alexpo komentáře u knih
Remarque je prostě moje krevní skupina. A příběh doktora Ravika patří k těm nejlepším. Kvůli němu jsem se i několikrát snažila přijít na chuť calvadosu. Bez úspěchu, bohužel. Budu se k němu vracet. Ke spisovateli, myslím :-)
Spíše než příběhy jsem ocenila kompozici povídek. Zvláště povídka Sladký víkend mě donutila ji přečíst ihned znovu, abych si uvědomila, jak je vystavěná. Rafinované.
Právě jsem dočetla a musím souhlasit, že je to něco úplně jiného, než jsem čekala. realistický příběh, žádní vlkodlaci ani upíři, jen holka, která v tom světě šoubyznysu neumí žít. Líbí se mi i to, že je příběh proložen dopisy a taky kresbami, takže si čtenář postavy pěkně zařadí. Škoda, že tam není obrázek mrchy Meredith, ale já si ji představuji jako Zetu- Jones. A nejlepší je epilog, fakt super.
Četla jsem Údolí rozhodnutí a tohle bylo něco jiného, než jsem čekala. trochu rozvláčné, lehce nudící, bez děje, prostě jiné.
Nemohu se zdržet reakce k paní Lil Lu. Pochopil někdo z vás, jestli nám nadává, že jsme tu knihu koupili, nebo že jsme ji nekoupili? Nikde jsem se nedočetla, že by se autorka přiznala, že knihu \"obšlehla\" Od koho, ptám se? Určitě ne od paní James, protože jednak má Sylvie o dva stupně lepší styl a také už před Crossfire sérií napsala spoustu jiných knih. Navíc obě knihy vyšly takřka ve stejnou dobu, takže to by je nejspíš obě musela líbat stejná múza. Četla jsem obě série a Padesátka tak těží z některých reálií z Twilightu (nemotorná, chudá, stále se červenající Ana, stejná rozvádějící se mamina, místo Jacoba José, Christianova sestra Mia je dokonalá Alice a Elliot jako kdyby suploval Emmeta,...), že bych musela spíše osočit z plagiátorství paní James, která se k tomu ovšem sama přiznala.
Mně se prostě líbí víc Crossfire, i když si myslím, že by se mohlo ubrat na pořád stejném sexu (musím uznat, že Padesátka je v tomto směru pestřejší) a přidat na vykreslení traumat a dalších popisů předcházejících životů obou představitelů.
Četla jako povinnou četbu, ale je to hezké. A taky drsné. Až když jsem dočetla, pochopila jsem i ten název.
No, tedy! Některé pasáže byly dost drsné. A ona se s nimi vypořádala lépe než já. Užitečná kniha, ale asi se k ní už nikdy nevrátím.
Patří do mého TOP seznamu. Četla mockrát a určitě zase budu. A přestože je Scarlett takřka záporná postava, jejím \"to budu řešit až zítra, dnes to nesnesu\" se řídím a fakt to pomáhá. Nádherný příběh a vůbec mi nevadí, že už působí tak starosvětsky.
Když mě ty příběhy nedokonaných lásek tolik berou! A ty od Remarqua jsou zvlášť sladkobolavé, sentimentální, citlivé, tak nějak holčičí, přestože on je automobilový závodník.
Ať si říká kdo chce, co chce, že jsou jeho knížky na jedno brdo, mně to tak nepříjde. A tuhle mám prostě nejraději. Kromě toho pravého mužského přátelství je tu i láska k nemocné Pat, úvahy nad válkou, jemný humor (hřbitov bifteků, Karel), a nádherný styl spisovatele, který mi prostě sedí.
Ta knížka je skoro stejně stará jako já! Přesto se mi líbí. I když Marcela nebyla zrovna kladná hrdinka, dokonce mě dost štvala, jak se chovala k tetě a sestřenici. Ta rodina byla zase taková neuvěřitelně báječná, že mě taky štvala. Ale čte se to pěkně, ne?
Hezká povídka. Původně jsem ji přečetla jen jako povinnou četbu, ale pak jsem z ní byla nadšená.
Jak kdyby to napsal včera. Netušila jsem, že mě to bude bavit, ale bylo to lepší než film s Pattinsonem, který se na to prostě nehodí.
A mně se líbil film, který mě vlastně na knihu přivedl, i povídka.
Tak to se mi hodně líbilo, a když pomyslím, že je to téměř autobiografie, chtěla bych Dicka potkat.
Když na dnešní dobu je to málo akční, jsem ráda, že to mám za sebou :-)
přečetla jsem v rámci povinné četby, ale líbilo se mi to. Hodně tam funguje tzv. metoda ledovce, na kterou nás ve škole upozorňovali.