Amadys33 komentáře u knih
Román zabývající se americkými třídními vrstvami a jejich odlišným způsobem života, kterému patrně do určité míry dává za vinu smrt ženy, kterou zabil mladík z nuzných poměrů toužící po přepychu a penězích. Lidé jsou zde příliš úzce rozděleni na chudé a bohaté, přičemž je zde je téměř nemožné dostat se z nižší vrstvy do vyšší.
Kniha je místy zbytečně popisná, co čtenář pochopí z několika slov, je zde pro jistotu vysvětleno několika větami.
Mladý hlavní hrdina, ze začátku poměrně sympatický, ztrácí s postupným otáčením stránek knihy své charisma, až se nakonec ve své nahotě ukáže jako nepříliš inteligentní slaboch, pro jehož chování možná nalezneme chvilkové pochopení, ale neměli bychom pro ně nalézt žádnou omluvu.
Podezřelí na sebe hned od začátku začnou zbytečně upozorňovat, jde v podstatě jen o to, je co nejdříve usvědčit, k čemuž vyšetřování celkem nekomplikovaně směřuje. Nesedí mi tam motivace a jednání několika postav.
Nicméně kniha je poměrně svižná a čtivá. 70%.
Má nejčtenější Mayovka (jako jedinou jsem ji měl doma) a zároveň kniha vůbec, i když naposledy jsem ji četl asi v patnácti letech a patrně už se k ní vracet nebudu :-), četl jsem ji 8x, brzy bude překonána jinými knihami.
Jako u jediné z knih Karla Maye si u ní také ještě vybavuji o čem je, ostatní mi splývají v jednu nepřehlednou změť indiánů, Old Shatterhandů (Kara ben Nemsíů), Old Surehandů a dalších postav....
Tuhle hru jsme kdysi nacvičovali (s laskavým svolením pánů Svěráka a Smoljaka).
Měl jsem roli Veverky z Bitýšky, velitele 2. jízdní od Lipan. Nicméně její premiéra v našem provedení se nakonec (patrně naštěstí) nekonala.
Mám rád všechny cimrmanovské hry od S a S, co jsem četl, slyšel a viděl. Poslední dvě, Afriku a České nebe, jsem zatím nečetl.
Pro mě nejlepší fotbalista 1. poloviny 20. století a možná nejlepší vůbec.
Jeho gólový průměr na zápas zůstane patrně už nepřekonatelný.
Od přečtení téhle knihy jsem slávista.
Na počátku byla Náhoda, a ta Náhoda byla u Boha, a ta Náhoda byla Bůh. Byla na počátku u Boha.
Všecky věci skrze ni učiněny jsou a bez ní nic není učiněno, což učiněno jest. V ní život byl, a život byl světlo lidí.
Byl člověk poslaný od Náhody jehož jméno bylo Luke. Ten přišel, aby vydal svědectví, aby svědčil o Náhodě,
aby všichni uvěřili skrze něho. Nebyl on ta Náhoda, ale přišel, avy vydal o Náhodě svědectví. Tentoť byl dílem Náhody,
jež znáhodňuje každého člověka, přicházejícího na svět. Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho. Těm pak, kteříž ho přijali, dal moc stát se dětmi Náhody, i těm,
kdož uvěřili náhodně; těm, kdož ne z krve, ani z vůle lidí, ale z Náhody zplozeni byli. A Náhoda se stala tělem (a my spatřili
její slávu, slávu, jakou má od Velkého Vrtkavého Otce jednorozené Dítě), a zabydlela se mezi námi, plna chaosu a falešnosti a
vrtochů.
(Z Knihy Kostky)
...
Z úspěšného psychiatra se stane hledaný zločinec.
A jak to všechno začalo? Hodil si jednou kostkou. A pak před každým dalším rozhodnutím znovu.
Dějiny matematiky odvyprávěné ve výborným románu.
Díky téhle knize by mě matematika bavila. Škoda, že jsem si ji přečetl až po absolvování gymnázia.
