allebra
komentáře u knih

Nádherná kniha s úžasnou atmosférou tehdejší Paříže. Poutavý i dojemný příběh umělce, který miloval své publikum a rozdával radost s úsměvem na tváři, i když měl často v srdci žal. Největší z Pierotů patří ke knihám, na které se nezapomíná.


Zajímavé příběhy takové jedné „normální aristokratické rodinky.“ Výbuchy smíchu se na rozdíl od první Aristokratky už nekonaly, ale i občasné pousmání potěší na duši. Jako relax na víkend ideální. Ráda si přečtu i další pokračování příhod této netypické rodinky. Film si určitě nenechám ujít.


Yrsa Sigurðardóttir zabodovala i tentokrát. Příběh byl velmi čtivý, napínavý a přiměřeně propletený, s překvapivým závěrem. Opět se potvrdilo, že na všechno (nebo alespoň téměř na všechno) se jednou přijde a zlý skutek bude nakonec přece jen potrestán. Těším se na další pokračování série a věřím, že v ní zase dostane psychožka Freyja více prostoru.


Tato útlá knížka přibližující veterinářskou praxi doktora Herriota nemá chybu. Návštěvy zvířecích pacientů u často svérázných starousedlíků dávají mladému zvěrolékaři leckdy pořádně zabrat. Kniha je protkaná příjemným anglickým humorem a zaručuje stoprocentní relax. Těším se na pokračování.


Trochu jiný styl, než na jaký jsme od autora zvyklí, což mi ale nevadilo, protože to bylo skvělé čtení. Ne, že by mi už nechyběl Harry Hole, ale určitě ne v této knize. Příběh byl zajímavý a chytl mě od začátku, děj rychle plynul, pořád se něco dělo, těžko se mi od rozečtené knihy odcházelo. Za mě plný počet, můžu doporučit.


Moje první setkání s autorkou. Začetla jsem se natolik, že jsem si musela jít půjčit do knihovny druhý díl, abych mohla po dočtení navázat pokračováním. Sylvii jsem si hned oblíbila a držela jí palce. Mám ráda romány z nemocničního prostředí, navíc kniha byla velmi čtivá, taková autentická exkurze do sedmdesátých let minulého století. Těším se na další knihy paní Körnerové.
Čtenářská výzva 2020: "Kniha, jejíž hlavní postava má vaše vysněné povolání"

Moje první kniha od Jefferyho Deavera. Byla napínavá od začátku do konce, bez hluchých míst, takže se velmi dobře četla. V Případech Lincolna Rhyma budu pokračovat, těším se na Tanečníka.


Na knížku jsem v knihovně čekala půl roku, ale za to čekání určitě stála. Na pár dní jsem se ocitla v Neapoli v 50. letech minulého století a byla to návštěva moc příjemná. Začetla jsem se hned od začátku a jen nerada knihu odkládala. Zajímavé vyprávění o přátelství Eleny a Lily mě zaujalo a těším se na pokračování.


Tento žánr čtu jen zřídka. Ke čtení mě nalákala dcera a vysoké hodnocení čtenářů. Chvíli mi trvalo, než jsem se začetla, ale pak už jsem se nemohla od knížky odtrhnout. Zaujal mě svět, originálně vytvořený v ne až tak vzdálené budoucnosti. Ilan jsem si oblíbila a prožívala všechno s ní. Těším se na Faju, případně i na další pokračování.


O politiku se zajímám pouze do té míry, abych byla takříkajíc "v obraze", rozhodně ji nevyhledávám. Proto jsem měla trochu obavy, že mě tentokrát "Stařík" možná nebude moc bavit. Opak byl pravdou, bavila jsem se výborně, především v první polovině knihy. Třeba "návštěvy" Severní Koreje a USA neměly chybu! Ve druhé polovině to sice občas lehce "drhlo", ale i tady se objevovaly skvělé hlášky. Takže mě rozhodně "Stařík" nezklamal a pokud by se ještě někdy rozhodl vydat se s přáteli na další dobrodružnou výpravu, určitě si jejich příhody, které autor píše s přehledem i nadhledem, ráda přečtu.


