Alcarmo komentáře u knih

Podle mého se jedná o nejlepší díl z řady příběhů, kde vystupuje Tonička Bolavá. Nedá mi to, abych také nezacitoval „Najít svůj dar, to je štěstí.“ To, že Terry Pratchett i Jan Kantůrek svůj dar našli, dokazuje nejen tato kniha, ale také radost, kterou svým štěstím přinášeli tisícům čtenářů. A v případě Jana Kantůrka doufám, že ještě dlouhý čas přinášet bude.

6 11.07.2017

„Výchovný román“, od významné představitelky německy psané literatury na Moravě, překvapí rozhodně svou barvitostí. Chvílemi skoro až naivní příběh je zasazen do prostředí, které autorka znala z dob svého mládí. Určitě stojí za přečtení, ačkoliv pro mnohé nedosahuje úrovně jiných děl Marie von Ebner-Eschenbach.

02.07.2017

Monografie historičky Marie Ryantové objektivně a s pozitivním podtextem líčí život jedné z nejvýraznějších žen české renesance. Kniha se věnuje kromě Polyxeny, také jejímu nejbližšímu okolí, zázemí a motivacím - které nemohou být pro detailní představu opomenuty. Svojí čtivostí se tato odborná publikace mnohokrát přibližuje beletristickému líčení.

1 10.06.2017

Neosobně vyprávěný příběh dvou sester Majky a Zuzky, přičemž hlavní pozornost je spíše věnována první jmenované. Zachycuje reakce patnáctiletých školaček na život a také celou škálu pocitů. To ovšem nepřekvapí, neboť kniha je určena dospívajícím dívkám. Nicméně právě z toho důvodu mohou knihu docenit jen dívky.

23.05.2017

Třetí díl podivuhodné dobrodružství podivných dětí finišuje strhujícím závěrem. Nemohu se však zbavit dojmu, že spojení dosud nepublikovaných fotografií a textu působí zvláštně. Nicméně ono to skutečně funguje. Jedno s druhým se skvěle doplňuje. Všechny tři díly představují napínavý fantasy příběh, přestože se nezavděčí každému, lze jej jen doporučit.

2 11.05.2017

Ke této knize od Ivy Hercíkové, která volně navazuje na dva předcházející příběhy, jsem se dostal čirou náhodou díky čtenářské výzvě. Jedná se o poměrně poutavý příběh, jenž je zaměřený na dospívání a první (druhé) lásky. Vhodný popis postav i rychlý spád zpříjemňují četbu.

02.05.2017

První román reprezentující severskou detektivní školu, který jsem četl od autorské dvojice Sjöwallová-Wahlöö, mě v mnohém příjemně překvapil. Záhada zamčeného pokoje, odehrávající se v kulisách Stockholmu, má rozhodně větší spád příběhu v druhé půli, nechybí ale ani trochou toho napětí, mimo to má velkou dávku ironie (často zbytečně dehonestující „západní životní styl“). Dobře napsaný příběh obohacuje příměs inteligentního humoru, který představuje vítané osvěžení.

4 30.03.2017

Po přečtení knihy bude mít nejspíš pozorný čtenář rozporuplné dojmy. Ty ostatně nejlépe vyjádřil autor sám, když Oldřich oslovil uhlířova syna Jíru „Zdravím tě, Víte“. „...Ten stál zaraženě u dveří...“. Tedy nejen chlapec byl právem zaražený, jistě také mnohý čtenář. Člověku se vkrádá na mysl otázka, zda-li skutečně někdo knihu redigoval. Další otázku vyvolává zacházení s historií. Jak moc musí autor historické detektivky dbát na historickou přesnost? To však ponechám na subjektivním posouzení každého čtenáře. Poměrně povedený styl autora a zápletky dělají z knihy příjemné čtení, které narušuje množství chyb - byly však zmíněné již ve více komentářích.

5 11.02.2017

Sir Terry Pratchett, držitel Řádu britského impéria, stvořil nejen sérii knih, povídek, map či kuchařek o fiktivní zemi, díky které si fantasy literaturu oblíbili čtenáři po celém světě. Mimo to však napsal také celou řadu velice čtivých knih, mezi které Filuta bezesporu patří. Všechny jeho knihy, které jsem měl možnost dosud číst, spojuje skutečnost, že dokáží vzbudit v čtenáři tu správnou atmosféru. Podobně jako až neuvěřitelné vyobrazení charakterů jednotlivých postav. Filuta není historický román, ale historická fantasy, proto mi jako čtenáři mírné ohýbání historických faktů nevadí. Poutavý příběh, který v sobě skrývá trochu pocty Dickensovi a Mayhewovi, ale také toho, že svět - ačkoliv není vždy pěkným místem - utváříme sami svými činy. To vše zabaleno ve skvělém překladu Jana Kantůrka.

4 07.02.2017

Velice povedená kniha, která dokáže zaujmout hned od prvních stránek. Do královské politiky se zamíchaly nejen tři čarodějky, ale také bouře, duchové, šašci, divadelní technika a přemnozí jiní efektové. Vyvážená parodie Macbetha, navíc skvělá Bábi Zlopočasná, jejíž charakteristika je oproti Čaroprávnosti již vypilovaná.

5 31.01.2017