Alcarmo komentáře u knih

Milý příběh, v němž hlavní roli vystupuje malý sirotek, živící se jako kominík, kterému se během Vánoc splní nejedno přání. Dětěm se určitě bude líbit vyprávění i ústy malované obrázky.

19.11.2024

Rozsahem velmi útlá, leč obsažná knížka vlastně představuje "oficiální" pohled katolické církve na otázku předkřesťanských tradic a jejich zakomponování do křesťanství. Hlavní pozornost upírá na význam a historii Samhainu, jeho přeměnu vedoucí až třídennímu svátku Allhallowtide: All Hallows' Eve (předvečer Všech svatých), All Hallows' Day (Všech svatých) a All Souls' Day (Památka všech věrných zemřelých, resp. Dušičky). Všímá si ale i několika dalších svátků. Ostře se přitom vymezuje proti konzumnímu pojetí svátků, novopohanství a New Age. Čtenářsky srozumitelný text argumentačně pracuje s principem akulturace, "tedy s formálním přijetím jisté tradice a zpracováním jejího obsahu". Určitě v mnohém přínosnou knihu, a to nejen pro věřící, lze s čistým svědomím doporučit.

1 31.10.2024

Pěkná knížka, v níž křesťanská autorka uvádí řadu životních zásad – veskrze pravdivých a přínosných (vědomé dýchání, přítomný okamžik apod.), které bych čekal u východního duchovního učení. Místy se vlastně čtenáři nabízí "totéž v bleděmodrém". Celkově to, alespoň na mě, působí, jakoby si Anne Kertz vzala něco z ignaciánské spirituality a k tomu přidala "trendy" myšlenky z buddhismu. Přišlo mi, že první půle knihy je o něco čtivější. Čtenáře provází celou knihou řada citátů a sdílených autorčiných zážitků. V závěru autorka přidává souhrn nejvíc doporučených zásad.

1 15.07.2024

Téměř polovinu knihy tvoří komentář německého biologa a člena jezuitského řádu Adolfa Haase, doplněný o stručnější a tematicky laděný komentář římskokatolického teologa a člena jezuitského řádu Petra Knauera. Dohromady jde o rozsáhlý a čtenářsky náročnější úvod k vlastnímu deníku, který nabízí „letmé“ nahlédnutí do nejniternějších myšlenek Ignáce z Loyoly. Deník totiž sleduje pouze krátké časové období, od 2. února 1544 do 27. února 1545. Přičemž deníkové zápisy od dubna 1544 jsou již spíše heslovitého charakteru. Němečtí editoři kladli hlavní pozornost na Body k volbě (elecciones) o chudobě domu Tovaryšstva Ježíšova. Běžného čtenáře možná překvapí míra pochybností, provázející zakladatele jezuitského řádu. Což však ani zdaleka neumenšuje – četnými zápisy potvrzenou, úctu, pokoru a lásku k Bohu, kterou tento charismatický světec cítil.

03.05.2024

Pěkně pojaté vyprávění o sirotku, který byl sice zpočátku vinou zanedbané výchovy zdánlivě "bez Boha na světě", ale svojí otevřeností a odhodláním k němu našel vlastní cestu. Tato evangelizace pro děti se autorce opravdu povedla.

07.12.2023

Moje první kniha od této autorky a rozhodně příjemné překvapení; vtipné, nečekané, optimistické, taková dobrá oddechovka :-)

28.09.2023

Kniha představující věroučná stanoviska římskokatolické církve, určená spíše pro katolické bohoslovce a kněze. Sám prof. Zlámal opakovaně ve své knize dělí názory podle náboženského cítění jejich autorů na 1) hlásící se k nějaké církvi nebo reformační sektě, 2) liberální a 3) katolické. Následně jim podle toho přikládá váhu. Věřícím jiných denominací nedoporučuji, protože obsah a forma jeho podání může vzbudit resentiment a prohlubovat animozity. Negativní reminiscence může vyvolat i u ateistických čtenářů.

1 06.08.2023

Odborná publikace srozumitelně vykresluje okolnosti ovlivňující vládu Konstantina. Práci sice okrajově sráží nevhodně zarovnaný poznámkový aparát, ale to je pouze detail. Do jaké míry byl Konstantin křesťanem, se po seznámení s knihou neodvažuji soudit, ale domnívám se, že mezi křesťanskou morálku rozhodně nepatří nezpochybnitelný podíl na smrti sedmi svých příbuzných, uctívání slunečního božstva Sol Invictus, svolení s uctíváním vlastní osoby a své rodiny v pohanském chrámu či pronásledování křesťanů (donatistů). Výčet pravda není kompletní, ale kdo chce, ten si obrázek udělá přečtením knihy sám. Jinak nemohu než souhlasit s Anjin, že kniha ve výsledku zviditelňuje roli Diokleciána.

3 31.03.2023

Poutavý příběh italského světce, i když místy možná trochu jednostranně podaný. Don Bosco očima salesiánského kněze a popularizátora rozhodně stojí za pozornost. Teresio Bosco se touto knihou pokusil vyplnit prostor mezi hezkou pohádkou a kritickými studiemi. Podle mého názoru mírně sklouzává k té první skupině. To ale vůbec neubírá nic z dojmu, který Don Bosco zanechal v srdcích salesiánů, jejich podporovatelů i mnoha čtenářů. Včetně toho mého. České vydání z roku 2004 však narušuje množství chyb (interpunkce, překlepy apod.), vyvolávající otázku, zda někdo knihu redigoval.

