RMarkéta diskuze u autorů

Tenhle chlap má Prahu v krvi, miluje ji a krásně o ní píše. Jeho knihy mě uchvátily. Vrním u nich blahem a moc ráda se nechávám inspirovat na další toulání po mé milované Praze. Taky smékám před jeho úsílím shánět a zjišťovat informace. To je spousta práce.

Společně s Michaelou Klevisovou velké překvapení. Začala jsem Prameny Vltavy a budu pokračovat dalšími knihami.

Pro mě velké překvapení, stejně tak jako Petra Kalbouchová. Asi bych se měla více zajímat o naše české vody a nemizet daleko na severu.

Musím přiznat, že k panu Bočkovi jsem se dostala jako slepá k houslím a vůbec toho nelituji. Jeho knihy jsou příjemně odpočinkové okořeněné humorem. Takový humor mám ráda.

Klostermann popisuje přesně tu nejšumavější Šumavu, kterou bych si chtěla projít a prožít, drsnou a krásnou. Ale to s nestane. Jeho popisy jsou naprosto pohlcující. Vždy z nich mám pocit, že se po Šumavě procházím s ním, i když sedím doma na zadku v Praze. Stačí jen zavřít oči a nechat se unést. Šumava je kolébka i mé rodiny. Od malička se tam každý rok vracím. Pořád je tam co objevovat a čím se potěšit, i když turistů příbývá. Šumava je moje láska navždy.

Uživatelka gabriela9668 poznamenala, že Kerry Greenwoodová stvořila Chucka Norrise v sukních a že se povedla, naprosto s ní souhlasím. Já ještě přidám, že mu vrazila do ruky sklenku s koktejlem a neodolatelný šarm, před kterým se musí mít na pozoru všichni muži v okolí a poslala ho do ruchu velkoměsta. Phryne Fisherová mě baví. Už se těším na další knihy.

Pana Plicky si nesmírně vážím. Jeho fotografie mě dokáží přenést do jiného světa, který si užívám. Knih si velmi cením.

I já mám nějakou tu Lanczovou v knihovně. Na základce a střední škole jsme ji s holkama děsně žraly. Byla to krásná doba. Teď mi ji připomněla švagrová, která si Těžkou noc objednala od Ježíška pod stromeček. Asi si ji budu muset od švagruše vypůjčit. Chci totiž vidět, kam se paní spisovatelka od té doby posunula.

S tímto chlapem je to jak na horské dráze, taky pěkná jízda. Někdy to sviští,že se nestačím divit, jindy trochu skřípe a vrže. Jeho knihy zabírají v mé knihovně značnou část.

Ta nadčasovost jeho knih je až děsivá. Pokaždé, když vezmu Osmdesátčtyřku do ruky a chystám se ji znovu přečíst, tak se musím podívat na datum Orwellova narození a úmrtí. Buď to byl opravdu výborný vizionář nebo fakt cestoval časem. Mě by to ani nepřekvapilo. K jeho knihám musí člověk dozrát. Mrazí mě v zádech, když někde zmerčím Orwellovo jméno.

Cheese při svém popisu situací a lidí tahá jedno přirovní za druhým jak králíky z klobouku a pak je tam seká jako Baťa cvičky, až mi z toho šla hlava kolem. Je taky pěkně nekompromisní a servítky si nebere. Slovník mě nepřekvapil, čekala jsem ho totiž mnohem horší. Škoda, že ten kluk ujíždí do zbytečné plytkosti a jede jen po povrchu. Ty příhody nejsou vůbec špatné. Každý z nás zažil nějaké bláznivé situace a setkal s podivným lidmi, které na nás zanechaly nějakou stopu. Uvidíme, kam až bude schopen se vypsat.