siena
diskuze u autorů
"Jakou spoustu dobrodružství může do tak nepatrného úseku života pojmout člověk, jehož srdce je zaujato pro všecko a který, maje oči k vidění všeho, co mu čas a náhoda bez ustání na cestách nabízejí, nevyhýbá se ničemu, na co může v mezích slušnosti položit ruku."
(Sentimentální cesta po Francii a Itálii. SNKLHU, 1958; překlad: František Marek)
"Richard von Weizsäcker v celém světě představoval Německo, které si našlo cestu do demokratické rodiny národů. Představoval federální republiku, která čelí své minulosti". Joachim Gauck v kondolenci vdově, paní Marianne von Weizsäcker.
Moc se to sem nehodí, ale přesto si dovolím zareagovat na Vás Balrogu...To, že Vy něco neznáte, neznamená, že to neexistuje. Překvapuje mne, že na knižním webu, kde předpokládám u uživatelů nějaké všeobecné povědomí o kultuře, naleznu podivení nad zálibou v poslouchání klasické hudby. Že někdo dokonce zná jednotlivé skladby, jejich interprety a ještě si to "dovolí" vtělit do své tvorby...
Do České republiky míří cestovatel Thor Heyerdahl jr.
http://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/nejblizsi-akce-aneb-co-kdy-a-kde-ve-svete-literatury-1004/str-6#new
Nightlybirde, dle stránek ČT, byla reportérkou paní Stáňa Raupachová.
16.10.2020
Vzhledem k tomu, že odkazy jsou porušením pravidel, nežádanou reklamou, měla bych svou zmínku o jistém médiu smazat. Nevím ale, jak jinak reagovat, na to, co tu bylo napsáno. Takže zatím ponechám...
Smazala jsem jen přímý odkaz na umiňované stránky.
„Rozhoduje odvaha býti tím, čím jsme a láska k tomu, co je přirozené a krásné. Čím odpovědněji se postavíme k pravdě, tím hlouběji porozumíme životu. Pochopíme, že základem blahobytu člověka je nezávislost a spokojenost. Klíč ke štěstí má ve své vlastní ruce každý. Stačí být nesobeckým a pokusiti se udělat jiné lidi šťastnými.“
Ze vzpomínek Jarmily Novotné ...
Autorovo vyznání 9. symfonii Ludwiga van Beethovena...
Vo chvíli, keď sa téma Radosti zjaví po prvý raz, orchester sa odrazu prudko zastaví; nastane náhle ticho, čím nástup hlasov dostáva tajomný a božský ráz. A skutočně, téma je božská v pravom zmysle slova. Radosť zostupuje z nebies, obklopená nadprirodzeným pokojom, a svojím ľahkým dychom láska trpiacich; a keď sa tíško vkráda do uzdravujúceho sa srdca, prvý dojem, ktorý tu vyvoláva, je taký něžný, že sa - podobne ako onomu Beethovenovmu priateľovi - "žiada človeku zaplakať, keď vidí jeho nežné oči". Len čo sa potom téma prenesie na hlasy, zjaví sa najprv ako bas s vážnym, trochu priduseným charakterom. Avšak postupne sa Radosť zmocňuje bytosti. Je to boj, vojna proti bolesti. Sú tu pochodové rytmy nastupujúcich armád, planúci a túžobný spev tenora; zo všetkých týchto hučiacich strán akoby vanul dych samého Beethovena, rytmus jeho dychu a jeho nadšené výkriky, keď sa prechádzal po poliach a komponoval svoje dielo vzrušený démonickou vášnivosťou ako starý kráľ Lear uprostred búrky. Po bojovnej radosti nasleduje náboženská extáza a potom posvätná orgia, delírium lásky. Celé chvejúce sa ľudstvo vzťahuje ramená k nebesiam, vydáva mocné výkriky, vznáša sa v ústrety Radosti a tisne ju na svoje srdce.
(Beethovenov život, Slovenské vydavateľstvo krásnej literatúry, 1957. Preklad: Ivan Stanek)
"Výjevy ze soukromého života" líčí dětský věk a mládí s jeho omyly; "Výjevy z provinciálního života" věk vášní, výpočtů, zájmů a ctižádosti. "Výjevy z pařížského života" konečně předvádějí obraz sklonů a neřestí se všemi bezuzdnostmi, které jsou pro mravy velkoměst příznačné, neboť tam se dobro i zlo střetávají v nejúčinnějších důsledcích. Když jsem v těchto třech oddílech vylíčil sociální život, zbyl mi ještě úkol předvést vyjímečné existence, v kterých se sbíhají zájmy několika nebo všech lidí a které jsou jaksi mimo zákon: to mě vedlo k "Výjevům ze života politického". A když jsem dokončil tento mohutný obraz lidské společnosti, nemusil jsem ji ukázat v jejím nejnásilnějším stavu, kde vystupuje sama ze sebe, aby se uhájila - nebo aby dobývala? To jsou "Výjevy z vojenského života", až dosud nejméně dokončená část mého díla. Ponechal jsem ji však v tomto vydání místo, abych ji mohl včlenit, jakmile je ukončím. A konečně "Výjevy z venkovského života", večer mé dlouhé práce, smím-li tak nazvat sociální drama. Zde jsou nejryzejší charaktery a aplikace velkých zásad pořádku, politiky a mravnosti...Nesmírnost plánu, který obsáhá zároveň dějiny a kritiku společnosti, analysu jejích zlořádů a rozbor jejích zásad, opravňuje mne, jak se domnívám, k tomu, abych dal svému dílu název, pod nímž dnes vychází La Comédie humaine.