Podobnost s knihou Sofiin svět od Josteina Gaardera, která vypráví zase o dějinách filozofie. Tahle kniha se mi ale líbila více, nicméně obě si zaslouží hodnocení 100%.
Zklamání proti očekávání. Raquel tam byla popsána jako "vědoucí", nicméně do té měla hodně daleko. Hlavní pár pro mě nudný a nezajímavý, nemít vypozorováno, že ženy přitahují násilničtí psychopaté, bylo by to dokonce úplně neuvěřitelné. ;-) Naštěstí to aspoň trochu zachránil popis tamnějších událostí a reálií, který mě bavil, jinak nevím jestli bych to dočetl.
Místy velmi silné, místy velmi slabé. Sem tam komedie, sem tam tragédie...
Hodně neucelené a nevyhraněné.
Quilp je opravdu neskutečně odporná postava, o které je všude možně spousta zmínek jako o příkladném padouchovi, ale Nellin dědeček je pro mně ještě horší. S Quilpem si občas nezadá a místy jej i překonává a svádění jeho chování na nemoc u mě neuspěje...
Přijde mi, že si z toho humorného od Dickense hodně vzal Jerome Klapka Jerome.
Zatím se mi od D. nejvíce líbila Kronika Pickwickova klubu.
Jedna z klasik sci-fi. První kniha z cyklu Svět řeky, jehož kvalita se s každým dalším dílem zhoršuje. Když jsem unavený, nechce se mi přemýšlet a chci se zabavit četbou, dostane se mi nějakým záhadným způsobem do ruky.
Už jsem četl, pro mě, zajímavější knihy o Ježíši... Tu mi je nesympatický, působí na mě jako slaboch. Také vykreslení Boha se mi tu nijak zvlásť nezamlouvá, takový by mi byl ukradený, i kdybych v něho věřil. Za posledních asi 100 stran přidávám hvězdičku navíc.
Čínský zbojnický román ze XIII. století "Šui Hu Čuan" je klasické dílo čínské vyprávěcí literatury. Jeho jméno, doslovně přeloženo, znamená něco jako "Příběhy vodních břehů".
Děj je položen do doby rozvratu a úpadku Číny za sungské dynastie. Sto osm hrdinů, z nichž je šestatřicet hlavních a dvaasedmdesát vedlejších postav, uprchne před pronásledováním úřadů na horu Liang Šan v provincii šantungské. Hora je obklopena jezerem a močály, a tak skoro nedobytná. Tam se psanci organizují ve společnost, která si vytvoří přísné zákony nejen válečnictví, ale i chování v míru a odstupňovanou hierarchii. Jsou ve veliké úctě mezi prostým lidem a jejich sláva se roznese široko daleko. K chudým jsou mírní a soucitní (nemají jim co ukrást), s nespravedlivými úředníky a necitelnými boháči jednají velmi krutě a nešetří ani jejich rodin a podřízených.
Ač jsou loupežníky a povstalci a pobijí mnoho císařského vojska, stále doufají, že se jim dostane císařova odpuštění. Toho konečně dosáhnou za služby prokázané v boji proti jiným domácím vzbouřencům a sousedním Tatarům. Většina členů zbojnického bratrstva padne, ale hlavní vůdcové jsou odměněni vysokými úřady. Nakonec ale opět upadnou v nemilost a smutně skončí. Lid po nich truchlí a nezapomene jich.
Podkladem románu jsou skutečné události. Tři historická díla čínská zaznamenávají, že kolem roku 1120 našeho letopočtu vzbouřenec Sung Čiang s šestatřiceti náčelníky si podrobil značné území střední Číny, odrazil všechna císařská vojska, která byla proti němu vyslána, a konečně se podrobil císaři a bojoval proti jeho nepřátelům.
V českém vydání byly vynechány některé kapitoly, tímto zkrácením se snížil počet hrdinů románu se sto osmi na čtyřiaosmdesát :-), došlo také k rozdělení knihy na dva díly.