Alma-Nacida
komentáře u knih
Ranhojičova mise
Wolf Serno
Mno, kvalita setrvale klesá a koukám, že jsem myslela, že tenhle díl je poslední, a ono ne. No pro mě poslední bude. Není to vysloveně špatné, ale už mě to zkrátka nebaví. Je to taková ta kniha na jedno přečtení a poslání dál
Lodní ranhojič
Wolf Serno
Oddechovka v historickém hávu, čtivá, poněkud předvídatelná, jakmile odhalíte, že se šťastné náhody budou kumulovat. Ale řemeslné je to slušné, zrelaxuji se tedy i u dalšího dílu ;) Víc než tři to nemá, tak to dám. ;)
Ranhojičova pouť
Wolf Serno
Oddechovka v historickém hávu, čtivá, poněkud předvídatelná, jakmile odhalíte, že se šťastné náhody budou kumulovat. Ale řemeslné je to slušné, zrelaxuji se tedy i u dalšího dílu ;)
Džungle před tabulí
Evan Hunter (p)
Střídala jsem audio a papírovou klasiku. Zklamala mě postava Annie, dnes je už taky jiná doba, možná je to tím. Nemyslím, že by to byl obraz standardní odborné střední školy, ani že by běžné docházelo k fyzickým střetům. Na druhou stranu část s analogii je zas až moc úspěšná pro pedagoga, většinou se takhle pěkně všichni nechytí.
A závěr mi přišel už taky mimo realitu. Nicméně četlo se to (a poslouchalo) dobře. :)
Půl žlutého slunce
Chimamanda Ngozi Adichie
Autorka dokáže poskládat mozaiku příběhu ze zdánlivě nesouvisejících jednotlivostí a teprve z odstupu pak odhalí obraz hrůzy a lítosti nad tím, že hlavní postavy nemůžou rozpoznat klíčové chvíle, dokud není pozdě.
Biafra jako synonymum hladu v obklíčení lhostejnosti okolního světa. Připadá mi zvláštní, že mladí lidé dnes nic o krátké existenci této země nevědí, pro mě je slovní spojení "děti z Biafry" doslova idiomatické. A když ještě pomyslím na to, že někteří západní novináři označovali situaci v Československu po roce 1968 jako Biafru ducha...
Hvězdu ubírám za konec, který by si zasloužil možná víc propracovat.
Co se mě hodně dotklo, je věta Kainene, když si Olanna stěžuje, že se z jejího muže stal úplně někdo jiný:
"V téhle válce jsme všichni a je na nás, abychom se rozhodli, zda budeme jinými lidmi nebo ne."
Romeo a Julie na vsi
Gottfried Keller
Zase jeden z mých návratů, který se mi tentokrát netrefil do noty. Je to dílko z období romantismu a tehdy zkrátka byla společná sebevražda milenců romantická, ale mně na tom nepřipadalo nic krásného, spíš mě to uvrhlo do deprese. A tak kniha poputuje o knihovničku dál.
Kůže na buben
Arturo Pérez-Reverte
To bylo výborné, napínavé, propletené a i překvapivé, alespoň v závěru. Zatímco Vlámský obraz mě iritoval do té míry, že jsem knihu odložila, tady to byla jízda až do konce.
Ženy české renesance
Josef Janáček
Čtivě napsaná kniha plná informací o komplikovaném období českých dějin.
Zelená léta
Archibald Joseph Cronin
Očistná, dojemná a přitom nepřeslazená kniha, takové tištěné antidepresivum.
Ještě že nejsem kat
Vlastimil Vondruška
Posloucháno jako audio při otravném marodění, je to takový typický Vondruška, je to celkem svižné a neurazí to, no... Jen mě tak napadá, zda se v divadelní hře vyskytuje psí duo, cválá se koňmo z Phy do Liťáku a je tam ta kupa postav. :) Dala bych dvě a půl hvězdy, kdyby to šlo.
Píseň severu
Michaela Merglová
Já mám fantasy ráda a boj i kouzla si vždycky užiju, podobnost se Zaklínačem a Marigoldem mi nevadí a i jinak jsem dostala přesně to, co jsem čekala. Doufám, že nebudu muset dlouho čekat na pokračování, protože tohle zatím nevypadá na příběh, kde autorka nemilosrdně zlikviduje hlavního hrdinu.
Roky rýže a soli
Kim Stanley Robinson
Mno, já jsem hlavně čekala něco dost jiného a než jsem se rozkoukala a smířila s tím, co mám, šly mi rozličné filosofické promluvy na nervy. Potom ovšem taky a kupředu skrz těch nekonečných 700 stran mně hnalo kdovíco, asi naděje, že se chytnu, nebo zvědavost, co z toho vyleze, ale nějak se nedostavilo potřebné nadšení. Dala bych nejradši dvě a půl hvězdy a už se klidím, než se z toho reinkarnuju do nějakýho nerostu, jak na to tady kolem koukám, tak asi do žuly.
