Aingeal komentáře u knih

A přesně tohle já na severské literatuře tak zbožňuju - ten minimalismus, zámlku, náznaky; příběh, který je vlastně skrytý za textem. Autor už v originále vydal více knih ze série o Arvidu Jansenovi, do češtiny jsou přeložené ještě Muži v mé situaci (doba po rozvodu) a Na Sibiř (životní příběh Arvidovy matky). Všude hrají důležitou roli mezilidské vztahy, respektive jejich nefunkčnost, a (marné?) hledání sebe sama. Hlavní hrdina je možná vůl, ale volů je kolem nás nakonec dost, takže je to typ značně realistický. A nebo možná vůl není a jde jenom o takovou apatickou postavičku, co trochu zoufale hledá nějakou pomyslnou kotvu - a tak úplně ten život nezvládá.

Ano, není to snadné čtení, a tak je k tomu potřeba i přistupovat; jako pohodovou knihu na dovolenou bych si Pettersona asi nevzala, ale pokud máte tak trochu melancholickou a zádumčivou náladu - a sílu přemýšlet nad textem hlouběji - je to dobrá volba.

3 28.06.2021

Výborná kniha - mnohovrstevnatá, občas dráždivě záhadná, plná odkazů na severskou historii i kulturu. Kromě toho hraje v románu velkou roli i samotné dějiště: město jako místo úkrytu, místo anonymity, místo neomezených (skutečně?) možností. Christensen je rodák z Oslo, své město dobře zná a umí ho i výborně popsat.

Snad už jen jedna úvaha závěrem: kdyby nám autor skutečně nakonec na stříbrném podnose naservíroval všechny odpovědi, nepřišla by náhodou kniha o celé to svoje kouzlo?

3 28.03.2021

První a třetí povídka jsou vynikající - rozmar se obrací proti svému původci + absurdita situace i doby. Hrdina povídky "Já, truchlivý Bůh" zjistí, že pomsta rozhodně není schůdným řešením zhrzené lásky. "Nikdo se nebude smát" zase nejzřetelněji odkazuje ke komunistické realitě, kde osobní soukromí je věcí veřejnou - a doslova otázkou kolektivní cti. Druhá povídka, odkazující na umělecká klišé, je asi ze všech nejslabší, ale její konec zároveň působí nejnadějněji.

Nabízí se otázka, jestli je vůbec autorovou povinností stvořit postavy, které čtenářovi budou sympatické - nebo které v něm alespoň vzbudí pochopení? Milan Kundera představil ve Směšných láskách citově nevyzrálé cyniky: intelektuály a umělce bez schopnosti navázat zdravý citový vztah. Ale i takoví lidé jsou mezi námi (jak jsem měla tu čest poznat), a proto si zaslouží, aby se o nich psalo. Kundera má výjimečnou schopnost vylíčit myšlenkové pochody takových lidí, jejich pohnutky a uvažování... Za mě se tedy jedná o solidní psychologickou studii a rozhodně si ráda od autora přečtu i něco dalšího.

1 28.03.2021

Pokud se chcete něco dozvědět o tom, jak vznikla naše moderní společnost se svými přístupy k životu a hodnotami, pak určitě doporučuji k přečtení. Kniha je psaná velmi poutavě a je přehledně organizovaná: provede vás vývojem lidstva od "vítězství" homo sapiens kdysi v mlhách dávnověku, přes zemědělskou a průmyslovou revoluci, až po život ve světě moderních technologií.

Je patrné, že některá prezentovaná fakta jsou asi spíš hypotézami autora než podloženými objektivními informacemi, na kterých se shoduje většinová vědecká komunita. Jinak je ovšem docela pochopitelné, že autor musel hodně zjednodušovat a generalizovat, aby tak obsáhlé téma vystihl - jak jinak tyto informace předat laické veřejnosti (lidem bez hlubších znalostí historie, antropologie, sociologie...)? Každý pokus popularizovat vědu vnímám jako chvályhodný, a pokud vyloženě nečpí fantastickými smyšlenkami, s klidem ho přijmu a s chutí přečtu :).

8 30.01.2021

Velice čtivý historický příběh, napínavý, hodně popisný. O tom, jaká Hurrem opravdu byla, nemáme šanci se dnes už dozvědět. Ale autorovo ztvárnění této postavy bylo každopádně extrémně jednostranné a černobílé, což jinak zdařilému příběhu ubírá na věrohodnosti. Škoda.

