AirshipPirate
komentáře u knih
Dívka odnikud
Radka Zadinová
Tohle by se snad nemělo prodávat dětem, nebo minimálně s edukativní brožurou "tohle není láska." Ti kluci jsou normálně predátoři, jeden horší jak druhej. První je do Niny odjakživa zamilovaný a ví, že jsou si prostě souzeni, jenom jí to jaksi zapomněl říct a doslova tím ničí přátelství, které spolu měli. A druhý? "Jsi moje, ať se ti to líbí nebo ne," "smiř se s tím, stejně už to o nás všichni vědí" - vážně? Docela mě zaráží, že to tady nikoho neznepokojuje. Navíc, je to přece jejich sestřenice, i když adoptivní! Co je snad ještě horší, že to v knize neznepokojuje ani jejich rodiče. Oni to vlastně čekali.
Potřebovala jsem něco lehčího na čtení a i když jsem skoro dvakrát starší než hlavní hrdinka (s nepoměrně více zkušenostmi), tak mě příběh vtáhl, i když asi z jiných důvodu než autorka zamýšlela. Ten Gabriel je fakt napřesdržku. Je pravda, že knížka postupně přestala ubíhat a plácali jsme se stále mezi vlastními pocity a nemocnicí. Často mě ze čtení vytrhlo, že vyprávění plynule v textu přeskakuje mezi úhly pohledu různých postav. A pak je tady černá díra Tom. Víme, že tam bydlí, víme že za ním Nina chodí, že je pro ni důležitý, ale asi 200 stran se s ním vůbec nesetkáme. Nina v té chajdě prostě zmizí a na dalším řádku se zase vynoří. Jsem ráda, že si na konci alespoň uvědomí, že "zamilovat se" nerovná se "milovat." Jako fakt gratulace, to mně trvalo několik let. Nicméně by mě asi víc bavilo, kdyby si bývala Diana nabrnkla pořádného chlapa, třeba v podobě nového stájníka, a nemusela dopadnout tak, jak dopadla...
Invaze
Roman Bureš
Musím říct, že dvojka mi moc nesedla. Peklo pořád dobrý, ale ta nebeská fáze mě nebavila. Navíc nějak nevím jak to celé koresponduje s epilogem první knihy. Škoda, jsem trochu zklamaná, protože po jedničce jsem byla opravdu namlsaná na pořádnou jízdu.
Inferium
Roman Bureš
Tohle byla fakt bomba a jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla. Po přečtení anotace jsem věděla, že si knihu chci přečíst a rozhodně nelituji. Velmi originálně vymyšlené a čtivé. Prolétla jsem ji za týden (pro představu, čtu asi 15 knih ročně) a smála jsem se u ní i brečela. Nacisti v pekle? Ou jé. Je libo stehýnko?
Temný gryf
Katie J. Taylor
Mám trochu smíšené pocity. Od knihy za 50 Kč jsem zas tolik nečekala, ale od začátku mě pohltila a nepustila, místy jsem byla až dojatá. Přitom bylo celou dobu jasné, kam děj směřuje, ale pořád jsem si říkala už, už, a ono ne. Děj pořád někam kličkoval a nevyhnutelné se stalo až na samotném konci, i když trochu jinak, než jsem si představovala. Časem mě začalo trochu štvát, že postavy nenapadla stejná (přímější) řešení jako mě. Zase musím trochu zkritizovat fyziku, protože hned na začátku se píše, že byl člověk velký jako gryfova noha, ale pak chodí gryfové klidně dveřma do baráku. Pochopitelně, že by ta zvířata musela být obří, aby se na nich dalo létat, tak předpokládám, že si holt lidé stavěli adekvátně velké domy a vchodové dveře, ale zas proč by to dělali i běžní obyvatelé, kteří nebyli gryfmistry? Gryf byl ze začátku velmi sympatický, ale na to, jak to mají být inteligentní tvorové se stále choval jako malé dítě (ale třeba dvacítka není u gryfa žádný věk). Navíc mě na něm iritovalo to jméno, předpokládám, že ztraceno v překladu. Naopak chválím, že množství postav bylo snesitelné a jména jasná a zapamatovatelná.
Kdyby existoval, přečetla bych si i další díl.
Proroci z fjordu Věčnosti
Kim Leine
(SPOILER) Chtěla jsem trochu vystoupit ze své komfortní zóny a zřejmě jsem se nechala trochu unést skvělým hodnocením. Knihou jsem se pročítala s velkým sebezapřením. Prostředí a téma bylo zajímavé, ale nějak to prostě nefungovalo. Nejspíš by se dalo říct, že děj plynul tak pomalu jako primitivní život na ostrovech severu. Místy to bylo velmi bizarní, ale potrat střelným prachem, to byl tedy vrchol. Mimochodem, pacientka přežila. Jenom náš misionář přišel o půlku vlasů a málem o oko. Studoval přece tak trochu i medicínu. Lovil mrtvoly z kanálů a prodával je na pitvy, takže tomu musí rozumět.
