Achillesaželva komentáře u knih
Tento díl už měl méně známých věcí a byla to škoda! Jednička a dvojka se hodily nejvíce!
Děkuji, že to sem někdo vložil - to je zcela zásadní text. Kdybychom ho v církvi více studovali a brali vážně, mnoha lidem by to přineslo útěchu a vůbec...otevřela by se truhla s pokladem.
Vesměs milovníci lágrové literatury příběh W.Ciszka dobře znají, zvlášť v katolickém prostředí. V Americe je jeho odkaz dodnes velmi živý a starší lidé si na něj i dobře pamatují - někomu křtil děti, uděloval 1. Svaté přijímání... Mezi jezuity je snaha o jeho blahořečení. Kniha se čte jedním dechem. Je nádherné, jak o.Ciszek nezahořkl (podobně jsem to vnímala také u naší Dagmar Šimkové - viz můj komentář) a uchoval si vnitřní svobodu. Úplná banalita na konci knihy mi vehnala slzy do očí. Autor píše, jak se letadlo vzneslo a on naposledy nakreslil rukou kříž nad zemí, kterou...a teď jsem čekala něco jako, kde jsem ztratil půlku života nebo kterou jsem nenáviděl...a on prostě napsal: "nad zemí, kterou jsem opouštěl". Jak prosté, jednoduché, a přitom pravdivé, možná i s miniaturní špetkou humoru ... Takový byl W.Ciszek. Velikán.
Tato kniha je jeho nejlepší - je to syntéza jeho díla a charismatu, který od Boha dostal a naplnil. Krásný člověk i kniha.
Knihy Michala Altrichtera čtu pravidelně již cca patnáct let, takže ani tento titul jsem si nenechala ujít. Nynější publikace vychází v nakladatelství Refugium v edici Současné otázky. Myslím, že je to možná i více než 10 let, co tato volná pokračování vycházejí. Zpočátku byly knihy řazeny do kapitol a měly více poznámkového aparátu, postupně se struktura textu reorganizovala do volně řazených odstavců bez poznámek pod čarou. Osobně jsem možná více preferovala dřívější uspořádání, na druhou stranu zjednodušení odkazů jsem uvítala. O. Altrichter v této edici mimo jiné (kromě společenských témat se v knize vždy vyskytují hluboká duchovní zamyšlení zejména o Božím Srdci, ale také témata mariánská nebo podněty z oblasti hagiografie) pružně reaguje na aktuální dění ve světě, na domácí politické i církevní scéně. Předností knihy je, že zohledňuje vždy vícero aspektů, a to díky neobyčejně širokému rozhledu samotného autora a znalosti četných pramenů, na které se odvolává. Dotýká se kontroverzních témat, která dělí společnost, a všichni víme, že nůžky se rozevírají čím dál víc. Tím roste i nárok stát stále statečněji za svými názory. Ať to byl covid a očkování, prezidentské volby, anebo kauza Rupnika aj., nemám důvod pochybovat, že pokud se autor postaví na nějakou stranu barikády (anebo se i postaví „sám proti všem“), pak má pro to pádný důvod a svůj názor vyslovuje naprosto v souladu se svým svědomím. To je prostě svatá věc, jeho právo, a proto si koneckonců jeho knihy kupujeme. U o. Altrichtera mám léty ověřenou jistotu, že si vybranou problematiku pečlivě nastudoval, a především promodlil. Proto jeho knihy doporučuji všem, kdo dbají o svůj všeobecný rozhled a touží se lépe orientovat ve složitostech světa v duchu křesťanské víry.
Ještě dodám, že autor je básník a tomu odpovídá i krása a bohatost jazyka, který používá. Dalo by se říct, že o. Altrichter má za ta léta již vyformovaný a mezi svými čtenáři snadno rozpoznatelný idiolekt, který nás těší a ozvláštňuje jeho knihy tak, že je činí zcela jedinečnými.
