AlB3rt komentáře u knih
Snad každá divadelní hra je lepší v divadle, než na papíře a tato rozhodně není vyjimkou. Na rozdíl od Sluhy dvou pánů, který je bezesporu vrcholem Goldoniho tvorby, působí Poprask na laguně v knižní podobě zmatečně a místy nezáživně. Na divadelních prknech však ožívá a své nedostatky nedává znát.
Jakožto rodilý Pražan využívám služeb podzemky téměř každý den. Nikdy jsem se nad metrem nezamýšlel jinak, než jako nad jednou z možností, jak se dostat z bodu A do bodu B. Po přečtení této knihy se však můj pohled na toto dílo docela výrazně změnil.
Kniha mě mile překvapila, je čtivá a i já, úplný laik v daném oboru, jsem se čtením knihy vyloženě bavil a hltal jsem přibývající stránky.
Největší předností knihy jsou bezesporu nádherné vizualizace jednotlivých stanic metra, které navrhli a nakreslili ti nejlepší architekti své doby. I kniha samotná je velice pěkně graficky zpracovaná.
Čtení knihy bylo velice příjemným zpestřením jednoho večera a musím vyzdvihnout, že splnila svůj účel - na stanice odteď pohlížím jako na plnohodnotná architektonická díla.
Je mi tak trochu záhadou, proč se mi Gatsbyho příběh tolik líbil. Ve své podstatě se jedná o jednoduché vyprávění o nešťastné lásce. Přesto mě kniha pohltila a zejména konec má v sobě alespoň nějakou tu hloubku, a tak si své hodnocení mohu sám před sebou obhájit.
Je to již pěkných pár týdnů od přečtení této knihy, přesto nad ní stále přemýšlím a ostatní díla nejsou schopna ty myšlenky umlčet. Dle mého názoru knížka nádherně, místy i relativně drsně, ale zejména věrohodně popisuje nejdůležitější a nejkrásnější období lidského života - středoškolská studia. Je to sonda do duše a životního příběhu studenta, ve kterém se každý alespoň částečně najde. S přihlédnutím k faktu, že je to první kniha autora, ji musím zařadit hodně vysoko do svého pomyslného žebříčku. Jedná se o dílo, které značně ovlivnilo můj pohled na trable a radosti, které jsem dřive zažíval a v jisté formě zaživám dodnes. Akorát ten čas letí...
Humor. Velice kvalitní humor. Kniha chytne a nepustí. Není třeba dodávat více...
V knize se střídají dva extrémy. Skvělé povídky s pointou, zajímavým příběhem a svěrazným humorem. Opakem jsou pak povídky, které úplně nedávají smysl a člověk s každou další stránkou vyhlíží konec. Nejsem znalcem současných ruských poměrů, tudíž nemohu hodnotit, zda je ruský národ vyobrazen pravdivě. Nicméně jsem si čtení užil a zejména povídka Panspermie je důvodem, proč dát knize šanci.
Skvělá komedie, která člověka zaručeně rozesměje. Saturnin jako kniha i postava je dotažena k absolutní dokonalosti.
Jedná se o epické a velmi čtivé zakončení skvělé série, která člověka chytne a nepustí. Podle mě je Paní Jezera bezpochyb nejlepším dílem ze zaklínačského univerza a zejména vyobrazení bitvy u Brenny jest absolutním vrcholem, kdy jsem hltal každé slovo. Nezbývá nic jiného než vyzdvihnout skvělé vyprávění ze strany pana Sapkowského. Klobouk dolů...
Jedná se o skvělou kombinaci silného "hrdiny" a kvalitně zpracovaného fantasy světa obohaceného o jakýsi slovanský rozměr. Jednoduše perfektní.
Jedná se o velmi zajímavou úvahu o existenci a "podobě" Nejvyššího. A ačkoliv ne se vším souhlasím, krásně jsem si početl. Jedinou vadou na kráse je jakési "snižování" sebe sama ze strany autora. Jinak není co vytknout.
Od knihy jsem neočekával mnoho, ale byl jsem velmi mile překvapen. Je hezky napsaná, čtivá a dokáže čtenáře vtáhnout do děje, což je umocněno citem pro detail, kterým autor očividně disponuje. Děj je hezky napsaný a čtenář je schopný ztotožnit se s ním a prožívat Barnabášův příběh. Rozhodně mohu doporučit!