Arabella z Marsu
David D. Levine
Měla jsem ohromný problém s popíráním fyzikálních zákonů v této knize. Ale je to ohromně romantické a dobrodružné, je to steampunk. Stálo to za to.
Kaziměsti
Martin Bečan
Bylo to značně psychadelické, řekla bych na úkor příběhu. Okouzlila mě obálka ačkoliv české autory ani urban fantasy nemám moc ráda.
Sobí lidé
Teki Odulok
Kniha je velice velmi zvláštní, ale to už koneckonců knihy z dálného severu bývají. Ta kultura je prostě diametrálně odlišná, v mnohém velmi syrová a pragmatická. To ale neznamená, že je špatná. Proto mě hrozně vytočil ten socialistický epilog. Žili jste jako zvířata než jsme vám zabili soby a dali vám školy, že je to takhle lepší?
Verum
Courtney Cole
První díl mě uchvátil, ale tohle bylo opravdu zklamání. Kniha neměla prakticky žádný děj, až bych řekla, že se jednotlivé scény odehrávaly jako ve snách. Čekala jsem zase nějaké strhující rozuzlení, už jsem přemýšlela jestli není snad mrtvá i Calla, nebo naopak všichni okolo. Spíš jsem z toho zmatená a nejsem si jistá, kdo v jakém autě a kdy vlastně seděl.
Vinnetou 1
Karl May
Já jsem strašlivě zklamaná... Jsem zklamaná, protože jsem vyrostla na filmech, které jsem milovala a když jsem v dospělosti konečně přečetla knížku, zjistila jsem, že to tak vůbec nebylo. Že je ve filmu akorát půlka knížky a ještě překroucená. Jsem smutná, že to nebylo natočené tak, jak to vypráví kniha (alespoň v základních bodech viz Rattler vs Santer). Je to opravdu nádherný romantický příběh a jestli existuje dokonalý příklad lásky na první pohled, přátelské lásky, tak je to Vinnetou a Charlie.
Říše upíra
Jay Kristoff
Gabriel de Leon řečený Černý lev. Je to trochu mutant, vychoval ho řád, bojuje s příšerama, má mladičkého schovance, před bitvou se potřebuje zdrogovat. Jo a za kamaráda má barda, co je trochu vocas. Koho mi to jenom připomíná? Ale není to úplně jak přes kopírák. Svítící tetování a moc víry byly úchvatné. Také si nevzpomínám, že by po Brokilonu běhal někdo s ochočenou micinou. Ilustrace jsou naprosto boží. Církev byla zase vykradačka křesťanství a to té zvrácené verze, kde vás za prohřešky lámou kolem. A myslím, že ideu upírů dělených do různých kast podle toho, za jak dlouho vstali z hrobu a kolik jim proto zbylo mozkových buněk, už jsem taky viděla v nějakém anime. Každopádně jsem nepochopila proč už dávno nezačali všechny mrtvé pálit. Preventivně. A že to normálně nedělám, tady jsem si zapsala několik citátů:
"V bouři se moudrá žena modlí k Bohu, ale také vesluje k pobřeží."
(v životě krásně použitelné)
"Básníci jsou honibrci a minstrelové jsou jen básníci, co si smí honit na veřejnosti."
"Zavři člověka na sto let do místnosti s tisícovkou knih a pozná milion pravd. Zavři ho na rok do místnosti jen s tichem a pozná sám sebe."
Jako biologovi mi pořád vrtalo hlavou, jestli za to mohl asteroid nebo výbuch sopky, že jim zbyly k jídlu akorát brambory a houby. Na to, že Zaklínač mě vůbec nebavil, tak tohle bylo skvělé, akorát strašlivě dlouhé. Byla to nejdelší kniha jakou jsem kdy četla, abych se na konci dozvěděla, že se nic nedozvím? Klidně to mohlo mít o 300 stran míň. Tak kde mám ten další díl?
Nocte
Courtney Cole
Na první pohled další mladická romantika, kde je děvče nevysvětlitelně přitahováno ke krásnému neznámému. Celé je to ale zasazené do pozadí těžkého traumatu a tísnivých psychických problémů a musím říct, že ten plottwist na konci mě rozsekal. Na rozdíl od některých komentujících jsem podobný ještě nezažila. Také si odnáším utěšující poselství o vážkách. Neumím si nicméně představit, o čem by ještě mohl být další díl, ale jdu to zjistit.
Mrtvé hlasy
Katherine Arden
Nenadchne, neurazí. Asi je to také tím, že už úplně nepatřím do kategorie děti a mládež, ale nepřišlo mi to moc strašidelné. Možná ze začátku, ale pak už byla strašidla vidět všude a to tajemné atmosféře moc nepřidá. První díl jsem nečetla a možná i proto mi rozuzlení nedávalo moc smysl.