Tato kniha, lépe řečeno toto soukromé zjevení, které Alan Ames zapsal je naprostý klenot! Velmi čtivé, jednoduché, a přitom hluboké. Vedle ostatních vynikajících mystiků, kteří podobně zapsali Ježíšův život (Emmeich, Valtorta..) obohacuje čtenáře nově o vnitřní vhled do Ježíšových pocitů a tím nás ještě více vtahuje do děje, ale hlavně přímo do Božího Srdce. Kdo se obecně zdráhá sáhnout po soukromých zjeveních, v tomto případě nemusí mít strach, kniha je opravdu bezpečným a spolehlivým ukazatelem cesty. Mohu jen a jen doporučit!!
Maria Agreda je absolutně úchvatná. Osobně sice malinko více preferuji Valtortu, ale to je jen mé subjektivní hodnocení. Jinak je Agreda samozřejmě mystička povýtce a kdo si rád prohloubí svůj duchovní život a doplní četbu Emmerichové, zmíněné Valtorty a jiných, pak by tuto mystičku neměl minout.
Zjevení Panny Marie v La Salettě je církvi uznáno. Nikdo nemá povinnost věřit ani uznaným zjevením, pro spásu duše to není "nutné" (trochu kostrbaté vyjádření, ale asi je jasné, co mám na mysli). O to víc nerozumím, proč někdo zaútočí, když není nikým do ničeho nucen. Inu, každý máme své zápasy v jiné rovině.
Ačkoliv toto zjevení nemělo tak univerzální charakter, jako např. Fatima a bylo spíše pro Francii tehdejší doby, jistě co říká Panna Maria, je aplikovatelné na všechny její děti. Plačící Matka z La Salett měla obrovský vliv na můj křesťanský život zejména během dospívání. Vděčím jí za mnohé. Každou takovou publikaci, byť toto je jen malá brožura, vítám.
Prvních pár stránek jsem si musela zvykat, ale teď už to čtu s lehkostí. Důležité je proniknout do myšlenkových pochodů Marie Valtorty a jakmile to člověk pochytí, tak je nesen na sladkých vlnách Ježíšovy lásky. Kniha je velice vhodná pro osobní rozjímání. Doporučila bych těm, kdo se hůře soustředí na vnitřní modlitbě, aby si pokaždé vzali např. jednu kapitolu a nad tím meditovali. Velice krásná kniha. Až se divím, že jsem o ní dosud neslyšela.
Není to vůbec špatné. V rámci svého žánru (nazývám to samozvaná psychologie... již vlastně běžně obloukem obcházím) jeden ze zdařilejších titulů. Regina B. píše čtivě, vtipně, má osobitý styl. Životní postřehy pěkně zpracované. Dočetla jsem knihu se zájmem, ale po jedné jsem již měla dost. Nějakým záhadným způsobem mi ke konci z mně nejasných příčin už lezla ta kniha na nervy (to bude ten žánr) a jsem ráda, že to mám s užitkem za sebou. Jsem za to vděčná, opravdu, dokonce to i doporučuji, ale mně to již stačilo.
Na tehdejší dobu pěkné, po revoluci jsme dělali, co jsme mohli. Dnes už to bude zřejmě překonaná věc. Nicméně díky patří všem, kdo takové pomůcky připravovali i v nelehkých a často nevděčných podmínkách... (Bohužel jsme dlouho v církvi na domácím poli trpěli představou, že "Pán Bůh zaplať" je jediný způsob, jak vyrovnat cokoliv s kýmkoliv.) Ale to je pouze zobecňující příklad, mimo téma této učebnice...jen mě to tak samovolně napadlo.
Nikde jsem nedohledala, kdo psal úvodní komentáře k biblickým textům, ale jsou geniální!!! Naprosto. Tento Misál je vynikající. Oceňuji též grafické zpracování. Mám porovnání s polským Misálem tohoto druhu a je to katastrofa. Mají velmi malá písmena, papír průsvitný, orientace není praktická. Máme skutečně velkou výhodou.