22.09.2020

Na Brownových knihách se mi líbí, že člověka 1) něco naučí, 2) dají podněty k zamyšlení. Není to nikdy žádný bezduchý thriller, ale naopak každá kniha má silné poselství a nutí nás uvažovat nad světem, ve kterém žijeme. Nejinak je tomu i v Počátku, kde se propojuje otázka soužití vědy a náboženství s etikou technologického pokroku. Za mě nesmírně inspirující čtení a věřím, že podobně jako o Šifře a Infernu o něm budu přemýšlet ještě dlouho.

K textu samotnému: byl napínavý a měl spád, jak je u Browna zvykem. Přiznám se, na mě někdy moc sci-fi (ve fyzice a moderních technologiích se moc neorientuju), chybělo mi tam to napínavé luštění kódů v uměleckých dílech, jak to bylo v knihách předchozích. Ale uznávám, že k povaze knihy by se to ani nehodilo.

Za mě tedy 5*- opět skvělý Brown, který splní to, co od něho čtenář očekává. Jo, a budete mít chuť vyrazit do Španělska v jeho stopách :)

11 09.06.2020

Upřímně řečeno, už asi od první čtvrtiny to nebyl ani tak Knausgårdův boj jako spíš můj boj... Boj tuto předlouhou zpověď dočíst, protože nerada opouštím rozečtené knihy. Nejprve k tomu pozitivnímu - originální myšlenka, obdivuji autorovu odvahu něco takového napsat a vydat, to už musí srdce opravdu přetékat. V knize jsem objevila několik zajímavých pasáží (kde se Knausgård zamýšlel na různými aspekty života), které byly opravdu krásně napsané. Ať už si o knize myslím co chci, psát tedy autor nesporně umí.

Jinak jsou ale moje pocity rozporuplné. Napsat svou osobní zpověď na 400 stran, dobrá, ale natáhnout to ještě na dalších šest knih? To už opravdu trochu zavání narcismem a komerčností. Marně přemýšlím, o čem ještě tak autor může v dalších dílech psát - mně jedna kniha plná stýskání nad životem přišla až až. Mimochodem, jistým pasážím by prospělo zkrácení. Popis úklidu zaneřáděného domu v druhé části knihy zabral tolik prostoru, že mi už ze všech těch čisticích prostředků šla hlava kolem. Ve výsledku se tak nahromadila spousta momentů, kdy jsem se po pár minutách zírání na tu jednu stejnou stránku přistihla, že spíš než nad textem přemýšlím nad tím, co si uvařím k večeři.

Za sebe můžu říct toto: nebyla to úplná ztráta času, seznámila jsem zase se zcela novým typem literatury a stylem psaní. Ale úplně nevidím důvod pro všechnu tu slávu a nadšení, co knihu obestírá.

1 28.05.2020

Štěstí nemusí vždycky přijít v takové podobě, jak jsme si ho představovali. Nevím, jestli jsme vůbec schopni si uvědomit, co to hlavní hrdinku Elišku alias Hanuli muselo stát - opustit celý svůj život, kariéru, přátele, domov, přijít v podstatě o svou identitu. Psychologicky to muselo být zpočátku peklo, o to víc je pozoruhodné, že právě to peklo se pro ni nakonec proměnilo v ráj. Sice v pěkně drsný ráj, ale to už je život...

Celkově - nádherná kniha, která duši hladí i bodá. Oceňuji krásný jazyk paní Legátové, který příběh jedné osudové lásky posunul na ještě vyšší úroveň ("právě svou neschopností vládnout mi nasadil pouta").

16 17.05.2020

Tak bohužel, tato kniha se mi do srdce nevepsala. Čas ubíhající v kruhu (stále stejná jména, osudy...) byl sice autorovým záměrem, ale pro mě vytvořil nekonečnou linii naprosto nepochopitelných a nesmyslných událostí. Dvěma hvězdičkami každopádně oceňuji propracované postavy a svéráznou originalitu celého románu ;).

5 18.11.2017

Pro mě asi nejlepší kniha, kterou jsem za celý dosavadní rok přečetla. Žádná velká akce, ale prostý popis jednoho mrazivého dne v gulagu. Solženicyn nepotřebuje prvoplánově šokovat, aby nám ukázal hrůzu sibiřského pracovního tábora; stačí mu obyčejný hrdina, který popisuje i svět kolem sebe jednoduše a s jistým klidem, smířený s osudem. Ale právě tato metoda práce s textem na mě doopravdy zapůsobila...

7 26.09.2017

Jednoznačně velmi propracovaná alegorie, místy člověka až děsí ty vyhlídky na svět zaplavený a posléze ovládaný mloky. Oceňuji i jazyk, např. s mluvou kapitána Van Tocha si Čapek opravdu vyhrál :). Přesto všechno bohužel Válka s mloky není dílem, které bych měla chuť si ještě někdy zopakovat... pro jednou zajímavé, ale bude mi to stačit.

