aalexiis komentáře u knih
Chvíli jsem se bála, protože přece jenom si na takové to young adult připadám už trochu moc stará, ale líbilo se mi to. Byla tu směsice obyčejných lidí, řekla bych stereotypů, ale co by tam taky mělo být, šašek co žongluje a lesbička, co má fobii z ježků? Byly tu velmi zajímavé chvíle, emotivní okamžiky, skvělé prostředí pro nějaký děj. Od začátku jsem viděla, jak tato kniha bude zfilmována, jak to bude vypadat a jak se toho chopí, trochu se bojím, že to pokazí a stane se z toho americká slátanina, uvidíme.
Mě se to líbilo, pan Jonasson se trefil do mého humoru a momentálně mi tento příběh opravdu sedl, kdo by nemiloval stoletého Alana, který má vždycky plnou hubu keců a nikdy se nenaštve nebo Soňu, která udělá pro jablko cokoliv včetně rozsednutí jednoho chuligána.
Začátek pomalejší, měla jsem pocit, že se do knihy nezačtu a líbit se mi prostě nebude, nějakým způsobem mě tehdejší stav hlavní postavy prostě příliš neoslnil a nepřidal ji na kráse, když jsem se však do příběhu začetla, můj zájem rapidně stoupl a kniha se mi líbila, možná i o kapku víc než první díl, což může být ale i odstupem času mezi čtením. Shltla jsem to za pár dnů a k mojí radosti mohla hned začít s třetím dílem (nic nepotěší jako mít u sebe více nepřečtených dílů knihy).
Přesto, že autor patří k takzvané špičce světové literatury a miluje ho snad každý, stále mu nemůžu přijít na chuť a prostě to není můj šálek kávy. Musím ale uznat, že mi pan W. S. přijde rozhodně více sympatický v této knize a líbí se mi mnohem víc, než ostatní hry, které jsem od něj četla. Plusové body za nadpřirozeno, hravost a prostředí, jinak by mě to prostě nebavilo.
Krásný příběh o lásce, který člověka strhne a i když celou dobu ví, že to nemůže dopadnout dobře, přesto ho konec zasáhne a na chvíli rozesmutní. Hezky napsáno, má šťávu a je to jedinečná kniha, zvlášť proto, od koho jsem ji dostala jako dárek.
Kniha byla skvela. Frankieho jsem si hned oblibila a ac tu byla spousta smutnych momentu, bylo to i vtipne a usmevne. Cela rodinka si me ziskala, i se vsemi jejich podivnostmi :-)
Tohle bylo takové rychlé a milé čtení, ale nemohu říct, že by se mi kniha nějak moc vryla do srdce. Ano, bylo to fajn, ale tak nějak to nebylo ono. Atmosféra se mi líbila a jsem ráda, že jsem to stihla přečíst v době svátků, ale nevím, jestli budu zkoušet další autorovy knihy.
Zahrada mě jako vždy nezklamala. Pro mě je tohle jedinečná série, stejně jako její autorka. A můžu s čistým srdcem říct, že postava Tomáše je jedna z mých nejmilejších vůbec. Těším se na příští rok, kdy se znovu ponořím do tajů Zahrady a znovu se setkám se svými (knižními) přáteli, kteří se po ní toulají.
Nejdřív jsem se na sérii nechystala, odradilo mě, že už ji četl každý. Nakonec jsem viděla film a řekla si, že to zkusím. Bohužel to po tom filmu bylo takové, jako bych to už četla. Moc rozdílů tam nebylo a ani kvalitativně mi to nepřišlo o moc lepší, takže jsem se chvílemi i nudila. S větším rozestupem by to bylo lepší. (Nebo kdybych si nejdřív přečetla knihu tak, jak se to má dělat).. Uvidím, jestli budu číst dál. Bohužel už vím, jak to dopadne (nebo alespoň vím jeden obrovský spoiler...), takže nemám moc chuť do toho dál investovat energii. Škoda.
Pohodová romantika. Ocenila jsem probírání vztahu s otcem a téma rozvodu a jeho působení na dítě. Bylo to hezké a přečtené za pár hodin
Viděla jsem film a hned mi bylo jasné, že si jednou příběh i přečtu. Nakonec bylo z jednou docela brzy, protože se knížečka objevila v Knižním klubu a já zajásala. Je to příběh plný naděje a krásy, kouzel a prostého života, snahy a změn. Pro každého člověka, který věří! Ať už v cokoliv.
Ale jo. Mě se to líbilo... Připadalo mi to jako taková pohádka s krásnou hlavní postavou v podobě charismatické dívky, která je oděná v krvi a jen tak mimochodem vraždí kvanta lidí velice znepokojivým způsobem...
Líbilo se mi to. O malou kapku víc než první díl. Anna mi prostě učarovala. A utrápený hlavní hrdina mi seděl víc než ten, co se stále stěhuje a nedělá si přátele.
Kniha nebyla špatná, líbila se mi její atmosféra, taková mlhavá, tajuplná, záhadná, pro mě i strašidelná (nejsem zrovna typ na horrory, takže mi stačí i trocha strachu). Čekala jsem něco jiného a s tím jsem ke knize také přistupovala, nelíbilo se mi, že celou dobu byla kniha plná jakýchsi tajuplných přízraků mrtvých a poté najednou na pár stránkách byl vyřešen zločin, o který celou dobu šlo. Plusové body u mě autor získává za přítomnost majáků a využití více pohledů a hodně různých střípků příběhů, bylo to trochu zašmodrchané, ale zajímavé a udržovalo to mou pozornost až do konce.
Představovala jsem si něco trošku jiného, Theorin je dobrý autor a příběh se mi líbil. O to víc mě překvapil jeho konec, který me opravdu rozesmutněl. Jsou zde dobré postavy, Gerlof je super chlap a Julia taky není k zahozeni, Nils patří k záporákům, které bych nemohla mít ráda.
Mě se to líbilo, pan Jonasson se trefil do mého humoru a momentálně mi tento příběh opravdu sedl, kdo by nemiloval stoletého Alana, který má vždycky plnou hubu keců a nikdy se nenaštve nebo Soňu, která udělá pro jablko cokoliv
krásná knížka, vtipná, milá, hlavni postava má stejné jméno jako já, takže má mé sympatie. ilustrace jsou úžasné a vždycky mi vykouzlí úsměv
naprosto mě dvojce Šrut-Miklínová uchvátili, krásná pohádka, kterou si užijí děti i dospěli :-)