alexpo
komentáře u knih

Kvůli prvnímu dílu jsem si koupila celé dárkové balení a už jsem dlouho neudělala tak drahou chybu. Dvojka opakuje fígle z jedničky, třetí díl se nic neděje, protože jde pouze o vzpomínky, kde všude se protagonisté v minulosti setkali, a čtyřka už mele z ničeho. Naprosto vágní, neuvěřitelné, nudné. Kdyby zůstalo u nápadu z prvního dílu a děj se zbytečně nenatahoval, dala bych i tři hvězdičky.


Takové hezké vyprávění starší milé dámy, čte se to lehce, ale zrovna tak lehce se to opouští, mezitím jsem totiž stačila přečíst jednoho Larssona a jednu Loukotkovou. Myslím, že se k tomu za nějaké ty roky ráda vrátím. A dočtu tu poslední čtvrtinu, co už mě moc nebavila.


Jak pomalu autor přidává informace a tím vždy nutí čtenáře znovu přehodnotit příběh, je tedy opravdu chytré. ještěže nemám děti, ta volba je děsivá.


Moc pěkná kniha. Ještě jsem žádnou knihu z tohoto prostředí nečetla, tak mi to přišlo dost zajímavý.


Politický trilller? By to nazvali ve filmu? Ale i tak mě to bavilo, i když ty vztahy mezi bratry a "jejich" ženou byly prostě neúnosné. Ale je to moc dobře napsané, zvlášť ten začátek je překvapivý. Ale to už od Simmela čekáme, ne?


Ta retrospektiva je velmi účinná. musela jsem si nejdřív trochu zvyknout na ten přítomný čas, ale pak už jsem to dala za víkend. Je tam obrovská množství epizodních postav a každá si zasluhuje být tou hlavní. Na mě je to také dost brutální, žádná velká romantika, což by člověk od názvu očekával.


Spíše než příběhy jsem ocenila kompozici povídek. Zvláště povídka Sladký víkend mě donutila ji přečíst ihned znovu, abych si uvědomila, jak je vystavěná. Rafinované.


Právě jsem dočetla a musím souhlasit, že je to něco úplně jiného, než jsem čekala. realistický příběh, žádní vlkodlaci ani upíři, jen holka, která v tom světě šoubyznysu neumí žít. Líbí se mi i to, že je příběh proložen dopisy a taky kresbami, takže si čtenář postavy pěkně zařadí. Škoda, že tam není obrázek mrchy Meredith, ale já si ji představuji jako Zetu- Jones. A nejlepší je epilog, fakt super.


Četla jsem Údolí rozhodnutí a tohle bylo něco jiného, než jsem čekala. trochu rozvláčné, lehce nudící, bez děje, prostě jiné.


Nemohu se zdržet reakce k paní Lil Lu. Pochopil někdo z vás, jestli nám nadává, že jsme tu knihu koupili, nebo že jsme ji nekoupili? Nikde jsem se nedočetla, že by se autorka přiznala, že knihu \"obšlehla\" Od koho, ptám se? Určitě ne od paní James, protože jednak má Sylvie o dva stupně lepší styl a také už před Crossfire sérií napsala spoustu jiných knih. Navíc obě knihy vyšly takřka ve stejnou dobu, takže to by je nejspíš obě musela líbat stejná múza. Četla jsem obě série a Padesátka tak těží z některých reálií z Twilightu (nemotorná, chudá, stále se červenající Ana, stejná rozvádějící se mamina, místo Jacoba José, Christianova sestra Mia je dokonalá Alice a Elliot jako kdyby suploval Emmeta,...), že bych musela spíše osočit z plagiátorství paní James, která se k tomu ovšem sama přiznala.
Mně se prostě líbí víc Crossfire, i když si myslím, že by se mohlo ubrat na pořád stejném sexu (musím uznat, že Padesátka je v tomto směru pestřejší) a přidat na vykreslení traumat a dalších popisů předcházejících životů obou představitelů.


Patří do mého TOP seznamu. Četla mockrát a určitě zase budu. A přestože je Scarlett takřka záporná postava, jejím \"to budu řešit až zítra, dnes to nesnesu\" se řídím a fakt to pomáhá. Nádherný příběh a vůbec mi nevadí, že už působí tak starosvětsky.


Ta knížka je skoro stejně stará jako já! Přesto se mi líbí. I když Marcela nebyla zrovna kladná hrdinka, dokonce mě dost štvala, jak se chovala k tetě a sestřenici. Ta rodina byla zase taková neuvěřitelně báječná, že mě taky štvala. Ale čte se to pěkně, ne?


Hezká povídka. Původně jsem ji přečetla jen jako povinnou četbu, ale pak jsem z ní byla nadšená.


Jak kdyby to napsal včera. Netušila jsem, že mě to bude bavit, ale bylo to lepší než film s Pattinsonem, který se na to prostě nehodí.


Když na dnešní dobu je to málo akční, jsem ráda, že to mám za sebou :-)


přečetla jsem v rámci povinné četby, ale líbilo se mi to. Hodně tam funguje tzv. metoda ledovce, na kterou nás ve škole upozorňovali.


Četla jsem Bastarda a nevadil mi děj, i když byl velmi prostinký, ale mně vadí styl autorek. Ony prostě žádný nemají. Já myslím, že to holky kupují jen kvůli té prvoplánové erotice. Už jsem všem kamarádkám řekla, že budu raději číst Světlou než tyhle pseudospisovatelky. Takže příště raději šampus, Oli!

Četla jsem od Havla Audienci, Vernisáž a Asanaci. Absurdní drama mi moc nesedne, mám raději psychologické drama, ale tohle nebylo špatné, snad z toho důvodu, že už mi moc absurdní nepřipadalo.


To byla ale kravina! Nalákal mě první díl, ale tohle tedy ne. A jen tak mimochodem - neměl by být originální nadpis spíše Bloody sand?


Už nemám co napsat nového. Snad jen to, že je kniha velmi zajímavá, ale přesto jsem byla ráda, že ji mám za sebou.