4 08.09.2017

Jedna z knih, která vás do sebe vtáhne a není šance uniknout. Román je zasazen do přelomu 18. a 19. století, takže vás nevtíravě seznamuje i s reáliemi té doby, určitým kontrastem mezi městským a venkovským životem - ale především je nadčasovou psychologickou studií postav. Časy se mění, ale charaktery lidí zkrátka nikoliv ;).
Líčení drsné norské přírody má pro mě ještě osobnější význam, připomíná mi těch pár let, co jsem měla možnost v této krásné zemi prožít; ta nostalgie je velká :). Pokud máte chuť přenést se na chvíli na sever, mezi tiše zpívající norské lázy - neotálejte se čtením této skvělé trilogie!

5 02.08.2017

Nádherná knížka (všechny tři díly!), která vás lehce přenese do doby viktoriánské Anglie. Je pravda, že co do jemné ironie a romantiky má text "austenovský nádech", ale v jedné věci nás autorka opravdu nešetří: popis tvrdých životních podmínek dělníků, průmyslového města zahlceného černým kouřem - to je vše vystihnuto velmi realisticky, působivě. Svět Gaskellové je hořkosladký a rozhodně nic neidealizuje. Všechny postavy si musí protrpět svoje, než se konečně dočkají nějakého toho štěstí :)...
A nemůžu než doporučit i skvělou televizní adaptaci od BBC z roku 2004, která mě ke knize přivedla. Stojí to za to!

Ačkoliv kniha není moc historicky přesná co se týče detailů salemských procesů, jednu věc vystihuje opravdu dokonale - a to onu děsivou úzkostnou atmosféru, neustálé obviňování a podezírání, rozporuplné vztahy mezi obyvateli Salemu... psychologická stránka je tu postižena moc dobře; a já sama za sebe věřím, že i hodnověrně. Knihu určitě můžu doporučit, četla se svižně (přečteno za dva večery) a nabízí mnoho podnětů k zamyšlení :)...

4 22.04.2017

K přečtení knihy mě přimělo skvělé filmové zpracování příběhu, tak jsem byla zvědavá, jestli kniha naplní moje očekávání. A podařilo se to na jedničku! McEwanův styl psaní (stejné situace z úhlu pohledu různých postav, originální popisy prostředí...) mi opravdu sedl. Knihu jsem přečetla během týdne a bylo moc těžké se od ní odtrhnout, hlavně v první části, která byla nejvíc napínavá, postavená na pozvolné gradaci událostí. Potom už byl příběh takový hořký, ale i tak se četl dobře až do silného konce...

2 17.03.2017

Moc zajímavý pohled do zákulisí myšlenkových pochodů člověka s autismem... myslím, že každému z nás, kdo se s někým takovým setkal, může podobná literatura přijít vhod :). Knížka není nijak pozitivní nebo idealizovaná, spíš naopak - odráží různé životní problémy, větší i menší, se kterými se může setkat každý z nás. A o to může být čtenářům bližší jak sám text, tak i Christopher!

4 25.12.2016

Zajímavý a neotřelý námět, navíc i skvěle zpracované charaktery postav - každá byla jiná, každá nabízela svůj úhel pohledu na život. Jsem moc příjemně překvapená, kniha byla velmi čtivá a morální drama na konci zanechá v člověku i nějaký ten podnět k zamyšlení...

7 11.12.2016

Velmi hezky sepsané, poutavé legendy, z nichž každá mě něčím okouzlila :). Nejvíce se mi líbila Legenda pražská, prostředí staré Prahy mám v literatuře moc ráda a děj byl rozhodně velmi originální. Další dvě legendy už byly trošku nudnější, ale stále to bylo moc příjemné počtení :).

14.10.2016

Jsou knihy z klasické literatury, které jsou mou srdeční záležitostí a mohla bych je číst pořád dokola - a pak ty, kterými se prokousám jednou a bohužel tuším, že už se k nim nebudu chtít vrátit... což je i tento případ. Záhada prezentovaná v tomto díle mi nepřipadala nějak zvlášť tajemná, stejně tak rozhřešení v mých očích nebylo zrovna působivé. Popravdě marně uvažuji, o čem tato kniha vlastně byla...

1 14.10.2016

Složitě se četla, autor má očividně zalíbení v jazykových prostředcích... někdy jich tam bylo na můj vkus až moc, a to jazykovou bohatost umím ocenit. Jinak ovšem kniha poutavá a geniálně propracovaná; bylo vcelku očividné, že se G. Orwell hodně inspiroval dějovou linkou, ale obě tyto knihy mají něco do sebe ;).

2 10.09.2016