(S. Zweig: Balzac, překlad J. Koutecká, Máj 1949)
Káva sklouzne do žaludku a potom se všechno dá do pohybu: myšlenky táhnou jako prapory velké armády na bojišti; boj začíná. Vzpomínky v čele jako praporečníci nástupních vojsk. Lehká jízda se rozvinuje v nádherném trysku. Dělostřelectvo logiky se řítí se svým trénem a svými kartáči. Duchaplné nápady zasahují jako harcovníci do boje. Postavy se odívají v šat, papír se pokrývá inkoustem, bitva začíná a končí v proudech černé záplavy, tak jako skutečná bitva utone v černém dýmu střelného prachu.
H. de Balzac a jeho Hymnus na kávu...
(S. Zweig: Balzac, překlad J. Koutecká, Máj 1949)
Rebelové (překlad Mimi Úlehlová - Tilschová)
Národní Konvent zavedl 24. listopadu 1793 republikánský kalendář, podle něhož rok začínal o podzimní rovnodennosti a byl rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech, jež tvořily 3 dekády. Zbývajících 5 dní v roce bylo zasvěceno republ. svátkům. I. vendémiare (měsíc vína 22.IX. - 21.X.) II. brumaire (měsíc mlh 22.X. - 20.XI.) III. frimaire (měsíc jíní 21.XI. - 20.XII.) IV. nivôse (měsíc sněhu 21.XII. - 19.I.) pluviôse (měsíc dešťů 20.I. - 19.II.) ventôse (měsíc větrů 19.II. - 20.III.) germinal (měsíc pučení 21.III. - 19.IV.) florial (měsíc květů 20.IV. - 19.V.) prairial (měsíc luk 20.V. - 16.VI.) messidor (měsíc žní 19.VI. - 18.VII.) thermidor (měsíc vedra 19.VII. - 17.VIII.) fructidor (měsíc ovoce 18.VIII. - 16. IX.) (pozn. překl.)
Nechci s Vámi, Rose AK, polemizovat o umu autorky knih, se kterými se nejen věkově míjím. Ale nenapadlo Vás třeba, že pořadí povolání může být v čase opačné? Což by nebylo nic neobvyklého, když si tamní studenti vydělávají na svá studia podobnými aktivitami?
Smutná zpráva, i když se pan Weizsäcker dožil požehnaného věku. Nelze zapomenout na jeho důležitou státní návštěvu Československa, na jaře 1990...
http://echo24.cz/a/idbbc/zemrel-von-weizsacker-muz-ktery-vydobyl-nemecku-uznani
Kdyby měl někdo zájem, ČT2 zrovna odvysílala zajímavý pořad:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1185258379-cesty-viry/211562215500007-texty-meho-zivota
http://opicirevue.cz/obsah/michal-priban-ceska-literarni-veda-o-dluzich-vuci-historii-neuvazuje/
Bohužel, smutná zpráva...
http://www.lidovky.cz/po-dlouhe-nemoci-zemrel-ve-veku-76-let-hudebnik-petr-skoumal-pay-/lide.aspx?c=A140928_101825_lide_jzl
V Pařížské ulici v Douai stojí dům, jenž si víc než kterýkoli jiný zachoval zvenčí i zevnitř do všech podrobností ráz starých flámských staveb, přizpůsobených svou prostotou patriarchálním mravům tohoto milého kraje; dříve než jej popíšeme, je třeba zdůraznit v zájmu spisovatelů, jak důležité jsou takové poučné návody, proti nimž se stavějí lidé nevzdělaní a hltaví, kteří by chtěli prožít jen vzrušení, aniž poznali jeho původ, kteří by chtěli květinu bez zrna a dítě, které nebylo donošeno. Což musí být umění silnější než příroda? (Hledání absolutna, překlad M. Efflerová-Grafnetrová, 1948)
Bohužel, pan profesor nás minulý týden opustil. Byl jeden z nejhodnějších a nejlaskavějších lidí, které jsem ve svém životě poznala.
