Alcarmo komentáře u knih

Pro mě osobně je to oproti předchozím dílům kvalitativní sešup. Více dějových linek, které spíš rozmělňují pozornost, a tak dvě třetiny knihy působí jako vyprávění o ničem. To „zajímavé“ se začíná odehrávat až v poslední třetině; problém je, že i v tomto případě nelze mluvit o nějakém napětí, protože závěr je docela předvídatelný.

08.06.2019

Pokud čtenář/ka neočekává nějaké hlubší poznání života moderních českých a moravských aristokratek, jejich postojů a vnímání současného prostředí, pak nebude příliš zklamán/a. Protože právě to tato drobná knížka opravdu nenabízí. Jedná se pouze o letmé seznámení s vybranými zástupkyněmi předních českých a moravských rodů. Prostor, který jednotlivé aristokratky v knize dostal, působí mírně nevyváženě. Vyzdvihnout si na druhou stranu zaslouží sladění rozhovorů s přehledovými údaji. Značná pozornost je věnována přerodu společnosti od monarchie k republice, a později přežívání během totality. Ze současnosti je hlavní otázka zaměřena na vnímání šlechtictví. Osobně vnímám knihu jako příjemné a čtivé představení několika výjimečných žen, které spojuje mnohdy víc než jen stav, tradice, víra či zodpovědnost vůči rodu.

1 07.03.2019

Když se mi kniha dostala do rukou, vnímal jsem jí poměrně rezervovaně – nemyslel jsem si, že by mi mohla něco dát. Brzy jsem ale zjistil, že jsem se mýlil. Od začátku nesmírně čtivá autobiografie, která si rozhodně zaslouží větší pozornost a čestnější místo. Silný a motivující životní příběh stojí za přečtení.

3 23.02.2019

Velmi zajímavá kniha, připomínající místy detektivku. Lee Strobel přiznává, že kniha neobsahuje všechny možné otázky a odpovědi, to ale ani nebyl záměr. Vybízí čtenáře – bez ohledu na to, zda věří či nikoli, aby o všem přemýšleli. Ukazuje tak jednu z mnoha cest, které vedou ke Kristu.

5 03.02.2019

Mé druhé setkání s autorkou a znovu se jedná o výborně napsanou knihu. Osudy tří generací jsou v některých částech až příliš vykonstruované, ale to nic neubírá na čtivosti. Pro mě jde o další důkaz, že Alena Mornštajnová je rozená vypravěčka.

3 28.12.2018

Osobní vzpomínky prezentované, jako by se jednalo o román. To také poněkud usnadňuje četbu. A přesto, že zpočátku může vyvolat jisté rozpaky – netuším, do jaké míry je vyprávění přikrášlené, tak stojí za přečtení.

2 28.12.2018

Rozhodně zajímavá knížka, která doslova burcuje své čtenáře k aktivitě. Motivující bez ohledu na to, zda jste věřící, či nikoli.

3 28.12.2018

Náhodné setkání s autorkou, jejíž vyprávění dokazuje, jaký je rozdíl mezi knihami, které snadno působí na cit, a těmi, které vniknou hluboko do srdce.

2 28.12.2018

Fajn oddechovka; sice moc nenadchne, ale litovat času také člověk nebude. Postav zase tolik není, že by se člověk v jejich změti ztrácel – navíc příběh překvapivě svižně odbíhá, a tak ve výsledku převládají spíše pozitivní dojmy.

3 28.12.2018

Jen tak mi nevyblednou vzpomínky na „studenty“, snažící se odhalit, jaké chyby udělali, a přitom odkryjí něco mnohem horšího. Dojemná kniha, z níž nikomu nebude příliš veselo, přesto stojí za to. I kdyby jen pro zamyšlení, jaké jsou hranice lidství, nebo na tím, co vše bychom v Norfolku hledali my...

4 16.08.2018

Zvukomalebné trojverší, na pozadí zajímavého příběhu, mě donutilo na chvíli zpomalit a všímat si maličkostí kolem sebe. Nečekaný závěr představoval už jen jakousi odměnu. Tenká knížka, která si rozhodně nezaslouží hodnocení pouze podle obalu.

2 09.08.2018

Dojemný příběh, který nepřekypuje vtipem, jako spíš postřehy a dojmy. Zanechá však v člověku značnou dávku melancholie. Někdy člověka příjemně překvapí knížka, od níž by to nečekal.

5 08.08.2018

Gail Tsukiyama mě svým vyprávěním naprosto uchvátila. Příběh tak lehce plyne, že se ani nenadějete a jste najednou na konci.

2 08.08.2018

Útlá kniha představuje čtyři povídky plné metafor, černého humoru, ironie a melancholie. Poměrně těžká četba pro letní dny, ale rozhodně příjmené překvapení.

08.08.2018

Kniha, která umí pohladit duši. Tu dětskou, ukrytou v každém z nás.

7 28.01.2018

Knihu jsem přečetl doslova jedním dechem, rozhodně platí: „když někdo zažívá dobrodružství, čas mu utíká úplně jinak.“ Pro mě osobně je to zatím to nejlepší, co jsem od Dominika Landsmana četl. Pěkný a čtivý příběh, který podbarvuje směs humoru (od naivního až po černý). Zkrátka kniha pro děti i dospělé.

2 01.01.2018

Celkem je to pěkný román, u kterého si člověk oddechne. První díl trilogie zase tolik historických událostí nepřináší. Německý pohled tu ovšem nechybí, proto je také osud rodiny na pozadí německých dějin zajímavý. Nenáročné čtení může sem tam narušit nepřímá řeč, ale možná je to jen subjektivní pocit.

6 29.12.2017

Vyprávění osobních zkušeností Jima Hohnbergera – spojených s vírou, tvoří zajímavý příběh. Knihu sice ocení mnohem víc věřící, než ateisté. To hlavně pro znalost pojmů. Některé myšlenky jsou však univerzální, proto mohou být vhodnou inspirací k zamyšlení pro každého. V jednotlivých příbězích si může každý najít kousek, který ho něčím osloví. Mně osobně se líbil příklad Roba, který se kvůli záchraně svého manželství rozhodl změnit. Slova mají velkou moc – někdy i jediné slovo může ublížit a změnit život. Pokud jde o slova platí: „A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.“ (Jak 1:19)

1 16.12.2017

Jedná se o lehké vyprávění životních příhod, v němž se Nayyar doznává k různým chybám a přehmatům. Podobné problémy, které s nadhledem v knize popisuje, prožila asi většina lidí, což může samozřejmě čtenáře s autorem spojovat. Stylisticky je kniha možná jednoduchá, ale rozhodně si své čtenáře získá. Někoho jen tím, že jde o Rajeshe z televizního seriálu. Dalšího třeba proto, že Kunal své příhody vypráví, jako kdyby byl s přáteli na večírku.

2 10.09.2017

Na poslední knize Terryho Pratchetta je skutečně znát, že není doladěná. Můžeme spekulovat, jak by vypadala, kdyby byla zcela dopsána. Možná by byla rozsáhlejší, některým dějovým liniím by věnovala větší pozornost, ale přesto se jedná o povedenou knihu ke které se rád vrátím.

3 24.07.2017