Alvari komentáře u knih

Pátý díl pokračoval v laťce několika předešlých. Na příliš mnoho zásadních zvratů sice nedošlo, ale pořád to bylo velice čtivé a zajímavé.

3 13.05.2021

Poslední let byl ději her vzdálený nejvíce a byl spíš takovým pohledem do minulosti na události Čtvrté nákazy, která byla nesrovnatelně brutálnější a plná beznaděje, oproti nákaze v DA:O. Zasazení se mi velice zamlouvalo, i když jsem čekal větší prostor i pro Valyinu dějovou linii. Nakonec to však bylo dobré a čtivé i tak.

3 28.07.2020

Rozštěpení se odehrává tři roky po Andersově "výbuchu" v Kirkwallu a sleduje už tak vyhrocenou situaci a napětí mezi mágy a templáři a její rozuzlení. Příběh má svižné tempo a o akci a metání nějakých těch ohnivých koulí a blesků tu není nouze. Navíc bych jako obrovitánské plus chtěl označit Colea, protože ač se to často nemuselo zdát, příběhem cloumal neskutečně.

3 30.06.2020

Ukradený trůn mě vzal nějaký ten rok zpět do doby, kdy vyšel první Dragon Age, na kterém jsem strávil stovky hodin. Bylo to zajímavé dobrodružství, které se hezky četlo a člověk se dozvěděl i něco z minulosti, hlavně o Cailanových rodičích. Jen nechápu, kde se později v Loghainovi vzala ta temnota, která z něj stvořila to odporné monstrum, kterým se stal.

3 29.05.2020

Vydařené zakončení série. Poslední díl byl plný mnoha událostí, které cloumaly jednotlivými dějovými liniemi. Byla určitě místa, která jsem četl s menším zájmem, ale jako celek to bylo fajn čtení, ať už bych bral v potaz samostatný třetí díl i celou trilogii.

3 13.12.2019

Stejně jako u první sbírky, tak i v této už jsem některé povídky četl v jiné sbírce, ale i tak jich bylo dost, které jsem četl poprvé. Některé povídky se občas četly trošku ztuha, ale zase to pro mne vynahrazovaly mé neoblíbenější povídky od Poea (Sud vína Amontilladského, Skokan a Černý kocour). Z těch v této sbírce mnou čtené prvně, byla pro mne asi nejzajímavější povídka Zlatý brouk.

3 17.04.2019

Musím říct, že na to, jak je knížky krátká, toho Gaiman stihl odvyprávět celkem dost a odvyprávěl to i zajímavým a svižným způsobem.

3 19.07.2018

Ve druhé sbírce Sebraných spisů už je znát ucelenější směr Lovecraftova stylu. V příbězích také znatelněji vystrkuje svá chapadla tíseň z neznáma a nepochopitelných hrůz cizích světů a bytostí. Mezi povídky, které mě asi nejvíce bavily bych zařadil Vyvržence, Hudbu Ericha Zanna, Herberta Westa, Číhající děs, Krysy ve zdech a Prokletý dům.

3 17.01.2018

Hned na začátek musím podotknout, že mě čtvrtý díl bavil o něco víc než jeho předchůdce. Knížka byla akčnější a nebylo tu tolik "nezajímavých" pasáží, které by brzdily svižnost děje. Stejně jako minule, i v tomto díle zůstaneme trčet na jednom místě, tentokrát však na druhé straně jednoho z Prstenců, kde se rozhoří spor o novou planetu a posádka Rosinanty ho má vyřešit. Z osídlování a zkoumání Ilusu se nakonec vyklube boj o životy všech přítomných a sem tam na nás vykoukne tajemno v Millerově klobouku a i něco o trošku temnějšího, s čímž se doufám setkáme i v dalších dílech.

3 09.06.2017

Čtivostí se druhý díl podobal prvnímu. Sice mi v příběhu chyběl detektiv Miller nebo postava alespoň jemu podobná, ale nakonec to šlo i bez ní. Posádka Rosinante se znovu musela vypořádávat s množstvím problémů na své cestě Sluneční soustavou, to vše na pozadí válečného konfliktu protkaném politickými konflikty a machinacemi a v neposlední řadě i už všudypřítomnou Protomolekulou. Byl jsem sám sebou překvapený, jak jsem si užíval dějovou linii Avasaraly a Bobbie. Nejspíš k tomu velkou měrou přispívaly jejich naprosto rozdílné povahy. Větší zásluhy však nakonec musím připsat "babičce", jejíž postava se mi v tomto díle líbila asi nejvíc.

