akdar72 komentáře u knih
Opět nádherné čtení. Tormodovo vnímání všeho kolem... Myslím, že druhý díl je ještě lepší než první.
Kapitulací Německa pro oběti války zdaleka nic neskončilo. Neměli kam jít, nevěděli nic o své rodině... Přišli o všechen majetek.. S hrůzou jsem četla pobyt malého Toma v koncentračním táboře a se stejnou hrůzou jeho život po osvobození, než se shledal se svou maminkou..
Nádhera. Krásný pohled na propletené osudy několika lidí. Zajímavě napsaný příběh formou dopisů a vzpomínek postupně očima jednotlivých postav.
Nádherná kniha. Obdivuji paní Steell, kde nachází náměty na své příběhy. I tato kniha Vás donutí zamyslet se nad svým životem...
Krásné čtení, stejně napínavé a vtipné jako první díl. Dokonale popsaná zima a postavení žen v té době. Moc se těším na Relikvii mrtvých.
Čte se moc hezky. První díl byl víc napínavý. Ve druhém jsem už tušila, jak vše dopadne. Nicméně začínám číst třetí.
Jinému národu by se to nikdy nepodařilo. Němci byli a stále jsou vychovávaní k poslušnosti a preciznosti. Nesouhlasím se zvráceností Rudolfa. Těžce ho poznamenalo dětství a německá povaha to dovršila. Byl v nesprávných časech na nesprávných místech. Je mi ho líto.
Napínavý příběh plný zvratů. Ale to, co je na knize zásadní, že se po přečtení hodně zamyslíte...
Opět krásný a dojemný příběh. Jen nechápu, že při nástupu do restaurace jako servírka, či při návštěvě lékaře a v porodnici, nikdo po ní nechtěl občanku.....?
Další krásná kniha od mé oblíbené spisovatelky. Těším se na další.
Úžasné!!!! Nejlepší kniha, kterou jsem četla. Nádherně napsaná. Četla se, jako když mažete ramu na chleba. Neuvěřitelné spojení napětí, psychologie a co mě dostalo? Po přečtení poslední věty jsem se rozbrečela...
Knihy Barbary Wood mám moc ráda, bohužel tato patří k těm slabším. Zlatá země, kde se příběh také odehrává v Austrálii, je mnohem lepší.
Opět krásný příběh, který se čte bez dechu.... Těším se na další knihy autorky.
Přečetla jsem ji jedním dechem. Snad všichni máme schované nějaké kostlivce ve skříni a je jen otázka času, kdy nás minulost dohoní... Co se týká médií v USA v roce 1997 (kniha byla vydaná), už jsme tam a nemáme, 25 let od revoluce, na co být hrdí. Ano západ doháníme rychle..
Dočtěte až do konce, byť se to může zdát těžké. Zamyšlení se po přečtení knihy stojí zato.
Další krásná kniha od mé oblíbené spisovatelky. Zamotané osudy, poutavý popis míst a historie.