Aichah komentáře u knih
Tahle kniha se mi od autorky líbila asi nejvíc. Začala jsem číst po vánocích a dočetla na Nový rok. Je to tedy první vlaštovka do letošní čtenářské výzvy a myslím, že jsem nemohla začít lépe. Líbil se mi jak příběh čtyř generací "čarodějek" , tak styl, kterým byl napsaný. Už se těším, co dalšího autorka napíše.
Opět skvělá knížka. První část se četla skvěle. Pak přišla druhá. Liv. Jaká Liv? Co je mi do nějaké Liv, řekněte mi raději co se stalo se Sofií.Teď hned! :) Moc pěkný příběh, se sympatickými postavami.Sofii i Liv člověk nemohl nefandit. Zakjímavé jakou historii může jeden takový obraz mít.
(SPOILER) Tahle kniha měla potenciál....ze začátku. Kniha jako taková byla čtivá a začátek vyvolávající mnoho otázek byl pětihvězdičkový. Jenže pak se začaly nějaké odpovědi vynořovat a dobře rozjetý příběh začaly válcovat vidiny akčního hollywoodského trháku. Bylo to hodně nereálné, překombinované a naivní, ale to bych zkousla. Zklamal mě důvod toho všeho. Buď jsem se ztratila v časové lince, nebo začala likvidace Erika dřív než si přečetl email? Dovolená-ztráta paměti-oprava šéfova počítače ráno poté......nebo mi něco uniká? Možná to nebyl projekt Fénix, ale Věštecká koule. Kdo ví.
Začátek na 5, konec na 1 .....takže za 3
Nejak nevim co si o tom myslet. Do klasicke detektivky to melo daleko, do erotickeho romanu take,jako fantasy no nevim a napeti pokazde utnul Ryes jako pretinac michy. Prislo mi to jako takovy nedotazeny kockopes.....uvidime jestli se pustim do druheho dilu.
Vtipných momentů bylo dost,ale jako celek dost slabé. V nejlepším je někdy lepší přestat a to autor měl udělat už v polovině serie. Teď už je to jen nastavovaný sešup dolů
Nějak jsme se nemohla začíst. Velké tajemství zas tak velké a neuvěřitelné nebylo. Celkově mi to přišlo takové nemastné neslané.
Moje druhá kniha od autorky a opět podařená. Poslední dobou čtu poměrně dost detektivek a to kdekoliv a kdykoliv. Jen u L.Penny mám problém, že číst můžu jen když k tomu mám klid a nic dalšího mne neruší, zajímavé.
Pěkný příběh. Chvíli mi trvalo než jsem si zvykla na přeskakování mezi časovými obdobími, ale pak už se to četlo dobře.
Knížky z období války nevyhledávám a tahle se mi do ruky odstala jen díky čtenářské výzvě. Od Tučkové už jsem zkoušela číst Žítkovské bohyně, ale po několika stránkách jsme to vzdala. Vyhnání Gerty S. jsem přečetla. Klobouk dolů, autorka si toho musela nastudovat opravdu hodně. Knížka pro mne má jedno velké ALE. Zatím jsme si v každé knížce s hrdinou naválaza nějaký vztah. Měla jsem postavu ráda, fandila jsem jí, některé jsem naopak nesnášela, ale tady nic. Bylo mi celkem jedno co se s Gertou stane a celkově mi přišla jako taková postava bez osobnosti. Čekala jsem, že se bude s událostmi nějak vyvíjet, vždyť se kolemn ní děly velké věci. Na konci knížky mi přišla stejná jako na začátku a že tím životem jen tak netečně proplula. Knížka zachycuje otřesnou část naší historie, ale nějak mi v ní chbyí vývoj a emoce.
Někoho tahle kniha nadchne, někoho ne, někomu předá své poselství, jiný v něm žádné nevidí. Já patřím do skupiny pro kterou tahle knížka přínosem není a nebude. Zobrazení svaté trojice mi nesedělo, dlouhé debaty také ne. Rozhodně by mi kniha nepomohla vyrovnat se se ztrátou blízkého. Dočetla jsem jen abych se dozvěděla jak to dopadne.
Tohle je první Keplerovka, se kterou jsem se trápila. Chápu že každý autor má lepší a horší knihy a že se při tvorbě někam posunuje, ale směr posunu téhle autorské dvojice se mi moc nezamlouvá. Místo mistrného vymýšlení zápletek a hledání tajných vodítek jen masakr. Keplerovky byly moje jistota a těšila jsem se na ně, ale tady už asi další díl série vyhlížet nebudu. Ani jejich další počin, pod jiným pseudonymem (proč?) mě nenadchl. Asi nadešel čas posunout se k jinému autorovi.
(SPOILER) Po prvním dílu jsem se hned vrhla na druhý.
V prvním díle se mi Kiva líbila. Všechny zkoušky zvládla díky Jarenovi, ale vem to čert. Působila jako chytrá holka, která dokázala ve vězení přežít, což nebylo nic jednoduchého. Ale jak už bylo několikrát řečeno - ve druhém díle byla na facku. Totální naivka co neřekla jen to co nevěděla. Celou dobu jsem si ale kladla otázku....pokud je tak rozpolcená mezi svou a Jarenovou rodinou, tak proč to nevyřešit spojením? Místo "volby oni nebo my" mohla podlehnout citům a co by manželka budoucího krále Jarena sjednotit obě znepřátelené strany. Jasně, nevydalo by to na další dvě knížky, ale stejně.... nějak si teď nejsem jistá, jestli jí vůbec budu ve třetím díle fandit.
Dočteno, ale šlo to pomalu. Příběh jako takový by měl působit spíš děsivě, ale nepůsobil. Ta poetičnost, vykreslování tamní přírody a celkově styl psaní příběh natolik zjemnily, že všechny ty hrůzy revoluce úplně pohřbily a kniha tak byla zbytečně dlouhou a často i nudnou. Chystala jsem se na ní dlouho, ale spíše zklamala, než aby nadchla.
Tak takovou hovadinu jsem už dlouho nečetla. Přišlo mi to jak psané puberťačkou pro puberťáky. S každou kapitolu byl děj hloupější a hloupější. Totálně pitomí úplně všichni a Janiho tajemství už na mě bylo moc. Přečteno, tedy dočteno, jen kvůli čtenářské výzvě.
Asi moje poslední knížka od autorky. Příběhy "jejích" dětí jsou sice silné, ale s každou knihou mám větší a větší pocit, že hlavním cílem je posílení autorčina ega. Vykřičet do světa jak je báječná a skvělá a z každého dítěte, nad kterým už všichni zlomili hůl, dokáže svojí trpělivostí a láskou vykřesat to nejlepší a posunut ho během jednoho školního roku na úplně jiný level.
Přečetla jsem první tři díly a nějak nevím co k tomu říct. Jako oddychovka dobré. Nějak nevím, proč je kolem celé série takový humbuk. Už po přečtení pár stránek prvního dílu bylo jasné jak to celé dopadne. Cokoliv se událo bylo předvídatelné a čtenáře moc překvapení nečekalo.
První půlka mě opravdu bavila. Pak už bylo toho záchodového humoru už nějak moc.
Podle titulu a obalky jsem cekala neco trochu jineho.