Některé myšlenky pěkné - rozhodně dobrá věc pro začátky v duchovním životě!
Uf, toto je spíš příručka psychoterapie... Neříkám, že v ní nejsou užitečné informace, ale toto bych opravdu s čistým svědomím doporučila pouze někomu, kdo prošel/prochází psychoterapeutickým výcvikem nebo psychoterapií pod odborným dohledem. Pokud si to chce přečíst někdo za účelem prohloubení vztahu s Bohem, může být docela v šoku a informace mu stejně moc užitku nepřinesou. Pokud ale sám na sobě člověk zažil výcvik atd., pak je kniha poměrně srozumitelná a může být přínosem. S teologií atd. souvisí spíš okrajově, řekla bych.
Josefa Menédez patří u nás k méně známým mystičkám, což je velká škoda! Ke svatosti a hluboké mystice došla ve velice mladém věku. Je veliká škoda, že v češtině nevyšlo její souborné dílo jako celek - alespoň o tom nevím, četla jsem vše v polštině. Český čtenář má tedy k dispozici pouze tuto brožuru, což je ale krásný výtah Ježíšova poselství pro tento svět. Opakuji to ve svých komentářích častěji a i zde to platí: pro četbu křesťanské mystiky je nutná alespoň základní znalostní příprava!!! Mystika spadá do spirituální teologie, a to je prosím, vědecký obor! Nedoporučuji číst bez konzultace s někým, kdo má buď již hlubší osobní zkušenost, nebo je přímo teolog. Jinak hrozí zklamání, nepochopení, ale i rozčarování. Určitě bych Mendéz doporučila. Za mne Josefa určitě špica!
Velice mnoho psychologie...to ten Mieczysław Kożuch, holt. Ne úplně můj šálek čaje... Myslím, že v současnosti jsou k dispozici lepší publikace.
Tento díl obsahuje nádherné mystické texty!! Brigita Š., Kateřina J., Anděla z Foligno...aj. Opravdu stojí za to - nejen pro studenty teologie.
Toto je kniha, která geniálním způsobem systematicky a přehledně uvádí do tématu Ježíšova Srdce. Důvody úcty, její projevy, úskalí... Praktické rady pro začátečníky i pokročilé v duchovním životě. Pro autora je příznačné, že v přehledných bodech rozlišuje například dosažené stupně obětního ducha. Čili, parafrázuji: 1) přijímat trpělivě, co život přináší, 2) konat dobrovolně "něco navíc" - modlitby, askeze 3) prosit o utrpení a kříž jako zadostiučinění Ježíšovu Srdci. Přičemž autor krásně vysvětluje, kdo kam spadá, kdo si co může a nemůže dovolit a dává tak perfektní příručku a jasnou odpověď na tázání tolika křesťanů, kteří v moderních náboženských knihách často nacházejí jen jakési rozmydlené tlachání, a přitom duchovní život má své jasné zákonitosti a pravidla. Pro zajímavost uvedu, že jsem v korespondenci bp. Hloucha a Anny Zelíkové (Vše je mi darem - viz můj komentář na DK) našla formulaci: "Potvrzuji, že máte se s.Ludmilou obě třetí stupeň obětního ducha". Tak hned je jasné, o čem hovoří.
Jako doplňující literaturu podobného charakteru mohu doporučit také Oportet Illum Regnare (také zde na DK). Velmi obě knihy doporučuji!!
Velmi pěkná kniha. Jistě určená především pro studenty teologie, avšak také běžný člověk s hlubším zájmem o biblickou vědu, konkrétně Starý Zákon, židovské tradice, historický kontext atd. si knihu přečte s nemalým užitkem. Velmi bych doporučila k četbě Bible jako rozšiřující literaturu. Samozřejmě, že historicko-kritická metoda při hledání Jediného Slova (Logos) nestačí, ale může být velmi pomocná.