1 18.03.2023

Útlá knížečka přinášející čtenáři nejen „přikrášlené“ příběhy ze života sv. Františka a jeho následovníků, či povedené ilustrace současného italského umělce, ale předně vykreslení vědomého propojení duše a těla ve víře. Síla knih prý spočívá ve schopnosti naučit čtenáře myslet na druhé, pokud je to pravda, pak Kvítky mezi takové knihy nepochybně patří.

4 15.01.2023

Útlá knížečka, v níž se vše točí kolem plynoucího času a jídla. U některých čtenářů možná zanechají „otisky svých vln“ některé myšlenky, ale třeba i jazyk, místy hraničící s poezií. Osobně si odnáším veskrze příjemné dojmy, ale určitě není vhodná pro všechny.

08.01.2023

Výborně zpracovaná odborná monografie, které se díky čtivému a srozumitelnému podání nemusí bát i širší veřejnost. Inspirací může být zvláště pro věřící všech denominací, kterým nabízí odvahu k snášení a řešení církevních problémů a individuálních nesnázích prostřednictvím poznání prvotní církve, z níž čerpá křesťanství dodnes. Obdivuji neuvěřitelnou erudici autorky, která se nebojí přiznat, že na některé otázky nezná odpověď. Ale kde si neví rady rozum, tam napoví srdce.

1 21.08.2022

Komu že je tato kniha určena? Možná každému, kdo k Bibli přistupuje s pochybnostmi či nedůvěrou, domnívající se třeba, že v ní najde jen upravenou propagaci. Víra však neznamená zaslepenou pobožnost, naopak musí nám dávat možnost odmítnout uvěřit, jinak to není víra. Pokud si tedy chcete udělat lepší obrázek o chlapíkovi, který přišel se slibem života v lásce a míru, pak vřele doporučuji právě knihu od Philipa Yanceyho. Díky tomu zjistíte, že Ježíš byl/je bláznivě volnomyšlenkářský, nezkrotný, jemný, tvořivý, milující zábavu a neustále trávící čas s nevěřícími ;)

30.04.2022

Motivační hesla jsou jako cokoliv přehnaně sentimentálního, může to být hezké, ale ve výsledku tak trochu na nic. Zde je ale příjemně okořeňují zážitky z výcviku či vzpomínky na rodiče apod.

28.04.2022

„Dobytí severního pólu“ v podání týmu Jakeš – Horký, přitom „zachraňující“ Pepeho Jijóna. Takové svižné a poutavé vyprávění, co se člověku umí dostat pod kůži. Určitě doporučuji.

1 04.03.2022

Sněhovým vločkám, snášejících se z čisté oblohy, se prý hovorově říká květy větru, protože připomínají okvětní lístky poletující ve větru, což zní malebně. Kéž bych stejně mohl chválit knihu samu. Dojem mi kazí především opakující se vzorce jednotlivých příběhů a obecně časté opakování pravidel pro cestování. Na druhou stranu, pokud bych nečetl předchozí díly, hodnotil bych knihu rozhodně líp.

3 12.02.2022

Hodnocení je vždy subjektivní, tady však naprosto souhlasím s B4LU. Nejlepší z celé série. Hlavní postavy, které čtenáře provází celou sérií (Jošua, Lobsang, Sally), „vyzrály“, a ty nové – jako Stan, příběh obohatily.

1 27.09.2021

Vinohrady nejsou pouhou „zemědělskou plochou“, jsou duší Moravy, obohacující naši kulturu i nás samé. A srozumitelně popsat všechny vlivy, které vytváří neopakovatelný charakter vína, není vždy jednoduché. Zde se to však povedlo.

04.04.2021

Provedením celkem příjemná kniha, která ale zřejmě neodkryje žádné nové poznání těm, jenž se už někdy s japonskou filozofií a estetikou setkali. Je poměrně čtivá, tedy osobně jsem neměl pocit promarněného času. Po obsahové stránce rozčleněná na osm vyvážených kapitol, jimiž může člověk procházet podle toho, jak mu to bude nejlépe vyhovovat. Doplněna o tipy při návštěvě Japonska a anglickou bibliografii. Nehraje si na univerzální pravdu, a možná někomu nabídne nové perspektivy prožívání života.

1 19.01.2021

Krátké, oddechové a rychle plynoucí čtení, z něhož si odnáším dva hlavní poznatky. Za prvé, že jsem vděčný autorce za sdílení svých zážitků a pocitů z jarní karantény, a za ty střípky z jejího života. A ten druhý bych shrnul asi tak, že Halina je spisovatelka, která možná neloví v hlubokých vodách – to dá rozum, když jí voda nadnáší, přesto čtenáři sem tam předkládá hlubší myšlenky. Jo, opravdu musím uznat, že i mě těch dvanáct receptů na konci také zarazilo a v duchu jsem se ptal, co tím chtěl básník říci. Ale když se dívám na jednotlivé kapitoly, pak to smysl dává.

2 30.10.2020