To já v knihách vyloženě vyhledávám! A tohle je asi vůbec první taková kniha, to jí dodává na zajímavosti. Stejně tak rukopis autorky, který poznáte na první dobrou. Pro mě je celkem jedinečný, bohatý, občas až tak, že se v příběhu dokážete ztratit. Ale cestu zpět vždy najdete, nebojte. Ani tentokrát nám v knize nechybí prolínání více časových rovin a mystično. Obojí mi ale u této knihy sedělo o trochu méně. V čase se poměrně dost skákalo a mnohdy mi chvíli trvalo, než jsem se zorientovala, kde vlastně jsem. Co ale oceňuji je samotný popis přírodních živlů, ať už povodně, nebo tornáda. Obojí zvládla autorka velmi reálně, až mrazivě vykreslit. Tohle byla přesně ta kniha, kterou jsem chvílemi hltala a chvílemi byla úplně ztracená. Ale díky tématu jsem si to i tak dokázala užít. A ano tentokrát jsem se nebála, tak dobrý.
Moje první přečtená knížka od Kateřiny Surmanové, nevěděla jsem tedy, do čeho jdu a trochu jsem se bála toho předělu, kdy dětská parta dospěla, že dál už to bude nuda a budu se muset nutit, abych knihu dočetla. Ale nestalo se to. Příběh má spád od začátku až do konce. Reálie z povodní a z tornáda mu dodávají autenticitu. Výborná kniha.
Jsem jen lehce rozrušena skutečností, že SPZ mého auta obsahuje dvě dvojky...
Jojooo, tahle dáma zkrátka umí! Oproti Šepotu z lesa dostáváme téměř poloviční dílko, ale příběh je téměř stejně dokonalý! Takže jsem se bála opravdu zbytečně.
Autorka spojuje živelné pohromy, které se opravdu staly, s mysteriózními prvky. Takže mi mráz po zádech běhal v jednom kuse. Z toho, jak je příroda mocná a my bezmocní a poté z nadpřirozena, protože na duchy hodně věřím.
Filip a jeho dar, to bylo něco na mě. Opravdu se hodně bojím podobných věcí, ale zároveň bylo zajímavé pozorovat, co vše díky tomu dokázal a smekám, jak to autorka vymyslela. Luxus!
Jak jsem již řekla, tak autorka spojuje reálné události s nadpřirozenem, takže se zde objevila i naše slavná doba covidová. Já vím, že to bylo obrovské téma, ale já to zkrátka v knihách nemusím. Ty boje očkovat/neočkovat atd., to nesnáším. Takže malá výtka, ale to je spíš můj problém.
Nejvíc jsem si užila část z dětství, kdy ta atmosféra byla nejsilnější. Přeci jen mrtvola, banda dětí...brrr.
Neskutečně se mi líbilo, že zde byla zmínka postav z Šepotu z lesa. Já Petra totalně miluju, takže o něm slyšet znovu byla slast a je mi jasný, že ve Třech sekerách tohle zase bude. Zároveň ale nemusíte mít strach, děj s klidem pochopíte i kdyby se vám do ruky dostala prvně tato kniha. Nicméně doporučuji číst postupně.
Co víc dodat, tohle prostě musíte mít. Autorka má dokonalou slovní zásobu, používá nádhernou mluvu a přidá k tomu dokonalý promyšlený příběh.
Ten příběh mne pohltil a žila jsem ho s hrdiny od začátku až do konce, chápu tu řečenou symetrii po svém, něco nás někdy přesahuje a vůbec tomu nakonec nerozumíme, asi je to spravedlivé...
(Čtenářská výzva) Byl jsem hodně zvědavý na spisovatelský um této české autorky. A musím říct, že jsem velmi mile překvapen! Tato kniha se mi od ní dostala do rukou jako první a námět mi přímo učaroval. Ta realistická linka s povodněmi a tornádem z let 1997 a 2021 se jí podařila popsat opravdu perfektně. Vše pak bylo skvěle protkáno poutavou nitkou mystična a záhodno si uvědomit, že zjištění ZVEDÁ SE VÍTR nebude jedinou věcí k dořešení. Přiznám se, že některé pasáže příběhu mě až dojaly. Rozhodně hodlám přečíst každou knihu, kterou kdy vydá!
Pozoruhodná kniha. Žánrově něco mezi hororem, thrillerem, s detektivními prvky a mystikou.
Parta přátel najde mrtvolu. A hlavní hrdina ji vídá všude i po smrti. Má předtuchy a umí vycítit zlo na dálku. V této knize opravdu není nouze o děsivé a tragické situace, které se hlavní hrdina snaží zvrátit.