Čarostřelec
Jan Horníček
(Audio)kniha tady od nás za humny, kde možná pověst o kulích, které nikdy neminou cíl, zná hodně lidí. Proto jsem to taky poslouchala, ale zklamaly mě slepé odbočky - na co tam kruci bylo to povídání o zednářích? - a odfláknutý závěr. Nejdřív se popisuje každé hnutí postav i jejich mysli a pak prásk (doslova) a konec? No nevím... Načtené je to pěkně.
Parabible
Alexandr Flek
Předesílám, že jsem ateista, a budu hodnotit "jen" literární kvality knihy. Protože to, co mi skřípalo v Novém zákoně, to mi skřípe i v Parabibli. Třeba to přirovnání k ptactvu nebeskému, které údajně jen tak poletuje a Bůh je sytí. Ehm... Já jsem venkovanka, ptactvo poletuje, protože celý den shání potravu.
Literárně je to velmi povedené a mnohé modernizace mě nadchly, třeba paralela celník - exekutor, pastýři - popeláři. Jiné cítím jako pokulhávající, malomocní - feťáci. Chudáci malomocní si za to fakt vůbec nemůžou... ;)
Celkově mi kniha přijde jako takový nástin ducha zákona, který by sice měl stát nad literou zákona, ale ne vždy tomu tak je. Nedá mi to a musím srovnávat s Čapkovými Apokryfy, a protože ty u mě vedou, hodnotím třemi hvězdami.
Rybaříci na Modré zátoce
Karel Nový (p)
Jeden z návratů, který mě trochu zklamal - jako dítě jsem tu knihu měla moc ráda, ale dnešním dětem se moc nelíbila a nakonec i mně přišel jazyk zastaralý a ptáci přemýšleli tak trochu jako modeloví socialističtí lidé. Co se líbilo všem jsou kouzelné Hanákovy ilustrace. Vysloužily knížce tři hvězdy.
Pech
Klára Aycox
Vůbec mě to nebavilo a ani reálie z mého (skoro) domovského města to nezachránily. Střídání vypravěčů mi bylo spíš na obtíž, připadalo mi, že vyšetřovatel se chová jako pubertální kluk, co si hraje na Bonda, příběh se vlekl... Dvě hvězdy za realistický jazyk a snahu o vykreslení xenofobních problémů.
Jen zvířata
Ceridwen Dovey
Trochu jsem se bála, že to bude doják. Místy opravdu byl. Hlavně to ale byla cesta s mnoha světovými spisovateli a dalšími osobnostmi, z nichž Australana a americkou abolicionistku a feministku jsem si musela vygůglit. Cesta za poznáním toho nejhoršího i nejlepšího z lidství.
"Možná byste si měli klást jiné otázky. Proč se ke druhým lidem chováte jednou jako k lidem, a jindy jako ke zvířatům? A proč se k jiným tvorům chováte jednou jako ke zvířatům, a jindy jako k lidem?", ptá se delfínice, ale ví, že je to řečnická otázka, že ji nikdo neodpoví. Já vím, že jsem zvíře, a že lidé jsou děsivá zvířata. A nakonec všichni zemřeme, o tom to je. Velkolepě smutná kniha, na kterou hned tak nezapomenu.
Pod vlivem Jupiteru
Gary D. Schmidt
Kratičká kniha pro starší děti je skoro jistě přiměje k pláči, a pokud máte čtenářský a diskusní klub, připravte se na smršť otázek, na které není snadné odpovídat, a snad se i předem připravte na tu hlavní, ke které to nakonec jistě bude směřovat: Proč se hodným lidem stávají zlé věci? Co je to za strašný svět?
Možná nebudete umět odpovědět. Nic si z toho nedělejte a klidně to svým dětem (žákům, studentům, svěřencům) řekněte.
A připravte kapesníky, budou se hodit.
P.S.: Hvězdu ubírám za styl, který má být vyprávěním 12letého kluka. To teda moc nevyšlo.
Pomsta bílého jednorožce
Vlastimil Vondruška
Tentokrát to bylo až moc propletené a složité. A plavu i v místopisu, že by byl Frýdlant tak blízko Bezdězu? Nebo je to jiný Frýdlant? :) Každopádně jsem nad tím moc nehloubala a jen jsem oddychově dějem proplouvala. ;)
Lavondyss
Robert Holdstock
Tak to bylo rozhodně hodně zvláštní, filozofické a přitom něčím nedefinovatelným pokřivené jako obrazy v zrcadlovém bludišti. Myslím, že kdybych u čtení hulila, připadalo by mi to asi srozumitelnější.
Ano, na počátku bylo slovo. Rozhodně aspoň literatura se bez něj neobejde. Ale tohle je prostě příliš divné na to, abych mohla říct, že jsem si čtení užila.