Aletka komentáře u knih
Volné pokračování Betty MacDonald v moderních kulisách. Členění a spád kapitol nejsou tak vypravěčsky precisní jako v předloze, zakončení občas trochu do ztracena, nevygradované. A nějakou tu kúru na své neduhy by často potřebovali spíš ty rodiče než děti, což je vlastně samo o sobě dobrá pointa, jen není jisté, jestli zamýšlená.
Zaráží mě ten předpoklad, že jen lidi umí to a ono, hlavně v oblasti pamatování si. Velká část knihy se věnuje zpochybňování tohoto vědeckého pohledu. Nikdy mě nenapadlo, že biologie (od doby osvícenství) je v tomto tak nadutá...
Kapitolám chybí vypointovaní, brání tomu i časté odbočky z tématu. Je to celkově roztříštěné, ale zajímavé a dobře se to čte.
S tímto dílem jsem nebyla moc spokojená, všechno bylo takové nějaké odfláknuté, včetně českého překladu. Opravdu by překladu prospěl korektor francouzských reálií, to mě při čtení velmi otravovalo.
Tak se zamýšlím nad vydáním této knihy ve formě e-knihy díky Městské knihovně Praha. To je super, člověk si s sebou na dovolenou na Šumavě nemusí brát kufr knih, stačí mu jedna čtečka. Ale proboha! Když už se někdo dělal v e-knize s poznámkami pod čarou, měl to udělat pořádně a opravdu odkazované pojmy vysvětlit. Zde to vypadá jako osobní poznámky editora, když on sám narazil na něco, čemu nerozuměl. Také by bylo lepší nepoužít v těchto poznámkách pod čarou soudobý hovorový jazyk, kontrast s jazykem knihy je drásající.
Mám moc ráda tyhle detektivky plné jídla a bretaňských tajemných příběhů. Vadilo mi tam přílišné používání cizích slov, které byly občas jak pěst na oko (jakoby se překladateli nechtělo hledat český ekvivalent) a pak pár překlepů (v e-knize, tak třeba ten šotek řádí jen tam). Nejvíc mi vadil překlad francouzských slov, hlavně místních názvů. To tedy mohl pan překladatel konzultovat s nějakým francouzštinářem. Např. "Sedí v Chez Brunu." - myšlena hospůdka Chez Bruno - krásně česky U Bruna apod.
Tohle je krásná vzpomínka na dětství. Tato kniha mě přivedla na cestu ke všem dobrodružným a cestovatelským knihám.
Knihu jsem si vybrala, protože ráda jezdím na Šumavu, i když tematika lovů a honů je mi dost vzdálená. Tak jsem se aspoň dozvěděla něco nového a zjistila, jak lze hory vnímat i jinak, než jako turista.
Krásný vtipný jazyk a detaily, které knize dodávají život. "Nervozitou připomíná upíra za úsvitu" má u mě rozhodně šanci na titul hláška měsíce.
Kniha se příliš neutápí v detailech a bere dějiny země z nadhledu mezinárodních vztahů. Jen občas se snaží vykreslit psychologické portréty panovníků a jiných důležitých hybatelů dějin. Zhuštěné a poučné.
Americký blábol, asi tak desítka tipů může být užitečná. Ale aspoň netvrdí, že všechno ostatní je životu nebezpečné.
Není poznat, že čtete sto let starou knihu. Lidská povaha je stejná v roce 1909 jako v roce 2019 a lidé si stále kladou otázky o dobru, zlu, vlastních a cizích zvycích a náboženství. A. V. Frič na ně nenásilně nabízí i nenabízí odpovědi, které jsou až překvapivě současné. Nové vydání (e-kniha) je krásně zpracované.