Velmi se mi líbilo, jak je popsána zlověstná atmosféra přicházejících povodní a různé osudy místních. To se hodně povedlo a přišlo mi to daleko děsivější, než nějací duchové, nebo zjevení démonů či smrtky.
I popis tornáda byl docela poutavý, pokud beru v potaz hlavně tu realistickou linku. Přiznám se, že v druhé části knihy mi už kolikrát opravdu suverénně běhal mráz po zádech. Kniha má opravdu hrůznou a tísnivou atmosféru a z mnohých situací odehrávajících se v příběhu, mi bylo těžko po těle.
Za možná nějaké to mínus považuji, že dějová linka byla někdy trochu zmatečnější, vyprávění přeskakovala z pozdějšího data na dřívější a někdy v tom byl trochu guláš, ale ne zase tolik, aby se člověk v knize neorientoval.
Mnohé metafory už na mě také byly moc, trochu mi to kazilo plynulost čtení.
A možná ten konec mohl být ještě o špetku lépe vypointován, něco málo mi tam chybělo, ten konec byl takový až zvláštně prostý, ale možná to byl účel. Ale i tak se jedná o velmi zajímavou a poutavou knihu, která mě velmi zaujala, takže dávám plný počet i přes pár mnou vnímaných neduhů.
Kniha se četla dobře, jako plus hodnotím i místní kulisy. Příběh jako celek mi ale přišel až moc přeplácaný, zmatkovitýzmatkovitý, s občas zvláštním vyjadřováním. Vraha Sněhurky nebylo (aspoň z mého pohledu) vůbec těžké rozpoznat. Některé pasáže mi vyloženě přišly jako opis knihy To.
Četl jsem od autorky "Šepot zlesa". Nebylo to špatné, ale vadilo-li mi zde příliš mnoho metafor, tak ve "Větru" jich bylo až příliš. Aspoň na mne příliš.
Řekl bych, že jinak by děj byl mnohem dynamičtější a i srozumitělnější.
Oceňuji u autorky to, co někdy postrádám, zejména u zahraničních autorů. Totiž, že dokáže citlivě přimenout charakteristiku postav v různých fázích příběhu.
Ačkoli inspirace panem Kingem (a možná i jinými klasiky tohoto žánru) je více než zřejmá není to nijak na závadu. Jen neskloznout do nějaké šablonovitosti v tvorbě. Za mě Dobrý
Zvedá se vítr
Zvedá se vítr od Kateřiny Surmanové je zajímavým propojením detektivního příběhu, paranormálních prvků a dramatické atmosféry přírodních katastrof. Ačkoliv má některé slabší momenty, celkově jde o čtivý a nadprůměrný román, který zaujme především svou atmosférou a kombinací realistických a nadpřirozených prvků.
Autorka skvěle vykresluje jižní Moravu během katastrofických povodní i ničivého tornáda. Přírodní živly zde nepůsobí jen jako kulisa, ale jako aktivní hrozba, která ovlivňuje děj a postavy. Popisy jsou živé, dramatické a přinášejí silný pocit bezmoci tváří v tvář ničivé síle přírody.
Filipův dar komunikovat s duchy dodává příběhu originální prvek. Zápletka kolem vraždy z roku 1997, kterou se děti snaží vyřešit, je napínavá a přináší do příběhu potřebnou dávku tajemství. Filipova schopnost je zajímavě zakomponována, i když by možná mohla být více rozvinutá, aby měla ještě větší dopad na celkový děj.
Dětská parta, která se po letech znova schází, je základem příběhu. Vztahy mezi nimi jsou dobře vykreslené, především pokud jde o nostalgii, nevyřešené konflikty a dávná traumata. Každá z postav má své místo a roli, i když někteří z členů party by si zasloužili hlubší psychologické zpracování.
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách, což přidává na zajímavosti, ale místy může být přeskakování mezi minulostí a přítomností trošku matoucí. Tempo je vyvážené – střídání klidnějších pasáží s dramatickými momenty udržuje čtenářovu pozornost. Nicméně, některé pasáže působí natahovaně a mohly by být svižnější.
Kateřina Surmanová píše čtivě a poutavě, i když místy sklouzává k popisům, které zpomalují děj. Silnou stránkou jejího stylu je schopnost navodit tíživou a napínavou atmosféru, která příběhu dodává emocionální náboj.
Zvedá se vítr je zajímavý román, který kombinuje přírodní katastrofy, paranormální prvky a lidská dramata. Ačkoliv má pár slabších momentů, celkově jde o čtivý a nadprůměrný příběh, který poběží fanoušky tajemna a dramaticky laděných příběhů. Pokud hledáte něco, co spojuje napětí s emocionální hloubkou, tato kniha rozhodně stojí za přečtení.