Akťavs komentáře u knih
Četla jsem více knih od autorky, tato je méně podařená, příliš mnoho slov , nic objevného
trvalo mi delší dobu , než jsem se začetla, pořád se nic moc nedělo, ale jsem ráda , že jsem vytrvala, je to krásný příběh o rodinných a sourozeneckých vztazích a o hledání sama sebe v dospívání, i když sama jsem v jiné věkové kategorii, stojí za přečtení
kniha mě moc nezaujala, snad jen tím , že život se někdy zvrtne špatným směrem , i když je v tom člověk nevinně, četla se sice dobře, ale příliš výrazná nebyla
Knížka se mi líbila, první půlka více, obsahuje několik dobrých myšlenek o tom, kam se člověk žene a co je schopné dát životu smysl, každý to má samozřejmě jinak, ale dřív nebo později chce každý zjistit , co je smyslem života, kromě toho je v ní pár dobrých informací o užitečnosti kozího mléka
příběh mě donutil k zamyšlení nad zločiny obecně, ale mám k němu několik výhrad, nechci prozrazovat děj, který autor samozřejmě směřuje podle sebe, na což má právo, ale závěr je dost překvapivý a myslím, že hodně nereálný, alespoň z mého pohledu matky, přece jen pravděpodobnost byla tak 50 na 50, a ještě celý ten americký soudní systém, který se často o pravého viníka příliš nezajímá, spíš o toho , koho "chce" za viníka označit, no, jsou tak zvyklí, ale za mě tak 3 hvězdy
Zajímavá knížka, zajímavé osudy, někdy trochu rozvláčná, ale dočetla jsem do konce
kniha mě příliš nenadchla, tajemství minulosti hlavních hrdinů mohla být více rozepsaná, zajímavé bylo střídání časových rovin, které udržovalo napětí, ale konec mě trochu zklamal, dávám tři hvězdy
Já jsem vydržela do konce, ale mám stejný názor , je to rozpačité, a název knihy je trochu zavádějící
Kniha mě příliš neuchvátila, zápletky byly propletené, ale předvídatelné, všechno tak nějak nalajnované, a konec nepřekvapil
Málokdy odložím knihu nedočtenou, ale v tomto případě mi další čtení připalo jako ztráta času.Přímá řeč psaná kurzívou mi ani moc nevadila, spíše celkově.Nudné, nezajímavé, zápletky předvídatelné. Za mě tedy ne.
čtivá knížka, zaujalo mě , jak se lidé vyrovnávají s tím, že znají své předky často i několik set let zpátky , jak cítí nebo necítí odpovědnost ke svému rodu, někdy je znalost vlastní historie na obtíž, někdy naopak podporou a posilou
Zajímavá, někdy i napínavá knížka dokumentující první výlučně ženskou laickou expedici bez pomoci na severní pól, psaná formou deníkových zápisků matky a dcery, které se zúčastnily společně, je to příběh o tom, jak uskutečnit své sny, i když se mohou zdát neuskutečnitelné
Knížka se mi líbila , vcelku přijatelnou formou se zabývala všemi hlavními náboženstvími, která v Indii jsou, byla především o duchovnu a mně se líbilo, že ty různé náboženské směry existují vedle sebe v souladu , dodržují své někdy i ortodoxní tradice a jsou ostatními respektovány. Podle obálky by mě nezaujala, ale našla jsem si ji jiným způsobem a jsem ráda, že jsem ji četla. Autorka hledala nějaké náboženství, se kterým by se mohla nejvíce ztotožnit, aby nakonec našla vlastní cestu.