Alethea_k komentáře u knih
Páni! Ze začátku jsem se obávala, jaké to bude. Ale postava Delily si mě získala už na prvních stranách. Úplně jsem se do příběhu ponořila a užila si ho. Vlastně nemám co vytknout! Odpočinkovka, která zpracovává taktéž důležitá rodinná témata a ne zcela ideální vztahy a vazby. Líbil se mi vývoj hlavních postav, to jak reagovaly. Nepřišlo mi to zas tak přitažené za vlasy. Na léto ideálka! Nemůžu se dočkat druhého dílu, vrhnu se na něj co nejdřív.
Blecha je fajn ruská povídka z historie. Typická záležitost, kdo má rád ruskou literaturu, neměl by minout.
Zvonkohra je opravdu atypická sbírka povídek, kde cením především nápad. Ne všechny povídky se mi však líbily a rozhodně bych knihu neoznačila jako nejlepší knihu roku (takto jsem na ni byla nalákána). Pokud chce ale člověk trošku experimentovat, proč ne. Přečetla jsem téměř na jeden zátah.
Knihu jsem se snažila s přestávkami číst několik let a nedočetla jsem. Nepřijde mi, že by za to stála. Nikam se to neposouvá, srdceryvné popisy ve mně nic nezanechávají, přistihla jsem se, že při čtení nedávám pozor, netuším, jestli se jedná stále o jednu postavu, nebo zda jsme zničehonic někde jinde, jelikož zde absentuje jméno hl. hrdiny. Hodnotím kladně pouze obálku a specifický styl psaní. Obsah mi uniká.
Souhlasím s předchozím komentářem. O komedii v pravém slova smyslu nemůže být řeč a celé je to typicky ruské. Bohužel, doufala jsem právě v tu komedii, nečetla jsem si komentář dříve...
U čtení jsem nevydržela dávat pozor, moc mě to nebavilo. Dočetla jsem to do konce hlavně proto, že je to krátké. Je to škoda, protože první věty jsou velmi slibné, konec taky nebyl tak špatný...
Jsou i horší tituly, ale Smrt Pazuchina je průměr. Kdo se tomu vyhne, o nic nepřijde.
Nemyslím si, že je nutné knihu číst, pokud se vám Srdcerváči pouze líbili. Je to typická kniha, kterou budou zbožňovat skalní fanoušci, jiní mohou projít kolem. Kladně hodnotím možnost namalovat si vlastního Nicka a Charlieho, dále background. Nemyslím si ale, že je nutné kvůli tomu tisknout knihu :-)
Komiksy/příběhy ze "světa" Nicka a Charlieho si přečtu ráda, tyto "technické" věci už vyhledávat nebudu.
- Pokud ale čtete v angličtině, kniha je skvělá pro začátečníky. Stačí úroveň A2/B1 úplně bohatě :-)
Spousta veršů se mne dotkla, především ty úvodní, v první části sbírky. Poezii často nečtu, toto bylo ovšem příjemné překvapení.
Chápu pointu a důvod zpracování takového tématu, ale samotné čtení mě nebavilo. Po přečtení Revizora a Ženitby jsou Hráči slabí.
Nicméně pro úplný přehled Gogolovy tvorby doporučuji přečíst i tak.
Moje koncentrace při čtení tohoto dramatu byla v záporných bodech. Drama mi vůbec nesedlo a extrémně mě nebavilo. Ze školy si pamatuju na situaci okolo Borise Godunova a Lžidimitrije... A ze zpracování jsem byla zklamaná.
Nyní jsem četla v angličtině, pamatuju si na doby, kdy jsem deníkem malého poseroutky žila. Dodnes si dokážu vzpomenout při čtení v aj na děj a myslím si, že mě to i baví stále stejně. Výborné!
Co se týče aj - je jednodušší než v prvním díle. :-)
(SPOILER) Po přečtení Na dně od Gorkého jsem měla místy pocit, že čtu to samé, akorát za trochu jiné doby. Rozhodně drama není pro každého.
SPOILER
Nicméně, alkoholičku Olgu a boxera Serjožu si budu pamatovat už asi navždy.
Oceňuji abecední seznam autorů, už tolik mi nesedlo vypracování některých autorů, ani grafické zpracování textu. Informace jsou to často cenné, ale manipulace s textem za trest.
Skvělý přehled pro studium literatury. Díky němu lze lépe pochopit kontext. Nejlépe zpracované "učebnice" ruské literatury, které se mi dostaly do ruky.
Tento přehled dokáže při studiu zachránit zadek. Výhoda je, že oproti literatuře 19. st. je seřazena především dle směrů v rámci nějakého období. Přišla mi přehlednější a lépe se z ní učilo.
Odpočinková věc, prolistováno za jedno odpoledne. Bez ní se svět nezboří, s ní taky ne :)
Chápu myšlenku, ale styl psaní mi neseděl. Uprostřed knihy jsem měla vyloženě čtecí krizi a musela na skoro dva měsíce přerušit čtení. Konec má být překvapivý, za mě byl spíš zmatečný. Jednou stačilo a nikdy víc :)
Jako absurdní drama super. Ze začátku jsem si říkala, že to do absurdního dramatu má daleko, ale postupně se to stupňovalo. Např. Kdo se bojí Virginie Woolfové je mnohem lepší, ale na oddech stačí.
Dílo jsem přečetla bez znalosti autora a dějin. Velká chyba. Spousta věcí mi tam unikla. Doslov ještě z dob minulého režimu asi také není zcela spolehlivý interpretační zdroj.
Komedie se mi velmi líbila, stejně jako všechny předchozí od ruských autorů.
Lermontovy poemy mi příliš nesedly, ruší mě také to, že jsou texty přeloženy různými lidmi. Otiskne se do textu spíše práce překladatele, než aby měl člověk představu, jak psal skutečný Lermontov.