Finskej diskuze u autorů

Série příběhů o čaroději Dresdenovi s názvem Dresden Files je všeobecně (stačí zagooglit) považována za jednu z nejlepších současných urban fantasy vůbec. Žádný proto div, že Jim Butcher je všeobecně oblíbený a uznávaný autor. Co už ale ale řada lidí neví, je, že vznikl seriál, který vůbec není špatný: https://www.csfd.cz/film/227673-dresden/prehled/ – doporučuji. Nedrží se sice předlohy do všech detailů přesně, ale pořád je to docela dobré. A poznámka technická: silně doporučuji číst Dresden Files v originále, tedy v angličtině. Zda jsou mizerně přeložené všechny české díly, to nevím, ale přes první jsem se nedokázal prokousat, protože překladatel se záhy dopustil ničím neomluvitelného těžkého profesního hříchu.

Velice plodná a, co se jazyka, tedy řemeslného zpracování týče, čtivá autorka. Napsala toho spoustu a osobně bych vypíchl dvě následující série.
Mladá čarodějka na útěku před minulostí a despotickou famílií, Lizzie Grace: https://amzn.to/3b3YCIs. Příběhy jsou lokální a odehrávají se v australské vlkodlačí rezervaci. Do hry vstupuje magie „konvenční“ i divoká a nevyzpytatelná. A díky vlkodlakům, přírodním stvořením, také jistá spiritualita. Pár dalších informací uvádím na blogu: https://bit.ly/3b2hfwi.
Hrdinka druhé série se jmenuje Tiger a je to de facto umělá bytost v drsném postapokalyptickém světě https://amzn.to/2MAfxZH. Čtení je příjemně akční a vykreslená budoucnost není zrovna laskavá, ani vnějšími podmínkami, ani tím, jak lidstvo přežívá.
I další autorčiny série se dají dobře číst, nicméně jeden musí počítat s tím, že zrovna u K. Arthur jsou občas přítomny výrazné prvky, které z příběhu činí „spíš už“ romanci, není to tedy v některých případech pro každého čtenáře. Ona ostatně vůbec část současné UF ženských autorek občas slouží spíš jako kabát pro romanci a pak je to trochu jiná literatura.

Jedna z nejlepších spisovatelek současné urban fantasy a to bez debat. Za hlavní sérii, s níž především by se měl čtenář seznámit, lze považovat příběhy čerokíjské indiánky (a nejen čerokíjské indiánky) Jane Yellowrock – https://amzn.to/3uH99kG – a ta je taky, co se „druhu nadpřirozenosti“ týče, rozhodně jednou z nejoriginálnějších hrdinek současné urban fantasy vůbec. I umístění je atraktivní: jih Spojených států, New Orleans. Přesně tam se příběhy rázné kick-ass lovkyně upírů odehrávají. Víc toho najdete u mě na blogu: https://bit.ly/2ZY8Tjb
Ale nezůstává jen u této série. Faith Hunter napsala i řadu dalších věcí: https://amzn.to/300ZwPE - společné mívají zpravidla ženské hrdinky, zbytek už se pak různě liší, od fantasy přes v našem současném světě se odehrávající urban fantasy až po drsné postapo. A ať se jedná o díla starší nebo mladší a řemeslně vyzrálejší, nenudil jsem se u žádného.

To až jeden žasne nad tím, kdo psal ten životopis zde uvedený. Trilogie Black Jewels není tak úplně trilogie... alespoň u nás se tak neříká něčemu, co má 10+ dílů: https://amzn.to/2Oc1tWU Také postřeh „stejně jako zbytek její tvorby je i tato trilogie romantickou fantasy“ je vysloveně perla: zbytek tvorby Anne Bishop rozhodně není romantická fantasy. Alespoň tedy to hlavní, čím proslula, určitě ne. Série The Others, díky níž se Anne Bishop celkem pravidelně umisťuje na různých žebříčcích typu „to nejlepší ze současné urban fantasy,“ https://amzn.to/303S32l je docela drsná postapo urban fantasy. (Pokud tedy někdo nechce nějaký ten drsný masakr sem tam považovat za „temnější nádech a příměs erotiky“.) A přečtěte si ji, radím, neboť to zcela jistě patří nejen mezi to nejlepší, ale také v určitém ohledu nejoriginálnější ze současné urban fantasy. Další info na mém blogu: https://bit.ly/3uI3VVJ

Seanan McGuire patří bezesporu mezi nejlepší současné spisovatelky urban fantasy. A taky nejplodnější. Za „hlavní“ dvě série, které mohu bez váhání doporučit každému, považuji příběhy changelinga (míšenky fae a člověka) October Daye - https://amzn.to/2MA5dRr - a příslušníků rodiny kryptozoologů Priceových: https://amzn.to/380cB05. (Ta druhá série je navíc kromobyčej vtipná a zábavná, protože... ne, to se budete muset dočíst sami, ale slibuji, že takový nápad z jiné UF znát nebudete.) Autorka navíc píše a z nemalé části na svém webu http://www.seananmcguire.com/ publikuje povídky, kterými série svých knih doplňuje. A dvě uvedené série samozřejmě nejsou všechno, co píše. Pár dalších informací k nim uvádím na blogu: https://bit.ly/3kyom2M