Nejdříve jsem si musela připomenout klasického Macbetha od Shakespeara, abych byla v obraze. Mně se Nesbovo podání líbilo a myslím, že si autor v rámci edice „Shakespeare 400“ poradil s přesunem Macbetha do dnešní doby velice dobře. Nevidím důvod srovnávání se sérií Herryho Holea (i když je i mým oblíbencem) a jsem ráda i za každou autorovu knihu mimo jeho obvyklý žánr. Četlo se opět velmi dobře, takže Jo Nesbo ani tentokrát nezklamal.


Další severská detektivka, která nezklamala. Díky napínavému ději a střídání dějových linek pro mě bylo opravdu těžké knihu (i když jen na nezbytně nutnou dobu) odložit. Na prvotinu velmi slušné! Těším se na Sovu.


Další pohled na 2. světovou válku prostřednictvím zajímavé korespondenční formy.


Moje první setkání s autorem. Kdysi jsem viděla film a ten mě moc nezaujal. Takže jsem ke knize přistupovala trošku s nedůvěrou. O to víc jsem byla překvapená, jak dobře se mi knižní předloha četla. Velmi dobře byly zachycené charaktery postav i samotný nepochopený žert, nesmyslný postih i nesmyslná touha po pomstě, která po letech zcela ztratila smysl. Chvíli jsem se prokousávala místním folklórem, ale beru to jako přínos. V každém případě si určitě ještě něco od Milana Kundery přečtu a dám druhou šanci i filmu.


Moje třetí setkání s Patrikem Hartlem a navzdory tomu, že má z těch tří knih nejslabší hodnocení, mně sedla nejlépe. K červené knihovně bych ji určitě nepřirovnávala, je to spíš takový mix ze života. Líbila se mi možnost vybrat si, zda začnu číst ženským nebo mužským "okem" a později pak porovnávat rozdílný pohled na stejnou situaci. Líbily se mi oba příběhy stejně, právě pro tu rozdílnost. A protože čtu převážně detektivky, jsou pro mě knihy Patrika Hartla vítanou změnou. Už se těším na Nejlepší víkend.


Kdo by neměl rád milé příběhy o pejskovi a kočičce! Nejvíce se mi vybavuje pečení dortu, vytírání podlahy a příběh opuštěné panenky. Četla jsem ji jako malá, později svým dětem a teď se už těším, až ji budu číst vnoučatům! -:)


Zpočátku jsem si musela zvykat na dlouhatánská větná spojení, ale brzy mi to už ani nepřišlo. Při čtení mi pak automaticky naskakovaly tváře z filmového zpracování Postřižin a téměř živě jsem slyšela křičet strýce Pepina hlasem Jaromíra Hanzlíka. Kniha měla specifickou atmosféru.


Dozvěděla jsem se spoustu zajímavostí o práci novinářů v různých částech světa. Životní postoj Tomáše Etzlera mi byl sympatický, těším se na jeho knihu o Číně.


Romantiku si přečtu spíš výjimečně, Hotýlek na Islandu jsem si vybrala, protože mám pro Island slabost a času stráveného s touto knihou nelituji. Příjemné oddechové čtení, taková pohádka pro dospělé, která se hodí pro letní dny.


S tvorbou Bohumila Hrabala jsem se prozatím setkávala jen ve zfilmované podobě. Příliš hlučná samota je tedy mé první knižní setkání s autorem a určitě nezůstane posledním. I Příliš hlučnou samotu jsem viděla zfilmovanou, s výborným hereckým obsazením, ale knižní podoba mě přesto zaujala víc. Bylo z ní cítit na každé stránce takové obyčejné člověčenství.
Čtenářská výzva 2019 - Kniha s oxymórem v názvu
