aley komentáře u knih
Knížka ukazuje, jak moc Praha ovlivnila ženy a naopak. Občas mi u některých osobností chybělo více detailů. Jsou tam zpracované i některé pražské pověsti.
Na knížku jsem neměla žádné nároky. Chtěla jsem si odpočinout od povinné četby. Proto knížka byla ještě lepší než jsem čekala. Ve většině příběhu jsem si myslela, že jsem to já.
Texty mi dost připomínaly použité už v knížce Ženy na stráž! od stejných autorek. Upřímně tato knížka se mi líbila víc, ale čekala jsem od ní něco víc. Autorky mají lépe napsané knihy na toto téma.
Zajímavý pohled na tradice a zvyky, které aspoň některé dodržujeme ještě dnes.
(SPOILER) Drsný příběh. Paní Sosnarová měla přednášku před lety na mé střední škole a uměla svým přednesem vyvolat emoce. Je dobře, že se o tom mluví, ale po přečtení článku od ÚSTR jsem o její pravdivosti začala pochybovat. Myslím, že je problém v mlčení o tomto tématu našich dějin.
Jako úvod do problematiky dobré, pokud nechcete přímo historii sboru/sborů. Kdybych měla menší znalosti evangelictví do r. 1918, ocenila bych knihu více.
Knížka je zajímavá. Obsahuje dějiny moravských/brněnských neslyšících od 19. stol. po dnešek včetně fotografií, plakátů, ukázek z novin o neslyšících a ofocených dopisů. Některé fotografie byly rozkostičkované, daly by se vybrat lepší jako u France Josefa nebo aspoň je zmenšit.
Stejné pověsti jako v podzemí. "Nečekaně". Pověsti v podzemí měly větší kouzlo.
O historii portugalského rodu Silva Tarouca jsem se z knihy dozvěděla a zapamatovala více než od průvodkyň na zámcích. Je vidět, že bez tohoto rodu byl nebylo, aspoň ne tolik, obrazů Josefa Mánese.
Knížku jsem četla do školy. Zrovna do předmětu, do kterého jsem tuto knížku četla, jsme měli zadané i mnohem čtivější knížky. Vadil mi překlad některých slov - amazonka a mužatka není podle mě to samé. Je zajímavé, jak autor popisuje moderní technologie přirovnáním ke zvířatům.
Čteno v rámci povinné četby. Z obou příběhů se mi více líbil příběh o Irasemě.
Z knížky mám smíšené pocity. Některé části byly zajímavé a čtivé, jinde jsem se musela nutit, jak to bylo nezajímavé.
Knížka představuje život na Moravě pomocí podle mě významných a ne vždy známých osobností a jejich povolání. Mě se nejvíc líbila část o písmákovi.
Hezky, čtivě seznamuje s životem významného českého/československého politika.
Simonu Binkovou mám ráda, píše skvěle. Celé dobývání Portugalska na Maurech mi kniha dala do lepších souvislostí. Nejvíc se mi líbil dopis křižáka domů do Anglie.
Stručné, jasné přehledné. U jednoho roku toho může být víc. Knížka udává přesné datum nebo období. Asi jediné co bych vytkla tak je to, že tolerančním patentem Josefa II. opravdu evangelíci nebyli zrovnoprávněni s katolíky.
O knize jsem se dozvěděla náhodou. Před touto jsem četla o Heleně Keller, která měla také zrakové a sluchové postižení. Jak Helena, tak i Olga přišly o zrak a sluch v raném dětství. Obě knihy mi přijdou jiné. Helena se věnovala svému dětství a jak se učila komunikovat, Olžiny vzpomínky jsou více o jejím dospělém životě. Původní název Olžiných vzpomínek více odpovídá tomu, co je v knize. Pod českým názvem jsem čekala trochu více o jejím dětství. Trochu mi chyběla celá jména v knize, když mluvila o svých přátelích, vždy použila jen první písmeno jména.
Když nám ve škole vysvětlovali Montessori pomůcky do matiky i s ukázkou jedné z pomůcek, nedokázala jsem si představit, že bych je používala ve výuce, natož doma. Po přečtení si to dokážu představit mnohem lépe, i když jsem měla jen text a ilustrace. Myslím si, že kdybych měla dříve přečtenou tuto knížku a teprve potom proběhla výuka, dokázala bych si většinu pomůcek teď ještě lépe představit.
V první části je popis, jak pomůcky používat, v druhé části je návod na výrobu pomůcek.
Knížka je zajímavá, ale obsahuje dost silnou komunistickou propagandu. Mám z ní smíšené pocity.
Knížka je zajímavá. U káv popisuje její chuť. U některých informací je vidět, že kniha vyšla v 60. letech, protože jsou už jiné, např. vlivem změny klimatu. Podle vyprávění, která jsem slyšela, si nejsem jistá, jestli bych chtěla ochutnat kávu u nás za minulého režimu v běžné domácnosti.