Alma-Nacida komentáře u knih
Po počátečním nadšení nad dobrou zápletkou a detaily, jako že je sv. Antonín z Padovy patron ztracených věcí, přišly už spíš rozpaky. To šmarjá nejde napsat román bez těch sladkobolných plků a la červená knihovna? Nehledě na (ne)autenticitu postavy Sunshine údajně s Downovým syndromem?! A jak tam každý každého buď potká "v pravý čas", nebo těsně po něm, či ho aspoň přejede vlakem, to bylo na mě taky trochu moc. Bavila mě první třetina a některé příběhy ztracených věcí, dala bych 2 a půl hvězdy hlavně za nápad.
Kdokoli jiný než Čapek by byl asi hodnocený méně kriticky, ale tady prostě nemůžu jinak. Nápad skoro geniální rozbředl do nudy a ukecanosti. Škoda toho potenciálu.
S Halfdanem a Winstonem mám tři díly, tenhle byl poslední a za mě nejnudnější. Co tam kromě natahování knihy dělají postavy, které děj vůbec nerozvíjí jako fešná Brigit? Dočetla jsem, ale další díly si nechám s klidem ujít. Dala bych 2 a půl hvězdy, kdyby to šlo. ;)
Pokud někdo čeká nějaký psychologický rozbor nebo vhled do mysli postav, bude jako já zklamán. Chápu, že peripetie vypravěčky souvisí s traumatem, o němž kniha je, ale zabírají v příběhu zbytečně moc místa a jen ho znepřehledňují. Popis soudu se zdá být už úplně absurdní, zvlášť jeho výrok, ale věřím, že v USA by to možné bylo. Moc nechápu vsuvky s pedofilním učitelem, leda že snad chtěla autorka zdůraznit, že za dobrou pověst se leccos schová.
Tak to byla jízda, k níž mi chybělo jen pivo (s režnou?). Ale zase bez pytlasů jsem spokojenější. ;) Milá nonsensní srandička.
Mně prostě autorův styl sedí a nezklamal mě ani tentokrát, byť v mírně krotší YA knize. Jediné, co jsem tipla hned po zkáze lodi, byl původ tajemného Nikoho. Holt jsem už stará a protřelá.
Vůbec mě to nebavilo. Knihu jsem poslouchala v autě a nevím, jestli to není trochu vinou přednesu, ale působila na mě spíš sedativně. A tak jsem ve snaze vyhnout se mikrospánku nedoposlechla..., ale vrtá mi hlavou: Vážně bych si mejlovala s nějakým "omylem" tak dlouho o čísle obuvi, věku, vztahu ... čemkoli? No ne, ale někdo asi jo. Co maj jen lidi času...
Kratičká knížka spíš pro dospělé než pro děti, trochu Alenka v kraji divů a trochu Faulkner, jak ho znám z jeho jiných knih. Hodnotím i půvabné ilustrace.
Ne, tak to už opravdu stačilo. Nedočetla jsem, prostě se mi to zdálo blbý, ukecaný, zmatený a vzhledem k tomu, že se na to snáší prach i dceři na nočním stolku, myslím, že ani YA nálepka už to nezachrání.
Tohle byla klasická YA fantasy, mně to moc nechytilo, ale dceři se to líbilo, a o tom to asi všechno je. Zkrátka náctiletí a náctileté mají na knihy jiné požadavky, které tady byly naplněny, ale já zůstanu u drsnější školy. ;-) Kladně hodnotím obálku a vůbec grafiku knihy, máme i druhý díl, tak uvidíme, zda se postavy někam posunou, nebo ustrnou na své adolescentní úrovni. :-)
Jediný dívčí románek, který jsem kdy nejen přečetla celý (bez přeskakování), ale dokonce i víckrát. Některé hlášky mě provázely celou pubertou (ze všech delikates mám nejradši bůček). ????
V mládí jsem četla slovníky jako literaturu. :-) Tenhle slovníček je dost selektivní, druhá část mě nebavila, protože znám překlady latinských přísloví a úsloví už odjinud a mám-li potřebu, hledám tam (Moudrost věků - Kuťáková, Marek, Zachová).
Minule jsem půl hvězdy přidala a dnes cítím, že ji můžu s klidným svědomím ubrat. A ten závěr se jmény, to už je snad trochu příliš neuvěřitelné. Kdyby se to odehrávalo v českém prostředí a podezřelí se jmenovali Záboj a Mlhoš, tak by se jako neodhalilo lautr nic? ;-)
Začátek příběhu vypadal slibně, ale pak děj nějak rozbředl, postavy mluvily jako dnešní středoškoláci a chodily zdlouhavě sem a tam. A najednou prásk! a všechno jim došlo. Dala bych dvě a půl hvězdy, a protože mám ještě druhý díl, zaokrouhlím to nahoru a uvidíme příště. :)
Já si teda strhující thriller představuju jinak, než že si nejmíň polovinu knihy zoufám v chaosu, kdy nevím nejen kdy, ale bezmála ani komu se co děje. Záměna obětí mě taky napadla hned na začátku a závěr mě už nechal zcela chladnou. Je mi do té míry jedno, co bude s Molly a Samem, že už další díl číst nebudu.
Autor si v krátkém příběhu vyřídil účty s každým a se vším, co nebo kdo ho na lidstvu míchá, ale učinil tak vtipně a poněkud ujetě, takže mu to ráda odpouštím. Co poněkud míchá mě, je absence odstavců, uvozovek, velkých písmen (kromě začátků vět), protože se mi to četlo sakra blbě a důvod tohoto opatření mi zůstal skrytý. Za to ta hvězda dolů. :)
Mno... budu hodnotit čistě z hlediska statistiky: 27 literárních útvarů, z nichž 10 je úplně na ho... houby, 3 jsou dobré a zbytek průměr či slabší průměr. Když je jedna pětina z dvacetisedmi cca pět a půl, tak prostě musím dát jen jednu hvězdu. To je jasný. :)
Tak nevím, mně se z toho dělalo poněkud šoufl. Asi to není tak špatná kniha, ale drtilo mě, že oběti musí být právě děti a různé detaily z vražd prostě nedávám.
Asi jsem měla přehnaná očekávání; kniha mě zklamala a dočetla jsem jen se sebezapřením. Celkem zajímavá mi přišla jen část z období 1. války a mezi válkami a druhá část ze socialismu byla naopak jako natahovaný románek pro ženy. A závěr ve stylu Deus ex machina je už na mě prostě moc. Dala bych jednu a půl hvězdy, ale nejde to.
Tak to bylo celkem divoké čtení. Užila jsem si každou stránku a jedinou výhradu mám k závěru, který mi připadal zkrácený až osekaný na dřeň.