3 18.05.2017

Příběh je vyprávěn z pohledu Orma "Medvědobijce", který se dostává do společnosti Přísežného bratrstva. Na jejich cestě, která se z jednoho úspěšného nájezdu rozvine v honbu za bájným pokladem a boj o holý život, na vás mezi řádky cáká mořská voda a všechno kolem je mokré, fučí studený severský vítr a praží pekelné vedro východních stepí. Členové bratrstva umírají, jak se jím zlíbí i nelíbí a všude stříká krev, létají nohy a ruce a sem tam i nějaké to střevo, doprovázené chrchláním hlenů a všudypřítomnými větry. Kolem a kolem je kniha zhruba to, co bych od knihy s Vikingy očekával a rozhodně nezklamala.

3 26.08.2016

Stejně čtivé jako první díl, ale ucelenější. Soutředění příběhu pouze na dvě krize, které už tentokrát nedělil takový časový posun tomu rozhodně pomohl. Oba příběhy měli něco do sebe, ale zajímavější byla část, ve které figuroval Mezek a zmínky o Druhé nadaci.

2 11.09.2024

S lítostí musím přiznat, že tohle byla zatím nejhorší knížka, kterou jsem od Sandersona četl. Nesedlo mi vůbec prostředí, celé se to dost táhlo a často se mi ani moc číst nechtělo. Ke konci příběhu se sice znovu ukázalo, jak má Sanderson věci promyšlené a mnoho věcí do sebe zapadlo nebo se vysvětlilo, ale cesta k nim byla opravdu chvílemi úmorná.

2 30.11.2023

Četlo se to skoro samo stejně jako první díl. Opět to není nic, co by mělo atakovat příčky za propracovanost a obsáhlost, ale mě tahle přímočarost vyhovovala. Potkal jsem tu staré známé postavy, které se sice trochu ukryly do pozadí, ale přišly postavy nové a opět uvěřitelné a zajímavé. Natěšeně beru do ruky díl poslední.

2 28.04.2023

Ravenor a jeho společníci se vrací na místo činu - Eustis Majoris. Operace v plném utajení v Petropoli, jejíž temná zákoutí a obecně celkové vzezření, se mi líbilo ještě víc než v jedničce. Dočkali jsme se nástupu nových i starých nemesis a i nových spojenců. Postavy Belknapa a Unwertha mě dost bavili, jen trošku škoda mi přišlo upozadění Zaela, který tolik prostoru nedostal.

2 19.03.2023

Zasazení mi chvílemi připomínalo Crichtonovu Kouli, ale tady jsme samozřejmě byly na světelné roky daleko od Země. Na postavách toho tolik zajímavého a originálního nebylo, ale šlo tu spíše o střet zájmů rasy lidské a mimozemské ohledně Ilmataru a jejích obyvatel. Začátek byl malinko pomalejší, ale ve finále se Jejich moře četlo hezky a bavilo mě.

2 31.12.2022

Takový pohled do minulosti, který měl ovšem s Horovou herezí pramálo společného. Nebylo to vyloženě špatné, ale ani nic co by nějak vyčnívalo. Pro mě zatím nejslabší z celé série.

2 16.03.2022

Oceňuji, že konec nebyl vyloženě nějak odfláknutý a hrozně uspěchaný. Jen na můj vkus to skončilo až příliš velkým happy endem. Všechna ta temnota a zasazení v předešlých dílech přišlo vniveč. Jako celek se ale Ulldart četl moc hezky a bylo to příjemné čtení.

2 16.06.2021

Povedené pokračování Ulldartu. I přesto, že se časově příběh posouvá o roky, událostí, které byly výrazně důležitější, tolik nebylo. Četlo se to ovšem velice hezky a já jsem uvítal větší prostor pro jiné a také nové postavy (kdybych měl být konkrétní, tak trojice v Bardhasdrondě a také Torben) a byl jsem rád za odsun Lodrika na "druhou kolej".

2 12.04.2021

Zatím asi díl, který mě bavil nejvíc. Možná to bylo i tím, že už se příběh nezaobíral žádným představováním a přípravou na události, které se tady daly do pohybu. Armády temna se neohroženě hnaly vpřed, Lodrik se dočista zbláznil a všichni ostatní, kterým ještě zbylo trochu rozumu a odvahy, se snažili s tím něco udělat nebo přežít.

2 08.03.2021