Ilona Andrews rozhodně patří mezi to nejčtivější ze současné urban fantasy. Kromě "hlavní" série o Kate Daniels lze doporučit i další řady od této manželské autorské dvojice: Hidden Legacy, The Edge a Innkeeper Chronicles. U té poslední jmenované platí, že jde spíš už o sci-fi než fantasy a že ještě, než vyjde, lze si další díl na pokračování číst na webu https://ilona-andrews.com/ – už takhle v přípravné verzi byly zveřejněny dva. A dobře čitelné jsou i povídky/novely řazené pod označení Kinsmen Universe. (I to je už sci-fi.) Všeobecně lze I. Andrews doporučit také jedincům, kteří se potřebují zlepšit ve čtení v angličtině, protože používá pěkný a přitom dobře srozumitelný jazyk. O něco podrobněji se o jednotlivých sériích rozepisuji na svém blogu: https://bit.ly/30ewOuV

Není mnoho lidí na této planetě, kteří by tak nanejvýš zábavným a okouzlujícím způsobem vyjádřili lásku k přírodě a ke zvířatům a přitom nás poučili, že se to nikdy neomrzí číst, třebas znovu dokola...

Zvláštní. Žamboch je srovnáván s Kulhánkem přímo sériově a je konstatováno, že je „důstojným pokračovatelem“. Já bych to řekl naopak: osobně mi přijde lepší, dokonce o dost, protože byť je spisovatelské řemeslo u obou pánů na úrovni, projekce vlastního ega do hrdinů u Žambocha sice rovněž neschází, ale není až tak ukrutná a navíc si ze svých hrdinů (a tedy i ze sebe sama?) umí autor občas udělat i legraci. Vlastně asi nejhorší (z děl) je právě ta Líheň, kde křečovitá adorace „velkého mistra/učitele“ postupně smete jakýkoli jiný účel. Ostatní knihy, které tento prvek postrádají, se čtou báječně...

Naučné knihy páně profesorovy, určené především dětem a mládeži, nelze označit jinak než jako geniální. Hltal jsem je jako kluk a rád si počtu i v dospělém věku. Jen málokdy někdo popsal vymřelý svět a tvory, kteří namnoze ani nemají česká jména, tak poutavým a čtivým způsobem. Ve šťastné kombinaci s geniálními kresbami a malbami Zdeňka Buriana je to prostě poklad.

Autor patrně nejzábavnějších českých detektivek s nezapomenutelným donšajnem kpt. Exnerem v hlavní roli. Nemá moc cenu uvažovat, zda je některá pomyslně lepší anebo horší, protože se všechny čtou skvěle. Když dojde na filmové ztvárnění, lidem zpravidla jako první na mysl přijde pan Kodet http://www.csfd.cz/film/8128-smrt-talentovaneho-sevce/, avšak ani Jiří Vala si o 16 let dříve nevedl úplně špatně http://www.csfd.cz/film/44912-poklad-byzantskeho-kupce/.

Hubáčkovy knihy všeobecně mají jednu nezanedbatelnou výhodu: čtou se tak dobře, že je hltáme i my, co si jinak na válečné čtení, ať už románové anebo naučné, vůbec nepotrpíme. Pročež jsme vzděláni a poučeni. Je zhola jedno, kolik toho Hubáček napsal sám a co všechno byla kompilace opsaná z tehdy "na západě" vycházejících knih, které se v ČSSR nesměly vydávat, prostě se to hrozně dobře čte.

Zajímavý rozhovor s tímto pánem: http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-stastny-ptaci-mne-zajimali-od-malicka

“Já už brzo umřu a z těch dětí bude za pár let půlka sedět u textových editorů a psát neuvěřitelné sračky.”

Nepříliš známý a opomíjený génius české literatury a mystifikačního humoru a autor řady skvělých a vtipných (sebe)ironických básní a slovních hříček. Mohu jen závidět někomu, komu v hlavě samy od sebe vznikaly tak báječně nápadité věci: http://radkopytlik.sweb.cz/humor_hb_j.html

Když jsem v roce 2005 četl na jednom z večerů Wagonu, zcela nečekaně se v publiku zjevil sám Karel Šiktanc. Bez výjimky všem, co jsme se tehdy prezentovali, se rozklepala kolena. Aby taky ne. Zbytečně. Mistr byl... "mimořádně vzácná návštěva onoho večera, díky jehož přítomnosti se nám všem třásl hlas o něco víc. Nutno dodat, že nás všechny zcela odzbrojil bezprostředností, se kterou s námi rozprávěl, a také upřímným zájmem, který o čtení a mladou literaturu vůbec projevil" ...zcela příčetný a lidský. Smekám. (citována (c) Jitka Srbová / Natasha)